Slunovrat, vznešená tajemství včel a mystika

Oslavy pohanského svátku Letního Slunovratu se kvapem blíží, ale ještě máme dost času pořídit si svíčky vyrobené z čistého včelího vosku – možná vás tento článek přesvědčí, proč to máme udělat. V den Letního Slunovratu máme příležitost darovat SVĚTLO, světlo plamínku zapálené svíce, někomu, koho máme rádi. Pokud možno použijme světlo svíce vyrobené z včelího vosku, protože včelí vosk je symbolem kosmické pralátky. Světlo svíce můžeme takto symbolicky darovat, můžeme se podělit o světlo zapálením knotu svíce v rukách našich přátel. Přestože takto darujeme světlo mnohokrát, a přestože se plamínek ohně naší svíce nesčetněkrát rozdělí, přesto jej žádným způsobem neubude. Možná si tímto slavnostním rituálem uvědomíme, že darovaného (vnitřního) světla také nikdy neubývá. Pokud druhým (nezištně) darujeme světlo, nikdy nás to neoslabuje, vždy nás to posiluje. Zapálením knotu svíce vyrobené ze včelího vosku v den Letního Slunovratu uctíme včely – Hvězdy na Nebeské báni. Požehnáme medu a medovině a uctíme přírodu a světlo Slunce, vzdáme hold své duši a uctíme památku všech dušiček, které nám svítí na cestu životem už jen z hvězdného nebeského PROSTORU.

Včela je symbolem duše a včelí společenství, které funguje jako dokonalý a jednotný organismus, je symbolem světové duše

Včelí roj ne náhodou symbolizuje seskupení hvězd v galaxii. Včely svým způsobem představují hvězdy na nebi, a naše Slunce je ve své podstatě hvězda – jedna z mnoha. Včely jsou navíc spojovány s anděly – představiteli hvězd. Anděl je bytost nebeská, hvězdná, a včela je zosobněním andělské bytosti v pozemské sféře. Tito „včelí andělé“ jsou symbolem světla nebeského ohně – ohně životadárného Slunce.

Vše, co kdy bylo o včelí symbolice řečeno, nám dává poznat Povahu Světa a velkého Kosmického Řádu. Včelí symbolika nám předkládá nespočet odkazů k „duchovní potravě“, obsažená jak v pohanské mytologii, tak i v pozdější křesťanské mystice (v mnoha aspektech založené na předobrazech pohanských moudrostí), je svým významem nikoliv pouze duchovní, ale přímo kosmologická. Odkazuje nejen k duchovnosti, (například vzhledem k transcendentální struktuře včelích příbytků), odkazuje také k mravnosti (struktura a řád včelího společenství, píle a oddanost). Včela je nejen symbolem ztělesnění v přírodě všude přítomného životního principu, symbolem materializace duše, je také symbolem světového míru a symbolem smíru na úrovni pozemských a nebeských sfér, představuje souhru božského s lidským.

Včela je člověku vzorem důvtipu a vytříbeného vkusu, je ztělesněním čistoty

Všechny vlastnosti, které včela má, daroval podle mytologie včelímu společenství bůh Zeus (mystický vliv planety Jupiter). Symbol včely najdeme po boku dalších bohů: bohyně plodnosti Démétér, bohyně Diany a Artemis. Symbol včely najdeme také v kultu Panny Marie, let včel symbolizuje jednak Mariinu cestu, a také cestu nebo nebeskou pouť duší zemřelých. Mystické texty, čtené mezi řádky, skrývají mnohá překvapení, včetně textů křesťanské mystiky, kde v určitých souvislostech slovo med symbolizuje Krista. Včela se latinsky řekne apis, zde můžeme shledat souvislosti s egyptským bohem se jménem Apis. Múzy v antice na sebe braly podobu včel, včela je tak symbolem inspirace. Medonosné včely, obtěžkány pylem zlaté barvy jakoby měly křídla „ze zlata“, inspirují spisovatele i básníky. Med ve starověku byl uctíván a platil za potravu bohů. Nejen medu, ale i mléku patří mystická symbolika, med a mléko sloužilo jako obětiny bohům, nakonec med a mléko tvoří obraz „země zaslíbené“.

Například sochu bohyně Artemis zdobí dva včelí úly, všimnout si můžeme také několika „životadárných“ včel, které sochu „včelí královny“ doplňují. Včely, jakožto symboly duše a symboly moudrosti, jsou v sousoší „vytesané“ do nejmenších podrobností, tak je podtržena jejich panenská čistota, prozíravost, božská nadpřirozenost, nebeská jiskra a světelná nebeská podstata. Panenská bohyně přírody a plodnosti Artemis je uctívána medem a včelím voskem. Včely představují kněžky řecké bohyně Artemis, která je zosobněním samotné přírody živitelky. Mramorové stěny Artemidina chrámu jsou zdobené geometrickým vzorem včelího plástu, což nás odkazuje k posvátné vesmírné geometrii. Magická moc pláství je skrytá v jejich geometrické stavbě – dokonalé geometrické souměrnosti, geometrie pláství odkazuje k božské harmonii vládnoucí v přírodě, odkazuje k vnitřnímu principu stvoření. Včelí plástve představují symbol prostorovosti, symbol plodnosti v podobě hojnosti snůšky, která se nachází v komůrkách (v buňkách) včelího plástu ve tvaru šestiúhelníku, tyto buňky, mimo jiné, slouží jako zásobníky medu a jako místo, kam včelí královna pokládá vajíčka.

Oddanost včel patří Velké matce – včelí královně. Včela dělnice je symbolem neposkvrněného panenství a včelí královna je symbolem mateřství. Včely jsou neplodné (nemají vyvinuté pohlavní ústrojí), včelí královna zajišťuje rozmnožování. Panensky počatá včelí královna je svým způsobem éterickou bytostí, je symbolem panenské přírody a přírodního koloběhu. Vývoj včely probíhá v pěti fázích: vajíčko, larva (nymfa), předkukla, kukla, dospělec (imago). Metamorfóza (přírodní transmutace) nastává v okamžiku, kdy dojde k přeměně larvy neboli červa (pozemská tělesnost) ve včelí královnu (nebeská éteričnost).

Pyl květů je nazýván chlebem včel, pyl je sám o sobě unikátní přírodní látkou, dokonce se používá jako léčebný prostředek, květový pyl obsahuje velké množství látek prospěšných lidskému tělu. Sběr pylu a veškerá práce včel podléhá vnitřním zákonům včelího společenství. Řád včelího společenství a vnitřní dynamika včelího úlu odkazuje nejen k houževnatosti, ale také k prozíravosti co se týče využití času, k rozvrhu času v pravidelnosti práce a odpočinku, k spolupráci, souhře a k dělbě práce. Zásoby na zimu (období vegetačního klidu), o které se včely pečlivě starají, jsou důkazem jejich moudrosti. Ušlechtilost včel nás odkazuje k možnosti vytvořit ráj na Zemi, pokud by lidské příbytky byly jako včelí úly. Moudré včely medonosné svou prací a prozíravostí tvoří „velké alchymistické dílo“. Med (nektar nesmrtelnosti) obsahuje květové vonné esence a pro lidský rod cenné léčivé látky. Med divokých včel je symbolem pozemského ráje, stejně tak medonosná bylinka mateří-douška. Člověku bylo božskou prozřetelností dáno „naplnit ústa medem“ pro jeho výživné a léčivé vlastnosti. A nejen to, včela se opylováním rostlin také svým způsobem stará o „krajino-tvorbu“.

Mystický je svým způsobem také nerozlučný vztah rostlin a včel, který můžeme z hlubšího pohledu nazvat vztahem vášně a lásky

Včely jsou nepostradatelnou součástí pozemského ekosystému. Mají čistou nebeskou povahu, milují květiny, slétají se do korun rozkvetlých stromů a k barevným lučním květům, které jim dávají nektar a pyl. Nektar květů je nazýván tajemnou nebeskou rosou, a jako dárkyně nebeské ROSY je to růže, kdo zastupuje všechny pozemské květy (Rosa mystica). Včely skutečně milují květy a nenechme se mýlit, tato jejich čistá láska neodkazuje pouze k záměru vytvořit med. Zde je láska včel ke květům božským darem, neboť současně je pro (zdánlivě pomíjivé) květy tato láska oplodňující – zajišťuje zrání plodů a rozmnožování rostlin. Rostliny mysteriózním způsobem přeměňují dary země, vody, vzduchu a světlo Slunce v květy a včela promění dar květů – nektar a pyl – v med a vosk. Tak se v božské přírodě vše, co je zdánlivě pomíjivé, proměňuje v nepomíjející. Tyto ryze přírodní a prozíravé proměny jsou podobné velkému dílu transmutace a také transformace. Nejen z těchto důvodů už dávní zasvěcenci hleděli ke včelám jako k symbolu kvintesence stvoření. Snad to bylo obsaženo v „božském plánu“ vymyslit dokonalý systém opylování rostlin, systém, který zajišťuje přenos pylu z tyčinek na bliznu, vzájemná vazba nejen včel, také motýlů a dalšího hmyzu a kvetoucích rostlin je geniálním výtvorem Universa. Práce opylování není marná, jakoby tito drobní tvorové věděli, že čím více rostlin opylují, tím více je zajištěno zrání plodů a semen, a tím pádem také potravy pro příští čas, pro ně samé – a také pro člověka.

Dokonalým výtvorem či plodem pilných a pracovitých včel je vosk, ryze přírodní produkt, který je označován za „substanci plodnosti“

Vosk jako plodivá mateřská látka (matérie či substrát života, symbol kosmické pralátky, matrice látkových proměn) je také symbolem látky mysli a tvořivosti. Čistý včelí vosk je symbolem „srdce duše“. Vosk je také symbolem paměti (medium paměti), symbolem schopnosti „neposkvrněného bytí vytvářet zkušenost“. Do paměti stejně jako do vosku vtiskujeme „pečetě“ lidských zkušeností. Vosk přijímá tvary, uchovává tak informace. Vosk zapečetí nejen láhev s vínem, používá se jako pečeť písemností, smluv a závětí, vosková pečeť má zaručit platnost a autentičnost. Používání voskových pečetí představuje rituální akt stvrzení pravosti úředních dokumentů. Vosk se v dávných dobách běžně používal k magickým operacím, k rituálům, dodnes je také základem vonných nebo léčivých mastí. Včela proměňuje „krůpěje nebeského nektaru“ v přírodní vosk, z něhož se vyrábějí svíce. Včelí vosk, v podobě rituálních svící, nás odkazuje k síle pročišťujícího ohně. Svíce, jakožto symbol Slunce a symbol ohnivé energie myšlenek, vyrobené ze včelího vosku se používají jako obětiny a dary přírodním božstvům.

Ještě stojí za zmínku tanec včel, tanec je dorozumívacím jazykem včelího společenství. Pohybem v letu se včely pomocí zvláštních pohybových znaků dorozumívají, předávají si informace o tom, kde a v jaké kvalitě se nachází zdroje jejich potravy. Bývá uváděno, že tanec včel vytváří ve vzdušném prostoru „energetické znaky“ v podobě geometrických obrazců, dorozumívacích znaků. Pokud včely dokáží vyrobit ve svých příbytcích plásty ve tvaru pravidelných šestibokých buněk, není se čemu divit. Také bzučení včel má co do činění s mystikou, zpívající včelí roje, které viděné v klidu zavěšené na stromě podobají se výživným hroznům vína, jsou symbolem „hudby sfér“, tvořivého zvuku. Zde najdeme mystickou symboliku v tvořivé sounáležitosti zvuku a pohybu. Bzučení včel vzniká pohybem, vibrací či chvěním včelích křídel. Čím větší je frekvence mávání blanitých křídel, tím je zvuk včelího bzučení vyšší. Včely tento zvuk křídel používají také jako výstražný signál, různé naklonění křídel přizpůsobují odporu vzduchu, změna frekvence kmitání křídel vytváří silnější vibrace a bzučení včel tak zesiluje. Traduje se také, že určité energetické vyzařování včel, které má pravděpodobně souvislost s frekvencemi zvuků včelího bzučení má pozitivní vliv na kvalitu pitné vody.

INSPIRACE pro vědomou mysl – zobrazit všechny eKnihy

Ne všechny mystické prožitky lze slovem vyjádřit, to, co nelze vyslovit, zůstává pro druhé tajemstvím

Lidská řeč používá slova, která mohou způsobit zavádějící domněnky či představy, s tím nic moc nenaděláme. Přesto je to právě myšlení a lidská řeč, která nám umožňuje zkoumat svět v jeho nepostižitelné rozmanitosti, dovoluje nám hodnotit a popisovat posvátná znamení. Lidská řeč je bezprostředně vázána na jazyk, čím větší je „barevnost“ jazyka, tím více nám lidská řeč umožňuje vztahovat se ke světu a chápat svět v celé jeho dokonalosti jako nekonečný zdroj inspirace. Lidská řeč je něco, co nelze v tomto světě náležitě ocenit, je to bohatství mající hodnotu jako život sám. To, co má být uchováno jako tajemství, nebo vše, co nelze lidskou řečí vyjádřit je skryté v mystické symbolice. Knihovnami posvátných symbolů jsou starověké mystické chrámy, například gotické katedrály. Není bez zajímavosti, že v katedrále Notre-Dame (chrám Matky boží) se v jedné z věží nachází největší zvon katedrály zvaný Čmelák. A jistě není náhodou, že se na střeše chrámové sakristie nachází včelí úly. V těchto úlech, které zde jsou od roku 2013, se nachází včelí společenství, které tvoří na 200 tisíc včel. (Během nedávného požáru katedrály přežilo toto vskutku symbolické včelí společenství v celku bez úhony.)

Mnohé z toho, co člověk (lidský rod) potřebuje k životu vědět, je skryto ve specifické Řeči Čarodějky Přírody

Související články: Vědomá pozornost k fyzickému tělu,  Letní slunovrat – pohanský svátek, Čarovné byliny letního slunovratu

            Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze