Keltský svátek vrcholného léta: Lughnasadh

Tento svátek můžeme vzít jako připomínku na dobu, kdy se potraviny nezpracovávaly průmyslově, včetně chleba. Na dobu, kdy se na políčkách dozrálé obilí zpracovávalo u mlynáře, kdy hospodyňky pekly chléb z čerstvé mouky. Pokud je někdo přesvědčen, že obiloviny nejsou v dnešní době vhodnou potravinou pro člověka, potom je nutné podtrhnout slova „v dnešní době“.

Lughnasadh, dávný keltský svátek vrcholného léta, připadá na 31. červenec až  2. srpen. Případně na první úplněk ve slunečním znamení Lva. Lughnasadh můžeme přeložit jako slavnost chleba, nebo obřad Koláče a pivo. Přichází právě uprostřed léta, je svátkem sklizně zlatavého obilí (nám známé dožínky). Lughnasadh je tradičním svátkem Světla a všeprostupující vesmírné Lásky. Je oslavou Matky přírody. Právě uprostřed léta se setkávají dvě vesmírné polarity v podobě slunečního boha a měsíční bohyně.

Keltský svátek Lughnasadh je oslavou léta a samotného života

Jedná se o tajemný čas mezidobí, kdy se sluneční bůh (ubývající světlo) připravuje na předání posvátného žezla: v ten okamžik přichází měsíční bohyně (přibývající tma). Někdy je název tohoto prastarého svátku překládán také jako ,,božský sňatek“. Jde o posvátné spojení boha a bohyně, principu mužské a ženské energie (polarity). Uctívané zvíře tohoto svátku je černý havran – symbol keltského boha Lugha. Jméno keltského boha Slunce znamená: Zářící. Keltové si uvědomovali, že v ohni a žáru Slunce je cosi posvátného – prvorozeného.

Oheň je prvotním aktem, který spojoval lid na hmotné i nehmotné úrovni. Ve všem živém i neživém se nachází živlová energie ohně, stejně jako vody, vzduchu a země.

Bez posvátného ohně se neobejde žádný keltský, pohanský svátek, ani sebemenší slavnost

V ohni lidé už v dávných dobách spatřovali posvátné kruhy jednoty, lásky, světla a tepla. Bývalo zvykem v tyto dny náležitě uctít také ducha žní a drobné bytosti žijící na stráních a rozkvetlých loukách, v okolí stromů a keřů, na nichž právě dozrává letní ovoce. K slavnostem patřily také sportovní hry, různá představení, rituály požehnání, všeobecné veselí a posvátný tanec v kole (v rodinném kruhu, v kruhu přátel).

Slavnosti sklizně se za pohanských časů, stejně jako dnes, neobešly bez svátečního pečení chleba, preclíků a obilných placek. Svazování slavnostních snopů, pletení věnců z klásků obilí, a poutě na posvátná místa bývávala také nedílnou součástí letních oslav. Nic nám nebrání uctít tento svátek jednoduše tak, že společně s celou rodinou upečeme domácí chléb, vložíme jej do ošatky, ozdobíme kukuřičnými panenkami a slavnostně zapálíme svíčku. První krajíc upečeného chleba nabídneme jako projev vděčnosti jemnohmotným silám a duchům přírody.

Pečení chleba považujeme v tyto slavnostní dny za posvátný akt

Slavnostní stůl zdobíme ubrousky, stuhami, dekoracemi a květinami v barvách zlaté, zelené a žluté. Vhodnou květinou je slunečnice. Nezapomene jako dekoraci použít klásky všech druhů obilí, případně ošatku s čerstvě sklizeným zrnem ječmene, pšenice nebo kukuřice. Na této letní hostině nesmí chybět všechny druhy právě dozrávajícího ovoce a zeleniny, abychom tak vzdali hold královské hojnosti posvátné přírody.

Keltské bohyně pro přivolání lásky, moudrosti, štěstí a plodnosti: Brigit – bohyně uzdravení, řemesel a kovářů. Branwen – bohyně věrnosti, lásky a krásy. Habonia – bohyně hojnosti a plodnosti. Nanna – bohyně přírody, květin a rostlin. Cerridwen – bohyně věčného života a znovuzrození.

Během slavnostních dnů provádíme laskavé požehnání: lidem, dětem, domovům, zahradám, sňatkům, zásnubám, duchům přírody, sklizni obilí, darům léta, počasí, posvátným snopům a věncům z klásků obilí.

♥   ♥   ♥

Nezapomeňte v tyto sváteční dny patřičně ozdobit svůj oltář, (soškami představujícími bohyni Matku Zemi). Poseďte v na zahradě u ohýnku, nebo alespoň v případě nepříznivých povětrnostních vlivů rozžehněte světlo svící pro matku bohyni – štědrou královnu Hojnosti a štědrého krále Blahobytu.

   Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze