Energie skrytá za slovy: strašně, děsně, příšerně, hrozně, šíleně

Mít někoho „strašně rád“ nebo „děsně rád“ nemusí vždy vyjadřovat pouze okamžité pocity či radost a spontánnost. Toto slovní spojení může mít skryté (protikladné) významy, související s různými „strašidly“ v lidském podvědomí. Především v okamžiku, kdy dotyčný nemá nejlepší náladu, nebo je tak nějak „záhadně“ smutný, může znamenat: mám tě sice rád, ale mám hrozný strach (děsím se), že nedokážeš mou lásku opětovat. Mám strach, že mě jednoho dne opustíš, představuji si, co hrozného se nakonec stane. Mám strach z nevěry, mám strach důvěřovat a dát ti svobodu. Pokud toto slovní spojení člověk nadužívá, může se jednat o nevědomé spojení současných vztahů s osobním zraněním v minulosti. Podobné sdělení najdeme skryté ve slovech: navždy tě budu strašně moc milovat. Význam můžeme najít v souvislosti s osobním strachem: mám hrůzu z toho, co by se mohlo s naší láskou (životem) stát, nikdy mi nevyhrožuj, že z mého života odejdeš, naše životy jsou spojené navždy.

Nikdy tě neopustím, protože tě mám hrozně rád – ve slově NIKDY a HROZNĚ může být (podvědomě) vyjádřen opak, strach z toho, že já sám přestanu mít rád, že v žádném vztahu nevydržím dlouho. Jde o podvědomé naléhání a „vnitřní pocit hrozby“, že mě začne nudit všednost a stereotyp ve chvíli, kdy vyprchá  moje zamilovanost.

Slovo strašně používáme v kombinaci s pozitivním vyjádřením, přitom si neuvědomujeme, že SLOVO jako takové, dle významu (často skrytého, magického) má schopnost nejen tvořit, ale i bořit – ničit. Například říkáme, že to či ono je „strašně krásné“ – může jít o obdiv adresovaný někomu nebo něčemu, z čeho máme v podstatě (skrytý) strach? Slovo strašně souvisí se strachem, s tím, co považujeme, dle osobního přesvědčení, případně vlivem osobních zkušeností, za strašné, nepřijatelné, nelidské. Stojí za zamyšlení, pokud slovo strašně (děsně, hrozně, příšerně, šíleně, ukrutně) používáme nepřiměřeně často, co tím vlastně říkáme sami sobě, nebo co tím podprahově sdělujete svému okolí. Je něco ve skrytu duše, čeho se podvědomě děsíme?

Co skrývají často opakovaná slova: strašně (hrozně) rád se směji?

Na první pohled se zdá, že o nic nejde, ale v kontrastu těchto slovních spojení může jít o skrývání vnitřní bolesti. Člověk může nenápadně nebo nevědomky sdělovat: hluboko uvnitř se cítím strašně. Děsím se nejrůznějších hrozeb, které vidím všude kolem sebe. Častý a někdy nepřiměřený smích může v tomto případě fungovat jako proces odpoutání se od něčeho, co člověka tíží, od problémů, se kterými si neví rady, kdy emoční bolest je odsouvána hluboko do nitra. Jedná se hlavně o nápadně nucený smích, případně o smích, kdy se člověk směje „strašně nahlas“ tak, aby jeho smích byl co nejvíc slyšet. Strašně hlasitý smích souvisí s potřebou upoutat na sebe pozornost, být středem pozornosti. Nemusí ale jít o sebestřednost, může jít o sdělení: tady jsem, nepřehlížejte mě, prosím, věnujte mi pozornost. Další souvislost můžeme najít ve smíchu výhružném, kdy nás napadne: ten člověk má ale hrozný smích. Jde o smích, který nás nepobaví, ale naopak vyleká, vystraší.

Co skrývají často opakovaná slova: mám strašně rád čokoládu?

Protikladná spojení slov souvisejících se stravovacími návyky, například oblíbené tvrzení: já strašně rád jím, hrozně zbožňuji sladkosti, také často představují osobní strachy. Nebo může jít o nenaplněné touhy, vize, sny, nenaplněné seberealizace, kdy něco v životě chceme „tak strašně moc“, a ono to stále nepřichází. Může jít o bezmocnou zlost, kterou v sobě dusíme, související s nepříjemnou životní etapou. Zde se může také skrývat malé sebevědomí, neschopnost mít sám sebe rád. Případně jde o jiné souvislosti, kdy náhražkou za jakoukoli nedostatečnost je nám jídlo, nebo pochutiny, které tak strašně milujeme. Ta zmrzlina je pro nás hrozně dobrá – ale zakázaná, pokud si ji budu dopřávat, předem se hrozím toho, že zase přiberu na váze (a nikdo mě nebude mít rád). Možná vás překvapí, až dojdete do bodu, kdy začnete mít rádi sami sebe, že přestanete tak hrozně milovat sladkosti.

Strašně se nám může líbit to či ono, a nemusíme v tom vždy hledat skrytý význam, ale občasné zamyšlení se nad tím, jak mluvíme, jak se vyjadřujeme, nebo jakým způsobem k nám promlouvají druzí, může být někdy vskutku překvapivé. Život nám sám od sebe občas něco zajímavého odzrcadlí. Například nám pomáhá uvědomit si důležité životní okamžiky, kdy někoho nebo něco následujeme z vlastního přesvědčení, a kdy se pouze necháme ovládnout vnějšími lákadly, která způsobují, že něco tak děsně moc chceme, nebo si tak strašně moc přejeme být jinde, než jsme.

Kde ještě najdeme expresivní spojení slov „strašně, hrozně, děsně, příšerně, ukrutně, šíleně“ s pozitivním vyjádřením, kdy chceme někoho nebo něco „pochválit“ či vyslovit „obdiv“ a podobně?

To, co říkáš, je strašně krásné. Šíleně rád tě poslouchám. Ukrutně se v tvé společnosti bavím. Cítím se s tebou strašně dobře. Opravdu mám hroznou radost, že tě vidím. Mám strašně rád ženy. Šíleně tě obdivuji. Ten člověk je hrozný sympaťák. Strašně ti to sluší, děsně jsi omládla. Ty šaty ti děsně sluší, jsou strašně krásné, ta látka je hrozně příjemná.  Příšerně se těším na naše setkání. Hrozně se těším, že dnešní večer bude děsně super. Dovolená byla strašně krásná, vydrželo nám hrozně hezké počasí. Děkuji, oběd byl hrozně dobrý, strašně mi to chutnalo. Bylo mi s vámi strašně dobře, přijďte zas.

Podobná slovní spojení, pokud si uvědomíme, že myšlenky jsou tvořivé, a pokud je používáme velmi často, mohou přivolávat opak chtěného, měnit význam vyjádřeného (skrytá ironie). Ale ne vždy musíme hledat hlubinné propojení s tím, co máme uloženo v podvědomí, obzvlášť pokud je používání těchto slov spíše spontánní, pokud příslovečná vyjádření – strašně krásný – používáme jen náhodně. Někdy se jen chceme působivě vyjádřit a máme v ten okamžik nedostatek fantazie, nebo jen chceme přidat na síle intenzivnímu zážitku, případně dát důraz na osobní (subjektivní) hodnocení. Někdy to souvisí se zakořeněným negativismem daným člověku výchovou, nebo s tím, jak je negativismus všeobecně vnímán ve společnosti (nejjednodušší příklad najdeme u strašného, děsného či hrozného počasí).

Používaná slova také napoví mnohé o psychice člověka, jsou lidé, kteří tato slova používají (nadužívají) v pravém slova významu velmi často. Nesčetně krát za den říkají: to je strašné…, to je hrozné…, to je příšerné…, to je šílený děs…, já se z toho asi zblázním. Většinou jde o člověka dlouhodobě nespokojeného s vlastním životem, život považuje za strašně těžký a šíleně náročný, často poukazuje na druhé, řeší vše „příšerné“ kolem sebe, možná právě protože nedokáže vyřešit vlastní život.

(Aktualizovaný článek z archivu.)

Související článek: Skrytý význam slova kouzlo

Oxymóron podle Wikipedie

Oxymóron (protimluv, z řeckého oxys „ostrý“, moros „tupý“) je v lingvistice spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje – např. „ohlušující ticho“, „svítání na západě“ (Otakar Březina). (Zdárným příkladem je také: „humanitární bombardování“.) Při striktním výkladu použitých slov by oxymóron tvořilo logický rozpor, paradox. Oxymóron se záměrně používá v poezii jako básnický prostředek, mimo to se tento výraz někdy používá pro označení vyjádření, která kritik považuje za chybná, případně tím sdělí svůj názor na věc (např. tím, že spojení „poctivý politik“ označí za oxymóron, chce vyjádřit, že všechny politiky považuje za nepoctivé). Opakem oxymóra v lingvistickém smyslu je tautologie, případně pleonasmus.

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Nebo objednáním tištěných knih přímo v nakladatelství ANAG, nebo v nakladatelství Nová Forma. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze