Životní nadhled a moudrost skrytá v podvědomí

Jak v mysli vytvořit vnitřní harmonii, smířit se s protiklady a být naladěn na vyrovnanost? Vyladit svůj vnitřní svět na nekonečné bytí, které je součástí našeho nitra. Uvést se do souladu s vnitřním božstvím, přijímat jej s úctou. Ve vnitřní hloubce najdeme jiný svět, v napojení na zdroj jsme ve své přirozenosti neustále, jen si to neuvědomujeme. V našem vnitřní světě jde o prostor, kde je utvářen náš cíl v jednotě bdělé mysli s energií vyššího Já, přičemž řešení každého jednotlivého kroku je vždy na nás. Jedná se o slovy nezachytitelné vyladění s nekonečnem, a s vědomím, že stav naší mysli je oním hráčem na poli našich příběhů. Z psychologického pohledu je také čas stav vědomí, souvisí s uvědomováním, myšlením a cítěním. Podvědomí nás může upozorňovat, že klid nelze nahradit posedlostí, nebo kdy a proč není správný čas činit určité rozhodnutí.

V každém příběhu interpretujeme sebe, pokud tato interpretace nevychází z vnitřního klidu, okolnosti, které jsou neharmonické, se mohou zdát neřešitelné. Řešení je v propojení lidskosti s tím, co je uvnitř nás božské. I když chaos a cyklické projevy ve vnějším světě také souvisí s tím, co je z vnějšího pohledu božské. Můžeme cítit hněv, ale důležité je nechat „za ním“ vyvstat božskou energii lásky. Nechat se řídit pouze instinktem může být destruktivní. Vždy můžeme vnímat život co nejintenzivněji, ale s tím, že zároveň vnímáme proud božské lásky, jinak nás intenzita bez vnitřního klidu a naplnění uvědoměním, že jsme tvůrci, může převálcovat.

Základní vesmírnou konstantou je akce a reakce, ta souvisí s principem trvalé proměny. Vše, co se proměňuje existuje na základě protikladů energií jin a jang, noc a den, vědomé a podvědomé, smíření a odmítání, tlak a protitlak. Na nás je aktivovat sílu podvědomé mysli a vnímat, kdy se protiklady proměňují ve svůj opak. S vnějšími situacemi máme vnitřní kontakt, to, co se odehrává uvnitř nás, do těchto situací energeticky zasahuje. Myšlenkou a představou aktivujeme proud energie pohybující se v určitém okruhu vnějšího dění. Nepříjemné situace je možné zvládnout, pokud jsme ve svém nitru klidní a vyrovnaní, soustředění na přítomný okamžik a pozitivní mysl. Budoucnost je v lidské mysli. Spiritualita pozitivní mysli je velmi silná, však dobře víme, jak těžké jsou energie a jak se nám nic nedaří v období, kdy je mysl zaměřena na vše negativní.

Ono nejvyšší, nacházející se v našem nitru, vnímavý postoj naší mysli a láska ke stvoření, nás vede rozbouřenými vodami života s nadhledem. Jedná se o neustále připomínaný klid mysli v přítomném okamžiku. Což není snadné, neboť je běžné, že změny nás rozrušují. Jsou situace, nad které se s lehkostí povznést nelze, jde o to neuvíznout v nízké hladině energie příliš dlouho. Některé události se dějí a nic s tím nemůžeme udělat, ale i tak jsme tvůrci, tvůrčí akt spočívá v tom, jaká máme podvědomá přesvědčení a jaký zaujmeme postoj.

Vědět, že odpovědi nosíme v sobě znamená procitnout a aktivovat moudrost skrytou v podvědomí. Ona věhlasná „vnitřní moudrost“ je součástí nekonečné inteligence spočívající v cítění srdcem, v souladu vědomí s podvědomím. Podvědomí někdy nazýváme podprahové já, nadvědomí spojujeme s vyšším Já, ale v podstatě jde o různé způsoby, jak popsat či vnímat spojení s tvořivou inteligencí Prostoru nebo Ducha. Jak pochopit určité duševní zákonitosti, intuitivní schopnosti a tajemství vnitřního mysticismu. Vnitřní mysticismus duše a mysli, propojený s tělem na úrovni vnímání pocitů, nám dává vědět, že tělo, mysl a Duch jsou součástí téhož, pouze se projevují na odlišných stupních vibrací. A že prožívání objektivních zkušeností na úrovni projeveného světa souvisí se zrcadlovým odrazem stavu našeho vědomí. Vnitřní mysticismus souvisí také s tím, že ovládáme útočné myšlenky a neukazujeme na druhé a neříkáme, že jsou vinni jen proto, že my sami nevidíme řešení, nebo proto, že ulpíváme v něčem, v čem nám není dobře.

Pokud si své přání v mysli dostatečně promítáme a zahrneme jej nadšením, podvědomí si toho nemůže nevšimnout a dopřeje nám zkušenost naplněného přání. K cíli jdeme odhodlaně, s vytrvalostí, důsledností a důvěrou. Za každým vědomě provedeným krokem by měla doznívat spokojenost a radost. Přání se nejdříve projeví na energetické úrovni, poté se ztělesní. Ve správný okamžik se cesta ukáže. Hmota je ve svém základu energie vibrující intenzitou „transformačního převodu určité informace“ do bodu viditelnosti. Zde je důležité si uvědomit, že dosažením přání, záměru či cíle nic nekončí, za tímto bodem přichází – musí přijít – nový začátek. Toho si musí být bdělá mysl, která reaguje na zkušenost projevenou jak ve vnitřním světě, tak i v realitě, neustále vědoma. Neustále probíhá vzájemné zrcadlové působení moudrosti podvědomé mysli a bdělé mysli na realitu a naopak.

Inspirace pro vědomou mysl – tištěné a elektronické KNIHY Psychologie chaosu

Myšlenky si můžeme vybírat, nemusíme reagovat na vše, co se nám honí hlavou. Emoce přicházejí, aniž bychom tomu mohli zabránit, ale můžeme si zvolit, jak na ně budeme reagovat. Pocity jsou hlasem duše, učí nás zjemnit vnímání až na úroveň jemnohmotných energií. Pohyb vpřed a zároveň vzhůru znamená pohroužit se do nitra a objevit to božské v nás. Znamená shodu vědomí a podvědomí, nejjednodušší způsob, jak vnímat princip Jednoty. Z této radostné vnitřní jednoty může vzejít prožitek emočního sepětí s tím, co je vznešeně božské a co se nachází ve vnitřním pocitu štěstí. Prožívat nebe na zemi vyžaduje jednotu levé a pravé mozkové hemisféry. Nebe na zemi – co si pod tím můžeme představit? Jednoduše spokojenost, radost, klid, bezpečí a dostatek a další příjemné záležitosti, které cyklicky prožíváme v polaritě s tím, co jako nebe na zemi ze svého úhlu pohledu nevnímáme.

Na hlubší úrovni je štěstí stav vědomí. Pozornost proto věnujeme napěťovým aspektům našeho mentálního světa. Například myšlenkám o tom, že nejsme nebo nemáme schopnost být tím, čím chceme být. Otevřeně pohlížíme na smutek nebo rozčarování z toho, že nemáme to, co chceme mít, že nejdeme tam, kam chceme jít. Podobná tvrzení dávají sílu podvědomé mysli a energii uskutečnění, aby se to, co myslíme a vnitřně vidíme jako skutečné, projevilo v realitě. Základem všeho je uvědomit si, že jsem pozorovatel. Jakmile si to uvědomím, sám sebe inspiruji a postoupím o stupínek výš a stanu se pozorovatel pozorovatele. Je odvážné tvrdit: žijte v přítomném okamžiku a o nic jiného se nestarejte. Starosti tak odevzdáte Prostoru Možností. Řečené nestačí vědět, nutné je vše převést do praxe a pozorovat, (se vší odpovědností za vlastní život), co se bude dít – jakým způsobem nám Prostor Možností v každém tady a teď jde naproti. A to i včetně „negativních“ představ nebo přesvědčení. Starosti jsou součástí života, vše má své řešení, jen to řešení musíme k sobě nechat přijít. Nebojovat, nevytvářet odpor a protitlak. Odložit tíhu, kterou neseme, mít odhodlání a nechat působit čas.

Tak je možné dosáhnout nerozdílnosti – nic už pro nás není lepší ani horší. Nerozdílnosti je dosaženo ve chvíli, kdy osobní pocit odevzdání následuje po vědomém přijetí a procítění vlastního přání. Zde je podstatné, že osobní znamená subjektivní, realita, jakou na úrovni přání naše mysl popisuje, je popisovaná z vnitřního pohledu. Jakmile energii přání uvolníme, vědomě se také zbavíme jakékoli předpojatosti nebo jednostrannosti – energii přání odevzdáme Prostoru Možností a necháme se vést. Přitom plujeme v souladu s energiemi rytmických změn a jednáme s veškerou pečlivostí a opatrností. Přitom víme, že přání, které v sobě nosíme, přivedeme na svět nepochybováním o tom, že jakmile uzraje čas, setkáme se s jeho zhmotnělou podobou. Nechte do svého mentálního těla, především do oblasti vnitřního klidu, nepřipoutání a „tvárného prázdna“, prostoupit světlo informací, neboť v „prázdnu“ je velká síla, může na sebe vzít jakýkoli tvar, počínaje světlem, které dává tvar všemu zjevenému v prostoru bytí.

Vědomá mysl, flexibilní a přitom klidná a synchronizovaná s podvědomou myslí, rozhoduje, co uvidíme na proměnlivé obrazovce života. Naše zastaralá přesvědčení vytváří vnitřní matrici, která nám svou nepružností někdy zabraňuje vidět pravdu. Vesmír nám jemnými posunky ukazuje, kdy je třeba změnit plán, nebo určitou jeho část. Součinnost vědomí s podvědomím je symbolicky zobrazena v hexagramu, šesticípé hvězdě. Máme-li přání, potřebujeme jeho ideu nejdříve ukotvit v podvědomí, a na mentální úrovni proměnit touhu v jistotu. A my už víme, že se tak děje v okamžiku, kdy se uvolníme a následujeme synchronní pobídky a intuitivní vedení. Výběrem z neomezeného potenciálu zkoumáme a zároveň prožíváme určitou linii jemnohmotného Prostoru Možností projevenou na úrovni hmotné reality.

Související články: Posílení aktivity třetího oka – šestého smyslu, Hexagram – symbol Slunce, šestiúhelník a Šalamounova pečeť

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Nebo objednáním tištěných knih přímo v nakladatelství ANAG, nebo v nakladatelství Nová Forma. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj obrázků: Pixabay.com

Diskuze