Neviditelně přítomný oheň – strážce přírody, strážce slova a životní jiskry

Živly představují podstatu všech hmotných věcí, které vznikají jejich spojením a přeměnou. Země, jakožto prvorodička nejtajemnější ze všech plodivých sil přírody, je základem všech prvků, je nejméně přeměnitelná, je hutná a klidná. Pod širým nebem přijímá sluneční paprsky, přesto je svým způsobem temná, temnější než oheň, vzduch a voda. Ostatní živly ji tvoří, narušují a opět tvoří.

Voda je božským zrcadlem, zavlažuje zem a promývá ji, vzduch ji okysličuje, oheň ji proměňuje v její původní plodivý stav. Vzduch, jenž vše naplňuje živostí, je velmi jemný, pokud se stává temným, svou temnost přebírá od země. Plodivá voda, bez níž by nebylo života, je méně temná a hutná než země, vyznačuje se věčným, cirkulujícím pohybem mezi nebem a zemí.

Jemnost, pohyblivost a jasnost ohně, strážce přírody, je výraznější než stejné vlastnosti vzduchu. Mocný oheň neviděn, neohraničen a nepoznán proniká a září ve všech věcech. Proměnlivá schopnost ohně dokáže věci uchvátit a obnovit. Projevuje se svou pohyblivou silou a záhadně mizí. Kam mizí sfouknutý plamínek svíce? Kam mizí vyřčené slovo, jehož podstata je ohnivá?

• Tajemný, plápolavý, jasný, ostrý a činný oheň vzniká sám ze sebe.
• Oheň, skrytý na nebi i v zemi, je jediný, neexistuje nic ohni podobného.
• Nelze jej podceňovat ani zanedbávat. Nelze jej spoutat a ohraničit.
• Podstata ohně se projevuje při jeho proměnách, v různých věcech se projevuje nestejně.
• Nebeský oheň v člověku je životní jiskrou a životní energií.
• Zářivý nebeský oheň ohřívá krev živých tvorů. Rostlinné říši umožňuje růst a plodit, svým světlem a teplem zúrodňuje půdu a zahřívá semínka rostlin.
• Oheň spolu s větrem ovlivňuje teplotu moří, pramenů a všech pozemských vod.
• Oheň, sálající ve vzduchu, dává zakusit palčivosti slunečních paprsků, před nimiž je nutné se uvážlivě chránit.
• Oheň v zemi představuje světlo podsvětí, neboť nic není skutečně (neproměnitelně) temné.
• Je to Slunce a jsou to hvězdy i planety, kdo ovlivňuje ohnivý živel v člověku.
• Jediné místo, kde je oheň spoután mezi nebem a zemí, je takzvané peklo.
• Pekelný, démonický oheň, jenž stravuje dobro, vše pohltí a ochromí neplodností, neboť je spoután temnotou.
• Avšak ani temnota ani nebe se samo nerozhoduje.
• Zlořečení a moc démonů se skrývá v temnotě, sama o sobě je však nečinná.
• Svou sílu získává ze zanícené zloby slunečních bytostí, jenž své andělské světlo kvůli zášti, pokrytectví a nenávisti nechají pohltit spoutaným, jedem otráveným ohněm temnot.
• Ohněm temnot, jenž svým ničivým žárem velmi rychle a nečekaně dokáže vysušit Prameny Života, prameny zárodečné a všeobjímající, tvořivé síly Lásky.

Život je mezera mezi zrozením a odejitím do jiné sféry bytí vyplněná prožitky. Přicházíme. Ohněm své životní energie vytvoříme příběh se zápletkami. A odcházíme. Otázkou je, proč máme jako lidské bytosti sklony vytvářet příběhy s krutými zápletkami. Ubližovat si navzájem. Zanechávat za sebou zbořené mosty, spáleniště a spoušť, která vše proměňuje v chaos, nelidskost, zbytečné utrpení a bolest.

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze