Psychické anomálie ve světle tvořivého ducha – důležité úplňkové poselství

Různé duševní poruchy mohou mít skrytý význam, pokud odstraníme označení porucha, objevíme různé latentní (duševní) schopnosti, individuální vlohy pro tvořivost – skrytý tvůrčí potenciál, a dokonce i skryté evoluční schopnosti. Různé nálepky v rámci duševních poruch odkazují dané jedince, v tom horším případě, na okraj společnosti. Přitom může jít o potlačené tvůrčí schopnosti, o skrytý božský dar nebo tvůrčí potenciál ducha lidského génia skrytého nejen v dědičné genetické výbavě, v krajinném kulturním a sociálním prostředí, v získávání životních zkušeností, ale také v samotném potenciálu DNA. Geniální tvůrčí myšlení a tvůrčí činnost, kam můžeme zařadit i neobyčejné, originální řešení problémů, může vykazovat schopnost propojení různých intelektových myšlenkových operací spojených s dokonalou součinností mozkových hemisfér. Záhadné pole lidské psychiky je pole neorané, protože neobyčejná kreativita a umělecké nebo jakékoliv jiné nadání se může skrývat v každém člověku. Dokonce i v dnešní společnosti je stále ještě přežitkem poukazovat v případě vrozeného talentu pouze na dědičnost. Tvořivost je člověku dána do životní výbavy „vyšší mocí“, neboť životní prostor „bohem stvořený“ je bohatý na neomezenou tvořivost. V tomto případě jsme všichni na stejné lodi či spíše vesmírném plavidle, aniž bychom své schopnosti stavěli na piedestal světového, v tomto případě transformačního dění. Aniž bychom stavěli své bytí na povýšenosti, na skrývané touze po význačném či výjimečném postavení ve společnosti, která prochází náročnými změnami.

Transformace přichází do fáze, kdy se uvolňuje spontaneita, kreativní síla, skryté schopnosti a tvůrčí potenciál lidského ducha

Vesmírný prostor informací, záhad a podivných jevů se nám více otevírá, přibývá stále více lidí s obtížně zdůvodněnými mystickými prožitky a podivnými úkazy, s napojením na jemnohmotný svět, nahlížením do paralelních světů, se zkušeností časových anomálií, s událostmi synchronně na sebe navazujícími, s mimosmyslovým vnímáním. Přibývá lidí, kteří čerpají informace z energetického informačního pole. Více se nám otevírá obsah kolektivního vědomí. Mnozí si však s nejrůznějším vnímáním mimosmyslového světa nevědí rady a mají obavy o své duševní zdraví. Tento fenomén, spojený se zesíleným iracionálním vnímáním tu byl vždy, ale nyní je vše mnohem viditelnější a intenzivnější. Lidé stále více rozeznávají, co je skutečnost a co se pouze jeví jejich mysli, uvědomují si, jak jejich mysl konstruuje myšlenky. Mysl je aktivována k selektivní pozornosti k informacím nejrůznějšího druhu, více pozornosti věnujeme podstatě přírodních a vesmírných jevů, rozjímáme nad otázkami bytí (jsoucna) a lidského chování, a to z pozice vědomého pozorovatele.

Potenciální genialita, ve smyslu vědomého tvoření reality, může představovat fenomén dokonalého propojení, v některých případech až mystického propojení pravé a levé mozkové hemisféry (vertikální a horizontální myšlení). Pravá hemisféra představuje proud impulsů „božské“ inspirace, vnímání hlasů „nadpozemských múz“, vnímání neobvyklých (inovativních) myšlenek a nadpřirozených jevů. Levá hemisféra zpracovává všechny tyto aspekty přirozeně, dokáže je propojit s rozumem, jedinec se může vyznačovat neobvyklou mírou inteligence, impulsy přicházející z oblasti pravé hemisféry dokáže propojit s darem řeči, písma, umělecké tvořivosti. Málo prozkoumaný potenciál ducha lidského génia, který často souvisí s neobyčejnou kreativitou, s citem pro analogické myšlení, s hlubinnými vrstvami osobnosti, spočívá například v dokonalé představivosti a schopnosti kritického úsudku.

Duch génia a kreativní potenciál

Diagnostika některých duševních poruch a jejich stádií, pokud duch lidského génia vykazuje neobvyklé parametry (například rozdvojené osobnosti, nebo umělecké schopnosti spojované s určitým druhem „šílenství“), společností vnímané jako nepatřičné, kreativitu génia zjednodušuje a utlumuje. Duch neobvyklé geniality může být takto zmaten a utlumen, ukolébán k spánku, a nakonec lokalizován v nevědomí. Ačkoliv některé duševní poruchy a různé psychické anomálie mohou mít více specifických podstat, genialita označená za hysterii, nemoc, paranoiu nebo šílenost není v lidském světě nic neobvyklého. Duch génia se může projevovat s aktivní účastí jedince, anebo zcela bez vůle daného jedince. V tom druhém případě je cesta k nějakému typu duševní poruchy snadná a člověk si sám se sebou a svou psychikou neví rady a zůstává uzavřen ve svém vnitřním světě. V tom prvním případě si daný jedinec může být vědom, že jeho osobní kreativita má potenciál stimulovat, podněcovat, přirozeně a nenásilně podporovat osobitou tvořivost ostatních, pokud by pro to existovaly svobodné a spravedlivé podmínky ve společnosti. Takto nadaný jedinec si obyčejně bývá vědom, že není jednoduché přepsat zažité vzorce lidského myšlení a uvažování. Jedinec s probuzeným duchem lidského génia je na přijetí a pochopení své božské podstaty spíše sám, a také sám za sebe zkoumá extaticky laděné, mystické a spirituální, neobvyklé duševní zkušenosti. Sám za sebe si volí osobitý životní styl a na vlastní pěst zkoumá různé modely své mysli, svého ducha a své kreativity.

Pokud originální tvořivost uspokojuje především tvůrce – volnomyšlenkáře, a pokud obdiv a uznání pro něj není důležité, tak se může stát, že okolí nemá o tvůrčí činnosti jeho génia ani potuchy. Pokud člověk se „svobodným duchem“ vykazuje pro společnost nebo danou komunitu neobvyklé prvky v chování nebo myšlení, může být okolím označen přinejmenším za podivína. Život v takové komunitě, která neuznává žádné změny zažitých mentálních forem myšlení, nepřipouští jiný pohled na život, na svět a vesmír, může být spojen s problémy na osobní úrovni daného jedince. Tak se snadno stane, že člověk, který odmítá být pouhým neaktivním divákem na scéně života, bývá označený za podivína, a jakmile nad ním společnost ztratí kontrolu, okolím začne být přísně sledován a na místo pochopení se může dočkat doporučení na nějaký druh psychoanalytické terapie. Obzvlášť pokud se na nepatřičném místě svěří se svými neobyčejnými prožitky nebo extatickými či nadpozemskými pocity. Toto je jen velmi stručně řečeno, ale tento paradox přístupu k lidské „jinakosti“, často spojený s „vyšší pravomocí“ omezující lidskou svobodu, se nedotýká pouze dospělých jedinců, dotýká se velmi často dětí a dospívajících. Takto je genialita vnuknutá z „vyšších sfér“ netolerována a génius jedince, který mnohdy nedostane řádnou příležitost k osobnímu rozvoji, (pod vlivem skrytého vedení k uniformitě), je potupen a izolován v nevědomí.

Pro společnost založenou na co nejrychlejší „socializaci“ co nejdříve po narození, není žádoucí vykračovat si troufale po zemi jako samostatný, svobodně smýšlející jedinec a následovat „vnitřního génia“

A rozvíjet osobní tvořivou originalitu, která se u daného jedince může projevit po určité mystické zkušenosti, vlivem podnětů přicházejících z podvědomí, nebo zcela náhle, například vlivem jiného vnímání světa po traumatické zkušenosti. Společnost omezená „normovanými pohledy na normálnost“ si jen málo uvědomuje, že různé duševní poruchy nebo označení „mentální nedostatečnosti“ mohou vést následkem necitlivého přístupu k lidské jedinečnosti a originalitě k nepřijetí sebe sama, k uzavřenosti vůči kritice, nebo k upřímně nabízené účinné pomoci. Především v případě, kdy se jedinec nemá komu svěřit se zvláštní mystickou zkušeností. Nemá-li možnost kontaktu se „spřízněnou duší“, nemá-li možnost vypovídat se a uvolnit vnitřní napětí, může tento stav způsobit nežádoucí psychická traumata nebo různě specifické poruchy chování. Podobné stavy, které ne zřídka trvají od dětství, vedou k obtížně překonatelným pocitům méněcennosti. Takto traumatizovaní jedinci, kteří nezapadají do nejbližšího vnějšího prostředí, se takto často sami ze své vůle časem vyčlení ze společnosti.

Hranice mezi duševní poruchou a tvůrčí genialitou

Nelze pochybovat, že hranice mezi duševní poruchou a tvůrčí genialitou je velmi tenká, a že tvořivost transformuje nepříjemné životní zkušenosti a léčí neurotické stavy. Zrovna tak je tenká hranice mezi nevědomým obranným mechanismem lidské psychiky a vědomým přijetím zvláštností psychiky nebo zvláštních duševních stavů. Ale zrovna tak v dnešní době již nelze pochybovat o neobyčejných „paranormálních“ schopnostech, které se mohou u každého jedince rozvíjet brzy po narození. Jakákoliv kreativita a rozvíjení tvořivé lidské podstaty, včetně magické tvořivosti ducha lidského génia, potřebuje velkou podporu ze strany rodičů, školského systému a celé společnosti. Dnes už snad nikdo nepochybuje, že škola kreativitu dětí spíše potlačuje, než individuálně a ohleduplně rozvíjí. Nejranější období lidského života je současně také nejvíce senzitivní, již v tomto období se vyplatí nebrzdit rozvoj magického ducha lidského génia. Vyplatí se podpora tvořivé iniciativy rozvíjející se jedinečné osobnosti, podpora nezávislosti, povzbuzení a ocenění za každý projev samostatné kreativity. Psychologická perspektiva některých duševních onemocnění se novým pohledem na lidskou psychiku a neobyčejné lidské schopnosti může dočkat nečekaných rozuzlení a magická kreativita ducha lidského génia může být vlastní nejen několika málo „vyvoleným“. Vyvoleným v uvozovkách, neboť zde není překročen limitní práh duševního sebevědomí, což je myšleno jako stručně řečeno „spirituální narcismus“. Jedná se o vnímavé jedince, kteří dostali příležitost využít všech darů přírodní božské koncepce tvořivého vědomí dané lidstvu, tedy každému člověku do vínku, ač bohužel ne všichni dokážeme neobyčejných schopností ve svém životě kreativně využít.

Vyvolených v tom smyslu, že doposud jen někteří jedinci dokázali rozvinout vrozenou schopnost jasného, téměř až plastického zpětného vybavení si jakýchkoliv dřívějších vjemů, využili daru dokonalé představivosti, smyslu pro dvojsmyslnost, smyslu pro tvořivý humor. Využili daru estetického cítění a vynikající paměti, díky které dokáží využít například osobitý, bohatý slovník a pracují s vrozeným jazykovým citem. Myšlení daných jedinců je založené na intuitivních a zároveň logických postupech, využívají daru vytváření nebo chápání slovních novotvarů, využívají fantazie, schopnosti vytváření metafor, umění pokládat otázky a hledat smysluplné odpovědi. Což může někdy působit jako „posedlost neobvyklými tématy“, pokud okolí nechápe jejich široký rozhled, nadšení a široké zájmy o neobvyklé, mystické záležitosti. Zkrátka a dobře plně využívají jedinečné individuality vlastního ducha, odmítají rutinu a uniformitu, vsází na uvolněnost, zvídavost, vynalézavost a hravost. Výčet dalších aspektů by mohl být vzhledem k tvořivosti ducha lidského génia nekonečný. Dříve byla těmto jedincům znesnadněna jakákoliv „výstřední“ životní improvizace, společnost je často označovala za nežádoucí jedince s rebelskou povahou, za jedince s emočními poruchami, za nepřizpůsobivé nebo neadaptabilní v rámci dané komunity, nebo za neposlušné jedince svéhlavě vedoucí „bohémský život“. V tomto ohledu je v osobním duševním nebo též mystickém vývoji, často i ve vzdělání, brzdila neschopnost přizpůsobení se (nadřízené) autoritě (včetně autority rodičů), neschopnost vyrovnat se zákazy a příkazy, které už v dospívání považovali za omezení svobody a za nespravedlnost.

Společnost, která dříve nebyla schopna vcítění, schopna uznání individuality lidského ducha, přestává postupně záviset na konformitě, svět se postupně zbavuje strachu z magické kreativity lidského ducha

Obav a strachu, který spočívá v tom, že na mínění druhých a na systému nezávislí, mysticky zaměření a v tomto ohledu kreativní lidé, kteří se nebojí riskovat (učit se ze zkušenosti), jsou blíže pravdě o stavu světa než kdokoliv jiný. Tito lidé se téměř nenechají rozptýlit stavem světa, staví na svých vědomostech, usilují o svůj osobní rozvoj, jsou otevřeni vůči zkušenostem – nestaví pouze na mystické či spirituální teorii, jsou vděčni za každý záblesk poznání. Mají schopnost zachovat si i v pokročilejším věku mladistvou myšlenkovou svěžest. Mají radost ze života, a to jsou důvody, díky kterým byli dříve škatulkováni do stavu „podivínství“. Společnost se v tomto směru pozvolna proměňuje, ale úplná svoboda vědomě a magicky tvořit nastane, jakmile budeme schopni větší tolerance k „jinakosti“, jakmile se s chutí účastníme na společenském přetváření zastaralých konceptů týkajících se lidské psychiky a duševního zdraví. Jakmile v tomto směru přenastavíme kolektivní vědomí, respektive až znovu získáme schopnosti dřímající v kolektivním nevědomí. Ve chvíli, kdy pomine nebezpečí zneužití tvořivých schopností ducha lidského génia získáme jistotu ve vlastní schopnost experimentovat, více se otevřeme podnětům z vnějšího prostředí, nebudeme šetřit oceněním druhých, pokud předloží nové koncepty pro alternativní řešení přetrvávajících společenských problémů a pro celkové zlepšení společenského klima.

Podpora hravosti, fantazie a kreativity malých dětí

Transformace lidského vědomí by se usnadnila, pokud bychom u dětí, které se rodí generaci již dospělých, takzvaných indigových dětí, byli schopni vidět a podporovat jejich přirozenou interakci, součinnost a vzájemné působení obou mozkových hemisfér, a vše, co vybočuje ze zažitých společenských stereotypů. Pokud bychom byli schopni vnímat zvláštnosti ve výbavě jejich charakterových vlastností, včetně jejich pružnosti a průbojnosti, bezprostřednosti, a přitom všem také schopnosti sebekontroly. Vlivem změny stylu výchovy a vzdělání bychom snáze viděli jejich tvořivé, duševní, intelektuální schopnosti. Ocenili bychom jejich sebedůvěru a zvědavost, která je společně s fantazií a smyslem pro humor primárním znakem kreativity a tvořivosti génia lidského ducha. Kreativní schopnosti jejich ducha bychom přirozeně rozvíjeli, pokud bychom podporovali jejich upřímnost a pružnost myšlení, schopnost neobyčejných myšlenkových pochodů a schopnost rychlého generování důležitých informací z vnějšího prostředí, pohotovost jejich paměti, senzitivitu a schopnost samostatného rozhodování, celistvost ve vnímání okolního prostředí. Pokud bychom podporovali jejich fantazii a hravost, a neodmítali jejich schopnost jakýmkoliv, i poněkud neohrabaným, dětským způsobem formulovat a sdělovat zvláštní prožitky a pocity, nebo různá vidění a neobvyklé vize, které je společnost stále ještě navyklá u dětí spíše ignorovat a označovat za výmysly. A samozřejmě také pokud bychom je podporovali a usměrňovali ve výdeji jejich energie, (pokud bychom každé třetí dítě, často z vlastní pohodlnosti, neoznačovali za „hyperaktivní“). Hyperaktivita dnešních dětí je dalším, hektickou společností vytvořeným modelem duševní poruchy, které jsou příznačné pro ničení tvořivého potenciálu lidské bytosti.

Odpovědi na palčivé otázky současného stavu světa, neobvyklé a pro dosavadní způsoby myšlení originální, jsou v kolektivním vědomí již přítomné

Nenáhodné vlivy, související s podporou tvořivého génia lidského ducha, podpoří probíhající tvůrčí proces transformace lidského vědomí. Proces, který není možné zastavit, ačkoliv se v čase a prostoru prolínají různé myšlenkové, revoluční proudy, jejichž hloubková analýza, která může svazovat a působit jako rozvojová bariéra, a která by mohla společnost vést k dalšímu prohlubování polarizace, nebude v souvislosti s podstatou zesíleného „vesmírného zrcadlení“ na místě. Řešením je nadhled a víra, že odstup od problémů, které vytváří názorové rozdílnosti si můžeme dovolit. Protože na úrovni kolektivního vědomí probíhá intenzivní analýza transformačního procesu sama o sobě a nově se vytvářející systém založený na prioritách věku Vodnáře již aktivně hledá řešení, hledá nová schéma a nové společenské koncepty, na kterých se nakonec většina víceméně shodne.

Součástí procesu hledání toho nejefektivnějšího řešení je netrpělivost a inkubace, jakási překlenovací doba na dozrávání těch nejkreativnějších nápadů, pozitivních řešení, přínosných novátorských myšlenek, které se rodí v podvědomí každého, po svém způsobu zainteresovaného člověka. Vědomí každého člověka – ve světle tvořivého ducha – se podílí na organizování informací získaných jak z hmotného, tak jemnohmotného světa ve sféře kolektivního vědomí. Ne všechny myšlenky nebo informace, které se nyní pohybují éterem, jsou zcela bezpečné, ale člověk je tvor vysoce tvořivý, a pokud opravdu chce, a pokud mu nejde pouze o společenské pozlátko a osobní úspěch, nebo o dominantní postavení ve společnosti, tak je schopen stavět na zdánlivě nesouvisejících informacích, na zvýšené vnitřní hloubavosti, na neotřelé myšlenkové flexibilitě a vývojové (transformační) adaptabilitě.

Poselství lednového úplňku a transformace vědomí

Vhled do probíhající transformace vědomí, který mi přišel v noci ze soboty na neděli, nám nekompromisně a varovně předkládá, že se můžeme nechtěně, my všichni, ubírat nesprávným směrem. Poselství je založeno na upozornění abychom namísto vzájemné nedůvěry a vzrůstající síly kritických pohledů hledali, jakkoliv nekonvenčním způsobem, který se vymyká normám a řádu dosavadního ovládacího systému, ta nejlepší řešení současné situace. Nové vhledy a důležité vize právě uplynulého úplňku, prvního a důležitého úplňku v tomto roce, které přijalo nejen mé vědomí, ale zcela určitě i tvůrčí vědomí dalších jedinců, nás odkazují na důležité a přelomové události tohoto roku. Jde o pozitivní, ale i poněkud závažná poselství, která nám mimo jiné naléhavě říkají, abychom se věnovali především „vlastnímu duševnímu a psychickému obsahu“. Abychom si jinak řečeno zametli před vlastním prahem a s konečnou platností přestali, třebaže nevědomě, rozlišovat na ty, co jsou vibračně „nahoře“ (na osvícené mistry a vůdce vzestupných evolučních procesů), a na ty, co jsou vibračně „dole“ a dle mínění některých jedinců transformačně zaostávají. Abychom se neprodleně přestali vzájemně osočovat, (ať už jde o jakoukoliv sféru lidského bytí a pracovního nebo vztahového soužití), a nálepkovat způsobem, který je vlastní „starému ovládacímu systému“, jenž stále ještě ovlivňuje lidské myšlení a nově se tvořící kolektivní vědomí.

Poselství lednového úplňku nás upozorňuje, že veškeré prožívání reality a zrakové vnímání bude zesílené, vnímání času zrychlené, vize a nápady v různých oborech k nám budou přicházet ve zvláštní, nadsmyslové formě, která pozorné jedince příjemně překvapí použitelnou užitečností. Dojde k posílení smyslu pro vnímání neobvyklých barev, k posílení smyslu pro hudbu a rytmus. Dojde také k přehodnocení materiálních i duchovních hodnot, k citlivosti na jakékoliv disharmonie, k větší potřebě odpočinku a spánku a tím také ke zlepšení paměťových schopností. To vše se může prolínat s emočními výkyvy, s neklidem, nesoustředěností, vnitřním napětím a úzkostí, pokud podlehneme systémovému nátlaku zaměřenému na odvádění pozornosti od důležitých projektů.

Inspirace – elektronické i tištěné knihy Psychologie chaosu

Poselství lednového úplňku je založeno také na výzvě, abychom se v této nelehké době soustředili na kreativní procesy a na vše, co dává našim životům smysl. Abychom se zbavili tíhy a napětí a potlačili různé posedlosti a běžné vzorce chování a jednání a maximálně se koncentrovali na optimismus a na pozitivní energie a zaměřili se především na přinášení důležitých informací a nových, inspirativních a kreativních vhledů a pozitivních nápadů. Věřme tedy, že konečné skóre, (ačkoliv o konečnosti transformace lidského vědomí nemůže být řeč, možná snad o její určité právě probíhající fázi), pokud naplno využijeme své intuice bude pro všechny zúčastněné vyrovnané a ve svém důsledku pozitivní. Jakákoliv naše ohleduplná, pozitivní a konstruktivní orientace, ať už na poli rodinném, vztahovém, pracovním, kulturním, společenském se nám ve výsledcích transformace, ve výsledcích společenských a celosvětových záležitostí, mnohonásobně vrátí zpět.

Související články: Osamělost, dočasná ztráta smyslu života a hledání životního úkolu, „Ty nejsi normální?!“, Bojujete s nálepkou introverta, samotáře a podivína?

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze