„Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“

Člověk má s vesmírem primordiální neboli primární, přirozené a intenzivní vztahy. Část těchto vztahů vyplývá z prvotního a prapůvodního Zdroje, další části vyplývají z určité příslušnosti k různým původním vesmírným domovinám. Je to podobné jako přirozené vztahy linoucí se přes mnoho generací po vláknu vlastního rodu na straně jedné a s určitou národnostní, rasovou nebo etnickou skupinou na straně druhé, vzhledem k tomu, že prvopočáteční zdrojový původ je pro vše existující společný. Vesmír není něco, co by existovalo někde na nějakém konkrétním místě v konkrétním čase. Vesmír je sférou nekonečného PŘÍBĚHU o existenci a neexistenci.

Se zdrojovou matricí, s pomyslnou výživovou placentou prapůvodního Zdroje je pomocí pomyslné „pupeční šňůry“ propojena celá galaxie a množství hvězdných orgánů, od kterých nejsme odděleni

Nemálo těchto vesmírných orgánů Mléčné dráhy nám poskytuje výživu ve formě informací. Jedním z těchto orgánů je Slunce, se kterým jsme propojeni pomyslnou zlatou pupeční šňůrou na úrovni čakry solar plexu. Druhým je Měsíc, se kterým jsme propojeni pomyslnou stříbrnou pupeční šňůrou. Dalšími orgány jsou planety našeho planetárního systému, s těmito planetárními tělesy jsme propojeni pomyslnými nervovými vlákny, jejichž nervová zakončení se sbíhají na mnoha úrovních fyzického, éterického a astrálního těla člověka. Stejně tak každé vesmírné těleso má několik úrovní hmotných a jemnohmotných těl, má vlastní auru a energetický systém.

Jaké procesy a síly, a také plány, protože bez myšlenky a plánu nemohou žádné procesy existovat, utvářejí hmotnou a jemnohmotnou podstatu lidské bytosti? Jsou tyto procesy, například síla přitažlivosti, gravitace a elektromagnetismus, poznatelné v lidském kontextu znalostí všech vnitřních a vnějších vesmírných souvislostí? Opakované strukturování prvotní vesmírné látky a stále stejné fyzikální procesy, které formují hvězdy, planety a přírodu formují také člověka. Zde můžeme nalézt alespoň část odpovědi na otázku, kdo vlastně jsme. Hvězdy vytvářejí různé prvky, které jsou součástí Země i lidského těla, v lidském těle působí síla zvaná elektromagnetismus, která atomy a molekuly hmotného těla udržuje pohromadě. Důvěrný vztah s tělem vyvíjející se Země zplnomocňuje člověka k spirituálnímu a metafyzickému vnímání veškeré přírody. Zemi je třeba vnímat uzemněným způsobem, poněkud jinak, než vnímáme ostatní tělesa planetární soustavy.

Lidské vědomí a vesmír

Radikální planetární změny, včetně geologických a energetických planetárních změn, jsou součástí evolučního vývoje kosmu (sebe-organizujících se hmotných a nehmotných systémů) a transformace lidského vědomí. Ve všech kosmických proměnách člověk stojí ve středu všech vývojových změn. Stojí ve středu velmi rozlehlého prostoru čirého potenciálu, jehož součástí je DNA člověka. Veškerý vývojový proces vesmíru, trvající po miliardy let, je zapsán ve fyzické existenci hmotných těl živých bytostí. DNA člověka je součástí galaxie, je součástí vývojové spirály kosmu a kosmologické síly vesmíru, je součástí zdrojové formativní energie projevující se na všech úrovních kosmu. Nejen životní energie čchi neboli prána, ale všechny síly vesmíru se pohybují ve fyzickém a éterickém těle člověka. Sladit se s těmito energiemi vědomě je možné například rozvíjením čakrového systému lidského těla.

Prostor elementárních kvant, na úrovni kvantového vakua, které prostupuje celý vesmír, poskytuje elementárním částicím zakoušení stavu existence i neexistence zároveň. Nepřetržitý proud částic a antičástic prostorovým kvantovým vakuem je příkladem zrození a zanikání, spontánní existence a neexistence, přeměnou něčeho v něco jiného. Vzájemná přitažlivost a odpudivost kvant, kdy dochází ke srážkám částic a antičástic, se nazývá anihilace, tato teorie připouští říši věčné nicoty, z které vše vzniká a v jejíchž sférách vše zaniká. Elementární částice nedokážeme, stejně jako nicotu, popsat zcela věcně a objektivně tak, aby se náš popis shodoval s ryzí skutečností. Tajemný svět kvant, přes veškeré snahy o poznání, existuje nezávisle na subjektivním mínění badatelů, která se vzájemně rozcházejí a někdy si protiřečí. Přesto se protichůdné platformy různých pojetí bádání, elementárního vnímání a souhrny principů vesmírných zákonitostí, pouze prozatím míněných i těch již skutečných, potkávají v určitém „bodě všeobecné shody“, která se nakonec zformuje ve vzájemné provázanosti všeho se vším na úrovni vesmírného informačního pole.

Vesmírné informační pole, (morfická a morfogenetická pole), je dynamická oblast, kde se setkává a formuje originální mikro-kreativita lidského vědomí se zdrojovou makro-kreativitou vesmírného Vědomí. Tvořivost je stálou vesmírnou veličinou, tvořivost je základní vesmírnou konstantou.

Cokoliv jako jednotlivec řekneme nebo vykonáme, vše na co SOUSTŘEDÍME POZORNOST, se v energetických vlnách šíří vesmírným prostorem a podílí se na holografickém uspořádání světa

Vesmírné informační pole existuje na základě synergie, kdy součinnost, spolupůsobení a různé interakce dvou a více činitelů, nebo tvořivých sil, je mnohem více než jen pouhý součet účinků individuálního působení. Je to vesmírný příběh o nezbytné síle proměny, síle transformace. Je to neustálý proces změn. Proces vznikání něčeho nového na základě výběru informací formulovaných do určitých vývojových kódů, které evoluci a vývoj celku posouvají dopředu v okamžiku překročení hodnotové stupnice a dosažení takzvané „nadpoloviční většiny“. Jakmile synergie dosáhne nejvyššího stupně tvořivosti daný systém se nevyhnutelně posouvá vpřed, v některých případech dokonce dochází ke „kvantovému skoku nebo kvantové rekonstrukci“ v pokrokovém vývoji určité části nebo celku lidského společenství.

V současné době můžeme říci, že kolektivní vědomí zažívá (potřebný) otřes v podobě chaosu, kdy proti sobě stojí expresivní a adaptivní lidské chování. Ta expresivní stránka lidského chování, která je ryze upřímná, spontánní a pravdivá. Která si na nic nehraje a ve své spontánnosti vyjadřuje skutečné prožívání, volnomyšlenkářství (svobodomyslnost není o svéhlavosti, svobodná mysl je mysl inspirovaná, tvůrčí a nezávislá, přitom není otrokem svých vášní), stání si za svými názory a postoji vycházejícími ze životních zkušeností naštěstí převažuje. Převažuje nad poddajnou a adaptivní stránkou lidského chování, které je konvenční, neryzí, neupřímné, nepravdivé. Vyznačuje se přizpůsobováním pomocí přetvářky, ztotožňováním se s názory a postoji pouze kvůli osobnímu prospěchu. Není spontánní, vychází z konformních zvyklostí přizpůsobit se („čemukoliv“). Tyto zvyklosti jsou často založené na účelovosti, hledící jen na osobní nebo skupinový prospěch a užitek.

Poddajnost ale souvisí hlavně s podřízeností (submisivním jednáním) a se sebeobviňujícím myšlením, chováním a prožíváním. Tyto tendence se nakonec vyznačují sklonem k pocitům viny, hledáním viny u sebe (přestože tomu tak není), sklonem k sebepoškozování, k agresivitě k sobě samému a ke svému okolí. Nepřátelský vztah k sobě samému, doprovázený pocitem, že jedinec jedná nesprávně nebo nemorálně, může vést až k sebedestrukci. Tyto tendence zvyšuje snaha o rovnováhu v komunikaci, která nemá žádnou odezvu, také v případě, pokud v jakémkoliv mezilidském vztahu neexistuje rovnováha ve vzájemné výměně osobních a životních hodnot.

Výsledky těchto a dalších vývojových procesů a energetických šablon lidského chování a jednání jsou zapisovány na úrovni kolektivního vědomí. Realita tak získává fyzickou podobu podle výše zmíněného principu „nadpoloviční většiny“ a podle schopnosti člověka slovem a činem se podílet na vývoji světa. Náchylnost k určitému způsobu myšlení a jednání je podporována medii, která se zaměřují pouze na určitý druh aktivity a účelově se nevěnují pravdivému komentování světového dění z mnoha různých úhlů pohledu. Omezený úhel pohledu, který je lidem předkládán, vede k zaujatosti a předpojatosti, a hlavně k nesamostatnosti, k nechuti vyhledávat pravdivé informace. Takže je pouze na každém jednotlivci, jaký obrázek si o současné situaci ve světě udělá a jaký zaujme postoj.

V souladu s představou, že máme holografická těla, a že koexistujeme v souladu s holografickým vesmírem, neměli bychom kopírovat a sami na sobě a svém okolí uplatňovat energetické šablony strachu, poddajnosti, přizpůsobivosti a odevzdané pasivity. Je to právě naše osobní energetická šablona, která k nám zpětně do našeho energetického pole přitahuje to, čemu věnujeme nejvíce pozornosti. Zůstaňme proto ve svém středu, pokud možno v klidu, i když nás může vývoj posledních světových událostí ještě nějaký čas mást, klamat a rozčilovat.

Nově se utvářející šablona holografického kolektivního vědomí je připravena odrazit agresivní pokus mocností převzít moc nad lidstvem v rámci svých autoritářských postojů a projevů, které očividně selhávají, a tak je celá ta mašinerie kolem Covidu nainstalovaným a zveličeným představením a příběhem o tom, jak to vypadá, když se tonoucí chytá jakéhokoliv stébla poslední záchrany, které je právě při ruce. Je zcela zjevné, že mocnostem se již nedaří po jejich zažitém způsobu ani žádným nově smyšleným způsobem nadobro od sebe oddělit „hmotu a duši“, což bylo jedním z jejich prioritních cílů a způsobů, jak z lidského společenství vytvořit otrokářskou kolonii. Vědomí kosmické mysli je na straně zdárného dokončení evolučního procesu transformace lidského vědomí.

Inspirace – eKnihy a tištěné knihy Psychologie chaosu

Mocnosti znalé magických praktik ovládání, (mocnosti, jejichž vesmírná domovina a příslušnost k lidskému rodu je nejistá), se nakonec sami ocitnou v té své „holografické jámě“, neboť vědomí kosmické mysli dnes jako nikdy dříve působí čím dál cíleněji a rychleji v oblasti souznění s karmickým postulátem: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ Kdo jinému škodí, obzvlášť v měřítku, které doposud nemělo na celosvětovém dění obdoby, co se týče účelové manipulace s lidským vědomím, sám bude nakonec muset nést následky svého konání.

Wikipedie, Vymývání mozku:

„Vymývání mozku nebo též brainwashing je původně teorie o existenci technik směřující k ovlivňování jednoho nebo více lidí tak, aby změnil svoje názory nebo chování, a to ve prospěch toho, kdo toto ovlivňování provádí. Nejčastější důvody této snahy jsou politické, náboženské a finanční. Podobné techniky ovlivňování jsou v některých zemích a dobách používány i při policejním a soudním vyšetřování, psychiatrické léčbě, výchovném působení zejména na děti a mladistvé nebo na odsouzené osoby. Slovo brainwashing se rozšířilo v hovorové mluvě i na další významy jako převýchova (často nedobrovolná) ve smyslu indoktrinace, nebo cílená změna názorů pomocí propagandy, např. opakováním sdělení jako jediné pravdy při současném zamezení přístupu k informacím…“

„…CÍLENÁ ZMĚNA NÁZORŮ POMOCÍ PROPAGANDY, např. OPAKOVÁNÍM, OPAKOVÁNÍM A OPAKOVÁNÍM STÁLE STEJNÉHO SDĚLENÍ JAKO JEDINÉ PRAVDY PŘI SOUČASNÉM ZAMEZENÍ PŘÍSTUPU K INFORMACÍM…“

Co takhle zakázat z moci úředních autorit lidem zpívat?
„Lidem vnitřně slabým se dobře vládne, velebnosti, získat absolutní moc není obtížné, stačí naoko velebit chudé a vše půjde jako po másle, stačí oslovit široké masy, neboť ty se vyznačují průměrností, neindividuálností. Výborně, to je ono, zbavme člověka základní přirozenosti: oddělme lidi od sebe, zabraňme jim v kontaktu a odstraňme kolektivitu, rozdělme lid přinejmenším na dva tábory, zničme jejich kolektivní Já. Zničení kolektivního bytí, vzhledem k tomu, že lidé jsou kolektivními bytostmi, je naší silnou zbraní, velebnosti. Jednotlivec sám mnoho nezmůže, pokud zůstane uvězněn mezi třenicemi dvou proti sobě jdoucích táborů. Široká masa si snadno nechá vlévat, nebo ještě hůře nadupat do hlav vše, co ji vede k zotročení, její vědomí, nasáté polopravdami, se časem stane lenivé, velebnosti, a také bezbranné. Vědomí mas nasáté polopravdami začne být poddajné, až nakonec ztratí imunitu proti manipulaci. Imunita mas se nakonec obrátí sama proti sobě. Ponížené vědomí mas se bojí moci.

Velebnosti, vzpomeňte přece na náboženské mystifikace, na stále dokola opakovaná slova manipulace, která prostupují emocemi a představivostí. Rozumíte, velebnosti? A nakonec zapříčiní, že široká masa lidí začne zpochybňovat svou vlastní identitu, a tím se sama připraví o veškerou svobodu. A dokud obranný systém mas, velebnosti, nezapojí mysl, rozum a intuici, tak musíme rychle předložit spásné řešení, takové, aby lidé uvěřili, že je nenecháme na holičkách, aby sami toužili projít branou zdobenou perlami. A pokud se nechají zmást a neodhalí, že se za touto branou skrývá doupě démonů, skrýše bloudících duchů, nepolepšených hříšníků a zlověstných strašidel oděných do lidského hávu chrlících pekelný oheň a síru, tak máme vyhráno. Moc, velebnosti, existuje, a vždy existovat bude!

Musíme jim toho zakázat co nejvíc, jak to jen okolnosti dovolí. Co takhle zakázat z moci úředních autorit lidem zpívat? Masy nedonutíme uctívat moc, ale můžeme jim zakázat zpívat, na veřejnosti, ve školách, na zahradě i doma, odůvodníme to tím, že na sebe prskají, když si z radosti ze života zpívají. No řekněte, velebnosti, není to triumfální nápad! Moc je zákon, velebnosti, a pokud nemůžeme zákon uplatnit fyzicky, musíme na to jít pomalu a hlavně nenápadně, ale hlavně nesmíme ztrácet horečnou touhu po moci.“

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj obrázku: Pyxabaj.com

Diskuze