Hnutí New Age a názorová rozdílnost

Náhodná setkání, nejen s inspirativními lidmi, zvláštními situacemi, neobvyklými přírodními jevy, ale i s inspirujícími knihami, filmy, uměleckými díly, jsou součástí plánu duše, ne vždy ale vnímáme jejich význam, přesto mohou být předzvěstí příštích událostí, které odhalíme sledováním asociací a synchronních na sebe navazujících dějů. Význam některých náhodných setkání míjíme, pokud jsme příliš zaujatí sami sebou nebo světským či duchovním jednostranným zaměřením. Někdy stojíme tváří v tvář důležitým informacím, přesto je nevnímáme, především pokud jde o informace projevující se energeticky (jemnohmotně). Někdy nám chybí energetické spojení s energetickým světem, dostatek představivosti a schopnost vnímat svět a sami sebe především jako tvořivou energii.

Osobní zaujatost omezujícími představami, jediným filozofickým systémem, který má nepropustné hranice, je překážkou pro vnímání světa jako propojeného soukolí tvořivé nekonečnosti energetické povahy

Podstata reality je energetická, je současně skutečná i iluzorní, způsob, jakým realitu chápeme, určuje, jak ji vyjadřujeme a prožíváme. Nestačí vypilovat k dokonalosti pouze systém myšlení, abychom byli svědky vlastní transcendence, je nutné osvojit si nové principy vnímání a také jednání. Osobní zaujatost čímkoliv nedovolí přesahovat a překračovat (transcendovat) obecně přijímané pohledy na hmotný a přitom v každém okamžiku proměnlivý svět. Překročení některých iluzí spočívá v otevřenosti a skutečně širokém nadhledu na vnější dění, spočívá ve všem, co přesahuje smyslové skutečnosti, ve všem, co se zdá být nepoznatelné a skryté.

Za významem v poslední době kontroverzních pojmů, (jako je dobro, světlo, láska, krásno, pravda, jednota a podobně), je pouze osobním prožitkem možné nejen vidět ale skutečně také uzřít nenápadný energetický přesah ze světa necitlivé hmoty do světa jemných energetických vibrací, které utváří nás i svět kolem nás. Energetická podstata světa přesahuje každou skutečnost prožívanou v hmotné realitě, ať už příznivou nebo nepříznivou. Filozofické systémy označují cokoliv božské buď za transcendentní (nepoznatelné) nebo za imanentní (ve světě obsažené, zahrnuté). Pro nový svět, pro přechod z věku Ryb do věku Vodnáře platí všechny varianty, božské je současně obsažené ve všem jsoucím a zároveň nepoznatelné ve své jemnohmotné energetické povaze. Ani jedno ani druhé přesvědčení (poznání) nelze však upřednostňovat, vyzdvihovat nebo slepě následovat, slepota je jedním z poznávacích znaků polarizujícího principu astrologického věku Ryb, slepota zabraňuje vidět, že vše je mnohem dobrodružnější a zajímavější, než si povrchně myslíme.

Duchovních systémů se za tisíciletí nastřádalo mnoho, obsahují různá psaná i nepsaná pravidla a směrnice, a některé duchovní systémy obsahují dnes už zbytečná přikázání a nařízení (vzniklé z pozice moci, ale i z pozice jakési duchovní povýšenecké slepoty). Získávat nové vhledy vyžaduje nebudovat žádné (myšlenkové) hranice, osobně vyzkoušet, co z odkrývaného mystického světa skutečně dobře funguje, hledat souvislosti, vlastními zkušenostmi a zážitky ohodnotit vhodné metafyzické nástroje (vhodné pro konkrétní osobnost, nebo vhodné pro dobu, v které žijeme). Ale zároveň se k ničemu nepřipoutávat, opouštět jednostranná dogmata, a současně nevytvářet nová nepružná dogmata, nové svazující normy (přikázání).

Někteří jedinci poslední dobou urputně bojují proti duchovní lásce, duchovnímu světlu a duchovním bytostem (například andělským energiím). Tito jedinci kritizují duchovní projevy jiných jedinců, a sami se tak staví do role duchovních učitelů, což si ale mnozí vůbec nepřipouštějí. Navíc si nepřipouštějí ani to, že proti něčemu urputně bojují, a tím si kolem sebe, ač mnohdy v dobré víře, utvářejí energetické chuchvalce, energetické vzory a informace, které se kdykoliv mohou osamostatnit a zpětně na své tvůrce nepříjemně působit – protože nesou informaci urputného boje proti něčemu. Tento boj je ale zbytečný, mnoho hledajících už samo zjistilo, že některé upjaté duchovní cesty (jejich zjednodušené formy) nefungují tak, jak si zjednodušeně představovali, a je dobře, že touto zkušeností prošli SAMOSTATNĚ, a že došli k závěru, který je navede na plodnější a smysluplnější cestu životem.

Nelpět na jediném systému znamená volně se pohybovat – putovat již prověřenými portály, nebo objevovat portály nové a vybírat si to, s čím souzním právě v tuto chvíli, vybírat to, na co jsem tady a teď připraven

Dogmata, (bezmyšlenkovitá lpění na víře někým předložené, bez vlastního zkoumání a ověření přijímané), vznikají sdílením podobných zážitků, jednostranných a dále se nerozvíjejících přesvědčení. Upnutí se k omezeným možnostem potom vytváří skupinové vědomí jakési „duchovní“ základny, vědomí, které si vytyčí hranice (ustanoví přísné teorie), přes které se již určité skupiny nebo jednotlivci dále neposouvají. Společné základny jsou důležité, ovšem bez připoutání k jediné víře, bez připoutání k omezeným možnostem (vhledům), bez připoutání k předpovědím budoucnosti, které tyto jednostranné vhledy mohou (nechtěně) ustanovit. Ustanovení jakékoliv víry je velmi ošemetné. Skupinová vědomí vytvářejí různé předpovědi možné budoucnosti většinou nevědomě. Řešením je přijímat rozpory, zkoumat je, zkoumat rozdílnosti a všechny možnosti z nich vycházející, nedělat pouze to, co od nás určitá skupina očekává a vyžaduje, a tím sama sebe omezuje, a nakonec tak zákonitě přestává vnímat širší perspektivy a možnosti mnoharozměrného světa. Komunikace mezi jednotlivci a komunikace mezi skupinami má mít otevřenou, pružnou a nesobeckou strukturu, založenou na synchronní výměně zkušeností, takové jednání je symbolem nového věku, nikoliv uzavírání se do uzavřených společenství natož vzájemné osočování a napadání se pro názorovou rozdílnost. Ošemetná je též domnělá svoboda jednotlivce, určená metafyzickými a duchovními nástroji, ať už vzhledem k jakékoliv nové nebo zastaralé víře, pokud správnost a opodstatněnost duchovních nástrojů člověk na duchovní cestě sám aktivně nerozezná a sám neprozkoumá může být jimi nečekaně zpětně ovládán. Proto je žádoucí získat skutečně osobní zkušenost a vytvářet osobní inovace v čemkoliv již přežitém, a počítat s tím (bez boje s čímkoliv), že cokoliv může být v dnešní době přežité klidně ze dne na den.

Hnutí New Age ukázalo za poslední desetiletí mnoha lidem směr a cestu, mnoha lidem otevřelo oči a nadzvedlo je od země

Každá zkušenost je dokonalá, učení se z chyb je také dokonalé, pokud dáme tomuto tvrzení šanci bez jakékoliv zaujatosti, bude platit také dokonale a povede nás k vyvarování se příštích chyb. Podstata člověka a podstata světa je energetická, nechme energie volně proudit a bez zaujatosti a neutrálně se na ně napojujme. Je zbytečné najednou rázně otočit směr a začít tvrdit, že hnutí New Age, které v dobrém smyslu oslovilo mnoho lidí, je přežitek, anebo že je dokonce nebezpečné. Toto tvrzení je dvousečné a zní podivně, jakoby to velmi zaujatě tvrdil někdo, kdo v životě nikdy nepochybil, nic nepokazil, někdo, kdo v jediném okamžiku „snědl všechnu moudrost světa“. Díky sdílení nových spirituálních energií se do poněkud těžkopádného světa dostalo odlehčené, nové spirituální, mystické a metafyzické myšlení. Hnutí New Age splnilo svůj úkol, který byl určitým způsobem vzhledem k věku Vodnáře předem daný. To, jestli hnutí New Age otevřelo částečně funkční a částečně nefunkční novou kosmologii, by se nemělo stát předmětem sporů, odsudků a vzájemného napadání, ale naopak předmětem spolupráce.

VNITŘNÍ MOUDROST – PRIMA ŽIVOT

Nyní jde o jedinou věc, nevytvářet fundamentální postoje. Funda/mentální tendence k vytvoření svazujících paradigmat se sem tam projevují, to je pravda, ale vše je součástí toho, jak jsme jako společnost dlouhodobě po tisíciletí energeticky a duchovně těžkopádně nastavení. To, že na sdílených energiích (informacích) hledáme chyby a hledáme jejich příčiny je v pořádku, ale není v pořádku zaujímat odsuzující, hanlivé a opět jednostranné nebo dokonce povýšenecké postoje. To, že někdo prezentuje například pozitivní myšlení jako nefunkční, neúspěšné, nebo dokonce jako nebezpečné, (podobné informace se najednou objevují ve velkém), zřejmě vychází z prožité neúspěšnosti, z určité osobní zkušenosti. Nefunkčnost (jakéhokoliv duchovního systému) je zřejmá v ledabylé povrchnosti, vychází z naivního upínání se ke vzorům a idolům, bez vlastní snahy jít do skutečné hloubky jakéhokoliv mystického učení. Mnoho lidí, díky skutečné osobní snaze a díky osobním prožitkům, má nejen s pozitivním myšlením velmi hodnotné zkušenosti. Nezdar spočívá v tom, že povrchnost se skutečně nevyplácí, s tím souvisí spousta dalších znalostí a vědomostí, a možná i přeceňování osobnostních dispozic, založených na nedostatečnosti vlastních zkušeností, a na pouhém přejímání zkušeností druhých. Je snadné hledat příčiny nezdaru u druhých nebo u špatně pochopených duchovních systémů, je to snadnější, než je hledat u sebe (u vlastní psychické (ne)stability a osobnostních vlastností).

To, co víme a čemu věříme, určuje naše možnosti volby, mysl, přestože dokáže nahlédnout do neznáma, není přístupná úplně všemu v jeden okamžik nebo v krátké době, přičemž i rok nebo dva roky jsou v tomto směru velmi krátkou dobou, takže příčinou nezdaru může být také přílišná netrpělivost a nesplněné osobní záměry, na které je třeba se podívat také zblízka a opravdu pod drobnohledem. Přestože mysl dokáže postřehnout záblesky vyššího vědomí, neuvěří v mystické projekce, dokud nedojde k dostatečnému počtu opakování nadsmyslových prožitků. Pokud nám něco prožitého či viděného v realitě nedává smysl, mysl si vždy sama pro sebe najde přijatelné vysvětlení bez aktivního získávání nových vhledů. Vysvětlení, které je zaměřeno na sebe-ospravedlnění v případě nezdaru, ať už jakéhokoliv světského nebo duchovního. Získávání nových vhledů a zkušeností je velmi barvitý, jednoduchý a zároveň složitý proces, který popisuji v mnoha dalších článcích a knihách, a není zde prostor pro konkrétní upřesnění v čem a jak je možné dopouštět se (nechtěně) různých chyb.

Hnutí New Age otevřelo cestu k mystickému modernismu, a je pouze na lidech, zda z něj vytvoří nové fundamentální (urputné) lpění na jednostranných principech, které si často ani samostatně neověří, zda se upnou pouze na omezenou formu, která nedovoluje dále zkoumat neomezený potenciál možností energetického světa

Dnešní doba nedovoluje striktně označovat a ohraničovat jakékoliv směry a utvářet nová společenská pouta, nelze mystické a metafyzické poznatky přijímat a brát doslovně bez ověření a bez osobní odpovědnosti, natož povrchně, tak můžeme nastolit směr novému, nefunkčnímu „náboženství“. Dnešní doba vyžaduje aplikovat si do života především to, co mi v danou chvíli vyhovuje, to, co zrovna v této životní etapě dobře a pohodlně funguje, bez upínání se k jediné pravdě, k jedinému poznání. Duševní klid a nepřipoutanost najdeme ve vědomí, že zítra může fungovat něco jiného, jinak a lépe. Přesně o tom je nový věk Vodnáře, ideologické základy nové doby jsou již dané, informací je mnoho, ale z žádné z nich nelze vybudovat konzervativní ideologické – nepružné – nepohyblivé (společenské) hnutí nebo osobní jednostranné přesvědčení.

Metafyzika, magie života a spirituální vnímání předpokládá určitou dávku pošetilosti

Pošetilost je vlastnost Blázna, projevuje se a tvoří bez upjatosti, tak osobnost poznává sama sebe a svět „nelogickou“ uvolněnou cestou. Dnes více než jindy platí mystické pořekadlo: „Dávejte si pozor, co říkáte a čemu věříte, mohla by to být pravda.“ Toto pořekadlo dokonale vystihuje energetické tvoření skutečnosti z dosažené úrovně páté dimenze, kterou mnozí opěvují aniž tuší, jaké překvapení je po náhlém a ukvapeném otevření brány do jiného energetického světa čeká, pokud nahlédnou nepřipraveni. V čem spočívá ona připravenost? Velmi stručně řečeno: pozitivní myšlení vybroušené do podoby VĚDOMÍ TVOŘENÉHO ČIROU ENERGIÍ je volnou vstupenkou do páté dimenze.

Proto je transformace takto pozvolná a na první pohled pomalá a složitá. Mezi levou a pravou hemisférou probíhají elektrické aktivity, které je možné udržet v rovnováze, vyladit je (pozorností, soustředěním, zaostřením) na stejnou nepolarizovanou notu. Rovnováha znamená, že si uvědomujeme, jak obě hemisféry spolu komunikují. Na stejnou notu vyladěné hemisféry otevírají ony tajemné portály, dovolují odhalovat vyšší potenciál osobnosti – osobnost přijímá vjemy, které byly doposud skryté za nízkým prahem vnímavosti. Portál nebo brána označuje práh vnímání na vyšší úrovni, kdy vědomí poznává a zkoumá alternativní energetické systémy, nahlíží do paralelních světů méně či více se podobajících hmotnému 3D zemskému prostředí. Vrchol vyššího vnímání je hraniční (meditační) stav vnímání, kdy mysl (vědomí) je plně bdělé, je takzvaně vzhůru a tělo naopak dokonale uvolněně spí. Získat tento prožitek, kdy nejste ve spojení se spícím, dokonale uvolněným tělem, a přitom jste při plném vědomí, představuje překročení prahu v tom smyslu, že už nikdy nebudete vnímat svět a vesmír zastaralým (naučeným, vnuceným) způsobem. Filozofické domněnky jsou nefunkční, dokud je neověříme osobními prožitky, a zde platí, že každému může fungovat něco jiného, a to na základě hlubšího odhalení sebe sama – pochopení, co mě utváří a jak se na tvořivosti mohu sám podílet.

Kde je řešení? Opustit jakákoliv společenská pouta v klidu a bez extrémů, přijímat je, zkoumat je, zkoumat soudržnost s určitým tématem nebo představou a zůstat sami sebou, a uvědomovat si, co sami chystáme pro budoucnost. Nahlížet do nových (jakýchkoliv) energetických portálů (informačních, vědomostních) a zase se vracet sám k sobě. Být účastníkem čehokoliv a přitom nestranně, neodsuzovat a neposuzovat pouze z pozice nějakého rozumového vysvětlení bez osobních zkušeností. Mohu mít oblíbené vlastní myšlenky a zkušenosti, ale opatrnost, jasnost, přímé zření a uznání ostatních postojů, přestože odporují osobním zkušenostem (zkušenost může být ale založena též na pasivitě), vede k pochopení pravdy, která ale zůstane stále otevřená novým možnostem.

Kdo je povolán k tomu, aby druhému vyčítal a spílal za to, že se na své cestě ztratil?

A co my víme, co když se nikdo neztratil, co když sleduje plán své duše, a prostě jen jde jinou cestou než někdo druhý. Pokud připustíme, že dnešní svět dovoluje měnit oblíbené slogany, přesvědčení a domněnky, a přitom se za nic nestydět, sám sebe neobviňovat, nikomu druhému nic nevnucovat a nikoho neodsuzovat, tak se lze vyhnout pro budoucnost nepohodlným osidlům jakéhokoliv fundamentalismu.

Vše, co se nyní na pomezí věků děje, kdy současně působí oba zásadní energetické kosmické vlivy, vše, v čem je složité se nyní vyznat, je součástí střídání astrologických věků, vše je součástí procesu transformace (lidského vědomí). Kdo se rozhodne vidět tento přechod jako dramatický, stane se součástí dramatu. Z problému „volby“ ale není nutné dělat vědu, vše jde dobrou cestou, a do nového věku Vodnáře se pěkně pomaloučku překlopíme, ať chceme nebo nechceme. Mezi rovnováhou a ztrátou rovnováhy musí panovat vyváženost, přílišná rovnováha uspává, přílišná nerovnováha probouzí (kdo zakopne a padne na kolena, většinou se rychle probudí). Kdo se rozhodne pro klid, soustředěnost a neutralitu, dramatům se může s nadhledem vyhnout. Klid a soustředěnost pomáhá chápat zrychlenou, pružnou a flexibilní dobu – střídání věků, velmi zvláštní dobu, ve které žijeme. V této době jsou hranice mezi strategií věku Ryb (dualismus, řád, poddanství a područí) a věku Vodnáře (volnost, nenadřazenost a svoboda založená na ODPOVĚDNOSTI) ještě nevyhraněné. Strategie Ryb postupně (pro někoho bolestně) odeznívá a strategie Vodnáře se projevuje stále více citelněji, přesto anebo právě proto nevědomost nechť je tolerována v tichosti a s úctou ke všemu živému, s úctou sami k sobě a s úctou k přírodě. Ona rychlost, zmatek a nepřehlednost se zase postupně urovná, a myslím, že jsme na prahu velice klidné doby, jakéhosi zlatého věku (vzájemného pochopení), jen je třeba přijmout, (pokud to takto někdo přijmout potřebuje), že „porod“, neboli mystická smrt a znovuzrození, je bolestivý a nesnadný proces, s přihlédnutí k možnosti, že bolestivý být ale nemusí. Rozhodnutí je jen na nás, a je to jiné a odlišné rozhodnutí než v čase takzvaných „květinových dětí“, kdy byla opomenuta právě ona důležitá „vodnářská“ odpovědnost, kterou již nelze obejít.

Mnohé z obou systémů se stále ještě překrývá, něco starého odchází a něco nového přichází, vzduch „jiskřící energetickými změnami“ v nás může způsobovat neklid a zmatek. Vše, co vidíme jako zlé, špatné a nedobré se nyní extrémně zviditelňuje, vše je nedílnou součástí probíhajícího procesu. Zmatek je způsoben tím, že lidé se prostě rozhodují, a nikoliv většina se rozhoduje pouze vědomě, spousta lidí ještě ani netuší, co se vlastně ve vnějším světě a v jejich nitru děje, a rozhodují se podvědomě. Jednoduše řečeno: máme nyní za úkol nespoléhat se pouze na vnější autority, máme si vytvořit (rozpoznat) vlastní vnitřní jedinečnou autoritu. To ale neznamená přestat hledat odpovědi na spirituální, mystické otázky. Odpovězte si sami na související otázku, zda lze někoho vinit a peskovat za to, že po tisíciletí nesvobodného příkoří nedokáže učinit „metafyzický skok“ do nové reality ze dne na den? Úroveň v duchovní vzdělanosti se kvapem mění, to už nemůže nikdo popřít, a je také nevhodné tuto úroveň (jednotlivců či skupin) kritizovat nebo zesměšňovat – takové jednání je ukotvené pod ještě neodejitým stínem strategie odcházejícího věku svazujících dogmat postavených na dualismu.

Jakékoliv určování přesného času, kdy vstoupíme do otevřeného portálu nového astrologického věku, je třeba brát také s rezervou, nakonec omezovat se časovým limitem není důležité

Probuzení se projeví tak, že najednou přestaneme hledat, přestaneme proti čemukoliv bojovat, protože si uvědomíme, že to, co jsme na své cestě nalezli, nám už postačí k úplnému osamostatnění a k vlastnímu duchovnímu zření a především odpovědnému JEDNÁNÍ. Má-li být naše mise úspěšná, důležité je s otevřeným vědomím sledovat postupné změny a vnímat nové trendy, včetně úspěšné syntézy mystických a vědeckých vědomostí, trendy, které vysvětlují a dovolují nám postupně zakoušet energetickou podstatu světa, kdy božského vědomí bude dosaženo, až s radostí přijmeme, že božské vědomí je uvnitř nás.

Zobrazit všechny eKnihy

Pokud zůstane člověk uzavřený v jediném systému, a pokud věří jedinému systému a jeho pravidlům, může si nevědomky zablokovat odhalení mnohem širšího potenciálu síly a tvořivosti, která se nachází přímo v jeho nitru. Pružnost, otevřenost a kombinace metafyzických systémů přináší více příležitostí, člověk neriskuje, že ustrne na jednom místě, nechat si otevřená zadní vrátka znamená, včas přehodit výhybku a nenechat se uspat v zaběhnutých kolejích. To ale neznamená, povrchně přelétat ze systému do systému, ale vše, co se v danou chvíli nabízí dobře prozkoumat, nějaký čas se držet jedné cesty a něco se naučit. Z více systémů si vybírat především to, co je v základech podobné a vzájemně se doplňuje a obohacuje, takové poznatky bývají nejúčinnější a stávají se postupně součástí nového životního stylu.

Související článek: Nový životní styl – Metafyzika, Ego nemáme potlačovat, je to naopak

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze