Přírodní náboženství a pohanské tradice

Magie (přírodní náboženství) nenařizuje žádná striktní pravidla, dogmata a zákony, žádná vyšší vůle nikoho netrestá. Obřady a rituály, založené na pohanských tradicích, mají volnou formu, jak to každému vyhovuje a přitom nikoho neomezuje. Vybírejte taková božstva, která vás nejvíce osloví svým charakterem, potom důvěřujte jejich energii. Zvolte si patrona a ochránce, na kterého se můžete pouhou myšlenkou obrátit o pomoc v nečekaných, složitých situacích. Potom se na svého ochránce napojujte co nejčastěji, časem se mezi vámi vytvoří silné pouto. Můžete si vybrat božstva z několika různých panteonů, není nikde psáno, že bychom se museli držet například jen panteonu řeckého. Mágovi nedělá žádný problém živě si představit všelijaké animální bytosti.

Uctívání přírodních božstev

Animismus je víra v ,,nadpřirozené“ jevy, v jejich energii, projevující se ve všem hmotném i nehmotném. Různých božstev se uctívalo a uctívá mnoho, jen v Japonsku je dodnes oslavováno na tisíce božstev. Možná se to může zdát úsměvné, ale pokud se zamyslíme na tím, že cosi božského je v každém z nás, a že člověk by měl především uctívat, milovat a oslavovat sám sebe, tak na tom nemůžeme shledat naprosto nic podivného.

Své kouzlo má také kočovnictví, je symbolem odpoutání se od předem daného osudu, ať už v režii přírodních národů, například pouštních nomádů, kočovných cikánů nebo předchůdců keltů. Kočovnictví je symbolem pružnosti, nelpění na zbytečnostech, na hromadění majetku. Udržuje tradice, mýty a legendy, napojení na paměť rodu, na odkazy předků. Prezentuje nepřijímání pevně daných norem vymyšlených společností, nepřijímání dogmat. Což v novém věku vede k odsunutí do ústraní, na předměstí, do ghett nebo rezervací. Jde o v paměti zakódovanou touhu žít život v souladu s přírodou. Synonymem kočovnictví je tuláctví. Poutník, tulák nebo tremp neustále hledá cosi posvátného. Vnímá podvědomou touhu žít život v tradičním pohanském duchu, s uvědoměním si, že schopnosti jaké máme dnes, měli jsme potencionálně vždycky. Stejně tak jsou v nás skryté schopnosti, které objevíme zítra.

EXKURZE MIMO TĚLO

Hologram nesmrtelné duše má pro nás spoustu tvořivých nápadů, konceptů a ponaučení

Duše není lenivá, je aktivní ve dne v noci, ráda se s námi protančí životem. Mezi jednotlivými tanečními kroky nás bude nabádat ke klidnému rozjímání, povede nás cestou nových vhledů. Klidně o tom, co nám duše říká, můžeme občas pochybovat, tím získáme více zkušeností, které můžeme porovnávat, a na oplátku tak dovolíme duši, aby pochybovala ona o nás, a sama tak získávala zkušenost. Duše je v nás stále přítomná, bez ohledu na vnější dění, bez zaujetí k tomu, jak vidíme, mapujeme a „fotografujeme“ vnější svět. Tak navazujeme kontakt a vnitřní dialog s touhou žít, s TOUHOU EXISTOVAT. Duše nám odpovídá někdy přímo, a jindy skrytým způsobem. Někdy nám nepřímo vstupuje do našeho způsobu uvažování, obzvlášť v okamžicích, kdy už nechce poslouchat upovídanou mysl a náš unavený vnitřní hlas, který zní jako kolovrátek. Duše je jako my, někdy veselá, spokojená a zábavná, jindy smutná, osamocená, tajemná. Někdy se nechá strhnout tím, co hledáme, přestože moc dobře ví, že není nic, co by měla hledat ona sama, vše, co potřebuje vědět, sama již na hlubší úrovni obsahuje. Někdy se naše duše nestačí divit, jak se podivuhodný svět hmoty jeví nám v našich představách. Obzvlášť pokud tam, kde vidíme nedostatek nebo nedokonalost, ona sama vidí dokonalost. A tak se nám občas snaží ukázat něco zcela odlišného od našeho způsobu uvažování, a námi pak prostupuje energie radosti, pokud to přijmeme za své, a pokud nám vše nakonec dává smysl.

Ať už budeme uctívat jakékoliv božstvo, nebo jinou bytost, nebudeme si to spojovat s nátlakem na naše myšlení a vnímání světa. Stále si udržujme myšlenkovou svobodu. Věříme především v sebe. Uctívání čehokoliv nesmí být pojato jako doktrína omezující svobodu ducha! Mějme na paměti, že nás nikdo nemůže k ničemu nutit. Sebeurčení záleží na vnitřní svobodě. Nepřekračujme však hranice lidské přirozenosti, etiky a mravnosti. Ať už věříme čemukoliv, nenarušujme nezávislost a horizont bytí nikoho jiného, dělejme co chceme, pokud to nikomu neublíží. To jsou základní pravidla magie Světla. Mystické vnímání světa nás učí některé věci nepojmenovávat, čím méně obsáhle něco pojmenujeme, tím lépe s poznávaným splyneme. Už jen tím, že něco pojmenujeme, omezujeme možnost tím být. Proto se poměrně často setkáváme s radou prastarých mystiků: chcete-li skutečně vědět, zapomeňte, co už víte. Probuzení znamená: zřít přítomnost božské prozřetelnosti v sobě, v přítomném oka/MŽIKU všude a ve všem.

Amazonští indiáni

Až vás nemilosrdně skolí pocit, že modernímu životnímu tempu nestíháte, a že celý svět se patrně zbláznil, vzpomeňte si, že ne všude na planetě panuje hektický způsob života. Amazonští indiáni dodnes žijí v jednoduchém světě, nedotčeném civilizací, hluboko uprostřed přírody. Žití v přítomném okamžiku je dokonalou přirozeností indiánských šamanů. To jen nám se zdají být izolovaní a primitivní ve svém přírodním způsobu života. Pozoruhodný je jejich způsob komunikace. Jejich řeč obsahuje jen málo slovních výrazů, přesto je dostačující pro jejich způsob bytí. Nejsou deptáni nesmyslnými normami, nepřehlednými zákony a stresem vyspělých civilizací. Dorozumívají se především nadsmyslovým vnímáním, telepaticky. Prožívají život vědomě, tady a teď. To samo o sobě vyjadřuje kouzlo jejich vědomého, s přírodou spjatého bytí.

Neplánují budoucnost, netrápí se minulostí, neměří čas na vteřiny a minuty. V jejich pojetí je čas veličinou světla a stínů. Netrápí se pocity stárnutí, smrt nepovažují za neštěstí, je pro ně stejnou přirozeností jako narození. Přirozeně chápou svět v jeho duchovním rozměru. Žijí bezstarostně, přírodním životem, léčí se bylinkami. Neznají civilizační choroby, pokud je k nim moderní člověk nezavleče. Prostředí amazonské džungle jim poskytuje vše, co potřebují. Ovládají a respektují přírodní živly. Mají vlastní jazyk, dorozumívají se především emocionálně. Vědí co je intuice a telepatie. Podobně jako všechny starověké kultury představují animistické společenství, dodržují posvátná tabu, ctí duchy přírody, dodržují tradice. Netrápí se nekonečnou nesmyslností nespočetných zákonů omezujících svobodu – jednoduše ctí zákony přírody. Až vám bude hodně smutno, přečtěte si nějaký cestopis, který vás zavede k těmto už málo početným, zapomenutým a z našeho pohledu primitivním civilizacím. Dozvíte se například zajímavosti o šamanismu a kráse jednoduchosti bytí.

Mayské duchovní vhledy jsou nadčasové

Jak je možné, že starověcí Mayové, kteří neznali dalekohled, již ve své době zaznamenali a popsali existenci planet Uranu a Neptunu? Mayové používali písmo a dokonale propracovaný kalendář. Z jejich astronomických tabulek se můžeme dozvědět, že dokázali vypočítat oběžnou dráhu Země na čtyři desetinná místa!

Mayská civilizace ve starém Mexiku měla vynikající astrologické a matematické schopnosti, které byly na svou dobu obdivuhodné. Dokázali počítat i s nulou. Nula byla za číslo uznána v Evropě až někdy v polovině třináctého století. Tehdejší matematici se těšili největší úctě. Jejich znalosti, matematické a astrologické, předčily ve své době znalosti Evropanů. Mayové stavěli stupňovité pyramidy pro rituální a astronomické účely. Jejich stavby vynikají nezaměnitelnou architekturou.

Pyramidy zasvěcené Slunci

Vedle pozůstatků rozlehlých mayských chrámů dominují pyramidy zasvěcené Slunci a Měsíci. Zachovalou a impozantní stavbou je například Kukulcanova pyramida. Známá je také menší pyramida, posvátný chrám v Tikalu, devět obrovských kamenných stupňů představuje po sobě jdoucí patra mayského podsvětí. Nebeská sféra je sférou stálosti a stability, proto Mayové stavěli oltáře na vrcholcích pyramid, nebo vysoko v horách, kde uctívali svá božstva.

Pokud pozorně prostudujeme jakékoliv starověké mýty, dozvíme se, že schodiště představují překonání skrytých hranic mezi dvěma světy. Po schodech stoupá duše k tajemství všech věcí nadsmyslových. Během mentálních magických ceremonií mágové překonávají právě ona posvátná schodiště – vedoucí ke Světlu. Nesmíme ale zapomenout ani na schody vedoucí zmatené duše do podsvětí. Pokud si při meditaci představíte sebe (vyšší Já), jak zdolává jeden schod za druhým, můžete alespoň na okamžik doprovodit svou duši – vědomě – na hranice přechodu z jedné úrovně vědomí do druhé – nadsmyslové, nekonečné.

Eshop – INSPIRACE PRO VĚDOMOU MYSL

Mayská filozofie se zakládá na přesvědčení, že lidé jsou nedílnou součástí stále se opakujících vesmírných cyklů ničení a obnovování. Že ,,středem“ našeho kousku vesmíru není Země, jak se dlouho ve světě věřilo, ale že je jím Slunce. Z mayských i aztéckých mýtů se dá vyčíst dokonalá hvězdná mapa. Téměř stále jasná obloha, neznečištěná světelným smogem, umožňovala zdokonalování v astronomických znalostech. Historikové tvrdí, že záhadní indiáni byli matematikou a astrologií doslova posedlí, jejich svět je dodnes zahalen nejedním tajemstvím.

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze