Čarovné lednové úplňky

Pokud si sedneme ke kulatému či oválnému stolu nic nás neomezuje – žádné pomyslné bariéry, žádné hrany či rohy stolu, nikdo nemá výsostní postavení v čele stolu, všichni na sebe dobře vidí, všichni jsou si rovni a nikdo není první ani poslední. Za kulatým stolem se můžeme napojit na energii posvátné nuly a na energetické planetární pole. Kruh, stejně jako nula, nemá začátek ani konec, kruh charakterizuje rotace a pohyb všemi směry. Kruh a nula je všeobsahující zdroj, je vesmírným prostorem, je jednotou, kde nic a nikdo není první ani poslední. Pokud nulu – neprojevený potenciál všeho – položíme, a tento ovál protáhneme z obou stran do „špiček“, uvidíme oko. Boží oko, které je všude a nikde. Energetické planetární pole, (nacházíme-li se vně našeho planetárního systému – ve vesmírném prostoru, a díváme-li se vševidoucím okem), vnímáme jinak – s odlehčeným odstupem. Vidíme rušnou divadelní scénu, posvátný amfiteátr, na kterém se odehrává planetární hra s pevně danými pravidly. Pokud budeme pravidla sounáležitosti všech archetypálních vzorů respektovat, a pokud budeme „u našeho osobního kulatého stolu“ vnímat a respektovat všechna znamení zvěrokruhu, se všemi jejich klady i nedostatky, předejdeme různým nedorozuměním a leccos se v našem životě konečně pozitivně vyřeší.

Důležité bude respektovat také sílu úplňků, schopnost Luny pohybovat se ve své cykličnosti „v kruhu“ a zároveň všemi směry – schopnost ovlivňovat všechna znamení zvěrokruhu. Měsíc sám se proměňuje, tím poukazuje na změny v životě, na pomíjivost, na vnímání a prožívání cykličnosti životních okamžiků, což nás ale nemusí „uvrhnout“ do neměnných každodenních stereotypů.

Vliv síly Měsíce na vše na Zemi můžeme vnímat zhruba dva a půl dne před, a dva a půl dne po úplňku.

2.1.2018 – PRVNÍ lednový úplněk v Raku nastane ráno ve 3.24.

Vládnoucí planetou Raka je právě proměnlivá Luna, vládkyně vod a podvědomí. Nejen pro znamení Raka bude tento úplněk důležitý, bude ovlivňovat kvality i nedostatky nás všech.

Hlavní téma: domov, rodina, vztahy, emoce, citlivost – přecitlivělost, zranitelnost, soucit, starostlivost, potřeba jistoty. Nedovolit, aby se negace minulosti promítaly do budoucnosti. Neobávat se změn, nepropadat melancholii, vyhýbat se bezcitnosti a hrubosti. Dovolit si být romantičtí, dopřát si dostatek odpočinku a spánku. Nedovolit myšlenkám strachu přehlušit vnitřní, nadosobní – intuitivní hlas. Uvědomovat si vlastní emoce a schopnost empatie, a hlavně vlastní reakce na emoce někoho jiného.

31.1.2018 – DRUHÝ lednový úplněk ve Lvu nastane odpoledne ve 14.27.

Vládnoucí planetou Lva je Slunce, proto se může stát, že nejen znamení Lva síla lednového úplňku zaskočí, může narušit naší pohodu i sebevědomí. Vše se vztahuje ke všemu, proto bude nutné vyvažovat protiklady: řád – chaos, vřelost – chladnost, pohyb – klid, složitost – jednoduchost, vertikální – horizontální, strnulé – flexibilní. Pro toto období platí, že důvěra vychází z toho, že nic nám svěřeného (tajemství) nemá být sdíleno bez dovolení.

Hlavní téma: mezilidské vztahy, partnerské vztahy, zaměření na ego (dominantnost, ješitnost, upřímnost úmyslů), samostatnost. Nesnažit se za každou cenu oslňovat své okolí, nespoléhat na jednoduchost bytí ve vypjatých okamžicích, nespoléhat se pouze na smyslovou sféru bytí. Přílišnou hlučnost vyvažovat tichem. Uplatnit organizační schopnosti, mírnit hrdost a pýchu, vsadit na velkorysost a smysl pro humor. Vnímat duchovní impulzy ve svém okolí.

Vliv čarovných úplňků v roce 2018 nám dodá odvahu uvědomit si a s uvolněností přijmout, že náš svět je takový, jaký ho chceme mít

Pokud si nenecháme vnutit cizí myšlení, názory a postoje, pokud si dokážeme intuitivně vybírat komu a čemu důvěřovat, zůstaneme jedineční, a náš svět také. Důvěřujíce vnitřním pocitům a vlastním, nezávislým vhledům, věrni své osobitosti a svému nadšení prokážeme sami sobě, že vnější chaos, (světový názor a světový řád), může jít jinou cestou, mimo nás.

Vše viděné – to co vidíme, skutečná realita a její tajemství, hypotézy a teorie, to vše jsou tři rozdílné věci, navzájem propojené tajemnem za tím vším. Kvantové teorie jsou teorie možností, které nám ukazují možné cesty spojení mezi hmotou a myslí. Teorie jsou potvrzované experimenty, které jsou založené na předpokladech – a to někdy vytváří začarované kruhy. To vytváří zá-hady točící se jako had kolem viděné a žité reality a teorií o realitě, kdy například platí několik protichůdných teorií, nebo kdy jedna vyvrací druhou a přitom se obě hypotézy zdají být pravděpodobné. Všechno jsou to příběhy, do kterých se snažíme vmyslet a přitom vždy něco předpokládáme, aniž bychom přímo do nitra té které teorie zakomponovali – zahrnuli – MYSL jako takovou.

Předpoklady zůstávají ve spojení se systémy, které zkoumáme. Předpoklady jsou myšlenky, které předbíhají zkoumané, jsou rychlejší než světlo. Tak vzniká spojení se zkoumaným jevem. Jedná se o spojení neomezené prostorem (na energetické úrovni), kterého si nejsme vždy vědomi, proto se často stává, že výsledkem experimentu je potvrzení předpokladu.

Zároveň platí, že některé předpoklady mohou vytvářet bariéry v porozumění kvantovému světu. Potvrzením předpokladu je vybrána jedna možnost z mnoha a na nějaký čas se stává aktuální. Takto vybíráme z kvantového vědomí vesmíru různá kvanta informací a stále je aktualizujeme. Podobné procesy vznikají v každodenním životě, především pokud se jako jedinec pro něco rozhodujeme – dochází k výběru z množin možností, zde platí, že i „chybné“ závěry jsou užitečné. Výběrem z neomezeného potenciálu zkoumáme a zároveň prožíváme možnosti projevené v realitě.

Veškerá hmota je manifestací vědomí, a přitom je sama vědomá, nikoliv myslící jako člověk, ale složená z informací, a závislá na faktu, že možnosti mysli jsou neuvěřitelné (nezměřitelné), a pro dnešní dobu prozatím neuchopitelné. Přitom už v dávných dobách alchymisté věděli, že mysl je spojena s hmotou, a že mysl nelze jak od bádání o životě a vesmíru, tak od samotného života oddělit. Možnosti mysli jsou omezené, protože mysl je snadno ovlivnitelná právě aktuální módní vlnou zájmů, možnosti jsou omezené představou, že mysl není důležitá, a to je chybný přístup.

Pokud bychom dokázali mysl „změřit“, možná bychom zjistili, že na kvantitativní úrovni je její „změřené či vyčíslené množství“ shodné s množstvím hmoty ve vesmíru. Stejně neuvěřitelná je představa, že hmota – na úrovni kvantových procesů – má vlastní vnitřní zážitky. Není snadné možnosti mysli neomezovat závislostí (na systému), a není ani snadné odpovídat na hloubavé otázky.

Je lidský mozek „uzavřeným prostorem jakési (soukromé) jeskyně“, která se nachází izolovaná od okolního „moře možností“? Je možné, že tím jak se snažíme popsat sofistikovaný, kompaktní, soudržný obraz světa – „sjednocenou teorii pole“, že tímto náš svět zároveň vytváříme? A že nejen z toho důvodu je právě MYSL základní fyzikální vesmírnou veličinou?

VNITŘNÍ MOUDROST – PRIMA ŽIVOT

Mysl je tím, co hledáme za elementárními částicemi, je tím, co hledáme za rozdělením hmoty na nejmenší jednotky – mysl je součástí všech souřadnic, všech soustav údajů, faktů a hypotéz o VĚDOMÉM, živém a vyvíjejícím se VESMÍRU. Je tím, co může ovlivňovat například výsledky různých experimentů. Není snadné akceptovat, že ve výsledcích, a v reakcích na ně je silně uplatněna síla mysli. (Dokážeme si představit, že mysl, v podobě shodného předpokladu pacienta, ošetřujícího lékaře a laborantky může ovlivnit například výsledky krevních testů?)

Motto pro rok 2018: „Za vším hledej MYSL“

Pokud bychom dokázali mysl skutečně „změřit“, možná bychom zjistili, že na kvantitativní úrovni je její „změřené či vyčíslené množství“ nikoliv shodné s množstvím projevené hmoty ve vesmíru, ale že kapacitu hmoty dalece přesahuje – ve svém neprojeveném potenciálu.

Mysl je tím, co hledáme, a současně je vším, co zahrnuje VESMÍRNÉ VĚDOMÍ.

Mysl je součástí všeho zkoumaného, je součástí všeho ve vesmíru. Experimenty, hypotézy a teorie musejí tedy počítat s myslí – s VĚDOMÍM VŠEHO. A pokud má například kvantová fyzika počítat také s myslí, měla by se propojit s psychologií, s psychickými aspekty projeveného světa.

 MODRÝ ÚPLNĚK: dva úplňky v jednom kalendářním měsíci

Nesprávně: Modrý měsíc, bývá zaměňováno s označením kalendářního měsíce, na který připadnou dva úplňky, nebo s barvou (druhého) Měsíce v úplňku, s barvou Měsíce to ale nemá nic společného. Jde o výjimečnou, ale přesto běžnou událost během kalendářního roku:

V roce 2018 budou takzvané „MODRÉ ÚPLŇKY“ hned dva na začátku roku, jeden v lednu, a druhý v březnu.

První úplněk v lednu bude 2.1.2018, druhý MODRÝ úplněk v lednu bude 31.1.2018.

První úplněk v březnu bude 2.3.2018, druhý MODRÝ úplněk v březnu bude 31.3.2018.

Z tohoto důvodu (dva úplňky v lednu, a dva v březnu) bude rok 2018 zvláštní také tím, že v únoru 2018 nebude úplněk. A aby těch zvláštností s magickým číslem devět nebylo málo, tak koncovka příštího letopočtu – 18 – dává v součtu také devítku. A zkuste hádat, jaké číslo mezi dvaadvaceti velkých arkán v Tarotu je přiděleno Luně, jedné z prazákladní, archetypální energii. Samozřejmě 18. Proto rok Luny.

Zobrazit všechny eKnihy

Štěstí je kouzlo sebe obohacení, tichá vnitřní dohoda, je to náš osobní bodyguard. Ryze osobní! Štěstí je v první řadě umění, být šťastný sám se sebou. To je akt prvotní lásky.

             Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze