Mysl „ohýbá světlo“

Poselství nebeské křišťálové koule – zářivé Luny v čarovném úplňku

Prostor mezi hvězdami je prozářen světlem. Každý kousek pevné hmoty je naplněný světlem. Jedná se stále o totéž světlo. Díky tomuto světlu je vše propojené a mezi žádnými objekty neexistují hranice. Vše existuje v energetickém poli světla. Dokonce i noční sen je tvořen světlem. Také obrazy denního snění jsou tvořeny světlem, světlem myšlenek. Informace přijímané světlem, během dne nahromaděné světlo v podobě informací, mysl promění v pohyblivý a proměnlivý obrazový sen.

Světlo odráží hmotu – proniká zrakem do mozku a informuje nás o okolním prostoru – o vnějším světě, o předmětech a událostech. Světlo přenáší informace. Světlo se odrazí od hmotného předmětu či objektu a pronikne do oka. Na očním pozadí se promítne obraz předmětu (obrácený vzhůru nohama), světelný obraz putuje dále do mozku, kde vzniká „virtuální“ obraz vnějšího okolního prostoru tak, jak je vnímán myslí.

Vnímáním dochází k přeměně světla – přesných informací o vnějším světě – ve virtuální realitu, pokud věříme pouze své mysli. Pozorovatel se na tuto přenesenou virtuální realitu dívá ve své mysli. Mysl „ohýbá světlo“, mysl definuje viděné v návaznosti na vzpomínky – již dříve přijaté a vštípené informace. Zkreslené nebo deformované vnímání můžeme připodobnit k ohýbání světla. Například na základě informace, kterou nám někdo vnutil už v dětství, nebo na základě informace, která je nám pravidelně a nesčetněkrát opakovaná, mysl popisuje, jak to vypadá „tam venku“.

Informace nesené světlem jsou ovlivněné znalostmi, postoji, dřívějšími zkušenostmi, předpoklady, emocemi, domněnkami, podvědomými postoji, (účelovým) naprogramováním a vším, co motivuje nebo ovládá naše jednání (stres, strach, zlost, žárlivost, ulpívání). Informace nesené světlem jsou ovlivněné myšlenkovou „polarizací světla“. Zklidněním mysli, (rozpoznáním rušivých vlivů a zbavením mysli naprogramování), se eliminuje toto osobní, popřípadě kolektivní ohýbání a polarizování světla.

Každý vnímá svět po svém, každý sám se rozhoduje, čemu chce věřit, a každý si myslí, že svět je přesně takový, jak jej vnímá on sám (pomocí smyslových orgánů). My rozhodujeme, o čem chceme přemýšlet, čemu věříme, co chceme či nechceme vidět a slyšet, jak se chceme cítit, nebo jak chceme žít. Naše vlastní myšlenky nám často způsobují bolest. Smyslové snění se podobá ponoření do skutečnosti, která je pouze naše, aniž bychom si uvědomovali, co do naší mysli účelově a programově vkládají druzí.

Přijme-li mysl očarované smyslové snění jako jedinou realitu a pokud se odevzdaně ztotožní s ohýbáním světla, navždy už zůstane obtížné „dívat se ven“ a vidět vše v Pravém Světle.

♥    ♥    ♥

Diskuze