Země je živá bytost, vědomí přírody uvnitř nás

Země je živá bytost? Můžeme podobným myšlenkám uvěřit? Uvěřit můžeme pouze osobním zkušenostem, osobnímu poznání. Hledání nových poznatků nedovoluje nám zahálet ve zkoumání smyslu všeho bytí. A opět jsme u bodu, který nám říká, že vše je založeno na myšlenkách, na oněch nehmatatelných, neviditelných energiích. Ať už myšlenkách vědeckých, filozofických nebo esoterických. Myšlenky jsou největší HYBNOU SILOU ve veškerém pozitivním vývoji. Myšlenky jsou ovšem hybnou silou také ve všech destrukcích či katastrofách. Racionalita někdy napáchá více škody nežli užitku. Každý světový historický okamžik či událost jsou prodchnuty energií různorodých myšlenek. Jedna událost je příčinou druhé. Žijeme v době, kdy se dynamicky projevují také negativní následky moderní doby. Jako bychom nechtěli vědět, že pouhý racionální rozum činí veškerý mysticismus nepřístupným. Jedině POHYB je skutečným „ztělesněním“ všemocného vesmírného Vědomí, jehož jsme nedílnou součástí Pohyb čehokoliv, a tedy i myšlenek, vytváří čas: prvotní silou stvoření bylo SLOVO – prvotní zvuk.

Někdo se může zeptat: „Jak může být Země živá bytost?!“

Odpovědět lze například takto: Vše existuje v Jednotě. Vědomí Země je uvnitř nás. Veškerá zjevená realita je uvnitř nás. Naše vědomí ovlivňuje energii Země. Ubližujeme-li Zemi, ubližujeme sobě. Země je sebeřídící celek,  navázaný na další celky v naší galaxii, a dál v ostatních galaxiích.

Zapomínáme, že příroda a veškerý život je řízen nejvyšším principem Světla a lásky. Neuvědomujeme si, že mysticismus uchopený nesprávným způsobem, může pojednávat také o spojení s ,,ďáblem“. Zrovna tak některé vědecké výzkumy balancují na této nebezpečné hranici. Věda uchopená nesprávným způsobem, věda oblouzena křečovitou touhou po moci, nevědomky podepisuje smlouvu s podsvětím. Jde také o to, že ve světě je příliš zakořeněno dogmatické, materialistické nazírání na život.

Pod náporem negativního odpadu, v podobě znečištění přírody, negativních myšlenek a činů, se planeta Země nemůže skutečně volně nadechnout. Co nám říkají přírodní katastrofy? Respektive to, že je jich více, než by muselo nutně být? Je možné uvědomit si, že planeta může být nemocná? Pokud na planetě žijí nemocní lidé – posedlí touhou po moci a majetku, lidé se zakaleným vědomím. Potom se nemůžeme divit, že vědomí planety, která je bezohledně obývaná a dobývaná, stane se časem pod tíhou negativních energií samo uvězněné ve špíně. Země je živá bytost! Občas může dostat záchvat v podobě hrozivého emočního vypětí. Potom se nejedna pevnina náležitě otřese. Dokud jen tak rozzlobeně pobublává, tak tomu nevěnujeme příliš pozornosti. Ale může to být horší! Až se v záplavě negativních energií, hnijícího všemožného odpadu ze spousty zbytečných věcí, které produkujeme, a které vlastně vůbec nepotřebujeme, energetické (myšlenkové) i ekologické znečištění změní na chronické.

Všechny věci mají vlastní auru, včetně Země

Umíte si představit auru planety Země? Co myslíte, září pastelovými barvami, nebo je prosáklá šedivou temnotou, vzniklou z nepochopení nebo ignorování toho, že jsme jejími dětmi? Příroda je sebevědomá a noblesní dáma, která má tu schopnost, pokud je jí ubližováno, proměnit se rázem v tvrdou bojovnici. A to vždy v souladu s vesmírným řádem: příčina – následek. Potom ji slepě proklínáme a v naší pýše a nevíře přestáváme jí rozumět. Zapomínáme, že jsme dětmi Matky Země. Rozhodně nemůže být nic podivného na tom, rozhodne-li se udělit nám výchovnou lekci. Síla výchovné lekce se odvíjí od síly prohřešku. A že je planeta Země občas velmi rozzlobená –tomu se nemůže nikdo divit!

Země nás velice dobře zná, na určité úrovni máme společné vědomí. Vědomí Země je v nás, v našem nitru

Romantika a dávná filozofie může odlehčit našemu stále zaměstnanému vědomí. Se Zemí můžeme rozmlouvat, žádat ji o podporu, o dobrodružství, o krásné místo k bydlení.

Země je bytost, se kterou můžeme vést rovnocenné rozhovory, úplně stejně jako s andělskou energií, vílami, stromem, květinou. Země ocení naše uznání, lásku, pozitivní vibrace. Stejně tak vnímá naší případnou lhostejnost jako každá jiná bytost. Země vnímá život, který na ní panuje, vnímá naší podobu, povahu i činy. Neúnavně pulsující vědomí Země chápe smysl života lépe, než její obyvatelé.

Je možné postavit vědu a duchovní moudrosti do jedné, sobě si rovné linie? A začít konečně na všech úrovních spolupracovat? Nemyslet na moc a zisky? Je možné uvěřit, že za světem viditelným se nachází světy neviditelné? Světy neznámých ale tušených energií, které sice tiše avšak trpělivě čekají na odhalení? Předně je nutné zbavit se jakési váhavé hrdosti ze zvyku, domýšlivosti a skepticismu. Je na čase racionální, mechanické, mnohdy jednostranné materiální vidění světa vědomě a cíleně produchovnit. A to naprosto ve všech ohledech. Jde o to, naučit se vnímat svět holisticky, uznat, že vše souvisí se vším. Otázkou zůstává, zda některé mocné světové elity o to stojí. Zda si žádají, aby se lidstvo konečně probudilo. Zdá se, že je tomu přesně naopak! A v poslední době je to zřejmé více, než kdy jindy.

Čím více nevěřících, dezorientovaných spáčů, ukolébaných cíleně mířenou, nenápadnou hypnózou (televize, média), tím lépe! Mnoho vládců světa (přesvědčených skeptiků) se před zbytkem světa tváří, zcela záměrně, že veškerá mystika je nesmysl. (Dokonce i bible je už dlouhé věky podávána s cenzurou a nejdůležitější pravdy jsou lidem tajeny). Jen málokdo však ví, že mnoho staveb, mezi ně patří i některé vládní budovy, jsou projektovány a stavěny na základě vesmírné architektury, takzvané posvátné geometrie. Posvátná geometrie má prehistorický původ. Zkoumá využití zemských a vesmírných energií na základě geomantie. Mocní tohoto světa se v tomto ohledu tváří nezaujatě. Přesto můžeme v mnoha emblémech různých světových organizací, (například NASA), najít skryté dávné esoterické symboly. Pro koho je nepřípustné, aby veřejnost věděla o těchto a jiných skrytých pravdách, například o realitě morfických polí?

Vesmírné zákony nelze obejít, odklonit natož podplatit! Marně se odvoláváme na nespravedlnost. Případně na ,,boží spravedlnost“. Silná kolektivní idea, založená na principech Světla v závislosti na pochopení také temnoty (pochopení a přijetí nezbytných polarit), přinesla by světu požehnání, mír, klid, lásku a všeobecnou harmonii. Zdá se však, že tak jednoduchá věc je nesmírně obtížně uskutečnitelná. Protože nevědomost ,,neprobuzeného lidstva“ utváří kolektivní vědomí na takové úrovni, kterou dnes a denně vidíme kolem sebe v realitě. Jednoduchý je také důvod, proč se tak děje – dnešní svět jakoby neznal jiné hodnoty, než ty hmotné, finanční.

Peníze se staly modlou, staly se pro ateistické materialisty bohem. Životní energie se někdy nazývá ,,mana“. Peníze někdy nazýváme ,,many“. Lidé s problémy finančními ztrácí životní energii, nebo-li ,,manu“. Je to tím, že dnešní společnost přisoudila penězům božskou energii – bez které se nedá žít!

Nefungující systémy se rozpadají

Energetická očista fyzického světa pokračuje svým vlastním tempem, a tuto úžasnou skutečnost nelze zastavit. Staré odchází, a nové se teprve pozvolna rodí, prozatím jedno překrývá druhé, to může občas vyvolávat pocit marnosti. Věřte, že nic není marné, ani jediný úsměv není marný. Staré odchází, a to, co by mohlo fungovat v souladu s transformací lidského vědomí, se teprve hledá. Prozatím není záměrem lidstva jako celku harmonie. Jako jedinec musíme mít cíl, záměr a vděčnost, aby se naše sny uskutečnily. Víte, že vděčnost posiluje záměr? Ale totéž musíme udělat jako skupina, nebo jako lidstvo. Procházíme se po Zemi, každý náš krok a myšlenka je poselstvím. Přejeme si mír, přitom je zde ještě spousta lhostejnosti k Zemi, k jiným skupinám, často i k sobě navzájem. Pokud někdo mluví otevřeně o mocných vibracích Lásky a vesmírném Vědomí, často se setkává s výsměchem, spousta lidí to nebere vážně.  Jak žijí tito lidé? Jak se prochází po Zemi? Vědomě? Jak milují? Jednají v souladu s láskou Země, a se všemi aspekty existence různorodého života?

Eshop – INSPIRACE PRO SPOKOJENÝ ŽIVOT

Toto není výtka, ani posuzování, ani hodnocení. Je to výzva k všeobecné trpělivosti a toleranci. Výzva k odhodlání nevzdávat cestu Světla, přestože nás okolí nemusí chápat. Ono nás skutečně nemusí chápat, nikdo nic nemusí, a nikomu nelze nic vnucovat. Vše je v pořádku, a vše je tak, jak má být. Protože ono hledání není hledáním v pravém slova smyslu. Jde o napojení se na jednu nebo více možností, z nekonečné množiny již existujících možností…

Související článek: Země a tajemné modré nebe

Foto: Rebeka Sprinncová

Diskuze