Babí léto a podzimní duha – konec času motýlů a vážek. Vážka – mistrovské totemové zvíře

Jakmile noční záře hvězd se svítáním tajemně zmizí, na loukách se od jara do podzimu objevují motýli radující se z ranní rosy, ze slunečních paprsků a sladkého nektaru lučních květů. Motýl je symbolem a poslem přítomného okamžiku. Je symbolem změny, kreativity, radosti, svobody, subtilní energie duše a vzdušné lehkosti bytí. Třpytivá motýlí křídla představují prvek vzduchu. V barvách křídel pozorovaného motýla se může skrývat poselství nebo inspirace co v životě změnit, co nám nedovoluje odpoutat se od zemské tíže a vzlétnout. Ve snách poletující motýli symbolizují nový začátek, úspěšné zdolání nějaké zkoušky. Fascinující je magická modrofialová kresba čtyř pavích očí na černém podkladu křídel motýla s krásným jménem babočka paví oko. Rafinovanost vzorů motýlích křídel napodobující oči ptáků nebo kresbu hadí hlavy, která vede k oklamání okolí, je symbolem moudrosti přírody.

Element lidské duše symbolizuje řecká bohyně Psyché, bohyně připodobňovaná k motýlu. Astrální tělo bývá přirovnáváno k motýlím křídlům. Housenka, než stane se motýlem, nejdříve se zakuklí a zdá se, že velmi lehce zvládá podivuhodnou přeměnu – transformaci. Proměna symbolizuje narození, život, smrt a znovuzrození. Duše motýla je svobodná, kreativní a plná radosti. Motýl je symbolem duše všech bytostí, symbolizuje proměnu a vývoj člověka. Barva křídel rezonuje s energií světla, která barvy vytváří. Motýlí duše si je vědoma jen přítomného okamžiku,  svobodně tančí životem, bez pochybností a strachu, s naprostou důvěrou ke svému neomezenému bytí.

Mírná, křehká a něžná energie motýlů a jejich jemných barevných křídel připomíná panenskou energii princezen oděných v krásných šatech. Mnohem rafinovanější a o něco méně prchavá energie dravějších vážek a jejich rychlých křídel připomíná energii draků ochránců se šupinami měňavých barev. Vážka je vlastně ve svém hmyzím světě malý okřídlený drak, je to dravec, přesto nás okouzluje svým rychlým, a přitom ladným pohybem. Stačí zavřít oči a představit si obří pravěkou vážku v jejím rychlém letu v záři slunečního svitu a naladit se na ni jako na pravěkého dravce s rozpětím křídel téměř jeden metr. Představit si pravěkého motýla bez louky plné barevných květů je zvláštní. Podle vědců prý musela příroda stvořit motýla až když se v pradávné krajině objevila flóra a květiny plné sladkého nektaru. Zabývají se dokonce otázkou: „Co bylo dřív, motýl nebo květina?“

Vážka – mistrovské totemové zvíře

Pro vážky je podstatný element vody a vzduchu, vyskytují se na místech, kde panuje rovnováha mezi živlovými energiemi. Díky svému dokonalému zraku jsou strážkyněmi hranic mezi zemí, vodou a vzduchem. Rychlý, tichý a přesný let vážky je symbolem spolupráce těla, mysli a duše. V mystickém smyslu je vážka symbolem emocionálního těla stejně jako voda je prvkem souvisejícím s emocemi, vzduch symbolizuje mentální tělo (vědomí a sílu myšlenek). Křídla vážky, která jsou součástí kouzelné hry světla a měňavých barev, představují prvek vzduchu – pohyb, myšlení, sebereflexe, vzájemnost. Odkaz vážky rychle se pohybují „mezi dvěma světy“ nám říká, že věci nejsou takové, jaké se zdají být.  Magicky krásná královská vážka, která tak ráda tancuje ve vzduchu, symbolizuje rychlé rozhodování „za letu“, rozvážnost mentální i emocionální, vnímání iluzí, moudrost duše a duševní zdraví. Je také symbolem znovuzrození, životního nadhledu, duchovní vnímavosti, vidění nových perspektiv, naslouchání vnitřnímu hlasu, lehkosti, osvícení, harmonie, vnitřního světla a moudrosti.

Energie vážky nás nabádá nechat se unést na křídlech vědomého snění, porozumět svým snům, užívat si pocitu svobody a naslouchat moudrosti duše. Vnímat život barevně, nikoli černobíle, uvědomovat si rovnováhu mezi pocity a myšlenkami. Vážky viděné ve snu jsou poslem štěstí a radosti z pohybu. Znamení v podobě vážky odkazuje k trpělivosti, odvaze a vnitřní síle.

Vážka, stejně jako motýl, je symbolem transformace

Než se v průběhu čarovné mutace z vodní nymfy zrodí krásná vážka, její bytí projde sérií změn, které vedou k probuzení krásy dřímající v bytosti skryté uvnitř nymfy. Krása vážky skrytá v těle nymfy pod vodní hladinou se probouzí ve vzduchu a v záři slunečního světla. Jedině v záři slunečního světla se stane kouzlo, dojde k transformaci, k vzestupu z vody (podvědomí) na světlo (vědomí). Aby se mohla křídla právě zrozené vážky rozvinout a její tělo ožít v novém prostředí, je to právě voda obsažená v těle nymfy, která pomáhá rozbalit rostoucí křídla aerodynamického tvaru. Klíčem k transformaci je uvolněná energie z podvědomí, životní energie, která na světle získá zcela novou kvalitu, potom se může duše s lehkostí vznést a začít nový, vzdušný život prozářený slunečním světlem. Transformované vědomí se díky jedinečným proměnám, kterými musí projít, protože nic nemůže ustrnout v nehybnosti, probudí v nové kvalitě.

Babí léto a podzimní duha jsou symboly konce času motýlů a vážek. Podzimní duha je vzácná, pokud ji spatříme, máme si přát něco v souvislosti s vnitřní proměnou, s odpuštěním a přijetím sebe sama. Motýli, například babočka paví oko, narození na podzim, navzdory své křehkosti přezimují v úkrytech (jeskyně, dutiny stromů). Největší otužilec žluťásek řešetlákový nepotřebuje žádný zimní úkryt. Většina našich motýlů zimuje ve stadiu vajíčka, housenky nebo kukly. Vážky létají především za slunečních dnů, v podmračených dnech se skrývají v zelené vegetaci. S prvními nočními mrazíky mizí docela, nastává konec jejich životní pouti, zimu přečkávají ve stadiu vajíček nebo larev žijících ve vodě. Zimu přečkávají šídlatka hnědá a šídlatka kroužkovaná, zimují v závětří různých úkrytů, v dutinách stromů. A co slunéčka sedmitečná, jak přečkají zimu? Na podzim se berušky shromažďují a ve větších skupinách zimují pod odchlíplou kůrou stromů nebo v silnějších vrstvách spadaného listí.

Zhruba od 21 září do začátku října nastává čas babího léta

S podzimem přichází jedna z tichých proměn přírody v jejích pravidelných cyklech, dozrávají poslední plody ostružin a malin, ořechy, dýně, jablka a hrušky. V šedých pavučinách se promenádují mladí drobní pavoučci, tato dlouhá pavučinová vlákna se vznášejí nad krajinou a v záři slunce připomínají stříbrné nitky. Těmto pavučinkám se říká šedé nebo stříbrné babské vlasy. Pozorujeme je, meditujeme s nimi, prociťujeme se celým svým tělem do jejich lehkosti. Přináší nám poznání, že není moudré propadnout do pavučin smutku, nočním můrám a beznaději. V prostoru bez času panuje neměnný řád, jenž nás svou pravidelností nepřestává po tisíciletí fascinovat.

Zobrazit elektronické a tištěné KNIHY Psychologie chaosu

Pro babí léto se dříve také používaly názvy „podletí“ či „podjeseň“. Babí léto (též označované jako pozdní léto nebo Svatováclavské léto) představuje slunečné, teplé, suché a málo větrné příjemné počasí začátkem (astronomického) podzimu na evropském kontinentu. Podle klimatologů se tato přírodní perioda vyskytuje v období zhruba od 21. září do 2. října. Název babí léto souvisí s chladnějším počasím a s představou „zestárlého léta“. Také se může jednat o název odvozený podle Plejád, tato mladá otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka nese lidový název „Kuřátka“ (kuřátka bohyně Freyi) nebo „Baby“ (sedm sester podle řecké mytologie). Plejády jsou vidět na obloze právě v tomto období, říká se, že v tento čas tyto hvězdy kralují hvězdné sféře, proto i název babí léto. Další zajímavostí je, že v lidském životě se období začátku stárnutí také říká babí léto. Někdy se babí léto nesprávně zaměňuje s obdobím „mariánského léta“, které přichází už v první polovině září (ještě v době astronomického léta). Podobný jev se nazývá „indiánské léto“, vyskytuje se ale na severoamerickém kontinentu a v tamních podmínkách nastává na konci podzimu a ne léta.

Související články: Tajemná energie kouzelných ptačích pírek, Symbol nebeské duhy, Elementární energie přírodních bytostí

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze