Magická struktura hmoty a tajemství meditace

Přítomnost je projevena skrze každou bytost proudem vnitřního světla do vnějšího prostředí. Souladné pocity v srdci navazují harmonické spojení s vnějším světem. Střed lidského srdce si můžeme představit jako zlaté slunce, jehož bílé světlo je přítomné v každé buňce lidského těla, je přítomno v auře a energetickém poli člověka. Pokud sníme a prosíme s Láskou, pokud procítíme vroucnost svého přání, splní se, co si přejeme. Co si s láskou, vroucně, upřímně a oduševněle, bez sobectví a naléhavosti, přejeme pro druhé, to se před nimi objeví. Zákon magické přitažlivosti způsobuje, že vesmír s radostí poslouchá a zrcadlí vše, co říká Láska. Ale poslouchá a zrcadlí také vše, co říká strach nebo nenávist. Pouze plamen Lásky a autorita vnitřního božství žehná světlu a rozpouští strach skrytý v lidském srdci a zviditelňuje nezkreslenou pravdu života. V tomto mocném světle je obsaženo vše projevené i skryté.

Je to živoucí vnitřní světlo, kdo přináší tělu zdraví a duchu osvícení

Pokud ve svém těle rozpoznáme chrám moudrosti, uvědomíme si a procítíme posvátné poznání dávných mudrců: „Já jsem Přítomnost. Jsem vědomí a jsem přítomným okamžikem. Já jsem dítětem světla, žiji ve světle a jsem světlem ochraňován. To světlo vyzařuje z mých očí. Jsem světlem a stejně jako světlo jsem všude. Z tohoto světla byl stvořen život na zemi. Jsem tam, kde jsou mé myšlenky ze světla stvořené. A mé myšlenky se nachází tam, na co soustředím pozornost. Jsem tím, o čem přemýšlím. Jsem Přítomnost a jsem vším, co činím živoucím a hmatatelným svými myšlenkami. “

Pokud energie těchto slov citelně probleskne celým tělem, ve vlnách silných pocitů vnímáme, jakým způsobem život protéká tělem i duchem, vnímáme elektricky oživující účinek na tělo i ducha. Jsme v souladu s poznáním, že je to živoucí vnitřní světlo, kdo přináší tělu zdraví a duchu osvícení.

Vnitřní pochopení zákona přitažlivosti nás nutí k hlubokému nádechu pokaždé, kdy si uvědomíme vyzařování emanací tvořivého světla. Pokaždé, kdy vnímáme vibrace příštích událostí, a kdy se před naším zrakem otevírá snově krásný pohled do budoucnosti. V okamžiku, kdy naše mysl vyvažuje zkušenosti harmonie a úspěchu se zkušenostmi nesouladu a nezdaru, tehdy naše sny spřádají v Prostoru jemnou atomickou strukturu budoucí reality.

Lehce srozumitelnými slovy, které vyvolají harmonické dojmy a pocity, předáváme vnitřní světlo tvárné atomické hmotě. Tak je naše přání manifestováno v realitě, neboť naše vědomí je propojené s každým elektronem a atomem vesmíru. Pocity je ale třeba ovládnout, abychom zajistili rovnováhu tvořivých sil. Nesoulad v pocitovém životě, ničivé myšlenky, nesouladné cítění a podrážděnost, to vše narušuje vesmírný zákon tvoření. Vibrace rozjitřených pocitů narušují a matou již vyzářené energie tvořivých myšlenek a tím otřásají jemnou strukturou atomické hmoty, jenž postupně vzniká z tvořivých myšlenek, které se dříve či později zhmotňují v realitě.

Pozorovaná realita je stvořená z éteru prahmoty

Vzniká zhuštěním jemné atomické struktury hmoty působením záměru (myšlenek, představ, pocitů, emocí). Vyjadřujeme se slovy a pocity, tím dáváme tvořivý impuls jádru jemné atomické hmoty k pohybu (k houstnutí, růstu a projevení). Jemná atomická hmota tak získává určitý tvar. Prostor se k nám přibližuje ve formě, která je pro naše fyzické smysly hmatatelná. Pokud jemná atomická hmota přijímá myšlenky oddělené od pocitů, tím, že své pocity dokážeme vědomě ovládnout, tak se myšlenky stávají hmotou v požadované formě, v této fázi manifestace se atom ve své živoucí formě sjednotí s myšlenkovou formou. Pokud je však vystavena ničivým, nikoliv tvořivým, nárazům či otřesům neharmonických myšlenek, emocí a pocitů, jednotlivé částečky jemné atomické hmoty, vybudované energií myšlenek v souladu se záměrem, ztratí požadovaný tvar a začnou se rozpadat. Pokud otřesy neustanou, jemný atomický tvar budoucí hmoty se nakonec rozpadne a energie téměř realizovaného záměru se promění v nepředvídatelné chaotické dění.

Realita, kterou si přejeme pozměnit, je zároveň realitou, kterou tvoříme

Akumulovaná kvanta negativních energií a napětí všeho druhu, v podobě záporné bioenergie působí na hmotu. Pozorovatel vždy ovlivňuje pozorovaný Prostor. Jemná energie myšlenek působí také na již projevenou hrubohmotnou atomickou struktura těla, hmotných věcí a pozorovaného světa, hmota reaguje na vibrace nesouladných myšlenek a pocitů, které neustále vysíláme. Čím větší nesoulad produkujeme, tím více se projevuje rozpad hrubé hmoty (nemoc, rychlé stárnutí, nezdar), nebo změna podmínek k životu. Účinek nesouladných pocitů na tělesnou strukturu, na hmotné věci a pozorovaný svět je tím větší, čím více otřesů je svět hmotných věcí nucen zpracovat. Dlouho trvající stres a opakované výbuchy hněvu narušují nervový systém a buněčnou strukturu těla, stejně tak ničivé síly špatných pocitů působí v atmosféře a odráží se v hmotném světě.

Nikdo nestojí mimo zákon tvoření, jen ten, kdo se zákonem neřídí, ztrácí spojení s vnitřní úrovní vědomí, ztrácí také vnější spojení se světem událostí, a tím je zdržován ve svém vývoji. Kdo vědomým úsilím ovládá své myšlenky a pocity, kdo udržuje spojení s léčivou a tvořivou jiskrou v sobě, s jemnou atomickou strukturou svého těla a ducha, ten je mistrem sebekázně a sebeovládání. Snaží se o autentičtější stav bytí s otevřeným srdcem. Zároveň tak střeží jemné průchody či brány svého vědomí tím, že je uzavírá před vlivem nežádoucích účinků pocitových impulsů a emočního nesouladu ostatních bytostí. Ve světě, který si sami utváříme, je obtížné se těmto vnějším, prostorem se volně pohybujícím vlivům bránit.

Na místě nás drží omezení, která jsme si sami vytvořili, například tvrzení, že to či ono je nemožné. Přece už v dávných časech existovali lidé, kteří dokázali projevit neomezenou sílu své vůle, dokázali pracovat se svým energetickým dvojníkem, silou myšlenky dokázali podpořit vizualizaci záměru, a tímto magickým postupem zhmotňovat předměty, nebo měnit například vzhled a činnost svého fyzického těla. Nebo dokázali být na dvou místech současně, chápali jemnohmotné vnitřní esence člověka, ovládali schopnost odloučit vědomí od hmotného těla a zmaterializovat se na jiném místě, nebo astrálně putovat kosmickým prostorem.

Pokud si pomůžeme zjednodušeným pohledem do vnitřních rozměrů hmoty, a uvědomíme si, že tělo je současně hmotné i jemnohmotné, pochopíme například, kde se ocitneme, pokud se v meditaci ponoříme velmi hluboko do sebe. Zjednodušeně řečeno je většina objemu atomu – více než 99 % – prázdný prostor s nezřetelnými hranicemi, podobně jako je „prázdná“ většina meziplanetárního prostoru.

Setkání s vnitřní prázdnotou a tvořivým potenciálem vesmírného Vědomí

Ponoříme-li se v meditaci do nejhlubšího nitra hmotného těla, které sice jako kompaktní hmotný objekt zaujímá nějaký prostor, ale jako pevná hmota se pouze tváří, a které je tvořeno atomy sestávajícími většinově z prázdného prostoru, setkáme se s touto obrovskou „Vnitřní Prázdnotou“, která je protkána paprsky vnitřního světla s energií nekonečného potenciálu tvoření. V meditaci se můžeme setkat s prožitkem vyššího Já, s jemnohmotnými fragmenty duše, nebo s dotekem „božského světla“ tím způsobem, že vědomí vstoupí do vnitřního prostoru tajemné atomické hmoty a stane se součástí kvantového vědomí vesmíru a jeho tvořivého potenciálu.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Vědomí se tak může jevit jako součást nekonečného množství vazeb a interakcí, (chemických a elektrických), mezi nespočetně velkým množstvím elementárních částic na úrovni kvantového světa. Tyto náhledy do lidského nitra se vymykají běžné lidské představivosti, meditace a změněné stavy vědomí nám pomáhají pronikat bariérami, které omezují vědomé myšlení, pociťování a bytí.

Meditace nám dává poznat, že největší zdroj životní energie – naše Slunce – je „živým odrazem“ vyššího Já, a že v každé lidské bytosti se skrývá miniaturní obraz sluneční soustavy, že mikrokosmos je zrcadlem makrokosmu.

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze