Nástrahy duševní a duchovní KAKOFONIE

KAKOFONIE

Se seberealizací nesouzní nesneseme-li se se sebestředným sebevědomím a s osobitou sebereflexí druhých, jejichž sebeuvědomění – vědomí sebe sama – si nesedne – neshoduje se se sebekritickým pohledem na náš vlastní seberozvoj.

Sebezničující sedimentární segmenty dlouhodobě sesouvané a usazené v samém nitru a náhle se šířící všemi směry ze sebe ven jako série seizmických vln nespasí ani sebelepší moudra sedmera mudrců, pokud sebelítostivý sentiment společně se setrváváním v sebezničujícím sebe odmítání souvisí s na sobě sama nevědomě páchanou duševní sebevraždou.

Sebelepší sebeuvědomění v setrvačnosti se soustředící na sebe sama, nepodobá-li se lehké melodii serenády znějící pod širým nebem nebo úsměvu sedmikrásky seslanému z nebes, se nesetká se sebedůvěrou, s čistým svědomím, ani s účinnou sebereflexí…

…obzvlášť pokud v nás neprobudíme dřímající vědění, že vyšší světy jsou velmi živé a velmi bohaté. Pozorujme přírodou, pomalu a jistě a velmi tiše ukládající se ke spánku, k odpočinku. S obdivem k podzimní vůni a svěžesti vnímejme otevírající se květy nezdolných sedmikrásek, něžných a skromných, promlouvajících k nám řečí z jiného světa.

♥  ♥  ♥

Sebekriticky se pozorovat ve všech situacích je prospěšné, ale může to odvádět pozornost od sdělení, která k nám vysílají ostatní lidé, všechny bytosti a živoucí příroda. Prosvětlit vlastní duševní obzor a kolektivní duchovní obzor, přestat se cítit jako v pasti dokážeme, pokud přestaneme Živoucí Svět kolem nás vnímat nebo dokonce vzývat jako výchovné nápravné zařízení. Vně každého okamžiku, uprostřed každé nepatrné chvilky se nachází místo, které je vždy dostupné – jedinečná vnitřní svoboda.

(Nelibozvučné mohou být myšlenky, názory, různé výzvy a dokonce i projevy vydávající se za „universální pravdu“.)

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze