Letní slunovrat – pohanský svátek

Slunce, světlo, teplo a pohlazení na duši to jsou magické ingredience léta. První letní den oslavujeme slunovratový východ i západ Slunce. Každoročně se 21. června na mnoha místech po celém světě vítá léto, přichází radost, naděje a plodnost. Mnoho rituálů však dávno upadlo v zapomnění. Dříve se pohanské svátky slavily v každé vesnici, to spojovalo lidi široko daleko na neviditelné duchovní úrovni. Lidé se společně radovali, vykonávali spirituální a léčivé rituály, vzdávali hold přírodním energiím. Očekávali pro další období jen to dobré, to vytvářelo na astrální úrovni morfická pole pozitivních energií. Dnes sotva vnímáme (posvátný) rytmus proměňujících se živlových a regeneračních sil přírody během roku.

Posvátná energie tohoto magického mystéria je nejsilnější v okamžiku východu Slunce – okamžik vhodný pro meditaci v přírodě, rituál, nebo hluboké rozjímání věnované božskému Slunci ale i matce Zemi, jejíž síla v tento den blahodárně vyzařuje ze země. Keltové v tento den uctívají matku hvězd – bohyni plodnosti a zrání Danu, ochránkyni keltského lidu a úrodné keltské země. Uctívaným stromem letního slunovratu je dub, strom plodnosti (myšlenek a inspirace). Symbolem slunovratového Slunce je bílý kůň. Za svítání se může v našem podvědomí objevit pradávná vzpomínka na bohyni Eponu, která se zjevuje oděná v bílé róbě, na hřbetě statného zlatého koně.

Letní slunovrat je jedním z nejmagičtějších dnů v roce

Jde především o oslavu duchovní síly Slunce. Den i noc je v moci tajemných kouzel. Jako nikdy jindy ožívají tajemné síly země, léčivá síla Slunce a vody, příroda jako celek dosahuje maximum energií. Celá příroda, květiny i stromy, vodní toky, jezera a rybníky vyzařují kouzelnou energii, neviditelné, tajemné světlo, vše oplývá zvláštními silami. Vnitřně se ladíme na světlo, objevujeme pulsující energie, v přírodě zakódované informace. Více než kdy jindy projevují se duchové ohně, vody, vzduchu a země. Je čas mezidobí, kdy můžeme vnímat časové trhliny v realitě. Země se otvírá a je ochotná vydat nám své poklady (hluboké duchovní zážitky). Na vodní hladině je možné spatřit budoucnost.

Dary slunečním bohům a měsíčním bohyním se házejí do studní a hlubokých vod: mince, zlaté sošky, keramika, vyřezávané dřevěné sošky. Studánkám a pramenům se přinášejí obětiny: med a koláče. Jako úlitba skřítkům a přírodním duchům se zahrady rituálně popráší směsí sušené šalvěje, sporýše a tabáku. Každé stavení se kropí svěcenou nebo čistou pramenitou vodou. Domy jsou zdobeny květinami a březovými větvičkami. Lidé zdobí posvátné duby barevnými pentlemi, kolem těchto stromů tančí, hodují a hrají různé hry. Slunovrat se oslavuje v kostýmech, herci v rituálních maskách předvádějí představení, tančí za doprovodu hudby. Všichni zúčastnění v celém barevném procesí nesou žhnoucí pochodně. Divoké panny na loukách a lesní víly tančí a zpívají, mohou omámit nejednoho neopatrného mládence. Kdo se nechá svést, toho víly utancují k smrti. Dokonce i labutě se proměňují ve víly.

Voda v přírodě má omlazující účinek nejen o letním slunovratu

Ranní rosa léčí nemoci očí a posiluje zrak. Koupeme se v potoce nebo v ranní rose na louce, to nám přinese svěžest a zdraví. Provádíme očistné rituály u studánek, které se na počest léčivé síle vody zdobí květinami. Mladé dívky rituálně čistí studánky, obcházejí je po směru hodinových ručiček. Studánkové nebo jezerní víly je učí čarodějnému umění. Lidé považují lesní studánky za kouzelné a léčivé, než se napijí, žádají o svolení studánkové víly.

Studánky a jezera jsou této noci vstupními branami do zásvětí. Ponoříme-li se rituálně do potoka, jezera či moře, můžeme se vynořit v jiném čase. Voda představuje proud času, s její pomocí se můžeme přenést do jiné reality. 

V dávných časech se na kopcích a v posvátných hájích zapalují rituální ohně, u nich se schází lidé z každé vesnice, společně oslavují letní slunovrat, podobně jako ostatní pohanské svátky je středem všech oslav rituální oheň. Ohně se obchází v kruhu a přeskakují, symbolicky to vyjadřuje očistu od všeho negativního, posílení a upevnění zdraví. Světlo a záře posvátných ohňů přináší ochranu před vším zlem. Pohanský zvyk pálení ohňů uctívá sílu Slunce, které v těchto dnech dosahuje vrcholu. Právě počíná svou sílu ztrácet, zrovna pominul nejdelší den v roce, noc bude létu ukrajovat stále více světla, až do chvíle dalšího magického času – zimního slunovratu.

Devatero kvítí a svatojánské koření

Dívky trhají devatero kvítí, a to v naprosté tichosti, nesmějí promluvit ani se ohlédnout. Kouzelné kvítí natrhané v předvečer noci svatojánské, uložené pod polštářem, přivodí sny, v kterých se vdavek chtivým dívkám zjeví vyvolený mládenec.

Devatero kvítí: chrpa, kopretina, smolnička, planá růže, rozchodníček, mateřídouška, violka (maceška), zvonek a čekanka.

Také vykuřování levandulí přináší lásku, radost, přátelství, zdraví a požehnání. V předvečer letního slunovratu se sbírají všechny právě rostoucí léčivé bylinky, nazývají se svatojánské koření. Mají magickou moc, kterou báby kořenářky využívají při léčení, ochucení pokrmů, ale také k magickým rituálům.

Vlastnoručně si můžete uplést věneček z černobýlu, o svatojánské noci skrz něj pohleďte do ohně. Ochrání vás před nemocemi očí a bolestmi hlavy. Pokud strávíte noc v blízkosti černého bezu, nebo pod ním dokonce přespíte, a naladíte své vědomí na Universum, možná se vám podaří spatřit krále přírodních duchů, skřítků a víl. Možná vám splní nejtajnější přání.

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze