Úplňkové napojení – Kdo se neptá, nedostane odpověď

Mapa života nás vede k průsečíkům, které na ní mají své místo, ke každému z nich vede více než jedna cesta. Mapa života představuje síly, které jsou stále aktivní a neustále působí v nás i mimo nás. Energie a síly zobrazené v povaze člověka nepůsobí jednotlivě, odráží se ve vzájemné vazbě jedna v druhé. Pohybujeme se po mapě života a učíme se metafyzické síly vlastního mikrokosmu rozpoznávat, nalézat v nich rovnováhu tím, že zjišťujeme, jak na nás působí a jak jich můžeme vědomě využívat. Do života člověka pronikají veškeré síly Universa, některé jeho úrovně jsou v našem mikrokosmu neprojevené, jsou skryté v niterných sférách podvědomí a v niterných sférách paměti duše. Paměť duše nelze obsáhnout, její bohatství je nevyčerpatelné, každá duše je živoucí hvězda, je světlem rozmanitých vrstev a rozmanitého poznání.

Vývoj samotného Universa čerpá z fází vývoje člověka a naopak. Makrokosmos a veškeré síly Universa, projevující se mimo fyzickou realitu, jsou mimo naši úroveň chápání a vnímání. Jisté ale je, že tato prapůvodní energie Universa stále někam směřuje, stále někde čerpá sílu, je něčím poháněna. Kosmické energie přichází a vrací se zpět, podobě jako probíhá cirkulace vody v přírodě, energie a síla vody přichází v podobě deště, změní své skupenství a v podobě páry se vrací zpět do přírodního koloběhu. Podobně probíhá cirkulace kosmických energií, některé se proměňují v planetárním prostoru, jiné v samém jádru Země. V jádru Země se tak neustále obnovuje tvořivá míza, která vyvěrá na jejím povrchu a posiluje všechny roviny bytí. Vše je v neustálém pohybu, elementárními částicemi počínaje, neustále se seskupují a vytváří určité vazby, vytváří svět forem, tvarují prostor námi vnímaný jako projevené bytí.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Vědomí člověka se v každém novém životě rozpíná, někdy velmi rychle jindy zpomaleně, ale každá úroveň vědomí má základ v té předchozí, čerpá z tvořivých energií a sil, kterých již bylo dosaženo. Vědomí člověka stále někam směřuje, stále někde čerpá sílu, je něčím poháněno. Svými představami vytváříme v sobě a kolem sebe určitá pole latentních možností. Některá tato pole uzavřeme, k jiným se vracíme, někdy se k nim vracíme až na úrovni dalších životů. Každý život je jedinečný tím, že je v určitých aspektech vědomější než ten předešlý. Skrze lidské životy se tvůrčí síla Universa stává zjevnou. Vyprávějte někomu, kdo žil před tisíci lety o dnešním světě. Pokuste se popsat věci, které tehdy neexistovali. Stejně tak nesnadné je slovem zpřítomnit, že ve vesmíru existují báječné věci, pro které zatím nemáme pojmenování. Ale to nevadí, protože máme celou věčnost na to, abychom je objevili. Jen bychom si měli stále připomínat, že světy, které po nás zůstanou, přetrvávají, neumírají. Avšak najít k nim bránu při zpáteční cestě a napravit to, co se pokazilo, není snadné.

Během tisíců let lidé vytvořili nespočet energetických polí možností, poodkryli mnoho tvořivých dispozic rozvíjejícího se vědomí, další lidé mohou tyto latentní zdroje tvořivé energie otevřít, aktivněji v nich nacházet potřebné informace a inspiraci jak pro osobní, tak i kolektivní vývoj. Ne vždy se tak děje pozitivně tvořivým, harmonickým způsobem. Experimentování, založené na snaze ovládnout vůli člověka, přichází ze sfér nemnoha vyvolených, ze sfér vládnoucích elit, ze sfér „samozvaných polobohů“. To ale nic nemění na tom, že jen my sami můžeme znovu získat vládu nad směrem vývoje lidského vědomí. Každý jeden z nás může povznést kvalitu svého osobního, duševního i duchovního, spirituálního vývoje. A pro budoucnost vytvářet taková energetická informační pole, z kterých se nebudou zpět do našeho životního prostoru odrážet „nelítostné, kruté náhody“.

Čím více bytostí duchovně prohlédne, tím více se promění úroveň vědomí lidstva. To ale nemá nic společného s žádným náboženstvím. Každý člověk sám za sebe má mít touhu poznat „plán své duše“, pootevřít bránu mystickým prožitkům, probudit v sobě „božskou jiskru“, svědomitě poznat svou vnitřní sílu a vyšší úrovně vědomí. Najít způsob, jak iniciovat výraznější propojení s vědomím Universa, jak vejít v kontakt s tvořivou silou přírody. Základem je uvědomit si, že fyzická realita, a tedy i člověk, je příjemcem veškerých sil a tvořivých energií Universa. Chceme-li se dívat vzhůru, stále bychom si měli uvědomovat co náš život činí jedinečným, jaká je úroveň našeho vnitřního světla a jaké energie my sami vyzařujeme do tohoto světa. Do světa plného magických sil.

Je to stále opakované tvrzení – poznat sám sebe znamená milovat sám sebe, které je pro spoustu lidí stále k neuvěření. Poznej sebe sama – to je základ hermetického učení. Toto vědění, předávané pokoleními, potřebuje změnu, nikoli však v neměnných základech, ale ve způsobu užití v proměnlivém světě. Ve světě oplývajícím nespočetným množstvím forem života, energií a tvořivých sil, tajných svazků dávných učení a skrytých poselství. Místo, kde se nacházíme, představuje určitou náladu přítomného okamžiku, myšlenka, kterou zrovna udržujeme ve své mysli, určuje proměnu energií daného místa. Pokud tato energie „přetéká“ z vnitřního světa do světa vnějšího, stáváme se spolutvůrci vývoje lidského vědomí. Vzdálenost mezi námi a astrálním světem, vzdálenost mezi námi a vesmírnými informačními poli není větší než na dosah ruky.

Kdo se neptá, nedostane odpověď

Není žádných otázek a odpovědí. Tam, kde utichly mluvící stromy i hlas větru. Tam, kde už téměř nikdo nenaslouchá. Tam, kde člověk neuctívá život. Nevnímá příběhy vyprávěné u prašné cesty. Tam, kde stíny dávají znamení. Tam, kde bázlivost píše příběhy. Příběhy bez krásy a lásky. Bez víry ve spanilé království přírody. Bez víry ve víly dobrodějky. Tam, kde člověku nepřísluší znát budoucnost. Tam, kde znalost teorie nic nezmění. Tam, kde podstatné jsou konkrétní kroky. Učiněné z hloubi duše. Inspirované jasným záměrem. Tam, kde je odděleno nebe od země. Tam, kde uvařená kaše je příliš horká. Tam, kde oheň nebes rozsvěcí krajinu. A přesto se neblízká na lepší časy. Tam, kde všechny odpovědi nosíme uvnitř sebe. Tam, kde je zapomenuto komunikovat. S osudem, se životem, s prozřetelností. Tam, kde dětská vzpomínka na duhové kuličky nemá žádný význam. Tam, kde vládne moc planoucího meče a kde je zakázáno vyslovit boží jméno. Tam odhodlej se zavřít všechna zadní vrátka. V tom spočívá opravdové niterné rozhodnutí. Rozhodnutí věřit ve vyšší síly a jít ve stopách dobrodružství Světla.

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze