Podivné anomálie času a vlastnosti časoprostoru

Čas je ve své podstatě pouhý fyzikální pojem. Čas, tak jak jej vnímáme v pozemské rovině, je neustálá přítomnost v každém okamžiku rozpadající se na minulost a budoucnost. Základní vlastností časoprostoru je dynamické chování a schopnost rezonance. Rezonance je základní vlastností energie, jež tvoří hmotu všeho, co jest. Myšlenka je také rezonance! Rezonancí vzniká síla přitažlivosti. Myšlenky se organizují v prostředí, která nazýváme morfickými poli. Čím více opakování – tvořivých myšlenek – tím více vzniká přitažlivé síly. Rezonance každé jednotlivé myšlenky vytváří ozvěnu v čase zpět do reality tím, že rozkmitává podobné myšlenky, potom dochází k souznění nebo k jiné odpovídající odezvě.

Podvědomí neustále rezonuje s vesmírnou energií, v níž je obsaženo veškeré vědění

Šťastný člověk dokáže harmonicky souznít, nebo-li rezonovat s energií vesmíru, a tudíž ji využívá tvůrčím způsobem v čase stanoveném jemu k životu. A tím vytváří sobě navíc ještě pozitivní karmické následky do životů budoucích. Nešťastný člověk rezonuje v úrovni disharmonie, jeho vlastní energie (negativních myšlenek) rozkmitává a napojuje se na energie podobně disharmonické. Způsob vnímání reality tedy vyjadřujeme každodenním pohybem v trojrozměrném světě. Čas je nositelem energie (informací, vzpomínek). Nad tímto základním prahem vnímání však existují další nám neznámé a pro náš dosavadní způsob myšlení a vnímání skryté dimenze, jejichž skutečnost modernímu člověku v čase pozemského života uniká.

Jednosměrný tok pozemského času vyjadřuje pouze trvání bytí

Většinou tyto skryté dimenze tušíme, ale vnitřně odmítáme záhady paralelních světů do našeho viditelného světa přijmout. Čas je jednou z největších záhad přírody, přijít s jasnou definicí o pochopení jeho podstaty se zřejmě ještě nikomu nepodařilo. Plynutí času je vždy vázáno na určitý prostor, pohyb, změny a růst. Čas je spjat s hmotou, bez POHYBU informací a hmoty nebude existovat ani čas. Obvykle přijímáme, že podstata času je lineární. Běží čas stále stejnou rychlostí a stále stejným směrem? Od minulosti k budoucnosti? A je pravdou, že jej nelze zpětně reprodukovat? Ne všichni vědci připisují času jednosměrný tok. Rádi bychom věděli, zda můžeme projít bránou času, zda může čas běžet v protisměru a libovolně měnit směr. Ať už jdou výzkumy jakýmkoliv směrem, je logické přiklonit se k domněnce, že čas nemá žádné skutečné opodstatnění, žádnou skutečnou existenci. Ovšem pro člověka je čas a prostor nezbytnou formou nazírání na život – a to je skutečná ,,boží dichotomie“.

Je možné, že vesmírné energetické pole, které má svým způsobem všechno na svědomí, je natolik inteligentní, že jemu nedělá nejmenší problém vyžívat se ve vytváření dokonalých iluzí? A že by mělo dokonce smysl hro humor? Dokonce existuje jev, který se nazývá ,,dvojitý čas“. Na silně energetických místech může docházet ke střetu běžného času, běžícího po přímé linii, s neznámou strukturou času běžícího opačným směrem. V bodě střetu dochází k ,,nulovému času“. V tomto energetickém bodě může dojít k rozpadu hmoty, ke ztrátám vědomí, k výpadkům paměti, k nenadálým zmizením, k holografickým projekcím. Mnohé bude objasněno, až se dozvíme více například o zakřivení prostoru a zkracování či zpomalování času.

Nejmenší elementární částice si navzájem předávají informace!

Atomy jsou složeny z částic, všechny věci, například v přírodě jsou složeny z atomů – to znamená, že různé věci a děje si mezi sebou předávají informace. Dokonce, aby to nebylo tak jednoduché, částice si mezi sebou sdělují informace rychlostí vyšší, než je rychlost světla, což odporuje nám známým fyzikálním zákonům. Že je naše vidění světa poněkud zkreslené, dokazuje ještě další maličkost: pokusy na úrovni kvantových částic ukázaly, že informace se vyskytne v místě určení o okamžik dříve, než je vyslána! Malinko zjednodušeně si tedy můžeme říci, že pokud mohou být částice ve stejný okamžik na dvou místech najednou, potom není nemožná tak zvaná teleportace, kdy osoba k tomu nadaná dokáže být na dvou místech najednou. Proti tomu se jev zvaný telepatie (přenos myšlenek na dálku), zdá být naprostou hračkou!

Mysticismus, který objevujeme ve starých mýtech a legendách, přestože je v mnohém velmi romantický a někdy v nás může vzbuzovat nostalgii, nemusí nutně být absurdní.

Ve starobylých mýtech, které vyprávějí o posvátnosti některých krajin, můžeme najít mnoho inspirativního pro dnešní život. Podíváme-li se na rytíře, spící v útrobách hory Velký Blaník, tak tomuto jevu jen nesnadno uvěříme. Traduje se, že v tajemných podzemních prostorách plyne čas jinak než venku. Podíváme-li se však na tajemnou horu jako na místo, kde může za jistých okolností docházet k jakési časové smyčce, uvědomíme si, že ,,rytíři“ rozhodně ,,nespí“ v tajných jeskyních uvnitř hory. Tyto bytosti žijí si svůj vlastní život v jiné časové dimenzi, v paralelní realitě, která zůstává před naším pozemským zrakem skryta.

Jen někdy, za zcela zvláštních okolností, se před naším zrakem může promítnout ,,holografický obraz“, přenesený časovou smyčkou z minulosti do přítomnosti. Jak víme, světelné záření obsahuje informace, víme, že světlo je hmota, tím pádem může být světelné záření nosičem obrazů z jiných dimenzí, z minulosti či budoucnosti. Můžeme na okamžik zahlédnout bytost, krajinu, věc nebo děj nepocházející z našeho času a prostoru. Jsou popsány případy, kdy člověk takto spatřil sám sebe buď v dětství nebo naopak ve stáří, viděl sebe v situaci odehrávající se v budoucnosti. Nebo se v naší realitě z ničeho nic objeví takzvaný ,,příchozí odnikud“, člověk z jiné časové dimenze projde branou otevírající lineární proudění času. Tito lidé nechápou, kde se to ocitli, nikdo je nezná, nemají žádnou totožnost. Většinou disponují nadměrnou inteligencí, fotografickou pamětí, mají vyvinuté mimosmyslové schopnosti.

Všeobecné pojetí času a prostoru ovlivňují různé optické klamy, sugesce, prostorové iluze a neméně neuvědomělá zaslepenost

Často se mysl nevědomě oddává a podléhá zkreslenému vnímání reality kolem nás i v nás pod vlivem emocí a nepozornosti. Jindy se od tušených skutečností záměrně odvracíme. V nejhorším případě nemáme vlastní názor téměř na nic, často v závislosti na ovlivnění různými informačními médii. Přijali jsme za své vnímat moderní svět pouze sugestivně, naučeně, bez větší snahy o samostatné pochopení, rozlišování a pojmenování skrytých skutečností. Některým vědeckým názorům věříme do chvíle, než se na přetřes objeví nová, převratná a nezpochybnitelná fakta. Naučme se věřit převážně zdravému úsudku na základě osobních zkušeností a pozorování, a také obyčejnému selskému rozumu. Hledejme každodenní inspiraci ve vlastním potenciálu. Věřme odvěkým moudrostem velkých duchovních mistrů, především těch, jejichž existence je skromná a často utajená. Nemám ale na mysli pro dnešní svět už zastaralá organizovaná náboženství, ta mají velkou moc udržovat lidstvo ve strachu, v područí a  v nevědomosti.

Eshop – INSPIRACE PRO VĚDOMOU MYSL

Díváte se na svět kolem vás zběsilou rychlostí?  Nebo dokážete žít v přítomném okamžiku, bez neustálého sledování ručiček na ciferníku?

Související články: Meditace o světle a cestování časem, Jemnohmotné sféry mimo dimenze času a rozumu, Čas je stále nový a sám v sobě přítomný, Mysl a fenomén (ne)existence času

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze