Pocit křivdy, nenávist, sebelítost – okénko do vědomého života
Dnes večer můžete pootevřít další okénko do vědomého života, a preventivně se zahledět do svého nitra a přesvědčit se, zda v sobě nenosíte nějaký nevyřešený pocit křivdy. Pocit křivdy je velmi silná energie, která „pohybuje věcmi a mění je“, její sílu si zpočátku nemusíme uvědomovat. Než se ponoříte do blaženého spánku, ujistěte se, že žádný pocit křivdy v sobě nenosíte. Což je velice dobře, protože v tomto případě nedovolujete minulosti, aby vás ovládala.
Objevili jste v sobě pocit křivdy? Budete-li opravdu chtít, v setině vteřiny k vám může přijít uvědomění, jak moc vám tato energie může ublížit. A není to jen o tom, že pocit křivdy neprospívá srdci. Frekvence srdce věčně nespokojeného člověka je jiná než někoho, kdo v sobě nepěstuje záštiplné myšlenky, zlostné otázky, přehnaná odsouzení.
Pokud v sobě pocit křivdy pěstujeme, něco mimo naše vědomí převezme aktivitu. Stačí jediný silný a dlouhodobě trvající pocit křivdy, který v sobě nosíme, a brzy se na něj začnou nabalovat další a další. Z pocitu křivdy snadno vznikne posedlost. Časem v našem energetickém poli vznikne „energetický vír“, který k nám bude přitahovat situace, v kterých si své pocity křivdy budeme potvrzovat. Možná máte ve svém okolí někoho, kdo si pocity křivdy v sobě pěstuje (po celý život), takže si umíte představit, jak trýznivý je jeho vnitřní svět. Nedokáže zmírnit žádný pocit křivdy. Cítí se víc než mizerně. Stále má potřebu dokola mluvit o tom, jak mu kdysi dávno bylo ublíženo. Cítí beznadějný zmatek a jeho mysl je naprosto zdrcená.
Ráno, až se probudíte, soustřeďte se na první myšlenku, která může být ozvěnou vašich večerních úvah. Opravdu v ní není ani náznak pocitu křivdy? Během dne si všímejte svého okolí, možná budete svědkem situací, které jsou pro vznik pocitu křivdy jako dělané. Zaměřte pozornost také na sebe, vnímejte, jakým způsobem se vás dotýkají energie druhých lidí. Ano, není to snadné, ale pocitů křivdy se zbavíme v okamžiku, kdy si začneme vážit všech situací, kterými jsme prošli abychom něco pochopili a posunuli se vpřed. Neboť to, co v našem životě nezvládneme, nakonec vládne nám. A pocit křivdy je velmi špatný vládce.
Nenávist
Někdy můžeme také bezmocně přihlížet, jak si někdo druhý svůj život komplikuje nenávistí. Daný nešťastník je roztrpčen, nenávidí, zlobí se a přitom přehlíží, jak se jeho srdci těžko dýchá. Zoufalá slova se zatínají do srdce, když mysl plane ve výhni nenávisti. Přehlíží existenci temných energetických polí, která kolem něj vznikají. Jako by si myslel, že je chytřejší než zákon přitažlivosti. Zákon přitažlivosti nelze ošálit, a už vůbec ne nenávistí.
Energie nenávisti nebo vzteku koluje v tepnách společně s krví, je součástí skrytých tónů životní energie. Protéká-li námi proud (sebe)nenávisti, přelévá se i na ostatní. Slova pohrdání, kterými mluví člověk sám o sobě, působí jako rána do oblasti sluneční pleteně. Například slova o neblahém přesvědčení, že si nezaslouží štěstí, pozornost a lásku. Pokud je někdo k sobě přes míru kritický, pokud sebou pohrdá, jeho srdcem pronikají jemná vlákna bolesti. Řešením je vzdát se sebenenávisti.
THOTHŮV TAROT – Osobní výklad karet – Poselství pro Váš osobní rozvoj
Můžete si všímat okamžiků, kdy někdo druhý bez zábran lpí na své nenávisti. Udržovat v sobě nenávist znamená podvědomě tušit, že jakmile by nenávist odezněla, přišel by okamžik, kdy je nutné vyrovnat se s vnitřním zraněním, s duševní bolestí. Rozpoznat tuto bolet, přijmout ji a propustit, a každé ráno a několikrát během dne vědomě zalít své zraněné srdce světlem laskavosti. Zvládnout nenávist je akt laskavosti, kterou pro sebe můžeme udělat. Jak toto zvládnout je složitá otázka, často se to neobejde bez (odborné) pomoci, ale o tom tento článek není. Danému jedinci nic nezlehčuje okolnost, že vystřelené šípy, (například nenávisti, podbarvené lží nebo „poloviční pravdou“), se k nám v současné době vracejí mnohem rychleji než tomu bylo kdykoli dříve. (Což souvisí s nebývalou otevřeností energetických informačních polí a se vším, co je v nich uloženo. V současné době je důležité udržet své vědomí ve vyšších vibracích vnitřního klidu a ztišené mysli.)
Sebelítost
Přechodným stavem, kdy opouštíme nenávist, a než najdeme „světlo na konci tunelu“, se může stát pocit sebelítosti. Někdo se dokáže litovat každý den, třást se smutkem a vyplakat ze sebe bezednou tůň lítostivých slz z nějakého zklamání. Stále si ztěžuje, zavalen pocitem, že je to okolní svět, kdo se málo stará o to, aby mohl být šťastný. Od druhých očekává útěchu a pochopení. Na sebelítost si dokáže najít spoustu času, na odhodlání pro nějakou vnitřní, nebo životní změnu potom mnoho času nezbývá. Vztahy s druhými, namísto toho, aby rostly v sounáležitosti, chřadnou rychleji než sebelítostivý jedinec. Vůbec si nemusí uvědomovat, jak jeho naříkání může být také sobecké. Sebelítost občas postihne každého z nás, průšvih je, pokud se sebelítost stane nevědomou tvořivou silou a začne ovládat zákon přitažlivosti.
Schopnost dát lásku sám sobě znamená vědět, že láska je naší přirozeností. Jakmile najdeme lásku uvnitř sebe, nemusíme ji hledat ve vnějším prostoru, začne k nám sama přicházet. Odmítat lásku také znamená nevnímat, odmítat nebo nepřijímat pozitivní energii. Láska nebo pozitivní energie je mocná síla, která nás nabádá překročit své hranice, odmítnutí je reakce strachu z neznámého, nepoznaného. Obyčejně se ani nezabýváme myšlenkou, proč je pro nás tak obtížné mít se rádi. Myšlenkou, že si něco nezasloužíme, před sebe stavíme neviditelné překážky, sami sobě pak zabraňujeme využít svůj osobní tvořivý (mentální) potenciál. Nerealizujeme své sny třeba jen proto, že nás někdo druhý odradí. Je velmi snadné umlčet vlastní potenciál, a snadno nás o tom přesvědčují lidé, kteří své vlastní potenciály, sny a přání nedokázali naplnit.
Emoční sevření a tělesná bolest
Může se nám snadno stát, že u někoho druhého vidíme, jak si pocitem křivdy nebo nenávistí komplikuje vlastní život, pokud jej nenávist nutí k činům, které jsou sebedestruktivní, nebo působí zmatek a destrukci tam, kde se pohybuje spolu s nezvladatelnou energií pocitu křivdy a nenávisti. Může se stát, že něčemu podobnému přihlížíte a není ve vašich silách s tím něco udělat. Ve chvíli, kdy se vás zmocní emoční sevření, nalaďte se na své fyzické tělo. Místo, kde v těle cítíte stažení nebo napětí, se dožaduje pozornosti. Objeví-li se bolest v těle v souvislosti s emočním stavem, pozorujte, jak vaše tělo prožívá vaše emoční rozladění. Některé bolesti odezní, jakmile uvolníme své emoční sevření. Pokud je emoční sevření dlouhodobé, pokud se potýkáme s chronickým stresem, bolest na fyzické úrovni se může projevit razantněji.
Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu
Jedním z příkladů, kdy se emoční bolest projevuje na těle, jsou bolesti nohou, především v oblasti chodidel, v té části nohou, o které se celý život opíráme a které nás nesou. Nosíte v sobě něco, co „nemůžete rozchodit“? Něco, čím se dlouhodobě trápíte? Pokud v sobě nosíme něco, co nás duševně bolí a nepřiznáme sami sobě nebo druhým, jak moc nás to bolí, nemůžeme to rozchodit. Například z toho důvodu, že víme, že s danou situací nemůžeme nic udělat, potom se tato vnitřní tíže přenese do nohou. Bolest kotníků může souviset s tím, že se potřebujeme otočit a najít správný směr, ale nemůžeme jej najít, stále nám uniká. Dlouhodobá bolest duše se projevuje na těle, deformace vnitřního světa se může zrcadlit na fyzické úrovni. Bolest nohou se objeví, pokud člověk nemůže rozchodit něco, s čím nemá možnost něco udělat, obzvlášť v případě, že příčinou trápení je záležitost, která se týká někoho druhého. Pokud se jedná o trápení, jehož vyřešení nezávisí na nás, ostrá vnitřní bolest se přenese do nohou. Zde se zrcadlí touha jít někomu blízkému naproti, máme touhu rozběhnout se a být tomu druhému nějak nápomocní, ale z nějakého důvodu to není možné. Může se jednat o situace, kdy jsme nuceni přihlížet, jak si někdo druhý sám ničí život, a naše snaha být nápomocní není přijímána. Pomoc není možná, protože vidíme a vnímáme něco, co ten druhý – po většinu svého času ovládaný nenávistí nebo pocitem křivdy, není v tomto stavu (vlastní nepříčetnosti) schopen rozpoznat a uvidět.
Odpovědnost
Některé okolnosti nás mohou přinutit zamyslet se také nad slovy odpovědnost, ochránce nebo oběť. Možná si už nějaký čas uvědomujete, že se potřebujete vzdát pocitu mučedníka nebo oběti, která na sebe neustále bere tíhu odpovědnosti za druhé. Možná právě teď přišel okamžik to udělat, uvědomujete si, jak je to pro vás nezdravé. Ani přehnaná role ochránce druhých není žádoucí, zejména pokud jim nevědomky přisuzujeme roli oběti, nebo je do této role stavíme.
U někoho jiného to může být přesně naopak. Je na vás spolehnutí? Nesnažíte se tíhu vlastní odpovědnosti vědomě nebo nevědomě přenášet na druhé? Pokud není vaše odpovědnost za vlastní život stoprocentní, snadno spadnete do nežádoucí role oběti. V obou případech nás stojí mnoho energie obhajovat svou roli oběti, nebo obhajovat své obětování pro druhé.
V obou případech se jedná o odhadnutí pravé míry odpovědnosti. Což se mnohým nebude líbit, neboť pravá síla odpovědnosti za sebe, za vlastní život by se měla pohybovat ve stoprocentní míře. Jsme-li za svůj život odpovědní, potom si plně uvědomujeme, že se na sebe můžeme spolehnout a že je na nás spolehnutí. To ale neznamená, že nemůžeme druhé požádat o pomoc, pokud si s něčím nevíme rady, nebo pokud se někdy stane, že zápolíme s něčím, co je silnější než my sami. Také druhým máme umožnit, aby sami za sebe nastoupili na svou životní cestu se stoprocentní mírou odpovědnosti. Což znamená nikomu se neplést do života, pokud nejsme konkrétně požádáni o radu nebo o pomoc. Pomoc neodmítneme, jen ji jasně a vědomě směřujeme tak, abychom na sebe nebrali odpovědnost druhých. Druhé motivujeme a ukazujeme jim, jaké mají možnosti, zda je využijí, to záleží jen na nich, na jejich míře odpovědnosti za vlastní rozhodnutí a činy.
Během dne můžete pozorovat a citlivě vnímat, kdy na sebe berete roli ochránce, nebo roli oběti. Můžete si uvědomovat u koho a proč vnímáte, že sám sebe staví do role oběti, a jak danou osobu tato role omezuje, jak ji činí vnitřně nesvobodnou. Jen pozorujte, vše si uvědomujte, ale nezasahujte, pokud k tomu není vhodná chvíle. Můžete se setkat s tím, že „nevědomá mysl“ druhého se bude bránit a váš záměr, pokud je nevyžádaný, nebude pochopen. Pokud je to možné, dovolte druhým prožít takové situace, v kterých uvidí sami sebe v takové hloubce, do které je právě teď nutné se ponořit. Druhé můžeme podporovat svou láskou a pozitivní vizualizací. Střed vesmíru, v kterém je obsaženo božské vědomí je všude a nachází se v každém z nás. Všichni jsme navzájem propojení vlákny stvoření.
Související články: Zocelení člověka spočívá v síle jeho ducha, v porozumění duši a v součinnosti s intuicí, Co dělám nesprávně, pokud se mi dějí divné věci? Co je v sázce? Co si mám uvědomit?, Pláč a slzy – nepodceňujme tento lidský emoční projev
PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?
Zdroj fotografií: Pixabay.com
Diskuze
PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?