Cyklické plynutí času a kruh věčnosti

Úspěšnému nahlédnutí do paralelních dimenzí předchází postupné aktivování pravé mozkové hemisféry. Jde o aktivní napojení se na podvědomí a intuici, o vnímání cyklického plynutí času, zaměření na holistické vnímání světa. Uvědomění, že skutečně všechno souvisí se vším. Jde o pochopení, že vesmír a příroda je spojitá inteligentní bytost, jíž jsme nedílnou součástí. Znamená to, nespoléhat se jen na levou mozkovou hemisféru. Tedy na racionální, logickou, analytickou a intelektuální mysl, jež vnímá svět v pohybu pouze lineárně, vše polarizuje, vytváří protiklady, pitvá a rozděluje. Jedná-li pouze sama za sebe, potom plodí strach.

Pracuje-li pravá a levá hemisféra společně, tedy spolupracuje-li principiálně ženská a mužská část mozku, potom nebudeme nahlížet na sebe, ani na nikoho jiného, s tím či oním pohlavím, byť s bílou, hnědou nebo žlutou kůží, jako na ty druhé, podrobené nebo jinak oddělené od celku. Nehledě na to, že levá hemisféra je původcem strachu ze smrti, nevěří, že konec je v koloběhu života spojen s novým začátkem. Analyzuje a soustředí se převážně jen na světský život. Kdežto pravá hemisféra je v harmonii se životem duchovním.

Pravá hemisféra přirozeně vnímá, že smrt je odchodem duše, netělesné podstaty života, do času mezidobí mezi jednotlivými vtěleními

Aktivací pravé hemisféry můžeme nahlédnout přinejmenším do takzvané páté dimenze. Žijeme v trojrozměrném světě, čtvrtým rozměrem je čas. Pátá dimenze bytí je dimenze duchovní. Ale dimenzí je více, vesmír je „energeticky vícerozměrný“. Pátá dimenze, která se vymyká obyčejným představám, spočívá v nadsmyslovém chápání a uvědomování si, že všechno souvisí se vším, nejedná se o dimenzi, do které bychom mohli fyzicky přestoupit, ale o vyšší energetický stav bytí. Zde se můžeme setkat s energií záměrů, představ, emocí a myšlenek nás všech, s energiemi, které prostupují prostorem bez ohledu na čas a setkávají se v samotném a jediném kvantovém Vědomí vesmíru (morfická pole). Zde můžeme získávat vědomosti a inspiraci, jedná se prostor, který se nám otevírá ve stavech změněného vědomí.

Vzhledem ke globální transformaci vědomí přechod do páté dimenze probíhá na mentální a duševní úrovni u každé bytosti poněkud jinak. Jsme-li připraveni a víme-li o co se jedná, otevřeme své vědomí páté dimenzi hladce a s velkým vnitřním nadšením. Nepřipraveni nemusíme ani postřehnout jak, kdy a proč vůbec se transformace vědomí realizuje. Každý vnímá nadpozemskou dimenzi po svém způsobu, ze svého zorného úhlu pohledu, v závislosti na životních zkušenostech. Někdo cestu k této dimenzi, ba ani k jejímu prahu nikdy nenalezne, pokud nežije pravdu, moudrost ani lásku. Někdo jiný se v páté dimenzi, v krajině vymykající se všemu dosud prožitému, může ocitnout zcela náhle a nečekaně. Například při zážitku podobném smrti, nebo překonáním (duševní) temnoty. Případně díky znovuobjevené osobní, vnitřní zářivé energii Světla.

Je třeba mít neustále na zřeteli, že i nepatrná příčina může mít nesmírný vliv na budoucnost. Proto je realita každého z nás taková, jaká je, a ne jiná. Tomu se říká dynamika zrcadlového procesu – ve chvíli, kdy se v morfických polích nahromadí kritické množství určitého napětí, nevyhnutelně přijde okamžik uvolnění nashromážděné energie. Je to stejné, jako když v sobě potlačujeme zlost, potlačujeme ji den, týden, měsíc – potom v jediném okamžiku dojde k uvolnění v nitru napěchované energie. Dosažením kritického bodu je reakce nevyhnutelná. Zastavme se a hledejme příčiny v minulosti, v tom, co jsme udělali včera špatně. A skoncujme s tím. Nepitvejme se v tom však! Nehledejme vinu či nevinu! Pouze s tím skoncujme! Budoucí následky odčiníme jedině tím, co uděláme teď, v tuto chvíli. Nejde o to, mít výčitky svědomí, jde o to, co uděláme tady a teď. Nikoli v zajetí iracionálního strachu, ten nám nepomůže. Strach a pocit viny všechno jen zhoršuje. Nikoli strach jako pud sebezáchovy, ale metafyzická energie neopodstatněného strachu.

Psychologický strach je negativní energie, která k nám přivolává vše, čeho se nejvíc obáváme. Myšlenka je energie, která k nám přitahuje to, na co se soustředíme

Prožíváme-li něco velmi intenzivně, může se jednat o stresovou situaci, ať už pozitivní nebo negativní, mysl pracuje se silnými emocemi. Potom ovlivňuje hmotu způsobem, který přesahuje čas a prostor daného okamžiku. Například najdeme dávno ztracenou věc právě v tu nejpotřebnější chvíli, potkáme někoho, kdo je schopen nám pomoci. Ve snu se nám zjeví bytost, která nám předá informace, jaké právě potřebujeme znát. Avšak nikoli náhodou, jedná se o sféru nekauzálních synchronních jevů. Stejně tak dochází k zvláštním psychickým vhledům a napojení na vyšší Já. V závislosti na obsahu myšlenek dochází také ke karambolům, vztahovým rozkolům, nehodám, úrazům a nemocem. Soustředíme-li se na nedostatek, přitahujeme nedostatek. Soustředíme-li se na žárlivost, přitahujeme nenávist. Jednáme-li negativně, mluvíme-li hrubě a jsme-li neustále naštvaní, sami sobě nastavujeme zrcadlo, přitahujeme si negaci do života. Záříme-li nadšením a optimismem, zpětně přitahujeme pozitivní vibrace.

Některé vnější okolnosti a skutečnosti nemůžeme vlastní vůlí změnit. Můžeme je ale přijmout (bez posuzování a odsuzování) a v rámci možností se přizpůsobit dané situaci. Jde o proces na mentální úrovni, o změnu osobního přístupu k realitě. Jde o umění stát se pozorovatelem zpovzdálí a k ničemu se nepřipoutávat. S vědomím, že jsme-li v harmonii sami se sebou, setrváme-li (mentálně) v přítomném okamžiku, potom nás negativní vnější okolnosti neovlivní. Potom protiklady vytvářejí dokonalost, to zpětně přitahuje pozitivní zkušenosti a proměnu reality. Tyto mystické informace nejsou jednoduché na pochopení na čistě racionální úrovni. Pomůže nám jedině osobní zkušenost, kdy s tímto budeme pomalinku, nenásilně pracovat, pozorovat a vnímat, co se následně uvnitř nás a kolem nás děje.

Bezčasová zkušenost

Čas, tak jak jej vnímáme, představuje lineární proud událostí, jdoucích po imaginární přímce. Tak jsme si vědomi času, který nelze navrátit, času uplynulého, ztraceného. Nevnímáme, že minulost již neexistuje a budoucnost ještě neexistuje. Přítomnost je tedy jediný existující čas. Přítomnost je navíc velmi prchavá a obtížně uchopitelná. Čas je prožitá zkušenost, uložená v paměti (universa). Minulost jsou tady a teď oživené vzpomínky a zkušenosti, budoucnost se odehrává také pouze vlivem naší představivosti, skutečný je jen prchavý okamžik přítomnosti. Ale není všechno takové, jaké se to zdá být. Toužíme letět stále vzhůru po iluzi přímky a nechceme vědět, že ve skutečnosti se řeka času vlní jako had, točí se do spirály, vytváří nikdy nekončící kruh věčnosti.

Příroda nepočítá běh času na hodiny a minuty. V přírodě je vše cyklické, dané v pevném řádu. Stejně tak běží život člověka a události ve společnosti. Příroda představuje stále se opakující cyklické děje. Pokud se tomuto dění přizpůsobíme, uvědomíme si podstatu času, náš čas se zpomalí a zpomalí se i stárnutí. K tomu nám napomůže pravidelné přizpůsobování se ročnímu období, dodržování dávných tradic, rituálů, slavení svátků pohanského roku. Především ale uvědomění si, že nic skutečně není jen lineární, jednou jsme nahoře a jednou zas dole, vše se odehrává v cyklech, tedy vzestupy i pády. Během změněného stavu vědomí můžeme zažít nadpozemskou bezčasovou zkušenost. Pokud připustíme, že lineární čas je možné oddělit od bdělého denního vědomí, zjistíme, že vědomí je schopno existovat nezávisle na lineárním čase a nezávisle na lidském těle. V normálním běhu pozemského života je čas od vědomí neoddělitelný. Ovšem zkušenost mimosmyslová potvrzuje, že je možné čas a prostor od sebe oddělit. Věčná přítomnost je úzce spjata s podvědomím, které se v tu chvíli (ve věčné přítomnosti) samo stává vícerozměrné.

Změněný stav vědomí je cestou k astrální projekci, kde čas nehraje žádnou roli

Astrální projekce je zážitek existence mimo tělo, netělesný zážitek, bezčasová zkušenost, vědomé odpoutání se od těla. Je mylné domnívat se, že se při této zkušenosti cítíme být jakoby ,,rozpuštění“, vůbec ne, intenzita vědomí, intenzita zážitků je naprosto nenarušená. Všechny prožitky vědomě řídíme. Změněný stav vědomí přináší poznání za hranicemi fyzického bytí. Podobný stav je možné navodit použitím psychedelických látek, což je ovšem velmi nebezpečné. Psychedelická fantazie je zavádějící. Pro nezkušeného jde o nebezpečnou cestu do nitra sebe sama, kdy nás může překvapit nechtěné a nekontrolovatelné ,,dobrodružství“ v úrovni jiných dimenzí, kde je člověk konfrontován s démony uloženými hluboko v nevědomí.

EXKURZE MIMO TĚLO

Podvědomí je uloženo v samém středu našeho nejhlubšího nitra

Odtud je rozšířeno do prostoru přesahujícího viditelný třírozměrný svět. Podvědomí je tedy vnitřní rozměr přesahující denní bdělé vědomí. To znamená, že skrze podvědomí nahlížíme do oblasti nadvědomí (paralelní astrální dimenze), a nevědomí (vnitřní mikrokosmos). Usazeni ve svém středu nahlížíme k základům dávných mýtů, do časů věčného snění. Odhalujeme, že nebesa i peklo jsou v nás samých. V podvědomí je uložena paměť na minulé životy, též vzpomínky na období, kdy lidé byli na úrovni bohů, přírodu uctívali jako nejvyšší božstvo. V podvědomí jsme spřízněni s energií stromů, živlů, víl, skřítků, andělů, ale i s energií démonů a různých astrálních agresorů. V podvědomí jsme si vědomi toho, že v lidském těle se v mikroskopickém měřítku odehrává totéž, co v přírodě během neustále se opakujících ročních cyklů.

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze