Radost, vnitřní tajemství, jedinečná nedokonalost – okénko do vědomého života
Než půjdete večer spát, vzpomeňte si na něco, co vám v poslední době udělalo radost. Kdy naposledy jste pocítili závrať způsobenou čirou radostí a pocitem volnosti? Co vám přineslo potěšení, z čeho jste se těšili, kdy jste vnímali opravdový, třebaže jen prchavý pocit štěstí?
Radost
Než usnete, řekněte si: „Usínám s radostí a těším se na nový den“. Snažte se, aby nezůstalo jen u slov, skutečně se alespoň na chvilku ponořte do pocitu radosti. Chvilka stačí. Netrapte se udržením (pomíjivé) vibrace radosti, mozek není nastaven na „trvalou radost“. Bohatě postačí, pokud vás emoce radosti uvede do klidného naladění na příjemný spánek. Ráno, až se probudíte, vzpomeňte si na slovo radost, a na něco, na co se dnes těšíte. Po celý den sledujte, kde kolem sebe vidíte projevenou radost. Kdo k vám přichází s radostí, koho s radostí vítáte. Sledujte vnitřní mozaiku poskládanou z malých, každodenních radostí a pocitů štěstí. Vnímejte, jaké maličkosti vám zpříjemňují váš všední den, jaké denní okamžiky dokážete prosytit radostí. Uvědomujte si, kdy vnímaná radost souvisí s vaší spontaneitou a improvizací. Sledujte svou vnitřní alchymii. Možná objevíte mnohem více zdánlivě obyčejných prožitků, které vám umožní procítit více spokojenosti, radosti a někdy snad i blaženosti. A také vděčnosti.
Vnitřní tajemství
Další den, v následující večerní chvilce pro sebe můžete ve svém nitru zapátrat, zda se v něm neukrývá nějaké tajemství. Skrýváte nějakou myšlenku nebo utajený skutek? Nebo se skrýváte před někým? Nebo před sebou, před vlastním pocitem studu? Jakou cenu za to platíte? Je to tíha, napětí, pocit viny? Tajemství, které je ve vás skryté, může být vybarvené v tmavých odstínech, a dle nějakého vnitřního přesvědčení nemá vyjít na světlo. Možná v sobě objevíte něco, co vám ubírá místo „pro čerstvý vzduch“, možná se vám nedobře dýchá. Nemusí se jednat o nic složitého, temného. Může jít třeba jen o vyslovení nějaké nepravdy, která ale ovlivnila někoho druhého. Dlužíte někomu přiznání nebo omluvu? O pravdu, kterou v sobě potlačujete, se můžete podělit s někým, komu náleží omluva. Ale nemusíte to udělat. Možná ani nemůžete, pokud danou událost už dávno odvál čas. Upřímný a vědomý akt přiznání si, že jsme učinili něco, co nás mrzí natolik, že to v sobě skrýváme jako tajemství, může mít stejný účinek jako omluva. Před usnutím si řekněte: „Přijímám své tajemství takové, jaké je.“
THOTHŮV TAROT – Osobní výklad karet – Poselství pro Váš osobní rozvoj
Zítra si během dne najděte chvilku a vydejte se ven do přírody, někam, kde budete o samotě. Myšlenkou nebo krátkou vzpomínkou se propojte s energií vašeho tajemství. Vyslovte nahlas podstatu toho, co v sobě nosíte jako tíživé závaží. Podmínkou je, říct nahlas to, co už jste možná chtěli vyslovit mnohokrát, ale slova vám vždy uvízla v hrdle. Vědomě propojte energii slov a dechu s informačním polem Prostoru. Každé vaše slovo prosyťte čerstvým vzduchem. Nechte vaše tajemství odejít, nechte slova tíhy zalít sluncem. Zároveň uvolněte pocit viny, nebo pocit lítosti. Jakýkoli nepříjemný pocit nahraďte pocitem lehkosti. Můžete pronést také omluvu. Prodýchejte své pocity a vyslovte pravdu. Vyslovte přiznání. Tajemství tak ztratí moc, kterou nad vámi má. K uvolněné energii se ve svých myšlenkách už nevracejte. Nechte své nitro prostoupit vděčností za zkušenost, o které jste se právě ujistili, že už ji nebudete opakovat.
Jedinečná nedokonalost
A někdy příště, než půjdete spát sami sobě přiznejte, za jakých okolností vás svírá pocit nedůležitosti nebo méněcennosti. Možná vás trápí skličující pocity z nějaké osobní nedokonalosti. Skličující pocit nedostatečnosti vznikne, pokud máme dojem, že okolí má nad námi sebevědomou převahu. V časech, které považujeme za osobně nepříznivé, povětšinou dochází k odzrcadlení naší vlastní hodnoty. Narušení přirozené osobní důležitosti může být nahrazováno například nepatřičnou výstředností, hlučným projevem a zveličenými gesty. Pokud někdo sám sebe shazuje tím, že se nepřijímá takový, jaký je, podporuje v sobě napětí, které se projevuje i na úrovni fyzického těla. Napětí v sobě vytváříme pokaždé, kdy nepřijmeme situaci takovou, jaká je.
Doplňte jeden výraz za slova: „Já jsem…“. Doplňte vámi používané slovo, které vám docela často proběhne myslí, nebo je vysloveno i nahlas ve chvíli, kdy se vám něco nepovede. Jak milé je vám toto slovo, kterým vystihujete sami sebe? Jak milé by vám bylo, kdyby toto slovo po vás házel někdo jiný? Je pro vás důležité to, jak o vás smýšlejí ostatní, nebo to, jak o sobě smýšlíte vy sami? Zde je skryto velké tajemství. Proto nespěchejte s odpovědí. Odpovědi k nám přicházejí úměrně naší ochotě vidět a slyšet věci skryté za oponou. A člověk nechce slyšet nic o tom, že je jediným tvorem na světě, který sám sebe trestá ošklivými myšlenkami například za to, jak vnímá svou vrozenou, tělesnou podstatu.
Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu
Ať už trpíte jakoukoli jedinečnou nedokonalostí, teprve až situaci přijmete, potom se můžete pokusit něco na sobě zlepšit a překročit hranice, které jste si možná nevědomky stanovili. Nebo můžete nějakou svou nedokonalost, která je jaká je a nejde s ní nic moc udělat, přijmout za jedinečnou. Přestat ji považovat za problém a občas si připomenout, že nikdo není dokonalý. Teprve potom k vám mohou přicházet vize k efektivnímu zdokonalování všeho, co u sebe naopak považujete za hodné uznání. Vždy je lepší svou nedokonalost přijmout za jedinečnou než zůstávat v pozici, kdy ji nedokážete unést a tím v sobě popíráte a snižujete všechny vaše přednosti.
Krásné ráno😉 – Jak se máte? Máte se rádi? A co vaše mysl? Zase vás při pohledu do zrcadla hodnotí a kazí vám náladu? Ráno můžete zapřemýšlet – zcela nově – kdo jste a jak se cítíte. Během dne můžete sledovat, zda v sobě neponecháváte pocit porážky, nedostatečnosti nebo nenaplnění. Pokuste se upřímně vnímat, jak a proč ve vás vniká napětí během různých situací, které vám – možná už jen ze zvyku – snižují sebevědomí. Důležité je si podobné pocity uvědomit a přijmout, ale neodnášet si nepříjemné energie, které na své cestě potkáte, k sobě domů.
Jakmile se vás dotkne pocit nedostatečnosti, pokaždé si můžete s ulehčením říct: „Jsem jedinečná nebo jedinečný takový, jaký jsem.“ Přijmete-li sami sebe a necháte uvolněně a bez lpění vyniknout svou přirozenost, autentičnost a tím i vnitřní krásu, přijmou vás tak i ostatní. Pokud sami sebe nebo určitou část, která k nám patří nemáme rádi, naše okolí to podvědomě (neomylně) vycítí, a toto naše přesvědčení zrcadlí zpět do našeho energetického pole.
Až se ráno uvidíte v zrcadle, tak se sami sebe zeptejte: „Jak se mám? Mám se rád.“ Pokud vám to ze začátku nepůjde s lehkostí a s úsměvem, tak si odpovězte: „Mám se tak, jak se mám rád.“
Související články: Palčivé téma aktuálních energií: sebe trestání, sebe odsuzování, sebe obviňování, Odosobnění chrání před ztrátou životní energie a před emočním vyčerpáním
PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?
Zdroj fotografií: Pixabay.com
Diskuze
PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?