Sofia – bohyně moudrosti a vědomí vnitřní síly
Pokud sami sobě vládneme vnitřní silou, vnímáme vlastní ohnivý potenciál, ten propojujeme s vnitřní moudrostí. Známe své silné stránky, pečujeme o tělesnou vitalitu, projevujeme odvahu, odhodlanost dělat věci, které nám dávají smysl. Dovedeme překonat tvrdohlavost, neupřímnost, lhostejnost k vnějším záležitostem. Objevujeme své slabosti, proměňujeme je v sílu, tak obohacujeme vlastní život. S odvahou nést pochodeň vnitřní síly znamená neobávat se hlubin vlastního nitra, vnímat intuici, občas spočinout v samotě a tvořivém tichu. Životní energie nás sama o sobě neustále pobízí bděle vnímat sebe i vnější svět. Užívat vnitřní sílu neznamená bojovat s projevy okolního prostoru, tato síla ve své podstatě přesahuje sílu ducha.
Sofia, bohyně moudrosti, ztělesňující božský ženský princip, představuje vědomí vnitřní síly, vědomí vyšších forem poznání. Její pradávná symbolika představuje moudrost nacházející se v energo informačních polích, kterou můžeme zachytit, nechat ji z rozlehlého prostoru nevědomí proniknout do podvědomí. Je to také upřímnost a moudrost, která se projevuje, pokud je bdělá denní mysl tichá, to jsou okamžiky na rozhraní mezi snem a bděním. Probuzená vnitřní síla posiluje naše mnohdy nelehké reagování na vnější okolnosti. Pomáhá nám proměňovat naše podmíněné postoje, reakce na věci, které nás nenechávají v klidu, nebo na postoje, které už nefungují. Vědomě pracovat s bdělou myslí a představivostí znamená nepodlehnout iluzím a psychickým nástrahám
Moudrost Sofie odkazuje k propojení uzemňující levé a povznášející pravé mozkové hemisféry, k vnímání vnitřní pravdy, která je někdy skrytá i v denním světle, pokud je přehlušena přílišnou racionalitou. Moudrost Sofie představuje sílu postavit se vlastnímu nevědomí. Slabost se projevuje, pokud se nedovedeme řídit intuicí a vnímáním symbolů, v kterých se projevují energetické vibrace vyššího vědomí. Někdy jsme žádáni projevit skutečnou odvahu, máme-li poodhalit něco, co je mimo naše chápání, co je mimo porozumění sám sobě. Nebo něco, co v sobě po dlouhý čas, někdy celé roky potlačujeme, něco instinktivního nebo zdánlivě dětinského, aspekty nepřijatých vnitřních stínů, jenž jsou přirozenou součástí lidské psychiky. Může jít také o popírání emocí smutku, což se v některých případech podobá popírání vlastní lidskosti, pochybování o sobě, trestání se za svou omylnost. Často nevíme, jak vše propojit, jak ve svém nitru objevit sobě vlastní originalitu, jak nalézt harmonii, jak dosáhnout klidu a nadhledu.
NOVÁ eKNIHA – „Tvořivá esence vědomého bytí – vnitřní svět myšlenek“
Svým vnitřním hlasem jsme nabádáni více vnímat snová poselství, snové vědomí, které pracuje s obrazy uloženými v podvědomí. Intuice nám dává schopnost propojit to, co je viditelné s tím, co je zdánlivě skryté. Poznat vnitřní světlo, vnímat hlas vyššího já, poznat sílu své vůle a reagovat na energii duše. Božská Sofia poskytuje podporu všem hledačům pravdy. Pomáhá nám zvládat setkání s vlastními stíny a ovládat své strachy. To znamená, že jsme si vlastních strachů vědomi, nepopíráme je a zároveň je máme pod kontrolou.
Pokud v sobě poznáme vlastní vnitřní sílu a naučíme se ji správně používat, stane se naší mocnou spojenkyní. Vnímat svou vnitřní sílu znamená, užívat ji tak, abychom ji neobraceli proti sobě, ani proti druhým. Což se nám může stát, aniž bychom si to uvědomovali. Vnitřní síla poskytuje jasnost mysli, podporu všemu pozitivnímu, dává naději, zjemňuje aspekty všech našich slabostí. V různých situacích můžeme věnovat pozornost vibracím vlastní životní energie, využít ji k podpoře čehokoli, co u sebe považujeme za slabé. Vědomě vnitřní sílu mírnit ve vypjatých situacích, šetřit s ní vždy, kdy namísto aktivity můžeme zůstat v klidu. Někdy je skutečně prospěšnější pečlivě pozorovat, co se uvnitř nás, ale i kolem nás odehrává než upadat do tíživého smutku. Nebo se po hlavě vrhat do protiútoku, který se nakonec ukáže být zbytečným, v tom smyslu, že nepříjemné situace pouze prohlubuje. Pokud se dokážeme soustředit na vnitřní hlas, který často bývá skrytý v pozadí neklidu hlasitých myšlenek, vědoměji propojíme racionální stránku své osobnosti s intuicí.
Nedostatek energie nebo duševní slabost se obvykle spojuje s negativními prožitky v minulosti. Nedostatek energie může být výsledkem našeho vlastního jednání, ale také může pocházet od jiných lidí nebo situací, v kterých se pohybujeme. Útěk před negativní energií, ať už skutečný nebo mentální, se může zdát jako racionální reakce, zejména pokud se cítíme ohroženi. Někdy ale snaha uniknout před něčím, co si nepřejeme, může vést k prohlubování pocitu strachu a úzkosti, pocitů nedůvěry v sebe, které nás přes veškerou snahu mohou dohonit, ovládat a omezovat. Lpění, například na vlastním názoru, vyvolává hněv a zadržuje proudění energie. Není-li nám nasloucháno, máme sklon k projevům hněvu, a tím i k vyčerpání poměrně velkého množství energie. A naopak, zadržovaná energie, která je pod tlakem, pokud svou vnitřní sílu neprojevíme ve správný čas, má tendenci se náhle uvolnit tehdy, kdy to nejméně očekáváme, a kdy je to nejméně vhodné. Toto uvolnění následuje další proud vnitřních tlaků například v podobě pohybu svědomí.
Iracionální situace a konflikty mezi realitou a iluzí
Příčinami různých strachů jsou konflikty mezi realitou a iluzí, mezi představou a skutečným prožitkem, což může mít různé následky na lidskou psychiku a zdraví. Zmatenost a dezorientace se dostaví, pokud jsou představy a skutečnost v rozporu. Ve své netrpělivosti se můžeme cítit ztracení a nevědět, jak se orientovat v realitě. Pokud se dlouhodobě setkáváme s rozporem mezi svými představami a realitou, následkem může být nízké sebevědomí a pocit vlastní nedostatečnosti. Tyto vnitřní konflikty mohou vést k úzkosti a stresu. Pokud jedinec nemá ve svých představách jistotu a neví, co očekávat, od svého okolí nebo dokonce sám od sebe, může se cítit ohrožený. Pokud jsou představy a skutečnost v silném a trvalém rozporu, například zklamání z nemožnosti dosáhnout svých cílů, zklamání z toho, co realita ve skutečnosti nabízí, potom se mohou objevit příznaky deprese. Pokud žijeme v iluzi, můžeme se stát osamělými a izolovanými od ostatních. Nemusíme mít stejné zájmy jako naše okolí a nemusíme být schopni navazovat hluboké vztahy.
Iluze a iracionální situace souvisí s vnímáním světa kolem nás jinak, než jaký ve skutečnosti je. Iluze jsou představy o realitě, které jsou způsobeny chybou ve vnímání nebo interpretaci vjemů. Například jedinec může vidět něco, co ve skutečnosti není, slyšet něco, co neexistuje, nebo mít pocit, který neodpovídá skutečnosti. Na druhé straně jsou iracionální situace, které jsou emocionálně náročné a nepředvídatelné. Tyto situace mohou být způsobeny například silným stresem, traumatem, leknutím, nepředvídatelným překvapením. V iracionálních situacích může být jedinec nucen jednat na základě pocitů, které jsou pro něj v danou chvíli prioritní, a které nemusí být v souladu s racionálními úvahami. Iluze, vzniklé například na základě nepravdivých informací, mohou vést k chybným rozhodnutím a následně ke zklamání a frustraci. Iracionální situace mohou způsobit úzkost, strach a pocit bezmocnosti, což může mít dlouhodobé následky na duševní zdraví a oslabení životní síly. Iracionální situace jsou ale také součástí (nevědomého) prožívání změněných stavů vědomí.
Nicméně, je důležité si uvědomit, že iluze a iracionální situace jsou přirozenou součástí lidského života a mohou být překonány. Proti iluzím může pomoci kritické myšlení a ověřování informací, které k nim vedly. Proti iracionálním situacím může pomoci rozvíjení emoční inteligence, tedy schopnost rozeznat své emoce, přijmout je a řídit je, a také schopnost správného vyhodnocování informací, schopnost relaxace a zvládání stresu. Vždy je důležité rozpoznat rozdíl mezi realitou a iluzí a naučit se přizpůsobit své představy tak, aby byly v souladu s momentální realitou. Teprve potom je možné přehodnotit předsudky, že něco nezvládneme a postavit před sebe určitý cíl, vědomě pracovat s myšlenkami a emocemi z pozice přítomného okamžiku, pracovat s volní silou a vědomě utvářet svou budoucnost.
Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu
O vědomém vytváření reality už toho bylo řečeno a napsáno mnoho. Vědomé vytváření budoucnosti je možné, zaměřením své pozornosti na daný cíl, záměr nebo přání s tím, že cesta je otevřená a připravená a není nutné horečně vymýšlet, jak daný záměr podle přesného plánu naplnit. Je ale třeba dát si pozor na vytváření iluzí. Sedět například ve svém obýváku, jen tak si meditovat a snít, aniž bychom směrem ke svému cíli neučinili žádnou aktivitu, žádný pohyb, aniž bychom na své cestě nesledovali synchronní pobídky, nepracovali se svými strachy, obavami a nejistotami, aniž bychom v praxi nepoznávali, jak funguje síla vnitřní vůle a vnější přitažlivosti, nás k cíli nedovede. Aktivita a pohyb směrem k cíli je zcela zásadní. Žádné přání nebo záměr se neuskuteční jen tak sám od sebe, bez aktivní práce na sobě, na objevování magických schopností lidské mysli a představivosti přímo v praxi, každý den krok za krokem směrem k jasně stanovenému cíli. Moudrost Sofie nás nabádá krok za krokem provést změnu přístupu k životu, změnu stylu, jakým vedeme svůj život.
Důležité je hledat efektivní způsoby, jak se chránit před negativními vnějšími vlivy. To může zahrnovat meditaci, jógu, pohyb v přírodě, nebo jiné praktiky, které nám pomohou udržovat svou vnitřní energii, psychickou, mentální a duševní sílu v harmonii a rovnováze. Můžeme také být pozorní k tomu, jaké informace, osoby a situace přitahujeme a přijímáme do svého života, a snažit se vyhnout všemu, co nám může přinést problémy spojené se stresem, se ztrátou energie a vnitřní síly.
♥ ♥ ♥
Zůstávejme ukotveni ve vnitřním klidu, nerezonujme s energií strachu, nepodporujme už tak těžké vnější síly. Nyní je čas udržovat stav vědomí, kdy pouze existujeme. Přes veškeré vnější dění, přes veškeré napětí, které již není pro nikoho skryté, vnímejme dokonalost, která je stále přítomná, je stavem čiré existence. Tím nyní prospějeme sobě i stavu kolektivního vědomí. Udržujme své bdělé vědomí mimo podmíněný, roztěkaný stav mysli, mimo podvědomé nastavení, mimo vnitřní hranice neklidu, obav a strachu, pokud je to možné. Dovolme si všímat si tlaku, který jde zevnitř, a který jde zvenku (a je silnější více než obvykle), z pozice vnitřního klidu. Je to stav, kdy vnímáme přítomný okamžik jsoucí v pozadí běžného myšlení, v pozadí zneklidňujících informací, jen jsme a pozorně a ostražitě sledujeme dění v prostoru. Nyní si pozorně uvědomujme, že naše frekvenční úroveň přitahuje souhlasné nebo podobné vnější energie. Nyní není čas podléhat vášním a hlasitým projevům, které rozdělují, podmiňují a soudí. Vylaďme se na vzájemné a posilující souznění v harmonii, ať se to zdá být jakkoli těžké, navzájem se tak podpoříme v udržení rezonance vnitřního klidu.
Poznámka: Dnešní článek je reakcí na smutné uvědomění, jak moc přibývá lidí zabývajících se smyslem vlastního života. Nejčastěji pokládané otázky, které je nejvíce trápí: Proč jsem na světě, kam směřuji? Jaké je mé životní poslání, proč nemám sílu jít dál? Proč nemám sílu porozumět sám sobě a své pozici ve společnosti?, jsou obrazem dnešního, neutěšené světa.
Související články: Hluboký význam vnitřního klidu – vnitřní svobody, Osmička je síla a síla je řev lva
PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?
Zdroj fotografií: pixabay.com
Diskuze
PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?