Mořská panna, tajemná bytost s lidskou tváří

Poslední dobou se často setkávám se symbolikou mořské panny, bytosti s lidskou tváří a rybím tělem. Setkání s mořskou pannou však není jednoduché rozklíčovat. Je zde symbolika ženy, mořské víly i mořské čarodějnice. Jedná se o stvoření mající magické pouto k moři, vodě, počasí. Odkazují nejen k pestrému životu v mořích, odkazují také k magické síle plodného „solného mořského roztoku“. Nabádají nás uvědomit si, že ve vodě, (ve vnitřním prostředí každé jedné molekuly vody), jsou uchovány emoce, pocity a vzpomínky samotné planety Země.

Mořskou pannu nebo čarodějku pojí s Živou Vodou magické pouto, celou svou bytostí je spjata s „vodním duchem Země“

Mořská čarodějnice, případně vodní čarodějnice, není pouze pohádkovou postavou, odkazuje také k člověku, nebo k lidem, jejichž životní náplní je pomocí magie ovlivňovat moře – tedy Život. Magie a voda je něco, co od sebe nelze oddělit, voda souvisí s nejedním magickým kouzlem, počínaje magickou mocí svěcené vody. Mít úplnou moc nad mořem znamená kontrolovat počasí, mít magickou moc nad větry, deštěm a mlhou, nad přílivem a odlivem. Znamená také magické pouto s Měsícem a měsíčními cykly. Tuto mocnou sílu lze využít v dobrém slova smyslu, ale lze ji také zneužít.

Pohádky a báje nám říkají, že obyčejný smrtelník si nesmí dovolit mořskou čarodějnici urazit, ponížit, nesmí pohrdat její magickou mocí, nemůže si dovolit odmítnout plnit její příkazy či zaplatit za její služby. Popírání magické moci mořských čarodějnic vede k ničení a neštěstí, například v podobě zničujících bouří nebo hurikánů. Často se setkáváme se symbolem osamělé mořské panny jako s neblahým znamením, predikujícím neštěstí či katastrofy, vztahující se k nepřejícímu počasí, ke ztrátě orientace, k nemožnosti „doplavat ke břehu“, znovu uvidět obydlenou souš. Dobrou zprávou je, že ke společnosti mořských panen se váže také ochranná symbolika, varují rybáře nebo mořeplavce před nebezpečím. Jsou oblíbenou postavou v pohádkách, básních a hudbě, v umění, v sochařství, najdeme je zobrazené na starých mincích, také na městských erbech najdeme obrazy žen s rybím ocasem, jejich magickou sílu symbolizuje štít a meč.

Mořská panna, božsky krásná dívka s dlouhými vlasy, je mýtická bytost s hlavou a horní částí těla anatomicky identickou s lidským tělem v podobě ženy, její dolní část těla má podobu rybího ocasu pokrytého šupinami. Rybí ocas symbolizuje celého člověka bez rozporů v pozemské dualitě muže a ženy. Podobně jako mořské čarodějnice bývají tyto rybí ženy spojovány s nebezpečím, s bouřemi, s utonutím. Záporné energie jsou těmto bytostem přisuzovány především v „křesťanských bestiářích“, zde jejich energie souvisí se strachem z ženské smyslnosti, z ženského těla a ženské nezávislosti. Mořské panny mají někdy spodní část těla zobrazenou v podobě dvou rybích ocasů, případně jejich dolní část těla zobrazuje tělo hada, jehož symbolika odkazuje k ženské podstatě božství.

Mořská panna je čarodějka vod a Měsíce, je symbolem bohyně Afrodity

Je symbolem lásky ale také iluzí. Stejně jako zpěv mořských panen je uhrančivý a hypnotický, stejně tak má láska moc očarovat mysl a vzbuzovat v nás iluze. Zpěv mořské panny je symbolem autosugesce nebo hypnózy, v dřívějších dobách je spojován s uhranutím, očarováním. Pokud zaslechneme zpěv mořské panny, můžeme se zamyslet nad tím, zda jsme se nestali obětí vlastních nebo společenských iluzí.

Půvabné mořské panny jsou spojovány s láskou, občas je ovládne touha po poznání pozemského života, potom se zamilovávají do svých lidských protějšků – smrtelníků. Jsou symbolem nenaplněné lásky. Nejedná se pouze o sexuální symboliku, zde je zobrazena myšlenka, že vodní duch (vodní živel) sňatkem s člověkem získává nesmrtelnou duši. Říká se, že mořské panny nemají duši, nemají slzy, nedokážou plakat a vcítit se do lidských bolestí. Přesto mají mořské panny, občas nazývané „matky vody“, vlastnosti podobné těm lidským, dokážou se hněvat i být laskavé. Poukazují na vnitřní ženskou energii, poukazují na hlubiny podvědomí/nevědomí. Někdy mořská panna zatouží poznat pozemský svět skrze lásku, dosažením pravé lásky se duše mořské panny spojí s lidskou duší, v tom okamžiku se stává věčnou a nesmrtelnou. Pokud si uvědomíme, že jejich energie je taková, jakou jim my sami přisoudíme, potom můžeme bez obav mořskou pannu nebo vodní vílu obývající sladkovodní jezera a řeky požádat o požehnání, podporu a ochranu.

Mořské panny, viděny, jak se svůdně houpají na hřebenu mořské vlny, jsou bytosti, které mají schopnost dýchat a žít pod vodou. Znají tajemství kouzla oceánů a mořských rituálů, zvláštním způsobem koexistují s pozemskými lidmi a s pozemskou pevninou. Mořské panny ovládají prudké proudy i rovnováhu klidných vod, proudy energií pod sluncem prosvícenou hladinou i v temných hloubkách. Ovládají tajemné rozhraní neboli velmi úzký magický prostor mezi oceánem a pozemskou souší. Na éterické úrovni skutečně existují i mimo mytologické příběhy či pohádkové fantazie. Mořská pěna, v kterou se v pohádce mořská panna promění, představuje původní element života, představuje transformaci elementů voda, vzduch, země a oheň v život a naopak. Moře a země skrývají podobná rozhraní a tajemství jako země a nebe. Oba světy se mohou navzájem pozorovat, ale nemohou se (trvale) prostoupit.

Obrazy mořských panen jsou doprovázeny zrcadlem, hřebenem, perlami a lasturami

• Zrcadlo představuje symboliku obráceného obrazu vodních bytostí a bytostí žijících na souši, poukazuje na konflikty mezi mořem a zemí. Symbolika magického zrcadla nám také říká, že často je to sám člověk nebo lidská nevědomost kdo k sobě přivolává neštěstí či nesvobodu. Zrcadlo také symbolizuje obětování sebe sama, ztrátu toho, kým jsme, pokud se přizpůsobujeme druhým abychom získali jejich lásku nebo pozornost. Zrcadlo je častou součástí pohádek a stejně jako pohádky odráží lidský život ve všech jeho aspektech, odráží, že podmořský svět není idylické místo, stejně jako svět lidí. Odkazuje k znovuobjevení vlastních kořenů.
• Hřeben odkazuje k péči o tělo a k rituální podstatě péče o tělo – tělesnou schránku. Odkazuje k (rituální) péči o vlasy, k jejich magické síle, a k magické síle ženskosti. Touto péčí dáváme najevo, jak moc si svého pozemského těla vážíme anebo nevážíme.
• Spirálovitě točené mušle a barevné lastury jsou tajemné a inspirativní, přímo z nich sálá lehký dotek tvoření bezejmenného, skrytý v posvátné symbolice spirály. Lastury jsou symbolem posvátnosti duše, navozují v nás pocity nekonečnosti. Jejich přirozená krása a vznešenost navozuje představu nekonečných možností tvořivé síly přírody.
• Skvostné perly jsou symbolem lásky, čistoty a moudrosti. Stvořené z perleti s hedvábným leskem rezonují s energií Měsíce. Mimoto mají punc bohatství, považujeme je za božský dar. Perla sama je důkazem dokonalosti přírody, a je symbolem ryzí ženskosti. Mimoto jsou vzácné perly, zrozené v útrobách perlorodky, symbolem neposkvrněného početí. Někdy jsou dokonce považovány za symbol zázraku.

Bájné bytosti sirény také splňují symboliku mořských panen

Sirény jsou mytologická stvoření, známá především z antického Řecka. Svým vábivým zpěvem omámily nejednoho námořníka a způsobily ztroskotání nejedné lodi. Zpěv sirén způsobuje poblouznění, ale slova písní, které mořské víly zpívají, znějí pod hladinou jinak než nahoře nad hladinou, zde je odkaz k uvědomění, že jejich zpěv není doprovázen zlými úmysly. Sirény a jejich čarovné zpívání, písně, které lákají lidi do temného neznáma, spíše poukazují na lidské touhy, strachy a pokušení. Někdy jsou sirénám připisovány vlastnosti „neklidných duchů“ s neblahou pozemskou minulostí, spojenou s utonutím, se sebevraždou, s násilnou smrtí, s nevysvětlitelným zmizením. Rusalky patří do slovanské mytologie a mají podobnou symboliku jako řecké sirény, viděny po setmění tančí ve světle Měsíce a pozorují „horní svět“. Nymfy, najády, rusalky a žínky to všechno jsou vodní bytosti. Vodní víly se starají o studánky, vodní prameny, řeky a jezera. Skrývají se ve vodních rostlinách, v kapkách rosy, v ranním dešti, v oblacích, v tajemné mlze, v barevné duze, ve vodní páře, v křídlech vážky, v bělostném peří labutí.

My, obyvatelé „horního světa“, jsme si přestali uvědomovat tajemství oceánu, jenž vzduchu poskytuje kyslík a zemi živiny (minerální bohatství). Možná se obáváme spojení s éterickými bytostmi podmořských říší a oceánů, hlavně od okamžiku, kdy je oceán zamořen člověkem vytvořenými jedy, všemožným odpadem a nezničitelnými plasty. Možná se obáváme okamžiku, kdy pomine všeobecný stav „bezstarostné beztíže“ a kdy se tyto bytosti rozhodnou dát o sobě vědět – a my se ve svém studu a hanbě nebudeme mít kam skrýt.

Inspirace pro vědomou mysl – elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Živlová energie vody představuje především city, emoce, a vše, co je skryté v nedozírné hloubce podvědomí

Někdy si můžeme vyzkoušet potopit se pod hladinu, velmi se uvolnit a procítit okamžik kdy nám začne docházet dech. Někdy se můžeme zamyslet nad tím, co znamená: utopit se ve vzpomínkách. Ve vzpomínkách se často „utápějí“ lidé pokročilejšího věku, kteří se již nedokážou soustředit na tento život. Občas můžeme sami sobě dovolit schovat se před vnějším světem do „živého“ světa fantazie. A v každém okamžiku můžeme vnímat léčivou a očistnou sílu vody a magickou energii vodního živlu.  Zaměřte se také na vjemy a pocity ze setkání s vodou ve snu, patrně se zde odráží váš citový život ve skutečnosti. Špinavá voda představuje trápení, faleš, nemoc, negativní energie. Čistá voda je spojena se vším, co vyzařuje pozitivní energie. Zdá-li se vám často sen o koupeli v čiré, křišťálově čisté vodě, nebo pod vodopádem, máte co do činění s mystikou a spiritualitou. Je to sen posilující duši i ducha, sen o věčnosti a nesmrtelnosti.

Související články: Magická síla vlasů a účesů, Mysteria tajemné Luny aneb „Kam čert nemůže, tam pošle ženskou“, Nezakazujte dětem (ani sobě) plakat

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze