Životní nástrahy v podobě psychických útoků

Častou a opakovanou projekci negativních myšlenek a představ na adresu jiného člověka označujeme jako psychický útok, adresát psychického útoku nemusí nic tušit, může ale pociťovat nepříjemné energie projevující se na úrovni ochranné funkce aury. Může vnímat náhlé změny na úrovni fyzického těla (bolest hlavy, malátnost, nechutenství, změny nálad a podobně). Nepříjemné pocity a změny nálad se mohou objevovat častěji, pokud je energie psychického útoku na danou osobu mířena opakovaně, někdy dokonce v pravidelných časových úsecích. Například večer v určitou hodinu, kdy útočník na danou osobu (negativně) myslí před spaním. Zde můžeme hledat také nevysvětlitelný původ v některých opakujících se divokých snech nebo nočních můrách postiženého jedince. Jedince, na kterého je mířena projekce psychického útoku, můžeme nazvat obětí. Psychickým útokem je také jednorázová energie, která se nemusí opakovat, ale je velmi silná a agresivně působí na energetické pole člověka. Takovýto útok se nazývá prokletím neboli kletbou, případně může jít o uřknutí.

            Zdroj fotografie: Pixabay.com

Kletba může být vyslaná nevědomě, v silném rozrušení a rozčilení, nebo vědomě a promyšleně

Kletba (přání něčeho negativního) je opakem požehnání. Jedná se o sílu slov záměrně pronesených proti někomu nebo něčemu, podobně působí uřknutí (síla slova a zlého pohledu – projekce vyslaná očima). Síla slov může být pouze řečena, nebo vložena například do dárku. Kletba má negativně ovlivnit osobu, rod, věc, událost. Vyslaná nenávistná energie je ničivá a plná jedu, dokonce může zapříčinit neštěstí. Stane se, že kletba může být pronesena nechtěně, aniž by si to dotyčný uvědomil.

• Kletbu je možné zrušit (sejmout z daného jedince) POŽEHNÁNÍM – opravdovým a upřímným jednáním.
• Samotným vyslovením magického slova „požehnání“ nebo „žehnám“ uvádíme v pohyb ve slovech zakódovanou pozitivní energii.
• Požehnáním oživíme tok pozitivní energie jakékoliv bytosti, věci, místa, události.
• Cíleným požehnáním, použitím magických slov síly a skutečných pozitivních emocí vyšleme do volného prostoru potřebný kužel energie.
• Požehnáním se napojujeme na vesmírné energie, vědomě tímto svým počinem vyjádříme také omluvu a poděkování. Zde je nutná upřímnost bez předstírání.

Uřknutí souvisí se záští a závistí, nemusí být úmyslné, ale energie negativity souvisejících emocí se přenáší na člověka, k němuž je uřknutí mířeno. Uřknutí je opakem chvály. Velmi podobné energie se přenáší také pomluvami nebo osočením druhé osoby, obviněním z něčeho, co neudělala.

Oběť psychických útoků může mít nějaké tušení, pokud si je vědoma, že v oblasti svých známých má „nepřítele“. Může se ale stát, a také se to docela často stává, že psychického útoku se dopouští osoba, kterou oběť, nic netušíc, považuje za svého přítele. Oběť se často cítí vyčerpaně, pronásledují ji podivné nepříjemnosti. Vnímá, že něco není v pořádku, ale není schopná plně si uvědomit příčinu, nevnímá přímou energii psychického útoku. Frekvence energie psychického útoku může být sotva znatelná, ale i velmi silná, od nervozity až po působení bolesti. Získat nápovědu je možné, pokud se oběť zaměří na okamžiky, kdy má dojem, že je z něj „vysávána energie“, na případné citové vydírání, na pronásledování nepříjemnými telefonáty, na chvíle, kdy se zaměří na osobu, se kterou má jen samé problémy. Nejčastěji bývá psychický útok skrytý v opakované citové manipulaci, protože manipulátor na svou oběť často myslí, vytváří si různé představy a scénáře, týkající se daného vztahu. Tak je psychická energie manipulátora přenášena i na dálku, přitom nemusí být pravidlem, že je záměrem manipulátora druhému člověku vědomě ublížit. Manipulátor v podstatě soustřeďuje velké množství vlastní psychické energie a nevědomě ji vysílá adresně do energetického pole druhého člověka. Pokud to dělá vědomě, koná tak promyšleně a s chladnou hlavou, snaží se zachovat „příjemnou tvář“, a oběť si nemusí ničeho všimnout.

Milovat sám sebe znamená být milován

Pokud se oběť zaměří na své pocity, na rozpaky nebo nervozitu během kontaktu s druhým člověkem, na nápovědy, které vysílá jeho mysl a intuice, může si energie psychického útoku snadněji uvědomit – zpřítomnit ve své mysli v okamžiku, kdy prožívá něco podezřelého, nápadného, neobvyklého a nepříjemného. Psychické útoky mají mnoho podob a projevů, formy psychického vysávání mohou být velmi pestré, podporované jsou vibracemi strachu oběti. Oběť si ničeho nevšimne, pokud neposlouchá sama sebe a nad varovnými pocity nebo myšlenkami mávne rukou.

Na vnější psychický útok platí vnitřní psychická obrana. Psychická sebeobrana spočívá v rozpoznání, že se děje něco, co nám ubírá životní energii, spočívá ve vědomé ochraně sebe sama před psychickými útoky

Důležité je nepřemýšlet o psychickém útoku pouze z perspektivy oběti, ale hlavně z perspektivy útočníka. Protože nikdy nevíme, kdy a odkud k nám může být psychický útok vyslán, třebaže jen jednorázově, psychická obrana by se měla stát součástí života. Přístup je třeba zvolit bez stavění se do role oběti, závislost nebo postoj oběti pachatele posiluje. Jasný vhled do situace, pevný postoj bez výčitek, strachu a naříkání a sebedůvěra naopak ubírá pachateli sílu. Vlastní silou, rozvíjením šestého smyslu a soustředěním se na pozitivní energie je možné energie útoku transformovat a odvrátit.

Ještě ale existuje druhá strana spektra, a tou je důležitá otázka, zda se pouze neopodstatněně nedomýšlíme, že je proti naší osobě páchán psychický útok. Ne všechny nepříjemnosti jsou způsobené vlivem působení vnějších energií. Nakonec se často stává, že nevědomky jsme to my sami, kdo dává podnět a první impuls k tomu, abychom někomu druhému dovolili chovat se k nám nepříjemně, agresivně, manipulačně. A jsme to často my sami, kdo si svým psychickým a mentálním nastavením do svého energetického pole psychické útoky přivolává, svým chováním (např. závislost na druhých, nesamostatnost), anebo vlastními myšlenkovými konstrukcemi. Pozornost k vlastní psychice a k tomu, co se odehrává v naší mysli, pozornost k domněnkám také zaručuje, že dotěrné pocity vztahující se k (domnělým) psychickým útokům nejsou pouze vykonstruované v představách, protože i to se často stává. Stává se to například, pokud vlastními myšlenkami a představami sami v sobě vyvoláváme zbytečnou paniku, nebo pokud toužíme po pozornosti, pokud jsme vztahovační, nevyrovnaní a sami se sebou nespokojení. Pomůže nám představa, že realita je jeden velký hologram ovlivnitelný myslí a mentálními postoji, tento mentální hologram je v naší mysli utvářen. Na první pohled nesmyslná a spletitá změť energetických proudů informací se díky našemu mentálnímu nastavení uskupí do takového obrazu reality, kterou předpokládáme, ať už vědomě, nebo nevědomě.

Sebe vědomý a uzemněný jedinec si vybuduje ochranu nestranným myšlením, které začlení do svého každodenního života, a zároveň zůstane otevřený všemu a všem. Netřese se strachy z určitého prostředí nebo z určitých lidí. Nepředstírá vřelost a přátelství lidem, z kterých má ve skutečnosti strach, hlídá si své soukromí. Zůstat neutrálním a přitom být stále ve střehu sice není jednoduché, ale je možné získat tak kontrolu nad vlastními emocemi, nad vlastním myšlením a jednáním (chováním). A zároveň nad nejrůznějšími „poruchami“ či svazky negativních energií „potulujících se“ ve vnějším prostředí. Uzemnit se, vycházet z neutrálního bodu ve svém nitru a uvědomovat si sám sebe na psychické úrovni je velká výzva a současně je to základ pro psychickou a mentální sebe obranu a pro dokonalé vnímání také okolních vibrací. Pozornou všímavostí je možné odvrátit negativní energie bez většího úsilí, tak je možné vytvořit si proti vnějším „poruchám reality“ prevenci – vlastním přístupem k životu, ke konkrétním situacím a určitým lidem.

Sebe vědomý jedinec, který je tolerantní a ostražitý zároveň, vlastně nezavdá příčinu, aby mohly potíže většího rozsahu, například na pracovišti, a s nimi spojené psychické útoky vůbec vzniknout

Jedná se o klidný vnitřní postoj bez sebestřednosti:

• Nic mě neurazí, neponíží, nerozčílí, nejsem vztahovačný a mé emoce nejdou do extrémů.
• Nepřetvařuji se a jsem sám sebou.
• Chovám se tak, abych nikoho neurážel, neponižoval, nerozčiloval, nad nikoho se nepovyšoval.
• Vyjadřuji se jasně, abych v nikom nevzbuzoval pocit viny nebo strachu, vztahovačné reakce, a aby si nikdo nemusel domýšlet nevyslovené.
• Tento status zachovám, nejen protože jsem sám sebou, ale přestože dovedu za každé situace zůstat sám sebou.
• Tímto postojem je nastaveno přívětivě optimistické vesmírné zrcadlo.

V mysli je obrovská síla, silová pole slov se koncentrují na daný cíl, mysl určuje, zda budou ta která silová pole škodit nebo pomáhat. Pozornost sám k sobě je důležitá, protože je velmi snadné sklouznout k přesvědčení, že vnější prostředí nám nepřeje, aniž bychom vždy dokázali být sami k sobě upřímní, aniž bychom hledali příčinu sami v sobě. Sám sobě škodí například člověk, který vynakládá spoustu (psychické a mentální) energie jen z toho důvodu, aby předstíral (pomocí přetvářky) přátelství lidem, kterými ve skutečnosti pohrdá. Přetvářka působí oboustranně, člověk, který se přetvařuje, si neuvědomuje, že svým přístupem k druhým lidem se stává vykonavatelem vlastních nezdarů.

Na druhou stranu je třeba připomenout, že tento status se nám ne vždy podaří dodržet, občas uděláme chybu, někdy se neovládneme, obyčejně lidsky selžeme. Není nutné se obviňovat, protože nedělat chyby nikam bychom se neposouvali a nic bychom se nenaučili.

INSPIRACE PRO VĚDOMOU MYSL – eKnihy

Sebeobrana v případě, že nám někdo vnucuje, abychom věci dělali jinak – pokud se jedná o banality (pokud nejde o život), (a nám to ubírá spoustu energie), spočívá v sebedůvěře, spočívá také v tom, že neděláme určité věci jenom proto, abychom se zalíbili druhým. Hádky a vysávání energie kvůli banalitám jsou nesmyslné a zbytečné, a přitom jsou v některých vztazích na denním pořádku. Jak ale reagovat, pokud nám někdo vnucuje, že musíme to či ono dělat jinak, nikoliv po svém? Nejlépe tak, jak to dělá oponent, protože on to dělá dle svého mínění tím nejlepším možným způsobem? Hádce můžeme předejít klidným a sebejistým položením otázky: „Prosím tě, řekni mi, existuje VÁŽNÝ DŮVOD, proč bych tě měl poslechnout, vážný důvod proč bych nemohl tu věc dělat tak, jak mi to vyhovuje?“ Dotyčný námitku buď uzná, nebo neuzná. Možná se bude chtít hádat. Tady je jediná rada: nereagovat, nerozebírat, nechat to být, usmát se, nehádat se ani nevysílat negativní myšlenky. Nechat vyvanout emoce a počkat na vhodnější příležitost ke klidnému rozhovoru. Pokud se nedočkáme kladné odezvy a manipulace pokračuje, pevný postoj a rozhodnost, (aniž bychom cítili vinu za své svobodné rozhodování, strach, zlobu nebo zášť), bude odrážet nepříjemné energie zpět k odesilateli.

Platón: „Existuje oko duše… jímž lze vidět pravdu.“

Dívejte se lidem do očí, neposuzujte však myšlenkami, pouze soustředěným pohledem. Zároveň pozorně naslouchejte, co a jak lidé říkají, tak zdokonalíte své vnitřní vidění. V mimice očí přečtete pocity, emoce, radost, údiv, sympatie, upřímnost, smutek, provinilost, strach, nejistotu, opovržení, nenávist. Pohledy očí jsou povzbuzující nebo zraňující. Pohled očí vypoví, zda je úsměv nebo smích upřímný. Buďte však opatrní, v pohledu některých lidí se můžeme bez zábran ,,utopit“, ztratit se v jejich vlastní prázdnotě, nechat se svést, oklamat.

Související články: Jak poznáte, že vás partner psychicky ovládá?, Životní energie a negativní lidé, Uvědomujeme si, jaké energetické síly v nás působí?

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze