Superhologram a fraktální vzorce – holografický model světa

Hlubší úroveň reality nám napovídá, že vesmírná databanka informací je složena z kompletních a ucelených vzorů různých dimenzí, které v součtu vytváří projekce hologramů. Tyto projekce jsou založené na předpokládané fraktální a holografické podstatě reality (celek je obsažen v každé části). Kapacita pro ukládání informací do prostoru vesmírného Super-Hologramu je nekonečná. Na úrovni každého hologramu (různých subsystémů Super-Hologramu) jsou informace jednak kódovány, a jednak dekódovány. Rozdělíme-li obraz tvořený hologramem na libovolný počet částí, obraz celku zůstane zachován v každé oddělené části, každá malá část hologramu představuje celý obraz v plném rozsahu. Každé oddělené místo hologramu, například v podobě trojrozměrné projekce, bude miniaturní kopií neboli dokonalým odrazem celku. V mystickém duchu nalezneme nejednu prastarou moudrost, která nám napovídá totéž: Absolutno v makrokosmu se projevuje ve zmenšeném měřítku jako různorodost mnohosti v mikrokosmu.

Fantomová přirozenost vesmíru spočívá v neoddělenosti, v nelokálním propojení různých dimenzionálních úrovní, které jen zdánlivě (spolu)působí odděleně na kvalitu vesmírného Super-Hologramu

Hologramy jednotlivých dimenzí se nevztahují k žádnému konkrétnímu, lokálnímu místu, v podstatě jsou všude, jsou neoddělitelnou součástí vesmírného Super-Hologramu. Oddělenost čehokoliv je iluzí, například oddělenost všech atomů nebo všech elementárních částic ve vesmíru, všech atomů všech existujících věcí. Představme si, že všechny atomy uhlíku, jenž je základním prvkem života, nejsou na jemnohmotné úrovni od sebe oddělené, jsou nelokálně propojené – jsou všude a zároveň nikde. To nám připomíná definici, že minulost, přítomnost a budoucnost se odehrává současně, přináší nám to také pochopení různých parapsychologických fenoménů, paranormálních jevů a schopností lidského vědomí. Částice světla, ať už je jejich zdrojem jakákoliv hvězda ve vesmíru, nejsou od sebe oddělené, vytváří velmi souvislou pavučinu informací, která je součástí Super-Hologramu, a každá částice světla přitom obsahuje informace o celku. Zde můžeme najít vysvětlení různých časových abnormalit, časových kapes, takzvaných trhlin v čase a podobně.

• Paměť a vzpomínky, na úrovni lidského vědomí, jsou utvářené mini hologramy („bity informací“), které nenajdeme pouze v mozku, ale „rozptýlené kdekoliv v prostoru“, počínaje prostorovou „simulací fyzického těla“ – každé jeho buňky.
• Každý z nás si své vzpomínky ukládá do osobního hologramu, zde noční snové vědomí čerpá inspiraci pro sny, v kterých se může různě promítat (prolínat, pronikat, křížit se, přeskupovat) minulost, přítomnost i budoucnost, sny v kterých se můžeme setkávat s již nežijícími bytostmi, nebo s bytostmi z budoucnosti.
• Také denní vědomé sny se podílejí na utváření osobního hologramu. Vzpomínky a informace získané životními zkušenostmi se vzájemně prolínají – interferují. Podobně jako se vzájemně prolínají světelné vlny, jako se vzájemně kříží geny, nebo jako se vzájemně kříží viry, nebo jako se vzájemně prolínají naučené vědomosti a schopnosti získané praxí a zkušenostmi.
• Podobně se vzájemně pronikají paralelní vesmíry a různé prostorové dimenze (jedna může být neviditelně přítomna v druhé).
• Stejně tak se mohou prolínat lidské sny – snová projekce jednoho člověka se snovou projekcí druhého člověka (pokud tyto sny spojují společně sdílené bity informací).
• Toto prolínání či přeskupování si můžeme představit jako barevná políčka informací, která se přeskupují jako barevná sklíčka skrytá v kaleidoskopu, a neustále vytvářejí nové vzory a obrazy pravděpodobných možností.
• Stejné obrazy pravděpodobných událostí vytvářejí informace, které obsahují naše myšlenky. Myšlenky mají ohnivou podstatu, světlo té které myšlenky se prolíná s tou částí hologramu, na které vědomí zaměří pozornost.
• Každá myšlenka, sen a představa je součástí celkového osobního hologramu, ten je zase součástí hologramu Země, ten je zas součástí hologramu planetárního systému a tak dále, až se přes všechny tyto subsystémy dostaneme k vesmírnému Super-Hologramu.

Nekonečnost vesmíru můžeme nahlížet za hranicí Super-Hologramu, pokud si nad jeho úrovní představíme jakýsi vesmírný „super-počítačový systém“

Super-Hologram je utvářen nekonečným počtem bitů informací, jde o sumu, kterou si nedokážeme ani představit, vzhledem k tomu, že třeba jen jeden jediný člověk je schopen zapamatovat si během života zhruba desítku miliard bitů informací. Neurofyziologický operační systém mozku člověka dekóduje a ukládá do osobního hologramu další a další kódované informace, které spolu různě interferují a ve vzpomínkách a paměti se nám podle aktuální potřeby vybavují. Nadneseně můžeme říci, že tyto informace se „vybavují mezi sebou“ a na podnět mozku se uskupí tak, jak v danou chvíli potřebujeme, a nám se v mysli vytvoří souvislý obraz požadované informace.

• Je možné, že vesmírný „super-počítač“ různé bity informací a různé frekvence informací matematicky konvertuje, informace dokáže vyhodnotit, změnit, přestoupit, obrátit.
• Například třeba jen nepatrným zásahem mění podmínky k životu tam, kde dochází k pokroku ve vývoji, nebo tam, kde dochází k nebezpečným výkyvům, a změnou podmínek automaticky vyrovnává nedostatky, aniž by docházelo ke ztrátě jakýchkoliv dat ze společného kosmického úložiště.
• Tyto operace na úrovni holografických systémů dovolují například realizaci transformace vědomí na základě dat, která jsou do hlavního systému pravidelně vkládány z prostředí, kde k procesu transformace dochází.
• Tento proces v oblasti spirituality zjednodušeně nazýváme zrcadlením.
• Proces transformace je nastaven, je obsažen a zahrnut v samé podstatě vesmírného Vědomí, ale bez přímé účasti lidského vědomí zůstane nevyjádřenou latentní možností.
• Přitom záleží na každém člověku jakou nabídku z projektu transformace, jakou její položku si vědomě či nevědomě vybere.
• Procedurální paměť (založená na pravidlech a dovednostech té které civilizace) a epizodická paměť (založená na zkušenostech v čase a prostoru) vesmírného „super-počítače“ obsahuje vše, co lidské pokolení za svou existenci kdy vytvořilo a čím se kdy zabývalo, jedná se o kvanta informací, která si vědomě (v celém jejich rozsahu) nevybavujeme.
• Jedná se o zkušenosti lidských bytostí, každá zkušenost produkuje nové a nové informace, které jsou základem holografických paměťových subsystémů. A právě tyto subsystémy jsou zdrojem informací pro kosmické úložiště dat – pro vesmírný Super-Hologram.
• Cokoliv v realitě hmotného světa podlehne entropii, zůstane v holografické podstatě vesmíru na úrovni takzvaných morfických polí navždy zaznamenáno, včetně lidské paměti „poskládané ze vzpomínek“.
• Osobní vědomí každého z nás je napojeno na centrálu vesmírného Vědomí, vesmírný „super-počítač“ ale nerozlišuje, co se skutečně stalo, od toho, co je pouhá představa, sen či vizualizace.

Osobní holografický profil člověka  v úložišti kosmických dat

V rámci této úvahy je možné vycházet z poznatků, podle kterých funguje procedurální a epizodická paměť toho kterého člověka během jeho životního, psychického a duševního vývoje. Na úrovni osobního holografického profilu je obsaženo naprosto vše, co mysl konkrétního člověka kdy vytvořila, obsahuje vše, co se dotýká emoční paměti a citových rozměrů každého prožitku. Přitom si v tom kterém okamžiku, kdy vzpomínáme na minulost, (na různé procesy svého vývoje), vybavujeme pouze tu část prožité zkušenosti, na kterou se vědomě zaměříme. Procedurální paměť souvisí s danými pravidly pro různé funkce fyzického těla, souvisí  s postoji a dovednostmi, které nám umožňují schopnosti fyzického těla. Přitom se na některé záležitosti, jako je například proces chůze, nemusíme soustředit. Epizodická paměť souvisí s informacemi o událostech v souvislosti s časovými a prostorovými souřadnicemi vztahujícími se k té které prožité události. A na sémantické úrovni souvisí s obecnými fakty o světě a jeho fungování, souvisí se znalostními modely reality, souvisí také s jazykem matematiky, logiky a s programovacími jazyky. Dále smysly dešifrujeme informace také v podobě různých vlnových frekvencí (světelné, zvukové), protože světelné a akustické jevy jsou nedílnou součástí holografické reality.

Pokud bychom se rozhodli sepsat velmi ucelenou autobiografii, s veškerými daty uloženými v osobním hologramu, potřebovali bychom na sepsání takto detailního životopisu nejméně celý jeden život. Osobní hologram každého člověka je jiný, (úplný a celistvý autobiografický model současného života, a na vyšší úrovni součet zkušeností všech minulých životů), v úložišti kosmických dat se nenajdou dva stejné osobní hologramy. Ale všechny do jednoho jsou součástí Super-Hologramu a poskytují informace vesmírnému „super-počítači“.

Finální vypočtená hodnota příchozích dat na úrovni „vesmírného super-počítače“, který „matematicky“ konstruuje různé verze reality, (zde je brána v úvahu shodná hodnota dat nadpoloviční většiny účastníků transformace vědomí), se promítne do prožívané reality a do každého transformačního procesu. Takže ve výsledku si již dokážeme představit, že na úrovni vnímatelné skutečnosti se promítne taková verze reality, pro kterou se jako jeden celek, složený ze samostatně myslících dílčích částí, nakonec rozhodneme. Verze reality, pro kterou se nerozhodneme, nepřestane existovat, v podobě informací zůstane na úrovni Super-Hologramu jako potenciální možnost, například pro další civilizace, nebo pro vývoj jiné paralelní reality.

Realita hmatatelného světa, která je vnímatelná díky (nedokonalým) smyslům a (nedokonalé) zrakové soustavě je „výňatkem“ z velmi pestré změti frekvencí, které se formují a uskupují v podobě pravděpodobných možností za hranicí viděné a smysly vnímatelné reality. Možná je to také konvenční způsob vnímání (naučený, obvyklý, dohodnutý, sjednaný, běžný), který lidskému vědomí brání být více originální, více netradiční a více nevšední, a tak je nám zabráněno vidět více jednotlivostí skrytých v celku, vidět více z mnohotvárného spektra skutečné reality.

A jak funguje holografické působení vědomého vědomí? Pokuste se navodit si například snovou meditaci nebo meditační vidění, které k vám přijde, aniž byste užili jakékoliv psychedelické látky

Podmínkou je naprosté uvolnění fyzického těla, zklidnění dechu a dokonalé utišení myšlenek. Dopřejte si vize, které budete ze začátku řídit, a které budou začínat vždy podobně. Zavřete oči a ponořte se do vidění „barevných světelných políček“, přeskupujících se za zavřenými víčky jako barevná sklíčka kaleidoskopu. Po chvilce uvolněné představivosti barevná políčka zmizí, objeví se jediné pole v podobě stříbrné, zlatavé nebo purpurové záře a poté vaše vědomí vstoupí do labyrintu obrazů, které jakoby nepocházely z tohoto světa.

V tu chvíli můžete intenzivně vnímat, jak se vaše vědomí rozšiřuje vnějším prostorem, vnímáte, že vaše vědomí není součástí pouze vašeho mozku, pouze pevné reality kolem vás, pouze prostoru a času, který omezuje běžné vnímání. Uvědomíte si, že je to vědomí, které utváří zdání pevné, hmotné reality, vědomí, které je propojené s každým atomem hmotného světa, s každou energetickou vlnou holografické iluze hmotného světa.

Vědomí odpoutané od biologické struktury fyzického těla

Podmínka uvolnění těla, zklidnění dechu a myšlenek je nutností, teprve poté se „holografická struktura vašeho těla“ jakoby rozplyne a stane se součástí nekonečného prostoru. Tento obrat ve vnímání reality vás může zprvu trochu vylekat. V tu chvíli se opět uzemníte a snové vize zmizí, ale častějším tréninkem se vám bude dařit stále snadněji své vědomí nadlehčit a uvolnit. Odpoutat od biologické struktury fyzického těla a ponořit se do takzvaného „kvantového chvění časoprostoru“, do fantastických holografických myšlenkových obrazů, které se vám budou zdát skutečnější, než cokoliv, co si dokážete na úrovni hmotné reality představit.

Podobně mohou fungovat cílené léčebné meditace, kdy se zaměříme na snové představy o zdraví, o spokojenosti, o síle lásky a podobně. Podmínkou je přesunout myšlenky a z nich utvořené představy a obrazy na úroveň holografické sféry fyzického těla nebo určité části životního příběhu a přitom se vědomě soustředit na to, že holografické snové obrazy (holografické projekce) jsou stejně působivé a skutečné jako fyzická realita, že s jejich pomocí můžeme tuto sice pevnou, ale přesto tvárnou realitu vědomě dotvářet.

Eshop – INSPIRACE PRO ŽIVOT – eKnihy během pár sekund online

Na této snové úrovni můžete jakkoliv fantazírovat, zde není vaše snění ničím omezené, snad jen osobní schopností snění neboli kvalitou snění, kvalitou fantazie a schopností čerpat inspiraci z jakéhokoliv vnějšího a svým způsobem i vnitřního (jemnohmotného) zdroje. Popustit uzdu fantazie není nikdy na škodu, naopak, fantazírování a schopnost snění je velmi důležitá. A to i přes to, že vám někdy díky procesu snění přijdou na mysl úvahy, které se zdají být v rozporu s žitou realitou, a pro které věda prozatím nemá ucelené důkazy. Lidské vědomí není na jemnohmotné úrovni ničím omezené. Omezení vytváří především přesvědčení, že něco takového není možné, další omezení vytváří pevná představa o struktuře času a prostoru.

Související články: Uvědomění prostoru – meditace vhledu, Jak se poprat s myšlenkou, že vesmír je v nás? Pramen kosmické energie a vnitřní duševní model

Holografie (z řeckého holos – úplný a grafie – záznam) je vyspělá forma záznamu obrazu, která umožňuje zachytit jeho trojrozměrnou strukturu. 

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze