Konečné nekonečno a nevědomí

Sokrates pronesl oduševnělou myšlenku v souvislosti s nekonečným vesmírem: ,,Vím, že nic nevím.“ Kolik toho víme dnes? Zřejmě podstatně víc než dávní filozofové. Přesto stále ještě nevíme zdaleka všechno. Některá naše neotřesitelná přesvědčení o vývoji vesmíru se začínají rozpadat. Přikloníme se nyní k domněnce, že vesmír patrně není jen dílem náhody? Je vesmír tím vesmírem, o němž si myslíme, že v něm žijeme? Nebo si to jenom myslíme a pravda je někde úplně jinde? Jaká je skutečná struktura reality vesmíru? Tvoříme tuto realitu my a tím dáváme prostor pro nekonečno? Nebo žijeme v realitě již dávno vytvořené, virtuální, holografické? Kam až můžeme dnes dohlédnout, jak hluboké je kosmické moře kvantového vědomí, kolik tajemství v sobě skrývá? Existují vedle našeho vesmíru současně paralelní vesmíry, skryté v různých dimenzích? Drží nad námi ochranou ruku andělé, nebo je některá naše přesvědčení vymazala z nebeské sféry?

Příroda je tvořena světem fauny a flory a samostatným světem minerálů. Svět obsahuje vše stvořené, a to, co ještě stvořeno není, tvoří samo sebe. Ono, co jest příčinou všeho, vyjadřuje samo sebe ve věčnosti, ohraničené nekonečností. Dávají nám tyto známé duchovní pravdy smysl? Co je to vlastně nekonečno? Kromě základní definice uvedené v každé naučné encyklopedii nevíme o nekonečnu téměř nic. Jakákoli věda je v tomto kontroverzním oboru pouze spekulativní metodou. Ovšem starobylé národy mají v podobných otázkách docela jasno. Například Polynésané mluví o paralelních světech jako o ztracených – neviditelných ostrovech.

Neznáme odpověď ani na otázku, zda je vesmír otevřený nebo ohraničený

Převládá názor, že se neustále rozpíná, ale ani zde nejsou vědci zajedno. Pokud se od takzvaného Velkého třesku stále rozpíná, bude se rozpínat do nekonečna? Nebo se v jakémsi konečném bodě opět začne vracet k meznímu bodu nulové energie a pohltí sám sebe? Zakládá-li se tato teorie na reálné možnosti, co potom bylo před Velkým třeskem? Jakási ničím neurčená jednotná univerzální síla? Odkud se vzala? Existovalo něco jako prázdný časoprostor před vznikem vesmíru? Zdá se naprosto neuvěřitelným Velký třesk z bodu ,,ničeho“, a z tohoto bodu sám od sebe vznikl nezměřitelný vesmír, o jehož konečnosti naprosto nic nevíme. Magická spiritualita a mystika operuje s termínem, že VŠECHNO JE MOŽNÉ! Například to, že se vše děje současně, a že se vesmír současně rozpíná i smršťuje.

Ovšem vesmír sám nikdy nečeká, až ho někdo změří. S ironickým úsměvem sleduje to pošetilé člověčenství, jež se od svého vzniku snaží pochopit nezměřitelnost a podstatu vesmíru jako takového. Kosmologie je velmi široký pojem, vzešlý z astronomie a fyziky, studuje vesmír jako celek. Kosmos je vším a vše obsahuje. Vytváří psychologii člověka od počátku času, každý jedinec má vlastní kosmologii, tvořenou vlastním mikrokosmem. Společně potom tvoříme makrokosmos celého světa. Každá věda je shlukem dobrých i špatných idejí. Mnoho vědeckých idejí je přijato jako neměnná fakta, některá se však postupem času vyvrací fakty novými, ještě přesvědčivějšími. Nic proti tomu, takový je život. Všechno se vyvíjí a mění, lidé, věda, vědecké publikace, učebnice, kosmologie, genetika, společnost, dokonce se velmi často a účelně mění i fakta z historie.

Jak si můžeme být jisti, že okultní vědy nejsou jen výplodem čiré fantazie a pověry? A můžeme si být jisti, zda jakákoli idea je dokonalejší než její skutečná podoba? Je idea člověka dokonalejší než člověk sám? Je idea dávných archetypů, zobrazujících vývoj lidského vědomí receptem k sebepoznání? Je snad náš život jen jakási zinscenovaná atrakce? Romantické drama, komedie či strašidelná historka? Kdo to ví? Co na tyto otázky říkají naše nejjemnější receptory? Ať už prostorem bytí kolují názory jakékoli, jisté je, že mystické spirituální systémy provokují a podmaňují, zachovávají si svou tvář po tisíciletí, ač se je společenské šeptandy snaží zdiskreditovat.

Na počátku všeho stvoření je chaos

Různé ideje jsou příčinou spouštěcích událostí různých okolností. Především pokud jejich energie dosáhne v prostorové energetické síti kritického množství. Následky jsou poté „pozitivní nebo negativní“, samozřejmě podle různých esencí nestability v idejích obsažených. Na počátku všeho je chaos, z chaosu povstává řecká bohyně země Gaia. Mocná bohyně je prvotní esencí země, stává se matkou dvanácti bohů – titánů. V řecké mytologii jsou titáni synové Matky Země. Chaos je řecký výraz pro ,,prázdný vesmír“ nebo ,,daleký prostor“, jenž obsahuje neviditelný tvořivý potenciál. Představuje ideu, v níž je vše jsoucí obsaženo od samého počátku. Mnoho mytologických příběhů vypráví, že svět vznikl z chaosu. Také Atum je egyptským slunečním bohem, považovaným za stvořitele světa, vznikl ze sebe samého. Vznikl z chaosu panujícího před stvořením světa v okamžiku, kdy se oddělila země od nebes. Všemohoucí vesmírná energie je nepředstavitelná, proto ji rozdělujeme mezi jednotlivá božstva.

Země se oddělila od nebes? Vše jsoucí je nejdříve stvořeno na jemnohmotné úrovni, včetně člověka, na této úrovni vše stvořené vibruje na vyšší frekvenci, než je frekvence hmoty. Vše stvořené v podobě informace postupně snižuje své frekvence, až dosáhne úrovně vesmírné hmoty, která vibruje na nízkých frekvencích. Tímto způsobem tvoří vesmírná Mysl – vesmírné Vědomí. Je pouhá náhoda, pokud do dnešních dnů tvrdíme, že po ukončení života na hmotné úrovni se hvězdná vesmírná částečka zvaná duše VRACÍ DOMŮ?

Eshop – INSPIRACE PRO SPOKOJENÝ ŽIVOT

Od dob, kdy se lidé orientují v čase pouze pomocí hvězd a později slunečních hodin, už uplynulo pár tisíc let. Přesto si klademe stále ty stejné otázky. Řecká filozofie, zvaná též ,,láska k moudrosti“, se pokouší objasnit otázky, na které dodnes neznáme odpovědi, jen je tušíme. Hledá objasnění pro věčnou substanci z níž pochází vše stvořené. V mýtech o stvoření se mluví o světě vzešlém z nicoty, temnoty či prázdnoty, o posmrtném životě, o převtělení. Lidé se pohřbívají vždy s několika mincemi, které slouží k zaplacení převozníkovi za převezení přes řeku života na onen svět. Tehdy panuje víra, že další život bude šťastný nebo nešťastný podle toho, jak se člověk transformuje v životě předešlém. Už tehdy existují kulty jen pro zasvěcené, vyznávající tajná hermetická mystéria.

Pythagoras, matematik a filozof věří, že základem všeho je číslo

Zároveň věří v duši člověka. Srovnává vzájemný vztah čísel s fungováním vesmíru. Už v jeho představách se objevuje verze, že vesmír je harmonie souznějících tónů. Nejen tehdejší astronomové shledávají, že měsíční světlo je odražené světlo Slunce, také alchymisté pracují při svých pokusech, zaměřených na transmutaci hmoty, s polarizovaným měsíčním světlem. Pochází veškerá filozofie z Universa, z energetických informačních polí, z nichž myslitelé všech dob čerpají informace? Jak jinak vysvětlit všechny ty nepřehlédnutelné shody v myšlení různých civilizací, žijících různě na planetě, aniž by docházelo ke vzájemnému setkávání?

Seznam všech božstev světa od raných dob civilizace může obsáhnout několik objemných svazků. Bohů a bohyň je stvořeno mnoho, na všech kontinentech, v každé kultuře. Božstva představují archetypy lidských charakterů a přírodních zákonitostí. V egyptské, římské, keltské nebo indiánské mytologii si můžeme vybrat různá božstva podle jejich povah, uvažovat nad jejich posláním, nebo je vzývat na pomoc při magických obřadech – budeme-li respektovat jejich sílu a moc. Od nepaměti tak konáme z toho důvodu, že je snazší spojit se s abstraktními energiemi různých božstev, archandělů a přírodních živlů, a bezpochyby také s energií drahokamů nebo stromů, než s jedinou centrální energií. Jedná se sice stále o totéž, ale rozdělením na specifická kritéria zapojujeme představivost, neboť absolutní energii si lze jen obtížně představit.

Nepředstavujme si však, že co je božské musí nutně být dobré. Starověká božstva v sobě obsahují vše, co dělá i obyčejného člověka člověkem, neboť dobro i zlo, temnota i světlo je obsaženo v každé bytosti. V ideálním případě jsou tyto dva základní atributy existence vzájemně vyvážené a tvoří harmonii. Pohanská víra násilně ztrácí své kouzlo v okamžiku, kdy je z touhy po moci ustanoven jediný (trestající) Bůh. A proti jedinému existujícímu Bohu je postaven zlý ďábel – Satan. Některá náboženství dodnes spojují veškeré zlo se Satanem. Nic takového pohanská víra neuplatňuje. Pohanská spiritualita rozhodně nemá zapotřebí kázat striktně danou pravdu a nepravdou maskovat historii, v které je „za pravdu“ prolito příliš mnoho zbytečné krve. Ani nedává božské síle pouze mužskou energii, aby tím vytvářela velmi silnou nerovnováhu v chápání samotného bytí. Neboť už v samotném slově nábo-ženství se skrývá dokonalá boží dichotomie. Víra v existenci spasitele člověka oslabuje, pokud se svou odpovědnost rozhodne svalovat na (trestající) vyšší moc. Odpovědnost je pouze v nás samých.

V dávných časech jsou mužská a ženská božstva uctívána v rovnováze

Není žádného důvodu, aby nebyla ženská energie náležitě uctívána spolu s mužskou silou. Pohanská víra neupřednostňuje otce na nebi a matku v pekle. Ani se v rouše beránčím neklaní hlavám pomazaným popelem z upálených čarodějnic. Naopak, Svatý Grál se v pohanské víře od nepaměti skrývá v „klíně moudré ženy“. Pohanský dávnověk je však jen dočasně uspán v černém rubáši. Bude tomu tak do okamžiku, dokud se člověk neprobudí z klamu, dokud nepřizná sám sobě, že je stvořen z prachu hvězd. Avšak dávnověk, ač je udržován v umělé narkóze, nebude mlčet donekonečna – kdo slyšet chce, uslyší. Kdo oči máš prohlédni.

♥ Konečné je nekonečno ♥

Konečné je nekonečno a konec konců v nedohlednu.
Nejen tráva roní slzy v koloběhu věčnosti.
Tajné přání rosy splní jen dech oblačných víl.
Konečné je nekonečno…
Zapomínáme, že slova zrcadlí ticho věčnosti.
Duše na křídlech motýlích, od začátku do konce věků,
hledají pravdu o ráji.
Konečné je nekonečno…
Člověk se pitvoří v křeči svých vlastních zvratků.
Plaví se po moři a zmaten voláním Sirén,
hledá ke Světlu nekonečnou zkratku.
Konečné je nekonečno…
Semafor na duši červenou svítí!
Jsme v tom až po uši, lapeni v pavoučích sítích.
ZAPOMÍNÁME,
že smrt mýtického slunečního krále pouze zdánlivá je.

                  Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze