Planetární rezonance a vědomí

,,Planeta je vesmírné těleso, mající tvar přibližně koule. Pokud obíhá kolem Slunce a není-li samo hvězdou – potom se jedná o planetu.“ Toto platilo do chvíle, než bylo ze seznamu vyškrtnuto Pluto (24. srpna 2006). Definice se rozšířila o další podmínku, kterou právě Pluto nesplňuje: ,,Okolí planety musí být prosté jiných objektů. To znamená, že planeta při své cestě kolem Slunce menší vesmírná tělesa buď vychyluje z dráhy, nebo je pohlcuje.“ Z Pluta se tak stala obyčejná planetka, díky tomu, že byla objevena další vesmírná tělesa podobného typu, která by odpovídala původní definici ustanovující planetu planetou. To ale nemění nic na dosavadním vnímání Pluta z pohledu magie či astrologie.

Planety nejblíže ke Slunci rotují v prostředí spalujícího slunečního žáru. Planeta Země rotuje vesmírem v prostředí umožňujícím životadárné procesy, v takzvané zóně života. Poslední planety rotují v nehostinných oblastech spalujícího mrazu.

Všechny planety obíhají kolem Slunce nikoli v kruhu ale po elipsách. Gravitační síla je příčinou pravidelného pohybu planet po obloze.

Planety odrážejí Sluneční světlo, stejně jako Země a Měsíc se otáčejí kolem své osy. Planety viditelné pouhým okem jsou: Venuše, Merkur, Mars, Jupiter a Saturn.

Planety očima ,,kvantového vědomí vesmíru“

Energie planetárního systému souvisí s lidským vědomím. Pokud se na ,,život“ planet podíváme v souvztažnosti k životu lidskému, uvědomíme si několik stupňů duchovního vědomí:

1. V okamžiku narození nemáme nic jiného, než čisté, bezbřehé vědomí – Slunce.
2. Od chvíle, kdy spočineme v náruči matky zažíváme první emoce, pocity a city, rozvíjíme instinktivní reakce – Měsíc.
3. Jak rosteme uvědomujeme si sami sebe, začínáme rozlišovat kdo jsme, vzhledem k osobnímu vnitřnímu prostoru, též k vnějšímu okolí, učíme se komunikovat – Merkur.
4. Poznáváme svět kolem nás a hodnoty (vnitřní i vnější), prožíváme první lásky – Venuše.
5. Stáváme se akceschopnými, samostatnými, v mládí zažíváme revoltu s vnějším prostředím, se zažitými dogmaty a zastaralými názory – Mars.
6. Ve středním věku jsme plni života, zažíváme expanzi ve svém vývoji. Dozráváme, a už s jistotou víme, že osobní zkušenost je nepřenosná. Plně si uvědomujeme rozdíl mezi moudrostí a inteligencí – Jupiter.
7. Jak jde čas, uvědomujeme si zákon o zpětné vazbě, v podobě zrcadlového odrazu. Zpětně se k nám vrací to, co vysíláme – Saturn.
8. Některé naše činy postupem času vytvářejí kritické množství vyslaných energií a my začínáme sklízet to, co jsme během života zaseli – Uran.
9. Pomalu se dostáváme do věku na hranici blížící se ke stáří, náš vývoj je ale na vrcholu. Začínáme si skutečně uvědomovat duchovní hodnoty života – Neptun.
10. Na sklonku života se navracíme k původnímu, bezbřehému vědomí. Život nekončí smrtí, přichází transformace, přechod do jiné úrovně bytí – Pluto.

Planety na obloze – samělá bloudící světla

Z pohledu astrologie planety disponují různými energiemi a silami, které mají vliv na vše pozemské. Nemůžeme říci, zda tyto síly jsou dobré, inspirativní nebo špatné a ničivé. Ve všem je polarita a proto záleží jen na nás, jak s těmito energiemi naložíme. Pokud například řekneme, že energie Marsu je výbušná, neznamená to, že je nutně negativní. Můžeme část této síly opatrně a uvážlivě použít například v případě, že nejsme dostatečně průbojní. Planety, včetně Slunce a Měsíce, ovlivňují a dokonce předurčují dění na Zemi a životy lidí. Tímto se podrobně zabývá astrologie, poměrně složitá věda zkoumající vliv vesmírného dění na Zemi. Zabývá se nejen sestavováním horoskopů osob i událostí dle vlivu hvězdného pozadí. Říká nám, že kosmos znamená ,,řád“. Astrologii můžeme využívat v magii například k přesnému zvolení okamžiku pro rituál, podle příznivého postavení planet.

Výraz planeta má svůj původ v řeckém slově planetes a to znamená: tuláci nebo osamělá bloudící světla. Planety disponují energií, která pulsuje časoprostorem, síla této kosmické energie je tatáž síla, která se promítá do našeho vnímání a jednání. Planetární ,,archetypická“ energie ovlivňuje podvědomí celého lidstva. Nevědomky se na ni neustále napojujeme již od okamžiku narození. Planety představovaly v dávnověku bohy, kterým jsou přisouzeny zcela jedinečné vlastnosti a charaktery. Je jim přisouzena jakási vědomá, inteligentní energie. Dnes představují základní archetypy lidského vědomí. Základy astrologie postavili už starověké vysoce vyspělé civilizace. Později snad všichni králové měli své hvězdopravce. Otisky každého z nás jsou navždy zaznamenány ve vesmírném chrámu, jenž je domovem pro všechny starobylé duše, pro všechny sebe vědomé bytosti. Jsou tam zaznamenány také otisky paměti éterického těla Země. Vše, co jsme kdy vyslovili nebo vykonali střeží navždy ledové oči hvězd. Můžeme planety považovat za živé bytosti, mající vlastní vědomí? Pokud připustíme, že disponují magickými a mystickými vlastnostmi a komunikují mezi sebou a celým vesmírem, proč ne.

Pythagoras pokládal vesmír za dokonale matematicky uspořádaný celek

Přece i jednotlivé elementární částice navzájem mezi sebou komunikují. A že mají planety duši, mysl a ducha tvrdil už matematik a filozof Pythagoras.  Musíme si v této souvislosti uvědomit, že veškerý život závisí na oné tajemné energii, rezonující celým vesmírem v přesně daném řádu. Dodnes se ještě nikomu nepodařilo, zcela jednoznačně tuto energii definovat, ani ji vyloučit, případně prohlásit za zcela nesmyslnou. Přesto smysluplných, a přesně stanovených matematických konstant nám uspořádání vesmíru předkládá tolik, že jeho uspořádání je obtížné představit si jako pouhou náhodu. Příkladem nám může být názor některých vědců, že planety se pohybují v prostředí sluneční soustavy až v nápadně pravidelných rozestupech mezi sebou, s pravidelností připomínající nám Fibonacciovu posloupnost.

Vesmírná resonance planet

Planety mají v magii výsostné postavení. Máme základních sedm planet z pohledu astrologie : Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn. Poslední tři planety, objevené v pozdějších dobách, Uran, Neptun a nedávno vyškrtnuté Pluto jsou považovány za planety transformační, disponují zvláštním posláním v Novém věku. Posouvají uvědomělé bytosti napříč velkými časovými proudy. Mohou člověka uvést do kontaktu s nadpozemskými energiemi, dokonce nás mohou posunout až za hranice individuální existence. Slunce představuje vědomí. Měsíc podvědomí. Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn představují pět fyzických smyslů. Planety tvoří soubor dynamických archetypických energií – základní kvality vědomí. Plují nebeským prostorem v harmonii, jejich energie nám může otevřít prostor pro vnímání pozitivních vibrací na všech úrovních bytí.

Během rituálu se vyladíme na energie planet, na jejich vibrace, duši a srdce

Pokud uznáme, že Slunce, Měsíc a ostatní planety mají zcela zásadní význam v životě nás všech. Tyto vibrace vycházejí z archetypálních vlastností planet, působí na povahu a život člověka. Dávají životu formu a tvar. Působí rozmanitě na celou přírodu a vše živé i neživé. Svého času byly planety považovány za nedotknutelná božstva. Planetární vlivy nebo-li energetické vibrace jsou základní formou pozemského i nadpozemského bytí a dění ve vesmíru. Pokud bychom přijali myšlenku, že vše je ,,živé“, vše existuje ve formě určité rezonance a vše jsoucí vibruje určitou rychlostí, došli bychom k pochopení, že vše hmotné i nehmotné se od sebe odlišuje pouze různými vzorci této vibrace. Nemůže nás potom nenapadnout, že také planety jsou svým způsobem ,,bytosti mající duchovní vědomí“.

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

       Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze