Ztratili jsme klíč ke svobodě a nevíme, kde ho najít?

Proud řeky je pamětí okolních hor a údolí. Je pamětí lidí a jejich osudů. Počátek neboli zřídlo je krásné místo, kde pramení řeka obrazů, ryzích a pravdivých, uložených v její tekoucí paměti. Krajina, kterou řeka teče, je zrcadlem zahalené, v některých aspektech utajované minulosti. Jen pár generací, a už nikdo nebude vědět, jak co skutečně bylo. Tichá řeka, poctěná symfonickou básní, protéká krajinou, kde příliš mnoho duší žije na okraji. Symfonie o řece, domově a vlasti v magickém kruhu kopců a nízkých hor zdá se být zapomenuta.

Dávno se hraje jiná, předepsaná partitura, která ne vždy připouští svobodu v seberealizaci, „automat orchestr“ hraje bez ustání a jakékoli vybočení ze směru kam vítr, tam plášť je nežádoucí. Záhadný vrchní dirigent, kterého jako by nikdy nikdo neviděl, předkládá přesně nalinkovaný notový zápis, ale o nástroje, (které proti jejich vůli a se svolením mocných adoptoval), se stará jen proto, aby z toho mála, co mají bez omezení povoleno, měl co největší užitek. Nástrojům, hrajícím v orchestru podle cizích not, je dána totožnost a určitá svébytnost, ale toužebná svoboda, hrát svou vlastní píseň, je jim téměř odebrána.

Někdy je dobré připomenout si alespoň střípky hodnot, které nás charakterizují. Obzvlášť v době, kdy je veden neskrývaný boj o duše, které nechtějí jít doprava ani doleva, ani žádnou radikální cestou. Ale zkrátka a dobře chtějí zůstat doma, tam, kde pod jejich rukama vzkvétá, nebo pokud by měli své ruce uvolněné mohla by vzkvétat „Země mlékem a strdím oplývající“.

V této chaotické době cítíme rozladěnost a nespokojenost, občas se nás dotýkají různé proudy myšlenek ve společnosti, některé jsou blízké realitě, jiné mohou být nadhodnocené nebo podhodnocené tím, jak realitu vnímáme z rozličných úhlů pohledu:

Přísná, ale nenápadná psychologická podmíněnost, vynucená disciplína a nepřehlednost zákonných nařízení všude, kam se podíváš, podivné právo na rovnoprávnost, spravedlnost zákonů podporující vše řídící ekonomickou moc. Cizí montovny pro levnou pracovní sílu. Prestiž scestné vědy, archeologie falešných mýtů, kejklířské podvody mocných, kvetoucí byrokracie. Školní a zpravodajská převýchova, která zajišťuje potřebné socio-psychologické chování poddajných duší, zmatených smrští informací a cíleným fabulováním. Rodná řeč ohlušená despotickým jazykem cizího impéria, nestoudných bank a gigantických monopolů. Svět pohlcený lávou ekonomických tabulek a spotřebitelských dat. Prohnilá pěna demokracie na hladině temné tůně politických intrik, do kterých nikdo nevidí. Hradby nelítostného kapitalismu, zničený, rozprodaný domácí průmysl, téměř vyčerpané přírodní zdroje, zvrácený systém hodnot. Nestoudné pokrytectví skryté v tom, jak snadno je možné manipulovat s lidskou duší v systému, který se zabývá usměrňující regulací jejích schopností a tužeb. Skrytá modulace společenských hologramů, proměna všeho, co bylo možné považovat za jistoty slušného bytí. Vzrůstající násilí, stoupající počet sebevražd, tragický nedostatek psychiatrů a psychologů. Nemožnost vymanit se ze systému, který je jako houba, to, co nasaje, už nepustí. V nedobrovolném systému poddanosti uzavřené, vyděděné duše, které už zachrání jedině vzbouřené svědomí a sebevědomí. Každý sebemenší pohyb běžných občanů je na úrovni vlnových kvant internetu registrován… (Toto není můj běžný styl uvažování, jen jsem trochu nadneseně popsala, jak bývá o těchto věcech ve společnosti smýšleno.)

Ale blízko pravdě je, že prostředí, ve kterém žijeme, pokud jsme nepozorní, determinuje naši (společnou) budoucnost. Informace mají vliv na rozhodování, na utváření názorů a životních hodnot. Některé informace nebo jiné vnější vlivy na nás mají determinační vliv, mají ovlivňovat náš charakter, naše směřování, směřování vývoje transformace lidského vědomí. Okolní prostředí determinuje nepozorné jedince, ovlivňuje, podmiňuje, podněcuje jejich smýšlení, přizpůsobování se okolnostem. (Je to podobné, jako vliv rodičů nebo učitelů na vývoj dětí, jejich zkušenostmi, rozhodnutími, ale i chybami nebo nevědomostí.)

THOTHŮV TAROT – Osobní výklad karet – Poselství pro Váš osobní rozvoj

Systém podle své momentální potřeby vygeneruje zdánlivě náhodné proudy informací, kterými jsou lidé (nevědomky) zapojováni do okruhu „neskutečnosti“, jsou ovlivňováni záměrnou modulací myšlení, tak vzniká podmíněnost, připoutanost k určitým druhům informací. Vnitřní zapojení na okruh současnosti, na okruh přítomného okamžiku, odpoutaného od informačních sítí, potom selhává, pokud informacím, které jsou nám opakovaně a cíleně vtloukány do hlavy, věnujeme nadměrnou pozornost. Nebo pokud si informace náležitě neověřujeme. Pokud se pohybujeme v kruzích nevnímané interference. Což souvisí s tím, že jsme jeden k druhému přitahováni „určitou komunitní gravitací“.

Zde je interferencí myšleno vzájemné ovlivňování (například na sociálních sítích). Interference je běžný jev v přírodě, znamená vzájemné ovlivňování nebo střetávání různých jevů nebo hmoty. V podstatě se jedná o charakteristickou vlastnost vln, ať už se jedná o vlny mořského příboje, proudění větrů v atmosféře, nebo o vlny informační. Nebo o vlny myšlenek, které se podobají elektrickému náboji, někdy se energie myšlenky rychle vybije, jindy může být neutralizována pocitem nebo jinou myšlenkou. Během pohybu těchto vln, při jejich vzájemném prolínání, se v určitém bodě vzájemně zesilují, zatímco v jiných bodech, kterým není věnována pozornost, se vzájemně ruší. Pokud vyjde na povrch závažná informace, vzápětí je determinována jinou informací, která vzbudí rozruch, která je určena k tomu, aby odvedla pozornost, například od něčeho závažně důležitého, nebo od něčeho, co nemělo uniknout na veřejnost.

Můžeme mít pocit, že v těchto kolem sebe kroužících a vzájemně se prolínajících informačních kruzích pobíháme „něčím zblblí“, ale nevíme, co se ve skutečnosti děje, jakými způsoby je ovlivňována naše svobodná vůle, volní síla související s rozhodováním. Pohledem zvnějšku jednáme jako náměsíčník (somnambul, lunatik). Zhypnotizovaný jedinec snadno podlehne vlivu záměrného ovlivňování jedné strany, nebo informačnímu šumu dezinformací druhé strany. Nejvíce nás ovlivňuje a mnohé z nás hypnotizuje audiovizuální informační sféra, která bezprostředně podněcuje naše zrakové a sluchové vnímání, což souvisí i se záznamy, které nám jsou nenápadně vtiskovány do podvědomí, které v sobě uchovává „reprodukce vnímaných obrazů a zvuků“ pro chvíle, kdy se jimi necháme nepozorovaně ovlivnit (viz reklama). Tak vznikají „myšlenkové video-kódy“, které mají silnější vliv než čtené informace, snadněji si je zapamatujeme, více působí na naše smysly.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Díváme se, aniž bychom viděli, někdy nechceme vidět pravdu, která nám nahání husí kůži. V podvědomí se tak utvářejí kódy, které ovlivňují naše myšlenky, slova, pohyb a rozhodování. U některých jedinců je tak ovlivňováno „gravitační pole ega“, čímž je podněcována vzpurnost nebo „nenávist“ k těm či oněm informačním sférám. V takto (někdy skutečně záměrně) utvářeném chaosu se občas můžeme cítit jako poražený strom, strom bez kořenů, bez výživy, která by podporovala jeho tvořivý růst. Uvnitř nás vznikají pochybné vnitřní vzorce, které ve sférách podvědomí působí jako „strašidla“, která bychom měli ze svých vnitřní archivů zavčasu vymést spolu s prachem různých domněnek a klamných přesvědčení. Ale pravdou také je, že únavou z neutuchajícího informačního šumu někdy nemáme sílu ani přemýšlet, myšlení a uvažování o věcech vezdejších potom spočine v apatickém bodě, v nezájmu nebo v odevzdanosti.

Prožíváme extra zvláštní časy, ovlivněni surovou realitou poslední doby býváme častěji uvrženi do svého podvědomí, v kterém už ze zvyku očekáváme něco odpudivého. Do podvědomí a do pravdy, kterou odmítáme vidět, nebo kterou maskujeme něčím nepodstatným. Uvrženi do slabosti, která se jen naoko vydává za sebevědomou sílu. A to vše proto, že nás znepokojují spodní proudy myšlenkového světa. Vlastního podvědomí se ale nemusíme obávat, vždy bylo a je naší součástí.

Čím hlouběji pronikáme do vrstev podvědomí, kde jsme za život nastřádali spoustu energie na základě našeho vnímání světa a sebe sama, tím většího poznání se nám dostává. V podvědomí se skrývají samostatně působící síly, jejich vrstvy jsou rozmanité. Můžeme je účinně využít jen tehdy, pokud je uznáme za součást našeho života. Jedná se o síly nepozorovaně činné v našem nitru, působící přes podvědomou mysl a svět jemnohmotný do světa reálného, do světa projevené existence. Některé podvědomé síly nás omezují v pohybu, jiné pomáhají našemu osobnímu růstu. Běžně si neuvědomujeme realitu života na všech jeho rovinách, podvědomí nás upozorňuje na věci, které přehlížíme.

Podvědomí nás navíc spojuje s nadvědomím, jedná se o tvořivou sílu nadosobního charakteru, spojuje nás s důvtipem a tvůrčím potěšením, s inteligencí, zdravým rozumem, důmyslem a vynalézavostí. Podporuje schopnost bystrého úsudku, propojuje nás s věcmi majícími hluboký smysl, podvědomá mysl proniká do běžných úvah a vede naše kroky k pravdivějšímu poznání sebe sama a světa kolem nás. V tvořivé síle nadosobního charakteru najednou spatříme důmyslný plán vesmíru, začneme jej vidět ve všem, co stvořil.

Příslušná rovina podvědomí se nám otevře, jakmile zachytíme energii, která ji vystihuje. Vědomé pojmenování určité vrstvy podvědomí nám odhalí její sílu, můžeme například pocítit úlevu v tom, v čem jsme uzavření. V podvědomí se zdržují věci, které jsme odložili, může se zde nacházet nějaký úsek našeho života, který odmítáme přijmout. Podvědomé vlivy nás vedou určitými časovými úseky, informace podvědomí se nám zpřístupní například soustředěním se na symbol, barvu, zvuk nebo energie, které způsobují silné aktivace podvědomých vrstev, aktivují propojení s minulostí. Energie, které vyjdou na povrch, pro nás mohou mít magický, spirituální výklad. V napojení na Zdroj si můžeme například uvědomit, že svůj život obětujeme minulosti. Jsou to energie, které vedou do úspěchu, neboť nás nabádají abychom se od (problémové) minulosti odpoutali. Abychom podpořili důvěru v sebe sama a zároveň uznali svébytnost druhých, respektovali jejich svobodu.

Důvěra v sebe sama znamená neodmítat to, co cítíme, používat intuici, která odhaluje věci zakryté. Máme důvěru v to, co nám říká naše podvědomí, odhalujeme, proč nebo čemu se bráníme ve chvílích, kdy se cítíme nepříjemně. Mít důvěru v sebe znamená vědomě vnímat, když se v nás rodí něco nového. Ve stavu nedůvěry v sebe se prohlubuje nejistota, pokud nevíme, kam máme jít a co můžeme očekávat, co máme hledat, nemáme orientaci v různých úrovních vědomí, nejsme si vědomi sil, které v nich působí, neuvědomujeme si, co v nás mohou probudit. Neposloucháme intuici a neumíme rozpoznat, kdy jsme blízko svému cíli, pokud nějaký cíl vůbec máme.

Universální vesmírná síla, která je neutrální a ničím nepodmíněná, v sobě soustřeďuje všechny ostatní přírodní energie, zároveň jim dominuje. V člověku působí stejná energie, která hýbe planetami a galaxiemi, pouze je kondenzovaná v jemnější formě. Tato nadosobní neutrální síla je ovlivněna až tím, jakým způsobem ji používáme. Často nemáme ani tušení, co všechno vnitřně víme, co všechno dokážeme nebo bychom mohli dokázat, pokud by pro nás bylo přirozené napojit se na sílu nebo tvořivou, magickou moc, která k nám proniká ze sfér vyššího vědomí.

Podvědomí spolu s vyšším Já nás nabádá vnímat, kde se projevují naše slabé stránky, pomáhá nám překonat naše slabá místa, vyrovnat se s nimi. Ochranné zdi nebo bariéry si vytváříme proto, abychom se nemuseli zblízka dívat sami na sebe, vnášet světlo do vnitřní temnoty, odhalovat co sami před sebou skrýváme. Klíčem ke svobodě jsou nejen smysluplné vztahy a smělé vize budoucnosti, ale je jím především náš vnitřní svět, minimálně ovlivněný vnějším chaosem, klíčem k nepřipoutanosti k systému je vědomé vytváření vnitřní svobody.

Náměsíčnost (abnormální chování během spánku)

Podíváme-li se na tajuplný a záhadný jev zvaný náměsíčnost (porucha spánku, která se odborně nazývá somnambulismus), dozvíme se, že to, co náměsíčná osoba hledá, je energie světla. Náměsíčnost se týká hlavně dětí, je to dáno tím, že jejich vnitřní „Já“ je do určitého věku přirozeně napojeno na tvořivou sféru nadvědomí. Ale i dospělý člověk náhle vstane ze svého lůžka po krátké hluboké fázi spánku a neprobuzen hledá zdroj světla. Cosi v jeho nitru touží najít světlo. Nevnímá své okolí, ani kam jej kroky vedou, otevírá okna, dveře, chodí po místnostech, může opustit i dům, (náměsíčné epizody mohou trvat krátkou chvilku nebo i několik desítek minut). Pokud na náměsíčníka promluvíme, nereaguje, vůbec nás nevnímá, přitom sám může mluvit, ale po probuzení vůbec neví, co říkal. Po procitnutí si nepamatuje, jaké riskantní nebo podivné kousky prováděl, (náměsíčníka bývá obtížné probudit). Někteří lidé ve stavu náměsíčnosti dělají věci, o kterých ani nevědí, že je dovedou, například malují překrásné obrazy, ačkoli ve stavu bdělosti to nedokážou. Dokonce jsou zaznamenány případy, kdy lidé během spánku vaří, uklízí nebo přemísťují různé předměty, používají mobilní telefon a dokonce odesílají textové zprávy nebo emaily.

♥      ♥      ♥

Související články: Jak rozpoznat dezinformace, nepravdivé zvěsti a fámy?, Matrix a ovládající program strachu ze smrti, Není nikdo, kdo by nás pozoroval, kdo by jakkoli hodnotil naše myšlenky a skutky

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze