Magie slova a životní energie

Magie slova je o odpovědnosti. Vztahuje se ke všemu, o čem přemýšlíme, co říkáme, co píšeme. Odpovědnost je důležitá v každém životním procesu, pokud nechceme nikomu ani sobě ublížit, ať už v běžném životě, nebo v duchovní či magické praxi (obojí se vzájemně nevylučuje). Magie slova je přírodní energie uvedená v POHYB. Kdysi bývala přirozenou součástí lidského rodu. Pomocí pozitivní magie uvádíme v pohyb přírodní energie, naším záměrem je pozitivní změna, přivolání něčeho nebo zbavení se něčeho. Energii probouzíme, shromažďujeme, uvolňujeme a směrujeme k určitému cíli. Do záměru vložíme veškeré emoce, soustředění a představivost. Probouzíme vnitřní smysly. Objevujeme zákonitosti makrokosmu (Universum, vše ve všem) a mikrokosmu (obraz Universa v člověku). Hledáme souvislosti. Objevujeme skryté energie v přírodě, slovech, myšlenkách, symbolech. Vše, o čem zde hovoříme, je magie slova, myšlenek a činu. Nemluvíme ale o čarování. Není nutné předem odsuzovat, že je zde řeč o magii. Magie je totiž život sám.

Stejně tak se porůznu děje s lidským vědomím, například v zapůjčené knize může být otisknuto vědomí jiné osoby a to nás může nepozorovaně ovlivnit. Vědomá magie je ve své podstatě duševní proces (pozitivní sebe-proměna). Pokud ten je zcela dokonale zvládnut – nejdůležitější prvek je zde právě mysl a proces emocí majících vliv na emoční tělo člověka, potom není zapotřebí žádných pomocných nástrojů a kouzelných předmětů. Díky přírodním silám chápeme, že fyzický svět není konečná a jediná realita. Využitím magických přírodních sil v životě, především síly SLOVA, vědomě překračujeme běžnou realitu, temnou i světlou. Současně nacházíme duchovní pouto s přírodou, poznáváme přírodní zákony, poznáváme svět rostlin. Nejde o odtržení od skutečnosti, jak by se mohlo zdát, ale o její pochopení, o pochopení její rozmanitosti. Zažíváme osobní transformaci vědomí.

Každé nové poznání nás duchovně a psychicky obohacuje. Umožňuje nám ryze osobní vhled do paranormálních světů a tím i získání psychické-duševní moudrosti, či spíše její uvolnění z podvědomí. Učíme se vnímání sebe sama jako entity neoddělené od vnějšího prostředí, od všeho živého i neživého. Učíme se komunikaci s nadpozemskými bytostmi (elementárními prvky přírody). Přináší nám to proniknutí do nadpozemských (jemnohmotných) dimenzí a navázání komunikace s osobním průvodcem – vyšším Já. Objevujeme umění ztotožnit se s kamenem, květinou, stromem, řekou. Podmínkou je vzdání se části své individuality, svého sebestředného ega tak, jak je nastavené dogmaty a zastaralými vzorci. Je nezbytností obohatit svůj život prožíváním přítomného okamžiku. Občas zakusit změněný stav vědomí, odpoutat se od hmoty, dočasně setrvat mimo fyzické tělo, naladit se na jemnohmotnou energii duše, a uvědomit si sílu Tvořivosti v přítomném okamžiku.

MAGIE SLOVA je tou nejvyšší magií

Učíme se pracovat se slovem. Slova jsou magická, mají určitý zvuk a rezonanci. Myšlenkou, modlitbou, zaříkáním nebo přáním vysíláme energii. Soustředíme se na pojmy a symboly, které vystihují naše myšlenky. Myšlenky se utvářejí rychleji, dokážeme-li uvažovat v symbolech. Učíme se používat psaného slova, literární magie je velmi účinná. Tím ale poznání nekončí, magie je tak široký pojem, že jej nelze obsáhnout několika málo slovy, spíše stovkami knih. Mág, šaman, mystik či okultista je strážcem nejhlubších tajemství, zná tajné klíče, kterými otevírá brány do Jinam. Slovo je posvátné. A je zcela jedno zda ten, kdo užívá slova je ateista, materialista, pohan nebo člověk věřící v pravém slova smyslu! V okamžiku pochopení navždy nám dojde, že magie je život sám! A od tohoto okamžiku už nikdy nebudeme stejní.

Kdo z nás má čisté svědomí jako anděl v bílé říze?!

• Kdo z nás dokáže být k sobě dokonale upřímný, přísný a neúprosný? Přitom skromný, zbytečně se nelitovat, nad nikoho se nepovyšovat, a žít vždy jen v přítomném okamžiku?
• Kdo dokáže každou myšlenku naplnit světlem a dokonale ovládá zhmotnění myšlenek?
• Kdo neobává se poslů z nevědomí, průvodců podsvětím, strážců z říše duchů?
• Kdo si je doopravdy vědom toho, že každý z nás si v sobě nese svůj kámen osudu, který se jednou, ať chceme nebo ne, opět přemění v hroudu hlíny?
• Kdo z nás se dokonale vyvaruje negativní projekce myšlenek a emocí do druhých osob?
• Kdo dokáže v sobě dokonale harmonizovat protikladné kvality?
• Kdo uctívá za ranního rozbřesku božskou energii Slunce?
• Kdo dokáže vidět permoníky z hor?
• Není nutné se zneklidňovat, to vše naráz nedokáže NIKDO. Nepřišli jsme sem (na Zemi), aby se z nás stali „poslušní svatoušci“ bez vlastní vůle.

Jak už bylo řečeno – nikdo nedokáže zcela se vymanit z občasných stínů – i kdyby se mělo jednat o pouhé napětí, nebo lpění, které v sobě nosíme. Snížení napětí v osobním energetickém poli = snížení napětí v okolním prostředí. Výsledkem je  PRUŽNOST, pružnější utváření reality a pozitivní změny v osobním životě a následně ve společnosti.

Veskrze magických cílů, a tím i životních cílů, žádná pozemská duše nedosáhne jen tak sama od sebe. Není ale zapotřebí dožadovat se za každou cenu mít neposkvrněnou duši moudré-všeznalé bytosti. Pokud by lidská bytost neměla ve své duši světlo i stíny, nerozpoznala by ta pravá tajemství Univerza, ani kdyby je měla vystavená přímo před očima. A navíc riskovala by setkání s nejednou astrální zlomyslnou bytostí. Každý máme v sobě polarity, „dobro/zlo“, každý mág i alchymista. Ovšem opravdový zasvěcenec vědomě udržuje tyto dva od sebe neoddělitelné aspekty bytí v trvalé rovnováze a přirozené harmonii. Vlastních slabostí je si plně vědom a nenechá se jimi ovládnout. Je mylné domnívat se, že vše záleží pouze na jakémsi umění dostat své tělo do transu, pouhým zvládnutím spirituálních technik – tak jednoduché to opravdu není!

Mysl, znalá těch správných vědomostí a technik, dokáže svým mentálním tělem pohybovat se ve všech sférách, odkud čerpá informace. Nejedná se pouze o přenos myšlenek, jde doslova o duchovní, mentální putování časoprostorem celou lidskou bytostí, kdy dokáže své astrální tělo přemístit prostě tam, kam potřebuje. Je schopen napojit se na přírodní živly a pracovat s nimi. Ani čas není v astrální projekci pro zasvěceného překážkou, neboť zná zákon bezčasovosti a dokáže svými smysly, vlastní trénovanou vůlí a jasnovidnými schopnostmi vše obsáhnout. Pouhou myšlenkou, ve změněném stavu vědomí, dokáže přemístit své vědomí v jediném okamžiku do sféry paměťových polí Universa.

Užíváním slova (řeči) zásadním způsobem ovlivňujeme vidění reality. Doslova ,,vidění“ neboli zření, jde o to, jakým způsobem nám mozek překládá to, co oči vidí. Ne vždy překládá objektivně. Ne každý vidíme stejné věci nebo události stejně! Navíc nevidíme skutečnosti odehrávající se sice vedle nás ale za hranicí trojrozměrnosti. Budeme takto naprogramováni minimálně do té doby, než dospějeme do vyšší duchovní úrovně, než podstoupíme úplnou transformaci vědomí. Tím nechci říci, že bychom se měli vrátit na stromy. Stačí se jen rozpomenout, kdo jsme, proč jsme a kam jdeme. Stačí zharmonizovat levou a pravou hemisféru, racionální a iracionální mysl uvést do harmonického souladu.

EXKURZE MIMO TĚLO

Víte, že když zavřete jedno oko, omezíte přísun informací a podnětů do mozku? Potom mozek zpracovává viděné informace příslušnou polovinou mozku – tedy polovičatě. Levou hemisférou vnímáme a zpracováváme svět především v detailech. Pravá hemisféra vidí svět obsáhlejší, celistvější.

Emanace je vyplývání, vyzařování energie v podobě myšlenek

My sami jsme tím, kdo svým přesvědčením, vírou, láskou, myšlenkami, inspirací a představivostí vytváříme emanace, které dělají svět tím, čím je. Každá hmota, pozemská i nepozemská, každá bytost i každý živočich vyzařuje emanace. Emanace jsou ovlivňovány emocemi. Energie všech událostí a jevů se tak zaznamenává do kolektivní paměti.  Podle mnoha světových mytologií svět vznikl výronem (emanací) božské energie (Vesmírná Mysl). Vyzařováním božské energie vzniká ,,nedokonalost“ ztělesňující se v mnoha podobách, kdy každý jev či forma pochází původem z ,,dokonalosti“ samé. Emanace jsou dost možná tím, kdo přidává vesmíru na rozměrech, kdo vytváří vesmír ve své nekonečnosti v mnoha podobách, obousměrným tokem základních vesmírných energií Jin a Jang.

Vědomí jednotlivce je obsaženo v kolektivním vědomí a kolektivní vědomí je obsaženo ve vědomí galaktickém/kosmickém

Tím se všichni, každý po svém způsobu, podílíme na vytváření reality. Jeden či druhý jsme povahově různorodí, ale všichni společně vytváříme celek. Inspirujíce se tou jedinou vše-tvořící energií, jež k nám zrcadlově odráží emanace stvořené naší vlastní vůlí. Tím se všichni společně podílíme na vytváření kolektivního vědomí. Takto se naši předci nepřímo podíleli na našich osudech. Sečteno a podtrženo: kosmické, kvantové vědomí je nekonečně mnoho informačních ,,bodů“ v PROSTORU oddělených od Jednoty. Putujících samostatně od minulosti, přes přítomnost do budoucnosti, kdy každý jeden bod směřuje k jedinému stejnému cíli. Tím cílem je opět Jednota existující ve věčně přítomném okamžiku, kde čas a prostor ve své trojrozměrné perspektivě neexistuje a tím ani nikoho nijak neomezuje. Kdo má zážitky s astrálním putováním, se změněnými stavy vědomí, ví o čem je řeč. A hlavně – nebojí se smrti, neobává se nahlédnout za oponu pozemského světa.

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze