Zimní slunovrat a nejkratší den v roce

V čase magického zimního slunovratu se vydejte na procházku, kterou spojíte s tichou meditací.  Zahleďte se na sněhem zavátou krajinu směrem k bělostnému horizontu. Vnímejte to všudypřítomné posvátné ticho, klidné rozjímání a nesmírný klid spící přírody. Srdce země pravidelně odpočívá, aby zas s příchodem jara ožilo živoucím tepem a ohněm všech vášní. Vesmírný dech je touto dobou jako očarovaný, ač je mrazivý, křišťálový a stříbřitě třpytivý, přesto zlehka tančí na každé větvičce ojíněných stromů a na okna potemnělých světnic maluje přenádherná krajkoví.

Nejkratší den v roce nastává 21. prosince

Znovu se rodí Slunce, temná síla se vzdává, oslavuje se příchod světla. Božské Slunce je toho dne nejvíce vzdálené od Země a ledová královna je v plné síle. Dříve se věřilo, že od 25.prosince do 6. ledna přichází čas tajuplných nocí, kdy nastávají čarovné reje podivných nadpozemských bytostí všude v lesích, na loukách a v horách. Lidé se obávají zlých duchů, proto zapalují velké ohně, tím uctívají pole, stromy, dobytek a příští úrodu. Tyto magické noci jsou vhodné pro věštění a odkrývání tajemství budoucnosti.

Dávné dodržování svátků a pohanských tradic je v podstatě přímá komunikace s božskou přírodou, nikoliv jak je tomu dnes, kdy vládne podivné divadlo nepochopitelného shonu a emočního vánočního rozčarování.

Z dob pohanských pochází vánoční a novoroční zvyky

Uctívá se jmelí, chrání jedince a především celé rodiny před nepohodou. Tehdy se ještě nezdobil vánoční stromek. Další tradicí je trhání prosincových barborek – větviček třešní nebo švestky. Dodržuje se půst na štědrý den. Pečení dobře vykrmené husy, na svátek sv. Martina, je také starý pohanský zvyk. Z pšeničné mouky se pečou sváteční, švestkové koláče a chleba, dokonce se popíjí břečťanové pivo, které je velmi opojné. Na svátek svatého Mikuláše obchází vesnická stavení průvod v čele s druidem, kterého doprovází v kostýmech ženich, nevěsta a čert.

Ženich a nevěsta představují Slunce (mužský princip) a Měsíc (ženský princip), noc a den. Čert symbolizuje všechny zlé démony (záporné vlastnosti ega), před kterými je potřeba se chránit nejen v těchto svátečních dnech, kdy se stírají hranice dvou navzájem se prolínajících světů.

Symbolem pohanských vánoc je cesmína a břečťan

Břečťan svým spirálovitým růstem připomíná nekonečno, věčný koloběh života. Dívky se zdobí břečťanem a chlapci cesmínou, v domě se věší jmelí. Svobodná, vdavek chtivá dívka touží být právě na štědrý den políbená pod větvičkou vlastnoručně utrženého jmelí. Slavnostně se zapaluje dubové, bukové nebo jasanové dřevo v příbytcích. Jablka se zdobí voňavým hřebíčkem, jablko představuje Slunce, hřebíček sluneční paprsky. Zpívají se koledy. V zimním období je dovoleno dobrým duchům přírody přechodně pobývat v obydlí, pokud uhodí silné mrazy doprovázené ledovým větrem. Domy se rituálně zdobí větvičkami cesmíny, která ochraňuje obyvatele každého domu před jejich neplechami.

Konec starého roku, a začátek nového plodného období

Nový rok a první den v roce je svátkem římského boha, který je zobrazován se dvěma obličeji. Bůh Janus, bůh počátku všech věcí hledí dopředu i dozadu, představuje minulost i budoucnost, počátek i konec. Původně vznikl jako bůh Slunce a světla, je jedním z nejstarších římských bohů. Je ochráncem všech vchodů, dveří a bran, tedy i brány do nebe, také všech nových projektů a staveb. Bůh Janus střeží tajemství hvězdné brány. Za svítání prvního dne nového roku vzýváme boha všech počátků, jeho přízeň si zachováme pokud jej uctíme mlékem, medem, sladkými koláči, ovocem a vínem. Vzýváme jej v klidném rozjímání a žádáme o požehnání všeho dobrého do nového roku. Vzýváme jej také vždy první den v týdnu a první den v měsíci.

Každé jitro je symbolem vděčnosti za životadárné světlo. První jitro nového roku je však procitnutím do nových plánů a nadějí. Věci příští očekáváme s nadhledem, pozitivní energií a s předsevzetími. Ovšem ani smutek, bezmoc, nesplněné touhy, bolestná rozhodnutí nebo osudové zvraty se každému z nás občas nevyhnou. Avšak nemusíme se odevzdaně poddávat melancholii a depresi. Můžeme vlastní energii usměrnit myšlenkami, které necháme plynout a rezonovat v morfických polích lásky, zdraví, prosperity a hojnosti. Budoucí události můžeme uchopit do vlastních rukou klidnou vírou a koncentrací na skvělé cíle. Pustíme-li se do vědomé tvorby věcí příštích, máme naději odvrátit nebo alespoň zmírnit jak očekávané, tak neočekávané nepříjemné události.

Eshop – INSPIRACE PRO SPOKOJENÝ ŽIVOT

(ZAJÍMAVÁ SOUVISLOST: Zimní slunovrat má co do činění s energií, kterou představuje právě bůh Janus. A Letní slunovrat má co do činění s energií svatojánské noci, která nastává z 23. 6. na 24. 6 – den svatého Jana Křtitele.)

Nový rok, kdy pomine pozlátko vánočních svátků, může pro nás být výzvou pokusit se začít dělat věci jinak – srdcem

Nastartujeme-li v sobě touhu změnit především sebe, tím se později změní věci vnější. Odpoutejme se od všeho starého, nefunkčních perspektiv, od všeho, co pro nás již ztratilo význam. Motivujme se jen pozitivními představami, vizemi a intuicí. Věřme ve správnost svých rozhodnutí a očekávání. Zapomeňme však na netrpělivost, neochvějná víra nás k našemu cíli postupně dovede. Nezůstávejme pasivně čekat na zázrak. Každý den přiložme polínko do magického ohně bytí vlastním přičiněním a nepřehlédněme na naší cestě žádné důležité vhledy a znamení, které nás nenápadným tokem synchronizací posunou vždy o krok dál. Ať už se nám cokoliv daří, jsme šťastní a spokojení, dbejme také na to, aby nás neovládala sebestřednost, namyšlenost a pýcha. Pýcha není vlastností duše, pýcha se může zrodit pouze v egu. A jak všichni víme: ,,Pýcha předchází pád.“

Pamatujte si, až si budete dávat novoroční předsevzetí, že v jednoduchosti je síla. Čtěte pozorně: v ,,jedno – duchosti“! Tedy v JEDNOTĚ, ne v dualismu, v DUCHU, ne v egoismu.

Související články: Čarodějné jmelí – symbol nesmrtelnosti

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze