Magnetismus radosti a mocná síla Lásky

Umíme radost prožívat naplno? Ukládáme si do paměti pocity, které v nás radost vzbuzuje? Magnetismus radosti podporuje energii, která k nám přitahuje čím dál víc DŮVODŮ k radosti. Totéž se týká magnetismu vděčnosti nebo vědomého pocitu štěstí. Čím více pozitivních pocitů zmagnetizujeme, tím více na energetické úrovni ,,tvoříme“ DŮVODŮ k jejich prožívání. Radost musíme nechat z našeho srdce doslova vytrysknout, tak, jak to dokonale umí jen malé dítě. Bez projevené radosti je náš život více černošedý než barevný. Proč to jako dospělí neumíme? Jedním z důvodů může být právě dětství. Představte si malé dítě, jak projevuje svou radost: radostně jásá, hlasitě pokřikuje, radostí poskakuje. Energetický proud spontánní radosti z dítěte doslova vytryskuje. Situace se prudce změní, pokud nenecháme energii naplno projevit. Dítě se snaží svému rodiči radostně vyjádřit, co se mu právě přihodilo. V tom rodič dítě okřikne: ,,Neječ tady, nepřekážej, a jdi si hrát.“

Co se v tom okamžiku odehraje na úrovni osobního energetického pole? Energie RADOSTI se prudce stáhne, nastoupí nepříjemná energie ZKLAMÁNÍ, prudce se změní ve smutek, a malý človíček si podobné zážitky, které se nesčítají, ale násobí, ponese ve svém podvědomí po celý život.

Dítě projevuje na energetické úrovni velkou emoci vděčnosti: ,,Děkuji, maminko, jsi moc hodná.“ řekne, a spontánně chce matku obejmout. Ta jej odstrčí se slovy: ,,Dej mi teď pokoj, nevidíš, že nemám čas?“ A máme v podvědomí uložený další reflex. Mnoho těchto duševních ,,zrad“ se na dětech můžeme dopouštět nevědomě, pokud nevíme, jak fungují energie osobních magnetických polí. Dítě může například odhodlaně malovat obrázek, snaží se nakreslit strom. Zažívá nesmírnou radost, že se mu obrázek podařil, tiše jej dokončuje. Unavené matce se obrázek nezdá dost dobrý (nevidí důvod ke společně sdílené radosti), pro dítě zcela nečekaně vezme černou pastelku a strom rozrušeně přeškrtá: ,,Co to je?! Takhle přece nevypadá strom!“ Prvňáček píše domácí úkol, má radost, jak se mu povedla správně napsat všechna písmenka. Dítě má upřímnou RADOST a očekává POCHVALU. Namísto ocenění jej matka pokárá za ohnutý růžek sešitu a uštědří mu pohlavek. Dítě s upřímnou dětskou radostí natrhá pro maminku kytičku na rozkvetlé louce. Matčina neuvážená reakce: ,,Proč zase taháš tu hroznou trávu domů, zahoď to do koše!“

Díky podobným situacím, a pro dítě velice traumatizujícím zážitkům (životním zkušenostem), může mít spousta lidí potlačené sebevědomí a STRACH projevovat navenek emoce nebo pocity jako je radost, vděk, láska. Jako děti prožíváme tyto prudké emoční výkyvy velmi emotivně, a naše podvědomí si to na dlouho zapamatuje, někdy po celý život. Tak vznikají naše reflexivní (obranné) reakce a neschopnost být skutečně šťastní a radostní v dospělosti. Vědomou rodičovskou volbou by mělo za každé situace být: přístup k dětem volíme vždy korunovaný láskou, třebaže přísně, výchovně.

Představte si to vizuálně: zlatý proud energie radosti vytryskuje z lidského těla ven – v šoku změní barvu, šedivě se zakalí – emoce RADOSTI se nečekaně promění v zápornou SÍLU – část této šokové energie se prudce stáhne a vrátí se  zpět do těla (podvědomí).

V dospělosti můžeme podvědomé, nepříjemné vzpomínky vědomě přepracovat

Projevovat vděk, radost, lásku – je normální, ne naopak. Paradoxem je, že v dětství nám bylo vštěpováno neprojevovat ani emoce záporné: pláč, lítost, vztek. ,,Nebreč, kluci přece nebrečí.“ ,,Zlobím se, když se vztekáš.“ Ze všeho nejhorší jsou reflexivní vzorce vzniklé za pomoci silné podmíněné energie: ,,Když se nebudeš učit, když budeš zlobit (plakat), nebudu tě mít rád, (a nic z tebe v životě nebude).“ Není nic horšího, pro dětskou duši, která teprve sbírá své zkušenosti na pozemské pláni, než když se dětská, ryze upřímná radost šokem přetransformuje v ENERGIE EMOČNÍCH BOLESTÍ. Duše i tělo človíčka se ,,zakuklí“ do obranných postojů (útěk do samoty, nemoc, alergie, koktání, sebepoškozování, výbušnost, neschopnost mít sám sebe rád).

Další emoční zátěží procházíme v dospívání, vzhledem k tomu, že puberta je sama o sobě obtížným přechodem od jednoho stavu bytí do druhého – z dětství do dospělosti. Směs podobných energetických vzorců můžeme mít od dětství uloženou v podvědomí, potom reagujeme přecitlivěle, vztahovačně, výbušně, případně se zcela stáhneme do svého vnitřního světa. Negativní situace, a různé emoce, které v nás vyvolávají, přehnaně prožíváme, a nezřídka si je nenápadně ,,hýčkáme“. Negativní emoce paradoxně mnohem více prožíváme, a svému okolí je dáváme výrazněji najevo, než emoce, city a pocity pozitivní. A tím si k sobě přivoláváme (magnetizujeme) situace, příhody, zážitky, různé osoby, věci – odpovídající tomu, co v nás na energetické úrovni převažuje. To, co obsahují naše myšlenky, doprovázené emocemi, to si přitahujeme do života. Co rozdáváme kolem sebe, to dostáváme zpět. MYŠLENKY působí jako MAGNET, stejně tak emoce. Proto je nejlepší osobní volbou rozdávat jen radost a Lásku.

Chceme-li duchovně růst a na energetické úrovni tvořit, musíme tyto své podvědomé reflexivní reakce rozpoznat, zpracovat, uvědomit si je a zpracované uvolnit. Tak vyčistíme osobní energetické pole informací. Pokud na podvědomé úrovni nepracujeme s emočním tělem, nedokážeme pocity, city a emoce zpracovávat (projevovat, opětovat) ani v běžném životě. Výslednou se může stát věčná nespokojenost, paradoxní stavy mysli, a začarovaný kruh osobních potíží. Jsme-li stále nebo často nespokojení, vyzařuje z nás energie, která od nás ODPUZUJE příjemné lidi, zážitky, situace. A naopak k nám přitahuje (magnetizuje) vše, čeho se nejvíce obáváme (nepříjemnosti, nepříjemné lidi, situace, a více všeho, s čím jsme nespokojeni). Kdo je neustále nespokojený, ještě k tomu s velkou představivostí a schopností barvitých vnitřních rozhovorů (sám se sebou) – tak ,,ámen“ s ním. Nedostatky v procesu tvoření si musíme UVĚDOMIT a otevřít se schopnostem svého vyššího JÁ, schopnostem DUŠE.

Magnetismus odpuštění je navýsost přitažlivá vibrace!

A pokud dokážeme odpustit upřímně, od srdce a s LÁSKOU, komukoliv cokoliv, okamžitě se promění energetická vibrace našeho těla, energetická stopa emočních bolestí se uvolní, aura se prosvětlí. V kvantovém zápisu naší minulosti, ale paradoxně i budoucnosti, dojde časem ke změně, která se projeví v nás i všude kolem nás. V meditacích se můžeme zaměřit na další magnetické resonance: strachu, závisti, odsuzování, posuzování, viny, oběti a podobně. Naplno si uvědomit, co a proč si pod vlivem životních postojů, bez radostného prožívání všedních maličkostí, do života přitahujeme. Možná přijdeme na to, že nejmocnější magnetickou resonancí a tvořivou vibrací je LÁSKA. Emočně podbarvených záležitostí, které se následně zobrazují v realitě se zpětným chodem – dle vesmírných zákonů – je mnoho, ale v PODSTATĚ existují jen dva základní faktory, od nichž se odvíjí všechno ostatní: LÁSKA a STRACH. Vesmír nám každou vyjádřenou vděčnost, radost nebo lásku vždycky vrátí.

Večerní rituál požehnání (díkůvzdání)

Každý večer (před spaním v hladině alfa), nebo ráno po probuzení, můžeme věnovat pár minut požehnání lidem, sobě, věcem, situacím. Požehnání je velmi mocné, už v samotném slově ,,žehnám“ je zakódovaná velmi silná vibrace všeobjímající LÁSKY. Požehnání je také projevem vděčnosti za vše, čeho se nám právě teď, právě nyní dostává. Tím k sobě přitahujeme energie, které nám pomáhají plnit si svá přání. Řekněte svému vnitřnímu dítěti, že jej od srdce milujete. A občas se sami sebe zeptejte:

• Z čeho máte dnes skutečnou radost?
• Koho jste dnes pochválili?
• Co jste dnes upřímně ocenili?
• Za co jste dnes od srdce vděční?
• Kolikrát jste se dnes usmáli?
• Komu (čemu) jste dnes požehnali?
• Koho jste upřímně objali?
• Kolikrát jste ocenili a pochválili sami sebe?
• Uvědomujete si, v každém okamžiku, jakou energii vyzařujete do svého okolí?

Přítomnost můžeme cíleně využít k vědomému vytváření magnetické energie – využít každý přítomný okamžik k vytvoření pozitivní energie. Nemarnit čas, v podobě myšlenkových kreací spjatých s dávnou minulostí. Když už jsme my, lidé nějakým způsobem definovali čas, měli bychom čas také umět správně využít. Z určitého pohledu můžeme čas považovat za energetický zdroj. Nesmíme ale čas polarizovat na minulost a budoucnost. Stále platí, že zdrojem velkého potenciálu energie, který můžeme pro sebe využít, je okamžik tady a teď.

VNITŘNÍ MOUDROST – PRIMA ŽIVOT

Související články: Citové bariéry a vznik životních vzorců, Vnitřní dítě v našem nitru, Životní energie a negativní lidé

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze