Obtížné vnitřní stavy a negativní reakce v čase úplňku

Dívejte se na zářící Lunu uvolněným zrakem, vnímejte její ničím nepřekonatelné fluidum, její tajemství a silnou spirituální podstatu. Přesunujte se k jejímu světlu co nejblíže a zase zpět k sobě. Nechte na sebe působit její magickou energii. Vnímejte proudy energií mezi sebou a zářícím Měsícem. Dívejte se pozorně a vnímejte obrazy, tvary nebo znamení, které se objevují na měsíční planině v odrazech a stínech slunečního světla. Možná k vám prostřednictvím energie Luny promlouvá vaše podvědomí. Obrazy přichází z hlubin, které se otevírají vlivem silné energie úplňku. Tento proces nám pomáhá uvědomit si věci, kterým se během všedních dnů vyhýbáme, nebo věci, na které jsme úmyslně zapomněli. Tento proces není nebezpečný, není se čeho bát. Pokud cítíte strach nebo mrazení, obáváte se pouze pravdy přicházejí z hlubin vašeho vnitřního světa.

Kolem Měsíce může v určitou chvíli vířit nepříjemná energie strachu, mrazivého chladu, neprostupné temnoty, ale uvědomte si, že Měsíc sám není žádnou z těchto energií. Měsíc vás láká, žádá vás, abyste našli odvahu dotknout se jeho povrchu, vstoupit na jeho půdu. Můžete mít pocit, že pokud tak učiníte, bude to „vaše smrt“. V tu chvíli se vám připomíná, že na svět přicházíme přes planinu Měsíce a za pomoci neviditelných elementárních energií. A že sebepoznání, sebeobjevování a seberealizace není snadná cesta.

Já osobně energii úplňku miluji, v noci nezatahuji žaluzie a užívám si měsíčního světla, které září přímo do mé ložnice. Ale uvědomuji si, že energie úplňku nemusí být pro každého příjemná, někdo může být silnou lunární energií zasažen nepřipravený na vnitřní konfrontaci s osobními stíny. Náhle se vám změní nálada, něco ve vás je silně zasaženo. Prožíváte nepříjemné chvíle, doléhají na vás těžkosti všedních dnů. V zajetí silných emocí prosíte nadpozemské bytosti o pomoc, ale nevnímáte žádnou odezvu. Reakce nadpozemského světa mohou být podivné, nenápadné, jiné, než očekáváte a pro chaotickou mysl nemusí být na první pohled zřejmé. Nevnímáte žádné ulehčení, přichází k vám stále více temných nebo tíživých myšlenek. V takovém okamžiku odolejte pokušení podlehnout jejich energii. Zároveň je ale zcela neignorujte.

Jedná o vnitřní stavy, kdy k nám od našeho podvědomí přicházejí informace, které nechceme slyšet. Měli bychom přijmout, že jsou nám nabízeny informace k pochopení například „nepřízně osudu“. Negativní reakce vypovídá mnohé o našem vnitřním stavu, většinou je znamením, že daná informace v nás aktivuje určitou potlačenou oblast našeho vnitřního světa, našeho já, části sebe sama, kterou odmítáme. Naše podvědomí nás vyzývá, abychom na danou oblast zaměřili plnou pozornost. Projevujeme-li neochotu k sebepoznání, tím více je důležité věnovat danému tématu momentální pozornost. Nepřijetím popíráme sami sebe, popíráme důležitou oblast vnitřního světa, popíráme to, co se nám zjevuje přímo v zorném poli našeho vnitřního zraku.

Obáváme se nepříjemných interakcí s něčím, co v sobě popíráme, znepokojují nás snové symboly nebo znamení, které pro nás mají důležitý význam. Odmítáme přečíst a interpretovat jejich energii. Pokud se odhodláme k jejich přijetí, otevřeme se úsvitu pochopení životních nepříjemností. Sdělení, které se stane jasnější, které nás přestane děsit, nakonec vyhodnotíme jako velmi prospěšné nebo motivující. Identifikace s vnitřními stíny, bolestnými vzpomínkami, s podivnými postavami, s vnitřními draky, nám nakonec přinese velkou úlevu. Emoce jako takové nejsou nebezpečné, na hranu nás dostává jejich potlačování. Pokud se od nich neodvrátíme a přijmeme je jako součást sebe sama, dostane se nám náležité odměny. Přicházející emoce máme prožít naplno, přijmout je, pocity strachu nebo hněvu se nakonec rozplynou. Otevře se prostor pro intuici, pro přijetí vnitřních stínů a pro následné objevování drahocenných částí sebe sama.

Pokud ale tento stav nemůžete ustát, pokud je to pro vás příliš bolestné, pokud k vám přichází sdělení, které v tuto chvíli nechcete vědět, důvěřujte svému intuitivnímu rozhodnutí a z tohoto stavu vědomě vystupte. Vrátíte se, až budete lépe připraveni. Nic si nevyčítejte, přijměte toto rozhodnutí jako akt duše, která se vás snaží ochránit, pokud ještě nejste na konfrontaci se svými stíny připraveni. Nemá smysl vyvolávat ještě temnější myšlenky, ještě intenzivnější bolest, ještě větší únavu, než jaká vás ke zkoumání vašeho vnitřního světa přivedla. Tento proces má být uvolňující, nikoli omračující, nemáme se dostat do stavu, kdy se usilovně snažíme překonat vnitřní nepohodlí. Vše má jít s lehkostí. Řekněte svému vyššímu já zcela otevřeně, že ještě nejste připraveni, ale že zůstáváte řešení svých vnitřních útrap otevřeni, požádejte své nadvědomí o snadnější cestu. Vnímejte ozdravné záblesky vědomí, léčivou energii duše, posuvnou energii vnitřní inspirace. Jakmile budete připraveni, vrátíte se do procesu sebeobjevování ve stavu vnitřního smíření a s větší lehkostí.

Pokud se snažíte příliš usilovně a přichází k vám obrazy, které vás děsí, označte je jako nepřijatelné, nechte je odejít. Nemá smysl jejich význam zamlžovat nebo popírat. Přestože by vám jejich interpretace pomohla leccos o sobě pochopit, nevadí, pokud je v danou chvíli nepřijmete. Přestaňte se o konfrontaci s vnitřním světem snažit za každou cenu. A pokud vás k tomu někdo nabádá, rázně toto nekomfortní divadýlko odmítněte. Cokoli děláte, dělejte jen ze své vůle. Jste to vy sami, kdo sám sobě dovoluje přístup k jakémukoli vnitřnímu tajemství, procesu nebo rituálu. Pokud ale ve vás v tento okamžik není síla k překonání vnitřních bloků, do ničeho se nenuťte. Spolehněte se na kreativitu duše, která vás k prozření, pokud ji požádáte, dovede snadnějším přístupem. Nevěřte nikomu, kdo vám bude tvrdit, že cesta k sebepoznání musí jít přes bolest a utrpení, že je to váš úkol, který máte splnit. Není to úkol, je to jen možnost, jak se svým vnitřním světem navázat přímé spojení. Pokud obtížnou vnitřní regresi nehodláte podstoupit, je to tak naprosto v pořádku. Vy sami rozhodnete, jakým způsobem se můžete a chcete dotýkat svého vnitřního světa.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Všichni se do podobných stavů čas od času dostáváme. Jen s tím rozdílem, že stav, kterým procházíme má význam jen pro nás, pro náš život. Záblesky nových informací k nám mohou přijít prostřednictvím slov druhých, slov objevených v knihách, v písních, v textech se spirituální tématikou, ve snových obrazech, v symbolech a znameních, která na své cestě, během následujících hodin nebo dnů, nepřehlédneme. Tu správnou knihu si můžeme vybrat intuitivně, bez vědomé vůle. Podobně si můžeme vybrat životní cestu, pokud se necháme vést intuicí. Podivné náhody doprovází sdělení, kterým odmítáme uvěřit. Synchronicita se objevuje v podobě intuitivního vedení a zpětných vazeb, které nás mají ubezpečit, že jdeme správným směrem. Synchronní jevy, symboly a znamení nám naznačují něco (životně) důležitého. Měli bychom k nim přistupovat s respektem. Pokud se vydáme na cestu osobní spirituality, neměli bychom zapomínat na to, co nás k ní původně přitáhlo.

Například se můžete rozhodnout neuzavírat se před intuitivními sděleními, před zprávami, které na první pohled nedávají smysl. Naše odmítavé nebo nedůvěřivé reakce způsobuje mysl, která vše posuzuje z omezené perspektivy, vše hodnotí podle našich zvyklostí a naučených reakcí. Intuici uslyšíme, pokud se dovedeme otevřít přímé komunikaci s podvědomím nebo nadvědomím. Mimosmyslové sdělení uslyšíme, pokud se s důvěrou napojíme na proudy energií Universa.

Duše nám ukazuje cestu. Různé směrovky se neobjevují náhodně. Objevují se zvládnutelně. Mysl se ale domnívá, že to či ono nezvládneme. Ne vždy je téma duše a mysli společné. Duše nás povzbuzuje, mysl to moc neumí. Kontakt duše s (racionální) myslí je pro nás nevyhnutelný, obě naše polarity se střetávají v zajímavých úhlech pohledu. Duše a mysl jsou pro sebe navzájem neustálým zdrojem inspirace, výsledný efekt se představuje v bohatství ducha. Z bohatství ducha se různé vlny inspirace přenáší zpět do našich životů. Některé přenosy z jiných úrovní existence můžeme vnímat jako příležitostné zpětné vazby na energie našich přání nebo záměrů. Jiné se projevují jako zpětné vazby na podvědomé vzorce, které se v nás aktivují během různých situací. Intuitivní mysl popisuje procesy věcí, o kterých se racionální mysl domnívá, že je nelze předvídat, ale zároveň se zdá, že ono nepředvídatelné již následujeme. A to, co následujeme, povětšinou nelze vzít zpět.

Duše často mlčí, její tady a teď je přítomné v jiném světě. Nepotřebuje mít svou pravdu. A přesto je její existence a přítomnost v tom našem světě tolik výmluvná. Pokud intuitivně vnímáme její přítomnost a nemáme v sobě zmatek, také nemáme potřebu mluvit, vše kolem sebe hodnotit, popisovat, soudit. Duše se dokáže přeorientovat na jakoukoli úroveň, po které toužíme. Ale na rozdíl od naší mysli dokáže v našich tužbách rozpoznat „nebezpečí“. S různými aspekty naší duše ztrácíme kontakt již v raném dětství. Ztráta tohoto spojení představuje skrytou motivaci k objevování nejrůznějších úrovní vědomí. Prolomení ztráty tohoto spojení může pro mnohé z nás být smyslem života. Na volání duše, pokud toto volání vycítíme, reagujeme emocionálně. Pokud nás duše volá, cítíme to, mysl může říkat něco jiného, ale hluboko uvnitř sebe volání duše cítíme.

Související články: Vnitřní dítě – dovolme si vrátit se ve vzpomínkách do opojného stavu dětských let, Pláč a slzy – nepodceňujme tento lidský emoční projev

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze