Věk Vodnáře, transformace vědomí

Transformace lidského vědomí souvisí s přicházejícím věkem Vodnáře. Je to věk změn v člověku i ve společnosti, ve struktuře lidského vědomí, kdy sebe-popírání zdá se být konečně na ústupu. Je to období poznání zákonitostí vesmíru, které by mělo v konečném důsledku vést k odpoutání se od jakékoli manipulace v souladu s duchovním rozvojem. Konečně nastane, postupně, pro někoho rychle a pro jiného pomaleji, probuzení ze všeobecné deziluze. Věk Vodnáře – věk Ducha – přináší do našeho vědomí odvahu ke změnám, sebepoznání, sebeúctu a sebedůvěru. Je věkem svobody a odpovědnosti sám za sebe. Poznání, že nesmíme své schopnosti podceňovat ale ani přeceňovat. Symbolem transformace je motýl, vážka, Fénix.

Poznatelný vesmír, který je pro nás domovem a stále zůstává i přes své gigantické rozměry jakžtakž představitelný, je naše mateřská Mléčná dráha. Naše sluneční soustava se nachází v jednom z ramen spirální galaxie – v pásu Orionu. Slunce je od středu galaxie vzdáleno zhruba dvacet pět tisíc světelných let. Není bez zajímavosti, že zhruba jednou za dvacet pět tisíc let pozemského času dochází ke vzácnému postavení některých vesmírných těles v přímce se středem galaxie. Jde o vzácné seskupení vesmírné energie, kdy vše jsoucí rezonuje v souladu s galaktickým Vědomím, tehdy jsme nejvíce otevřeni transformaci vědomí.

Nyní končí věk Ryb – přichází věk Vodnáře

Všeobecné globální změny se vztahují k dvoutisíciletým cyklům, kdy se vesmírné Vědomí, a tím i vědomí lidské, transformuje na vyšší úroveň vždy zhruba jednou za dva tisíce let. Každý cyklus je v moci jednoho ze dvanácti znamení zvěrokruhu. Přechod samotný není okamžitý, energie vesmírných sil se nějaký čas vzájemně překrývají. Doba, za kterou se všech dvanáct znamení vystřídá, se nazývá platónský rok. Z našeho pohledu jde o dlouhodobé záležitosti, proto je obtížné pochopit toto putování ,,časoprostorem“ a pocítit duševní ztotožnění s podstatou cyklického vývoje mnohovrstevného vesmíru.

S tím souvisí precese zemské osy. Platónský rok je doba (zhruba dvacet pět tisíc let), během níž vykoná zemská osa jeden oběh kolem pólu ekliptiky. V tomto čase se střídá vládnutí všech znamení zvěrokruhu. Během precese zemské osy se mění poloha světových pólů a světového rovníku. Přičemž dochází k posunu jarního bodu po ekliptice. Jde o posun jarního bodu proti zdánlivému ročnímu pohybu Slunce na obloze. Zjednodušeně řečeno, během precese zemské osy dochází k jejímu otáčení vzhledem k hvězdnému pozadí. Podle těchto a mnoha dalších pozorování se řídí astrologie.

Archetyp Vodnáře je zosobněním nezávislosti, hrdosti a originality. Chápe duchovní podstatu bytí, podstatu Absolutna, zákon zpětného působení, toto jeho vědomí přitahuje magnetickou sílu zpět k němu samému. Duchovně smýšlející bytost zná a ví, že Absolutno se projevuje skrze člověka. Je si vědoma, že v přítomnosti lásky není místo pro sebe odsuzování nebo pro násilnou aroganci vůči ostatním. Vodnářovo vědomí je svědomité, vizionářské a průkopnické. Současné chaotické celosvětové dění je znamením absence duchovního cítění. Avšak dávno bylo předpovězeno, že věda a mystika si k sobě v novém věku najdou cestu, a to se již skutečně pomalu naplňuje.

Věk Vodnáře je věkem duchovního rozvoje

Nesmíme si ale plést duchovno se zbožností, v obou případech je velký rozdíl. Duchovno nás v ničem neomezuje, nic nám striktně nepřikazuje. Lidé se odjakživa snaží vyrovnávat polaritu dobra a zla, objevovat různé duchovní dimenze. Často ale opomíjí, že tyto dimenze je třeba nalézat převážně v sobě samém. Ovšem s vědomím, že podstata člověka není v jeho těle, ale že se nachází v duši. Absence duchovních vizí zakryje všechny ostatní obzory, potom existence zůstává postavena na pouhé pudovosti a materialismu. Nový věk přináší urychlení spirituálního rozvoje vnímavého jedince již v tomto životě. Přináší poznání, že polarita je skutečností pouze v hmotném světě, neboť v Absolutnu existuje pouze jednota.

Potřebujeme především víru v sebe, v samostatné myšlení neovlivněné čísi mocenskou zvůlí, a v neposlední řadě víru v přirozené přírodní zákony. Nepředstavujme si ovšem duchovno na středověké úrovni. Nepředstavujme si Boha jako nějakého nadčlověka a už vůbec ne jako spravedlivého či nespravedlivého soudce. Vše, co již bylo stvořeno a vše, co kdy stvořeno bude je v moci všeprostupující energie, obsažené ve veškeré hmotné i nehmotné realitě, která reaguje v zásadě na lidské vědomí. Vše jsoucí se projevuje určitou formou vibrací.

Vibrace je základní forma veškerého bytí, je základní formou vesmíru. Pochopíme-li tento základní princip, pochopíme nadčasovost veškerého bytí. Není naším úkolem žít z vůle jakéhosi Boha nadčlověka, ale z vůle vlastní. Co by to bylo za Boha, který by nařizoval na hranicích ,,spravedlnosti“ upalovat nevěřící?

Kolektivní vědomí – morfická pole

Věk Vodnáře nám usnadní učení se naslouchání vnitřnímu vedení a objevování nových cest – především za použití intuice, vnitřního klidu a vnímání přítomného okamžiku. Pouze intuice má ten dar doprovodit nás do té nejpravdivější roviny, odpoutat nás od iluzí a naučit nás vidět dosud nikdy nevnímané jevy a okolnosti, skrývající se za individuální pravdou každého jedince. Není možné toto ignorovat a myslet si, že se staneme lepšími lidmi, ač pomocí vesmírné transformace vědomí, jakkoli zjednodušenou oklikou, nebudeme-li ochotni alespoň občas zaslechnout andělské tóny.

Ve starých spisech Vodnář, zobrazený jako klečící mladý muž, vylévá vodu z vědra. Je především symbolem štěstí. Voda vylitá z vědra přináší plodnost vyprahlé zemi. Tak vzhlíželi k Vodnáři staří Egypťané během každoročního očekávání blahodárného rozvodnění Nilu. Ovšem pro Sumery představovalo souhvězdí Vodnáře symbol potopy světa. Nádoba na vodu je bezedná, nekonečná, představuje kolektivní nevědomí lidstva – morfická pole, odkud se k lidem vrací to, co dnes a denně vysílají. Nebeská vědra jsou plná inspirace, nápadů, pozitivních myšlenek, emocí a pocitů, ale také zloby a dalších negativních energií. Vodnář tedy není příčinou ,,potopy“, příčinou lidské katastrofy je člověk sám. Nádoba na vodu také představuje symbol lidského těla. Řekové zas vzhlíželi k vládci všech božstev Diovi, kterého spojovali právě s Vodnářem.

Zobrazit všechny eKnihy a tištěné knihy Psychologie chaosu

Souhvězdí Vodnáře, kterému se někdy říká ,,osvoboditel světa“, sousedí ve zvířetníku se souhvězdím Ryb. Právě od Ryb přebírá královské žezlo Vodnář. Vládnutí Ryb úzce souvisí s křesťanstvím, kdy ryba je jeho symbolem. Křesťanství a královské žezlo Ryb ovládalo svět právě uplynulých dva tisíce let. Do tohoto období musíme přičíst všechna další náboženská vyznání. Charakteristika Ryb sice podobně jako Vodnář představuje mystiku, ale poněkud rozpolcenou, nejednotnou, dělicí od sebe malé skupiny i celé národy. Vodnář naopak přináší jednotu, sjednocení různě orientované víry v jednu celospolečenskou, nerozdělující, po všech stránkách lidskou. Přihlédneme-li k analogii vody, potom v moci Vodnáře najdeme: moře inspirace, oceán otevřených emocí, duchovní prozření, bohatství citu, lidskou sounáležitost a sociální cítění. Než si ale Vodnář s Rybami předá vládnoucí žezla bude ještě chvíli trvat.

S příchodem nového věku souvisí transformace vědomí

Jde o změny ve společnosti, přechodná revolta, zmatek a chaos. Jde o změny, které neproběhnou ze dne na den, ani z roku na rok. Pomalu si zvykáme na zvláštní období, kdy se sluneční soustava energeticky sbližuje se středem galaxie. Právě se mění perspektiva našeho vnímání z heliocentrického (souznění s energií Slunce) na vnímání energie galaktické. Pro jednotlivce proběhnou změny tak rychle, jak rychle bude kdo schopen otevřít své vědomí a změnám se přizpůsobit. Chaos je odrazovým můstkem od pomyslného dna, kdy opětovně projdeme pomyslnou duchovní branou směrem k očekávaným proměnám. Otevřeme-li svá srdce Světlu a Lásce v pokoji přečkáme všechna vesmírná dění než se dlouho očekávaná vesmírná energie ustálí a vytvoří nový řád. Řád bez již nefungujících církevních dogmat.

Ryby ve zvířetníku jsou vyobrazeny v páru. Ryby odkazují na dvojakost. Upozorňují na myšlení, které vše rozděluje na buď a nebo. Vodnář představuje sjednocení, spojení s jednotou a harmonií. Představuje utváření nových společenství, motivuje k pozitivnímu soužití v nově utvářejících se skupinách. Každé zvířetníkové znamení vládne světu zhruba dva tisíce let. Jednou opět přijde čas změn, zvratů a chaosu, až bude od Vodnáře přebírat vládnoucí žezlo další nebeské znamení v kruhu. Všechno je cyklické. Noc se mění v den, radost střídá smutek, mládí jde cestou ke stáří, a život nekončí smrtí. Kolo „osudu“ se nepřestane otáčet. Jakýkoli pohyb čehokoli má vždy na svědomí určitý typ energie. Další příčinnost hledejme v informacích, počínaje Slovem. Potom následuje Vůle.

Pohyb energie popoháněný vůlí a slovem vytváří realitu

Je jen na nás, zda uvěříme v zákony tvoření vesmírné energie, jež dokáže rozhýbat a v život probudit vše hmotné i nehmotné. Je na nás, zda dokážeme odhalit odvěká tajemství pod zdánlivě neprůhlednou rouškou dávné symboliky. Jde o poznání, že vše je prosté a jednoduché. Složitosti vytváříme racionálně zaměřeným myšlením. Pramen poznání a kouzlo všeho tajemného nalezneme podřimující uvnitř nás, pokud se na věci dokážeme dívat ze svého středu a vnímat přítomný okamžik. Tehdy spatříme vše, co je za obzorem.

Počátek věku Vodnáře je ukazatelem na cestě lidského a celospolečenského vývoje. Veškeré informace, které se čím dál více uvolňují z informativní noosféry Země – Prostor Poznání, nechť nám přináší dostatek pozitivního větru – tvořivé inspirace – do plachet.

Související článek: Jak přenést nebe na zemi? Skrze srdce člověka

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze