Jsem tančícím světlem i tajícím voskem na hořící svíčce

Vzpomínkové opojení v záři úplňku

V opojení se rozplývám a svět se rozplývá se mnou.
V opojení z odpojení od vnějšího světa,
rozechvěle vcházím do náruče vzpomínek.
Vzpomínky se překrývají jedna přes druhou.
Jedna přes druhou stále něco říkají.
Některé se smějí, jiné se zajíkají hlasem nepochopení.
Obrazy vzpomínek v rychlém sledu přicházejí a odcházejí.
Jsem přece tak malá.
Jak mohu ustát, tak obrovský svět vzpomínek.
Vědí mé vzpomínky, kdo jsem? Vědí, kde jsem?
Vědí, že jsem teď a tady, živá a život vnímající?
Dívám se na svíčku, která pod plaménkem světla taje.
Vosk neslyšitelně skapává po matném lesku stříbrného svícnu.
V tom pohledu roztává vše, co kdy existovalo.
Vše, co se kdy dotýkalo osobního prostoru mé jedinečnosti.
Všechny mé bezpečné přístavy se proměňují v přízraky.
Život milující tančím po proudu barevných vzpomínek,
s vědomím, že není cesty zpět na tutéž pevninu.
Daleko od břehu snažím se dostihnout nový obzor.
Alespoň zlehka se jej dotknout dříve,
než se mého nitra dotkne ledová tříšť slov a pocitů,
které podivně důvěrně již dávno znám.

Život je nekonečný v zážehu a jiskře
věčně planoucích vzpomínek…

Jsem Tančícím Světlem i Tajícím Voskem na Hořící Svíčce

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze