Svátek dětí – den, kdy si můžeme uvědomit, jakými výrazy častujeme své děti

Slovo dítě označuje nedospělého lidského jedince. Podle právní úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší 18 let, nabytím zletilosti končí dětství. Dítě neboli potomek (bez věkového omezení), je také označení pro celoživotní příbuzenský poměr vůči rodičům.

Svátek dětí bude za pár dní, možná se někomu bude hodit čas na zamyšlení, jaké výrazy v komunikaci s dětmi používá, čas na to aby tak trochu „pročistil“ paletu slov, která mohou mít hanlivý podtext. Pojďme se podívat, jak bohatá je naše řeč, pokud jde o pestré, citově nebo expresivně zabarvené výrazy související se slovem dítě, s označením pro lidská mláďata.

Dítě je pojem známý ze slovanských jazyků. Člověk se narodí jako novorozenec nebo novorozeně, dívka nebo chlapec, dcera nebo syn. Vyvíjí se od kojence, nemluvněte, batolete, předškoláka, školáka, mladistvého puberťáka nebo adolescenta až po dospívajícího jedince. První dítě v rodině je prvorozené nebo prvorozenec.

Člověk se narodí jako kluk nebo holka. Kluk je také klouček, chlapec, chlapeček, hoch, jinoch, mládenec, mladíček, chasník, holobrádek, holeček. Holka je také holčička, holčina, dívka, děvče, děvčátko, dívčina, děvenka, děvucha, slečna. Označení pro dítě v rodinných vztazích je sourozenec, bratr, bratříček, sestra, sestřička, sestřenice, bratranec. Vnuk, vnučka, synovec, neteř.

Na místo slova dítě můžeme zařadit výrazy jako je miminko, děťátko, robě, robátko, děcko, dítko, ratolest.

Mezi často používané výrazy řadíme slova capart, pachole, špunt, prcek, mimčo, mrně, mrňous, škvrně, svišť, mládě, drobek, benjamínek. Chytrolín, mudrlant, rozumbrada. Pacholek, pacholík, výrostek, neposeda, nezbeda, uličník, rošťák, sígr, lump, darebák, prevít, holomek, chuligán.

Mezi hanlivé výrazy můžeme zařadit slova harant, fakan, fracek a také smrad. Sebranec, levoboček, parchant nebo bastard.

Mladý člověk je junior, teenager, adolescent, náctiletý.

Známe také pojem děti dneška nebo děti zítřka.

Označení party dětí nebo mládeže známe v pojmech omladina, drobotina, dorost, chasa, cháska, banda, tlupa. Často se používají také hanlivé výrazy se širším významem jako je chátra, pakáž, sebranka, holota, čeleď, havěť, verbež, chamraď.

A jaká zajímavá slova, hanlivé výrazy nebo nadávky slýchají děti (nejen) od svých rodičů docela často? Ty jsi blbeček, blboun, ťulpas, trouba, dřevo, truhlík, zmetek, cucák, hňup, ťunťa, trumbera, kopyto, moula, jouda, truhlík, hlupák, hlupáček, tydýt, imbecil, lajdák, hajdalák, flink, lempl, bordelář, trotl, ťulpas, syčák, poseroutka, spratek, chomout, pometlo, jelito, trubka, krasotinka, fajnovka, husa, kačena, nádhera, tintítko, hubeňour, špekoun, nevděčník, počůránek, bábovka, brambora, trumpeta, bačkora, ostuda, balík, dřevák, poleno, kazisvět, huhňa, popleta, jelimánek, strašpytel, měkota, padavka, nešika, nekňuba, nemehlo, svatoušek, kolohnát, bulík, mezulán.

Na závěr nezbývá než vyslovit přání, aby malé i větší děti od svých rodičů neslýchaly emočně zabarvené výrazy jako je harant, parchant nebo smrad. Nebo věty typu: „Ty debile, z tebe v životě nic nebude“. Obzvlášť velmi malé děti, (jejichž láska k rodičům je velmi čistá, ryzí a opravdová), nedokážou pochopit palčivá slova vyřčená matkou nebo otcem: „Ty parchante, já tě zabiju“. Pro duši malého dítěte, slyšícího slova „já tě zabiju“ často, je to něco nepředstavitelně trýznivého. Takové dítě nemá na vybranou. Může se jen přikrčit a svůj vnitřní svět rozbít v obrazech pravého a „nepravého já“. Podobná slova, často opakovaná, zanechávají palčivou příchuť v samé jejich existenci. A pramálo záleží na tom, že rozzlobený rodič to nemyslí vážně. Někdy i jediné zle vyřknuté a silně emočně podbarvené slovo zanechá v dětském nitru velmi živou, dlouho se hojící jizvu. Mnoho takových slov a jizev dokáže navždy zničit dětské sny a touhy.

A co můžeme popřát dětem nejen k jejich svátku? Přece šťastné dětství, takové, které je naučí sebelásce a podpoří v rozkvětu a provede je hravým dětským světem tak, aby získaly pro život tolik potřebnou sílu duševně zdravého člověka.

Související články: Citové bariéry a vznik životních vzorců, Vnitřní dítě v našem nitru, odpuštění a sebeláska, Vnitřní dítě – dovolme si vrátit se ve vzpomínkách do opojného stavu dětských let

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze