Pocit vnitřní prázdnoty nás upozorňuje, že nedovedeme být sami sebou

Jsou dny, kdy se cítíme vyprahle, prázdně, bez inspirace a vnitřního vedení. Máme pocit, že naše vnitřní zahrada čeká na povzbuzující déšť, na energii radostných pocitů a emocí. V tu chvíli je dobré pocity prázdnoty v klidu přijmout, zcela se jim odevzdat. Nechat prázdnotu tiše působit. A zjistit, že nic není zcela prázdné, neboť to, co je bezejmenné, je naplněno vším. A na dně pomyslné vnitřní prázdnoty najít to, co je bezmezně milované – jiskru života. Poděkovat za vše, co máme, a čeho se nám dostává. Poděkovat za každou duši, která nám kdy podala pohár živé vody ve chvílích, kdy náš vnitřní svět potřeboval zavlažit porozuměním a soucitem. Nezlobit se na nikoho, kdo zapomněl a nepomohl. Potom dojde k vyrovnání sil. A pokud je realita opravdu nepříjemná, i tak máme jít v poklidu dál i bez cíle. Důvěřovat sobě a svým krokům, důvěřovat vedení vyšších sil. Někdy se podobná prázdnota ukáže být potřebná právě proto, abychom na své cestě objevili něco nového, možná i překvapivého.

Jsou v životě chvíle, kdy je důležité myslet na sebe s tichou vlídností. Jít svou vlastní cestou a neztratit sám sebe. Nepodřizovat se názorům ostatních. Nepodřizovat se dobře míněným radám a jejich představám o tom, co bychom měli dělat, jakými bychom měli podle jejich úsudků být. Nezapomínat na vyváženost dávání a přijímání. Pokud se cítíme prázdní, jen my sami si můžeme „z prostoru latentních možností“ vzít zpět, co je naše. Sami sebe obdarovat tím, že odevzdáme minulosti, co nám nepatří. Napít se vody z vlastní, nikoli z cizí fontány štěstí. Poznat sami sebe a vidět, že ne všechny stíny, které se k nám snaží přiblížit, jsou naše. Některé ani nemusí být skutečné, mohou být pouhými projekcemi. Vědomi si svého vnitřního světla nemusíme reagovat na každý stín, který se vnucuje, poklidné vnitřní světlo stíny rozpouští. Myslet na sebe znamená naučit se říkat ne, a beze zbytku přijmout, že nikomu nemusíme nic vysvětlovat, nemusíme obhajovat své myšlenky a svá rozhodnutí, pokud to není nezbytně nutné.

THOTHŮV TAROT – Osobní výklad karet – Poselství pro Váš osobní rozvoj

Myšlenky plynou duševní sférou, oblastí, kde se projevuje, jak se cítíme. Pokud se necítíme dobře, málo se usmíváme a vyhýbáme se očnímu kontaktu. Podvědomě totiž víme, že oko je branou do duše. Jde o to, co vidíme v pohledu druhých, tajemství se skrývá v tom, jak se oči dívají. Pohled může být hloubavý, přitahující nebo odpudivý, smutný, ostražitý, nejistý, rozpačitý, vyčítavý nebo opovrhující. Prázdný a lhostejný. Pronikavost pohledu nás může uklidnit, znejistit nebo vyvolat strach. Ne vždy je pro nás snadné vyčíst, co se za určitým pohledem skrývá.

V očích se zrcadlí propojenost se sebou sama, s realitou, s Universem. Jsou chvíle, kdy nechceme vidět, jak se oči dívají do vlastních očí. Ne vždy vidíme ve vlastních očích fontánu harmonického proudění radostné energie a optimismu. Fontánu živé vody. Pohled očí není v každém okamžiku stejný, proměňuje se podle nálady a okolností. Ale určitá esence skrytá v pohledu očí zůstává stále stejná. Podíváme-li se do vlastních očí s důvěrou, prohloubíme éterickou intimitu ve vztahu s naší duší.

Jiskra v našem oku se objeví ve chvíli, kdy za své „Já jsem…“ dosadíme něco nového, odvážného, svérázného, ryze osobního. Jiskra v očích se rozzáří v jedinečném okamžiku, kdy si dovolíme být sami sebou.

Naším tělem proudí tvořivá energie, vzešlá z energie Stvoření. Jedinečná a ohromující. Jen ve vzácných okamžicích poznatelná jako elektrizující. Jme tak silní, jak silná je naše důvěra a přesvědčení o vnitřní magnetické síle. Jsme tak slabí, jak slabé a zneklidňující jsou naše vlastní myšlenky. V okamžiku slabosti a nedůvěry v sebe květy vnitřní zahrady rychle uvadají. Jakmile uvidíme venku světlo, i když je Slunce pod mrakem, naše vnitřní zahrada se opět rozvine v plné síle. Zahrada tichých zázraků. Zahrada posvátného ohně tvořivých myšlenek a odvážných snů. Zahrada vodních lotosů, rudých růží a bílých lilií. Jakmile rozkvetou, nezastíněné včerejškem, tehdy spatříme květy duše. Tehdy poznáme, že jsme celiství, úplní, a není nic, co by nás mohlo udělat šťastnými než my sami.

Související články: Odosobnění chrání před ztrátou životní energie a před emočním vyčerpáním, Rozjímání o tajemné síle božské přítomnosti, Stíny odsuzujících úsudků zakrývají světlo poznání

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Nebo objednáním tištěných knih přímo v nakladatelství ANAG, nebo v nakladatelství Nová Forma. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Diskuze