Energie planého mluvení, plytkých rozhovorů a nadbytečného hluku v mysli

Pokud mluvíme, zdrojem zvuku, který vydáváme jsou naše chvějící se hlasivky. Vyslovováním slov a vět vydáváme zvuk, zvuk je mechanické vlnění. Svým hlasem zvuk šíříme i vnímáme. Zvuk se ve vlnách rozšiřuje hmotným prostředím. Vodičem zvuku našich slov je vzduch. Vodič zvuku, tedy vzduch, umožňuje spojení mezi zdrojem zvuku a jeho přijímačem. Vyjadřujeme-li se slovně jsme „vysílačem“, přijímačem je někdo nebo něco ke komu hovoříme, prostředníkem mezi vysílačem a přijímačem je zvuk. V jemnohmotné sféře je vodičem zvuku našich slov éter, zvukové vlnění (energie) vyslovených slov se rozšiřuje všemi směry, včetně směrem k informačním polím vesmíru. Současně ve směru pohybu zvuku vyslovených slov je éterem přenášena energie slov – informace. Slovo je součástí mysteria zvuku, je nenáhodnou formou nikoli bezúčelných vibrací. Pokud tiše pozorujeme a pozorně posloucháme bez hodnocení, vzniká uvědomování. Pokud posloucháme sami sebe a vnímáme vlastní řeč, vzniká uvědomování.

Myšlenky jsou řetězce písmen a slabik, každé písmeno a slovo má svou vibraci. Vyřčené slovo ovlivňuje určité místo (bod) prostoru – určité úrovně reality. Je nám dáno myslet, přemýšlet a mluvit jako je nám dáno dýchat. Dech souvisí se vzduchem, je nedílnou součástí spojení mezi zdrojem zvuku energie vyslaných slov a jejich přijímačem. Za každým činem se skrývá záměr, vědomý nebo nevědomý. Už jen to, že něco vyslovíme, je také čin. Pokud nám někdo řekne miluji tě, záměrem může být touha sdělit nám svou náklonnost, nebo touha slyšet od nás to samé. Pokud někdo mluví planě a vede plytké rozhovory, záměrem může být snaha odvést od sebe pozornost, nebo odvést pozornost od nervozity a pocitu neklidu.

Pokud se setkáme s někým, kdo nám slovně ublížil, je dost možné, že jsme se setkali s vlastní myšlenkovou formou, která vlivem častého opakování vytvořila energetické pole s danou informací. Dokážeme si představit, kolik takto zviditelněných myšlenkových forem prošlo zpětně – zrcadlově naším životem? Kolik mentálních představ se nám zobrazilo na mnohorozměrné ploše zrcadla našeho života?

Čím jsou inspirována slova, která během dne vyslovíme? Láskou, sebeláskou, radostí, sounáležitostí, porozuměním, vírou v tvořivou sílu myšlenek? Smyslností nebo žádostí?

Nebo neláskou k sobě, strachem, vztekem, záští, sobectvím? Zaslepeností nebo čirou hloupostí? Nebo touhou hlasitě diskutovat a neustále o všem polemizovat, zpochybňovat názory druhých? Jak často námi vyřčená slova rozviřují oblaka prachu, kdy vyzní bezúčelně nebo plytce? Kdy vyzní jako prázdné výkřiky do ticha, kdy způsobují zbytečný hluk a rámus v naší mysli? Jak často naše slova skrývají volání o pomoc, pokud se obáváme vyslovit se jednoznačně? Uvědomujeme si, kdy jsou naše slova planá nebo povrchní, bezvýznamná, nicneříkající, zbytečná? Kolik slov vyslovíme nevědomě nebo bez příčiny, jen tak do vzduchoprázdna, které ale žádným vzduchoprázdnem vlastně není?

Polemizovat – na tom není nic špatného, pokud nepolemizujeme tak, že naše slova mizí v neurčitém poli informací. Pokud jen tak polemizujíce z negativních pohnutek nevytváříme informační pole s negativní energií a ani si nevšimneme kolik nám to bere životní energie, jak nás to unavuje. Polemika je umění diskuse a souvisí s utvářením energetických polí informací. O něčem se vědomě přít je také umění, tvořivé a s ohledem na sílu slov zásadně důležité. Uvědomujeme si, jak mluvíme sami se sebou? V klidu anebo míváme v hlavě bitevní pole s přestřelkou chaotických slov? Vnitřními rozepřemi často vzniká nadbytečný hluk v mysli. Polemizujíce sami se sebou, uvědomujeme si jaká energetická pole informací vytváříme (například ve smyslu záměru – něco si přeji nebo chtěl bych něco uskutečnit, ale přu se sám se sebou, zda je uskutečnění možné)? Uvažujeme někdy nad tím, jakým způsobem ovlivňujeme energetické pole naší aury, energetická pole jemnohmotného mentálního, emočního (astrálního) a éterického těla?

Mentální tělo

Vyšší jemnohmotná těla dohromady tvoří jeden celek – energo informační pole člověka. Mentální tělo je databází neboli záznamníkem pro myšlenky a myšlenkové vzorce, pro ideje spojené s životními událostmi. Tato sféra je zdrojem informací, se kterými během života pracuje podvědomí. Během života v případě oblíbených činností, které máme rádi, vnímáme, jak nás vnitřně naplňují. Jedná se o „ušlechtilé“ oblasti vztahující se k „naplnění duše“ pro příští inkarnaci. Naplnění duše, jinými slovy duševní růst, je darem pro člověka i duši samotnou. Představme si tyto oblasti jako svitky záznamů uchované na úrovni kauzální sféry mystického vývoje duše, souhrnná podoba těchto záznamů splývá s energetickým polem éterického těla. Zde se během života formují životní předpoklady, (poučení z minulosti), pro příští inkarnaci.

Emoční (astrální tělo)

Pro emoční tělo jsou významné emoce a pocity spojené s prožívanými událostmi. Zde se můžeme setkat s konfrontací všeho, co jsme během události cítili, co cítili a jak událost nebo naše jednání vnímali ostatní zúčastnění. Energetické pole emočního těla obsahuje uložené vzorce emočních projevů, souvisejících s city a pocity, s mezilidskými vztahy. Emoční tělo přivádí do celého organismu životní sílu. Pokud je samo vitální (vlivem naší dobrotivosti, empatie, vnitřní harmonie), tedy není-li oslabené častými negativními pohnutkami (žárlivost, zášť, zloba, závist, nepřejícnost), tak je zdrojem, (mimo ostatní funkce), pro pociťování a projevování radosti a spokojenosti.

Éterické tělo

Éterické tělo je nositel vlastností (kvality povahových rysů člověka), které se do éterického těla během života vtiskují. Charakterové rysy jsou energetickými vzorci, nové vzorce se iniciují v časových cyklech. Každá událost a s ní spojené činy člověka, (čin, příčina následek, akce reakce), je zaznamenaná na úrovni éterického těla v „obrazové formě“. Toto pole není zrcadlem energie myšlenek, pocitů a emocí. Do této sféry vesmírného éteru můžeme nahlížet jakoby pohledem třetí osoby. Éterické tělo coby nehmotný princip bytí umožňující pozemskou jsoucnost je energeticky nejblíže duši, část informací, které obsahuje, jsou součástí energetického pole duše po mnoho životů. V povaze duše je instalována způsobilost nalaďovat se průběžně na potřebné údaje v současném životě. Duše se účastní modelování procesu vědomého vytváření reality. Přestože napojení na duši, nehmotný princip neboli éterickou nehmotnou substanci bývá křehké, naladíme-li se na svou duši, brzy poznáme, že je zrcadlem nekonečna.

Slovo, myšlenka, hlas a řeč se tvořivou silou mentálního projevu podílejí na vzniku subtilních, tvořivých zvukových vibracích

Rádi se těšíme z každé pohodové chvíle, kdy vnímáme přítomný okamžik a nemáme v sobě žádný vnitřní konflikt. Být v přítomném okamžiku neznamená doslova žít pouze dneškem, znamená myslet a žít vědomě. Občas se vyhýbáme těm okolnostem, které jsou rozporné nebo konfliktní a o nichž se podvědomě domníváme, že by mohly rozbít některé naše iluze. Obzvlášť pokud si pěstujeme iluze neměnnosti, stálosti nebo jistoty. V přítomném okamžiku si uvědomujeme, že vyslovené myšlenky námi a Prostorem protékají skrze náš dech a hlas, uvědomujeme si svůj energetický podpis, který se způsobem a kvalitou našeho vyjadřování otiskuje v Prostoru.

Zobrazit nabídku elektronických a tištěných knih – INSPIRACE PRO SPOKOJENÝ ŽIVOT

Někdy nám ale chybí ta správná slova, potom i nadbytečná slova jsou v některých okamžicích v pořádku, pokud se například s někým seznámíme a teprve hledáme společnou řeč. Ani prudkému hnutí mysli nebo nabubřelým slovům se občas nevyhneme. Někdy nám schází motivace nebo čas věnovat svou energii příjemným, dlouhým a tvořivým rozhovorům s ostatními. Někdy je neschopnost mentálně vypnout a utišit hluk v mysli způsobena nahromaděnými starostmi. Pokud dojde k tomu, že je nitro člověka zraněné, například tím, že je mu odpírána svoboda, schopnost rozlišování a přiměřených reakcí je snížena, člověk na dlouhodobé omezování reaguje hněvem nebo apatií, podobným procesům se občas nevyhneme. Avšak vnímat slova, která se rozeznívají naším nitrem a vnějším prostorem je důležité. Není to snadné objevovat světlé průzory mezi negativními událostmi, ale je možné alespoň se pokusit tvořit vzorce šťastné lásky, krásných vztahů a spokojeného života. Nemusíme sami sebe negativitou okrádat o to, čím chceme být a po čem toužíme. Jen je dobré si připustit, že my sami se můžeme stát intuitivním terapeutem své vlastní mysli a vědomě myslet i mluvit.

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

      Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze