Morfická pole – informační servis

Esoterická tvrzení, tisíce let stará, spočívají ve výrocích, že svět viditelný, svět projevené hmoty je zrcadlovým odrazem světa nadpozemského, astrálního. Co to znamená? Hmota má minimálně dvě tváře: viditelnou a neviditelnou. Nic nového z pohledu esoteriky. Vědecké výzkumy zas tvrdí, že antihmota je zrcadlovým obrazem viditelné hmoty. Že každé existující elementární částici odpovídá antičástice. Antičástice se zkoumají v urychlovačích částic. Předmětem vědeckého bádání je například výzkum, zda je gravitace v antihmotě stejná jako gravitace v obyčejné hmotě. Vědci předpokládají, že množství ,,neviditelné“ antihmoty ve vesmíru se rovná množství viditelné hmoty ve vesmíru. Předpokládají, že každá částice normálního světa má odpovídající částici v antisvětě. Hmota, ze které sestává vše jsoucí, má svého dvojníka. A tím je antihmota. Antihmota se skládá z antičástic. Částice a antičástice mají stejnou hmotnost ale opačný náboj. Dokonce mají stejnou dobu života.

Existuje zrcadlový obraz vesmíru?

Má každá částice svého dvojníka v antihmotě? Platí totéž pro vše jsoucí? Pro vše, co je tvořeno částicemi, atomy, molekulami? Máme každý z nás svého dvojníka? Co je to antihmota? Kde se nachází antisvět, dvojník viditelného vesmíru? Hmota viditelná je tvořena protony, neutrony a jádrem atomu. Hmota neviditelná je tvořena antiprotony, antineutrony a jádrem atomu, je tvořena ,,neviditelnými“ antičásticemi, které jsou ale dvojníky částic viditelných. Existuje tedy hmota a antihmota paralelně vedle sebe? Tak jako esoterické vědění předpokládá, že svět viditelný koexistuje vedle světa neviditelného, astrálního? Proniká těmito světy, krajinami tajemných morfických polí, jediná elementární síla, tajemná a vše určující? Projevující se, mimo jiné, také silou vůle, silou myšlenek?

Hmota a antihmota, podle současných předpokladů, prostor a antiprostor nejsou od sebe odděleny. Existují paralelně vedle sebe. V souvislosti s myšlenkou, že svět viditelný není zcela oddělen od světa nadpozemského, je v těchto představách skryto cosi zásadního. Podle vědeckých teorií vesmír buď má anebo nemá dvojníka. Pokud jej má, potom by zánik vesmíru spočíval ve střetu hmoty s antihmotou, vznikl by vesmírný kolaps. Velká exploze, nový velký třesk. Vznikl by nový vesmír. Neboť pokud se částice střetne s antičásticí, (tento jev se nazývá anihilace), potom původní částice zaniknou a dojde k přeměně na jiné částice. Tato teorie odpovídá esoterické teorii nekonečného zrodu, růstu a zániku. Neustále se opakujícího koloběhu ve věčnosti. Život, smrt a znovuzrození.

SVĚTLO JE PODSTATOU VŠEHO. Světelný paprsek je základem holografické projekce. Vše vydává světlo. Dokonce každá jednotlivá buňka vydává paprsek světla, měřitelný velmi citlivými přístroji. Vesmírné světlo propojuje všechnu jsoucí hmotu mezi sebou. V této éterické pavučině jsou propojeny hvězdy mezi sebou a navzájem spolu rezonují. Nekonečná světelná vlákna vibrují v každém okamžiku neutuchající energií. Světelnými vlákny jsou propojeny mezi sebou všechny galaxie. Planety v planetárních systémech se svými slunci. Všechno je navzájem světelnými paprsky propojeno se vším. Všechny bytosti jsou propojeny světelnými paprsky s kosmickým Vědomím. Lidé jsou propojeni mezi sebou navzájem. Nikdo není na hyperdimenzionální úrovni v mnohaúrovňové vesmírné pyramidě od nikoho oddělen. Každá myšlenka je světelnou vibrací, každá je součástí vesmírné superpavučiny – morfických polí. Světlo je definováno již v knize Genesis. Světlo je Láska.

Morfická pole vesmírné sféry obsahují minulost, současnost i budoucnost. Historie minulosti, přítomnosti i budoucnosti je uložena v holografických obrazech. V těchto kvantových polích vesmírného vědomí neexistuje čas. Ve změněném stavu vědomí můžeme nahlédnout kamkoli, setkat se s obrazy příběhů bytostí jak žijících, tak zesnulých, dokonce i těch bytostí, které se teprve připravují na zrození. Informace uložené v morfických polích jsou nekonečné. Vše ve vesmíru má paměť, včetně pozemské krajiny, včetně minerálů a rostlin. Napojením se na morfická pole uvedeme v pohyb komunikační proudy, můžeme zde čerpat informace a souznít s rytmem přírodních cyklů.

Může být rozuzlení vesmírných paradoxů jednoduché?

V přírodních zákonech nalézáme podstatu a smysl všeho jsoucna. Ve vědeckých zákonech nalézáme jen střípky, které nás pomalu vedou k odhalení jednotlivých částeček mystiky. V posledních letech se toto tempo viditelně zrychluje. Přesto k extatickému spojení s veškerenstvem má věda ještě daleko. Právě proto, že tak urputně zavírá oči před mystérii světa. Vědec skeptik je dalece vzdálen mystickým prožitkům, je vzdálen prožitkům mystického vytržení. Jen osobní zkušenost je lékem proti dobrovolné slepotě. Jen osobní zkušenost překoná a doplní vědecké teorie o dávná mystická poznání.

VNITŘNÍ MOUDROST – PRIMA ŽIVOT

Vesmírná energie sama sebe obnovuje, popohání a zobrazuje v různých realitách, kdy se přeměňuje ve hmotu a naopak. A právě proto je vesmír nekonečný a věčný, ať už kdy existoval v jakékoli podobě. Ať už v jakékoli podobě bude existovat další věky. V okamžiku, kdy pochopíme o čem je řeč, naladíme vědomé já na vesmírnou energii, objevíme magické elixíry pro duši. Konečně spočineme v náruči moudrosti. Odvážíme-li se překročit tajemnou mlhu na rozhraní světa duchovního a hmotného, potom zříme, že esoterika, mystika a hermetismus jsou vědy o vztahu věcí a vzájemných souvislostí. Všechny zákony, po kterých pátráme, ať už fyzikální, chemické nebo biologické, budou zjevné, pochopíme-li je jako zákony ryze přírodní. A pokud do této rovnice dosadíme také prvky týkající se zákonů mystických, duchovních a spirituálních.

Svět je tvořen Duchem, nikoli hmotou. Hmota je pouze následek absolutní příčiny. Emanace neboli vyzařování myšlenek a představ vytváří všechny ideje, příhody, životní peripetie, skutečnosti prožívané reality. Vzniklé vzory se uspořádávají v morfických polích, postupem času se proměňují ve hmotu. Pod tímto si můžeme představit, že stvoření světa nikdy neskončilo. Stvoření světa stále trvá! Veškerý hmotný svět, projevující se v trojrozměrné realitě, má podobu jakési záhadné holografické projekce. Vývoj člověka představuje nekonečnou spirálu otevírajícího se vědomí. S tímto aspektem souvisí známé, leč často nesprávně chápané tvrzení, že všichni máme svobodnou vůli.

Je šílené představit si, jak velké množství emanací vytváří lidstvo jako celek v každém okamžiku. Mohou to být obyčejné životní představy – jak pozitivní tak negativní. Nebo výrony různě fantastických představ, které během času vytvoří ve vesmírném archívu dostatečné množství energie, která se posléze (v běhu pozemského času) zhmotní v konkrétní, hmatatelné podobě, pokud splní podmínku takzvaného: bodu zlomu. Uvědomme si například, že Julius Verne nebyl jen tak obyčejným fantastickým snílkem. Nic nelze svádět pouze na vyšší moc. Vyšší moc má skrytou v mysli a srdci každý jeden z nás.

Zrovna tak apokalyptické filmy a počítačové hry s prvky násilí jsou určitým druhem emanací. Vytvářejí rezonance energií (záporných), které mohou v budoucnosti dosáhnout kritického množství. Negativní energie vznikají ze svobodné vůle jejich tvůrců a jsou intenzivně posilovány svobodnou vůlí jejich konzumentů. Potom se soustřeďují v morfických polích. Zrcadlením se záporné energie přenášejí zpět do pozemské reality. Vždycky se nějakým způsobem projeví. Například v podobě skutečných katastrof. Nebo v podobě šílence, který ve škole střílí na nevinné mladé lidi. Žádná z těchto energií, následně přenesená zpět do hmoty, nikdy nevznikne sama od sebe.

Za určitých podmínek lze Absolutno nalézt v každém přítomném okamžiku, jenž představuje moment času tady a teď. Myšlenka, představa, veškerá hmota, vše je vibrace energie. A z tohoto resonančního zákona vesmíru musíme vycházet. V každém přítomném oka-mžiku, v plném vědomí a uvědomování prožívejme čistou lásku. Nestresujme se, nehněvejme se, aniž bychom se nesnažili pochopit důvody , skryté příčiny, vnitřní stíny, nepřipoutávejme se k ničemu s nadměrným lpěním, zůstávejme usazeni ve vlastním středu, ve vnitřní harmonii kdykoli je to možné.

Přítomný okamžik je okamžikem prázdnoty, jakéhosi nedefinovatelného vakua. Přesto v přítomném okamžiku vytváříme realitu budoucnosti. Z prázdnoty všechny věci pocházejí a do prázdnoty se navracejí. Prázdnota, stejně jako číslo nula, má nesmírný tvůrčí potenciál. V každém přítomném okamžiku vytváříme slovem, představou a činem budoucnost, respektive každý další přítomný okamžik, nic jiného totiž neexistuje. Pro zcela nezasvěceného jsou tyto známé esoterické myšlenky na první pohled neuchopitelné. Nesnažme se je ale pochopit vynaložením přehnaného úsilí, pochopení se časem dostaví samo. Vzápětí nám dojde, že život je spirituální a magický, aniž bychom se vědomě dopouštěli jakéhokoli spirituálního aktu.

Související článek: Život řízený marnými touhami

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze