Tajemství kamene mudrců aneb alchymie není pouhé „zlatodějství“

Co je to Kámen mudrců? Na to se snažili přijít nejrůznější badatelé starověkých časů. Alchymisté rozjímali nejen nad svým dílem, ale především nad sebou samými. Jde o nekonečné lidské bádání ve snaze pochopit podstatu všeho. Vzešlé z touhy po přeměně prvků, z touhy přeměnit kovy ve zlato, ze snahy vyrobit jakýsi zlatotvorný prášek či alchymické tekuté zlato. Také z podvědomé touhy po elixíru nesmrtelnosti, po nejvyšších magických dovednostech – za pomoci hypotetické látky, záhadného Kamene mudrců (Lapis philosophorum). Skrytý smysl samotného bádání, a samotný název „kámen filozofů“, však směřoval hledajícího k povznesení se k Absolutnu. Je to počátek mystiky a hermetismu jako takového z nejranějších dob lidstva. Správný alchymista je zasvěcen slibu, že se při svém bádání nikdy nesníží k nekalým činům, které by ho nabádaly spojit se se zrádnými svody hlubinných vod neprobádané temnoty.

V tajnosti bývalo uchováno, že černý kámen (ženský princip) oplodněný světlem (mužský princip) se promění ve zlato alchymistů (probuzená životní, hadí síla)

Jako matoucí se používala nejrůznější slovní spojení s kamenem mudrců: kámen červené barvy, červená tinktura, tekuté zlato – aurum potabile, velký elixír či velké mystérium, magisterium vztahující se k tekutému stříbru, rtuti a olovu, svatý grál alchymie, klíč k věčnému životu, cesta k vnitřnímu osvícení – k proměně nejen hmoty, ale i duše alchymisty, Velké Dílo. Není tajemstvím, že v tajemném Lapis philosophorum alchymisté vidí obdobu Krista, nebo symboliku bytostného Já.

Alchymisté mívali laboratoře skryté ve sklepeních, kde stávala pec s ohněm, a všude spousta baněk a křivulí. Pracovali s různými minerály, rudami a horninami, určovali chemické prvky. Ve středověku panoval názor, že všechny horniny, kovy a minerály prožívají svou vlastní evoluci, žijí vlastním životem. Zlato bývalo považováno za kov nesmrtelný. Alchymista zjišťoval ve svém magickém doupěti vlastnosti různých látek a substancí, jejich vzájemnou kombinací, různými technikami, například zahříváním a odpařováním. Opakoval stokrát jeden a ten samý pokus dokonce i několik let. K různým výsledkům docházel metodou: pokus – omyl. Výsledky pokusů představovaly různá překvapení, tehdy vnikl prvopočátek základních vědeckých oborů.

Alchymistovo nekonečné bádání však spočívalo v dosažení vyšší duchovní úrovně, z čehož můžeme odvodit: Podstata Kamene mudrců, tajemné „hermetické látky“, s jejíž pomocí dojde k proměně (k pohybu), spočívá v energetické vibraci – v proměně z nižší frekvence do vyšší – v souvislosti s frekvencí mozkových hemisfér.

Alchymista uskutečňoval „Velké Dílo“ prostřednictvím svého ducha

V jeho vědomí se odehrávaly nečekané změny zapříčiněné usilovným soustředěním se, příčinu změn ve vědomí způsobovaly také nečekané reakce různých výparů, kterých se nadýchal. Mimosmyslové vnímání následně vyvolávalo duchovní spojení s všeprostupujícím Jsoucnem tím, že se před jeho očima odhalovalo tajemství energie a hmoty: tajemství filozofického zlata alchymistů. Starověký alchymista nakonec pochopil podstatu vesmírného Ducha, nekonečným soustředěním se na energii tvoření. Soustředěním se na svá bádání vstupoval nečekaně do změněného stavu vědomí. Nakonec došel k poznání tajemství přírodních a vesmírných zákonů. Čímž se stával postupem času ve svém sklepení ještě více osamělým a odtažen od neprobuzeného okolí, nechápajícího absolutnost pravdy, že podstata člověka zdaleka nespočívá pouze a jen ve fyzickém těle.

Alchymie představuje nauku o hermetické transformaci hmoty

Vznikala už za úsvitu civilizace. V alchymických návodech najdeme spoustu tajemných značek, šifer a symbolů. Málokdo však tuší, že v těchto starých textech je skryt především význam ,,alchymie těla“. Jde o skryté ovládání tělesných pochodů pomocí cílených myšlenek, představ, vizualizací, a to vše ve spojení s živlovými energiemi (vzduch, oheň, voda, země). Nakonec, po mnoha letech trpělivosti a soustředění, přichází magická transformace: spirituální spojení těla a ducha (osvícení).

Laboratoř představuje alchymistovo tělo a sklepení je symbolem pro podvědomí. Podstata alchymických pokusů je především psychického, duševního a duchovního rázu, a různé roztoky a všelijaké podivné látky jsou symbolem těch nejdůležitějších ingrediencí – koncentrovaných myšlenek.

Dokonce pec je symbolem místa, kde se v těle nachází první čakra, hadí síla. Rozdmýcháním ohně a žáru v peci, dochází v podstatě k probuzení ohnivé životní energie – hadí síly.

Alchymistické tajné spisy působí pro nezasvěceného zmatečně, jsou psané tajnou řečí symbolů a tajných šifer. Například bude v textu na první pohled zmatená řeč o zeleném lvu, ale symbol – zelený lev znamená: silné rozpouštědlo. Podobně červený lev znamená: kámen mudrců. Zelený strom: kabalistický strom života. Orel: duch myšlenek a tajných světů.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Nalezení kamene mudrců nebo vyrobení alchymického zlata, čili Velké Dílo alchymistovo, představuje, mimo jiné, také nekonečnou regeneraci tělesných buněk

Jsou v nás zakódované geny pradávných alchymistů? Alchymií už se zabývala například královna Egypta Kleopatra. Alchymie je mostem symbolizujícím propojení mezi nebem a zemí, je doslova královským uměním, a to nezávisle na sobě na všech kontinentech. Alchymistovo učení vyjadřuje pochopení nekonečné prázdnoty, aktivované myšlenkami v projevy TVOŘENÍ. Prázdnoty aktivované k činu. Jde o věčné hledání elementu, nebo-li základního prvku, z něhož je tvořen svět.

Zdaleka to však není jen jakési do nekonečna opakované míchání různých chemických sloučenin ve skleněných baňkách a křivulích, výpočty a měření, anebo zušlechťování kovů v tajuplné svatyni. Především představuje transformaci ducha a zušlechťování VĚDOMÍ.

Možná nečekaná transformace vědomí osamělého dávného alchymisty je konečným produktem jeho snažení, spíše než zdařilá přeměna pokusných prvků ve zlato. (Ačkoliv zlato také souvisí s vibracemi a frekvencemi, které pozměňují vědomí.)

Později byla alchymie provázána a úzce spjata s magií

Starověké základy alchymie v sobě skrývají vesmírné zákonitosti, které nás dovedou k pochopení POHYBU energie – té prvotní látky, tvořící mnohovrstevný vesmír (včetně člověka), kde KAŽDÝ BOD v PROSTORU je informací propojenou se vším jsoucím. K pochopení principu beztvaré hmoty, z níž zrodil se tento svět, k stále ještě neprobádanému principu ,,počátečního chaosu“. Jedním z mnoha základních poznatků hermetických věd je, že myšlenky jsou jemno-hmotné a lze jimi měnit formu. Neboť duševními schopnostmi můžeme zhmotňovat vše kolem sebe. Ačkoliv to většinou nevíme, každý máme potenciální schopnost být mágem, beztak si na tomto principu vytváříme vlastní život, aniž bychom se magií vědomě zabývali. Magii považujeme, k vlastní škodě, za cosi pouze lidového, dětinského a primitivního. Ovšem vzhledem k tomu, že skutečně hluboké magické znalosti mohou být lehce zneužitelné, má prozatím tato nevědomost v lidském světě jisté opodstatnění. Magie je totiž život sám.

Albert Einstein: „Nejkrásnějším zážitkem, kterého se nám může dostat, je tajemno. Komu je tato emoce cizí, kdo se už neumí v údivu zastavit a zůstat stát ve vytržení s posvátnou úctou, jako by byl mrtev.“

VNITŘNÍ MOUDROST – PRIMA ŽIVOT

Související články: Jednotné pole všeho – duchovní vize, Člověk a psychokosmos

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze