Astrální putování – vnitřní bariéry

Na astrální putování musíme být teoreticky a také duševně připraveni. Nepříjemnosti změněného stavu vědomí nás mohou na začátku překvapit. Musíme vědět, že vše kolem nás se odehrává v návaznosti na naše myšlenky. Na cokoli pomyslíme, to se odehraje, uvidíme, co budeme chtít vidět, dozvíme se odpovědi na otázky, které položíme. Chceme-li se dostat na konkrétní místo, zcela jasně si je představíme. Proto je dobré mít jasnou představivost. Můžeme však improvizovat a využít fantazie, kdy necháme své astrální tělo unášet naprosto spontánně.

Ze začátku je nejlepší jen tak si ,,létat“ a vnímat jen emoce a pocity. O nic jiného neusilovat. Pokud to co nejlépe zjednoduším, dáme svému vědomí příkaz, prostě jen tak si letět nad světem, jen tak se dívat a pozorovat krajinu, oceán, ostrůvky lesů nebo velkoměsta pod sebou. V podstatě proces astrálního putování není složitý, jen musíme být v naprostém souladu s myšlenkami a s předem připraveným záměrem. Návrat proběhne naprosto jednoduše, dáme astrálnímu tělu příkaz k návratu do těla hmotného.

Nejobtížnější na celém procesu je dosáhnout onoho magického okamžiku odpoutání se za plného vědomí. Dosáhnout tohoto okamžiku a udržet se v pozitivních vibracích. Další nebezpečí spočívá v tom, že této magické činnosti, pro její nevšední krásu, můžeme zcela podlehnout. To znamená, že na astrálním cestování můžeme být nějakou dobu závislí, nebude se nám chtít vracet se zpět do reality. Tady je zapotřebí velké opatrnosti, nesmíme za žádných okolností zapomínat žít svůj pozemský život, se všemi jeho radostmi, povinnostmi i starostmi.

Změněný stav vědomí se projeví různě – s ohledem na duševní stav

Každý člověk je originální individualita. Proto si uvedeme příklady, které ale nemusí platit pro každého. Ve změněném stavu vědomí funguje naše tělo jako vysílač a přijímač, ono tak funguje běžně, ale v tomto stavu si více než kdy jindy uvědomujeme, dokonce velice citlivě, naše smysly: hmat, zrak, čich, sluch. Máme zostřené vidění i slyšení, intenzivněji vnímáme vůně a pachy. Ve změněném stavu vědomí intenzivně prožíváme mimosmyslové vidění v barevných, jakoby živých obrazech.

Cíleně se dostat do změněného stavu vědomí bychom se měli snažit pouze jsme-li v duševní pohodě. Protože tento stav mnohonásobně prohlubuje emoce a pocity, které zrovna v ten okamžik prožíváme: pocit radosti, lásky, štěstí, naplnění, lehkosti. Nebo naopak: pocit zoufalství, strachu, duševní bolesti. Někdy můžeme být celkem v pohodě, ale ve změněném stavu vědomí mohou vyplavat na povrch z hlubin podvědomí nezpracované, staré negativní emoce, bolesti, pocity viny, porážky. S tím musíme počítat. Pokud takový stav přijde, prožijte všechno naplno tak, jak se to dere ven z vašeho nitra. Nic neanalyzujte. Nechte vše nepotřebné odejít. Právě probíhá vaše vnitřní očista, která může přijít naprosto samovolně, ničeho se však nelekejte, nic neřiďte. Až to skončí, až od vás vše temné odejde, budete se cítit jako po blahodárné koupeli, budete vnitřně čistší a volní – znovuzrození.

Kdokoli touží astrální putování zažít na vlastní kůži, nesmí mít o duchovním světě žádné pochybnosti. Potom zakusí složitější magické projekce. Mimo to musí zvládnout přechod, vstup a pobyt v nadsvětí a podsvětí. Pozorný žák si je vědom, že nadsvětí je astrální svět, kam se vydává za inspirací a světlem, pro moudrost duchovních bytostí a vyššího Já. Místo neomezené pozemským časem, plné jasného světla a nekonečnosti. Je obeznámen s tím, že podsvětí nemá nic společného s „peklem“, že se jedná pouze o temné hlubiny vlastní duše. Místo, kde je konfrontován se všemi vnitřními strachy a obavami. Může očekávat dobrodružství, které očistí jeho duši od všemožných stínů a dostane intuitivní nabídky, v podobě různých vhledů, pro řešení pozemských problémů. Před vstupem do podsvětí si žák vizualizuje vchod v podobě dutiny stromu nebo vchodu do jeskyně, nebo si představí potápění se do hlubokých vod oceánu. Pro vstup do nadsvětí si představí barevnou duhu na obloze, která se v tu chvíli stane portálem do jemnohmotného světa. Je ale důležité vědět, že se nejedná o dva rozdílné světy, vše se odehrává stále ve stejném PROSTORU, rozdílnosti jsou „nastavené“ pouze ve vědomí člověka.

Astrální dvojník, éterické astrální tělo

Astrální dvojník se také popisuje jako „přízrak“ nebo „stínové astrální tělo“, které se může oddělit od fyzického těla během spánku nebo vědomě vedených změněných stavů vědomí, jako je meditace nebo (šamanský) stav transu. V těchto případech se astrální dvojník pohybuje po astrální rovině a využívá svých schopností prozkoumávat různé oblasti vědomí, duchovní reality, jemnohmotného světa. Astrální tělo není hmatatelné. Vědomí nesené astrálním, jemnohmotným tělem, které nemá téměř žádnou hustotu, přesto vidí, cítí, vnímá, myslí. Smysly jsou ostřejší, člověk si uvědomuje každý detail pozorovaných astrálních obrazů. Díky vědomým prožitkům dávných zasvěcenců vznikaly čas od času užitečné koncepty pro porozumění vztahu mezi tělem a duchem, pro porozumění fenoménu astrálního putování. Výlet mimo hmotné tělo neboli mimotělní prožitek vám navodí nesmazatelný dojem, že patříme také jinam než jen do pozemského světa, naplno prožijete pocit uvědomění a procitnutí, rovnováhu mezi myslí, duší a Duchem.

K astrálnímu putování nesmíme přistupovat lehkovážně

Žák na duchovní či mystické cestě přistupuje k učení a životu optimisticky, upřímně a bez sobectví, je vládcem svých myšlenek. Uvědomuje si podstatu života v přítomném okamžiku a zná, jak se ponořit do absolutního ticha mysli. Má osvojenu správnou techniku dýchání a hravě se dokáže soustředit na vlastní duši. Bez pochyb dokáže plynule a bezpečně oddělit vnitřní bytost (astrální tělo) od tělesné schránky. Zčásti zapomene na racionalitu, bez předsudků a bez obav očekává splynutí času a prostoru v jeden ničím neohraničený celek. Očekává nekonečnou ,,vesmírnou krajinu“ svého, a nejen svého bytí. Neustále se zdokonaluje v mimosmyslovém vnímání. Nepřekvapí jej časoprostorové vidění, kdy se může ocitnout jak ve vzdálené minulosti, tak za horizontem budoucnosti, ale i v každém z minulých vtělení. Může se ocitnout též v přítomnosti, odehrávající se však v několika různých úrovních.

Pozorný žák ví, že po opuštění svého těla může v jediném okamžiku kontaktovat své přátele, třeba na druhém konci světa, nemluvě o kontaktu s astrálními bytostmi. Nic pro něj není překážkou, jazykové bariéry (komunikace zde probíhá mimosmyslově), dokonce ani průchod jakoukoli pevnou hmotou. Měl by mít předem připravený cíl a plán astrální cesty, aby zvládl efektivně řídit a kontrolovat tento mimotělní prožitek. Ovšem může si samozřejmě udělat spontánní výlet kamkoliv, kde bude mít svobodné zážitky, ať už vizuální, pocitové nebo akustické. To už ovšem musí tuto magickou techniku bravurně zvládat. No a každopádně nesmí mít strach z nefyzického světa a různých astrálních entit, které ho mohou doprovázet. A rozhodně se to nenaučí ze dne na den. Astrální putování, jehož dokonalé zvládnutí vyžaduje čas a nesmírnou trpělivost, (hodně času a hodně trpělivosti), je jedním z nejúčinnějších prostředků, jak se spojit s přírodními silami a energií vesmírného Ducha.

Zobrazit všechny elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

V egyptské mytologii nacházíme bytosti či bohy s ptačím tělem a lidskou hlavou – astrální putování připomíná lehkost bytí. Dotyčný má pocit, že se lehce vznáší v ničím neomezeném PROSTORU. (Nepleťme si však tento ryze specifický stav s obyčejnými létacími sny.) I v dalších civilizacích měl každý kmen svého šamana, léčitele s nadpřirozenými schopnostmi, který se vyznal v astrálních sférách a dovedl cíleně pracovat se svým světelným, astrálním tělem.

Postupně, během tisíciletí, kdy začalo pohanství, magie a víra v přírodní síly upadat, hlavně v Evropě, a v lidech rostla nevědomost, převzala moc do rukou církev. Církev uznávající jediného Boha, nevědomost a strach v lidech záměrně prohlubovala, jak jinak, než k obrazu svému. Magická kouzla označila za ,,zázraky“ a v představách lidu záměrně stvořila peklo a ďábla. A z všemohoucího Boha udělala svého mluvčího striktního práva a bytost trestající zlo. Na rozdíl od tradice pohanství, které osvobozovalo člověka od strachu a bolestí, rozvíjelo jeho tvořivost a víru v sebe a přírodní zákony. Pohanská víra, vnímání přírodních energií a jemnohmotné cítění naštěstí nebylo nikdy docela potlačeno a z kolektivního vědomí nevymizelo. Stále můžeme navazovat na dávné mystické, metafyzické, spirituální, pohanské tradice.

Související článek: Transcendentní prožitek překračuje hranice vědomí, Astrální putování – mimotělní zkušenost

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze