Duševní ztráty a nálezy v harmonii s živly

Stín je vždy něco nepoznaného, něco nepřímého, tmavého, neoblíbeného, nepříjemného, skrytého v šeru, v příšeří, skrytého v záchvatech duševní slabosti, skrytého v únavě, v nemoci, ve smutku či ve strachu. Nerozpoznaný stín, v podobě neurčitého pojmu, ubírá člověku moc (sílu), stín se sám stává mocným a člověk se stává ne-mocným. Pokud ani v okamžiku, kdy je člověk oslabený, není rozpoznán stín (příčina), moc stínu nabývá na síle a tato síla se může stát až fantomovou. Odpočinek v pravou chvíli a nehledání rozporů tam, kde žádné nejsou, uvolňuje ducha i tělo. Odpočinek, kdy se zcela odpoutáme od racionálního řešení, kdy se zcela vzdáme problému, přináší výsledky v náhlém uvědomění, kdy odhalíme, pomocí intuice a síly vycházející z podvědomí, správné řešení (situace, problému, zadaného úkolu).

NA JEMNOHMOTNÉ ÚROVNI JSOU JEMNÉ NUANCE ENERGIE ŽIVLU VZDUCHU, OHNĚ, VODY A ZEMĚ PRALÁTKAMI VŠEHO BYTÍ

Stíny zastupují to, co si člověk vědomě či nevědomě odpírá, například odpočinek, projevovat emoce, projevovat city, reagovat v pravdě, nikoliv v předstírání, odpírá si myšlenkový a duševní klid, hravost, fantazii, intuici a iracionální vnímání. Případně jedná extrémně opačně: popírá racionalitu a propadá pouze duchovním disciplínám, a tím také ustrnutí v pasivitě, neřeší negativní stránky života, považuje se za oběť a myslí si, že jiné cesty není. Některé svaté řehole říkají, že strádání je pro člověka normální a snad i nezbytné, předepisují chudobu, poslušnost a odpustky, plnění omezujících příkazů, věrnost dogmatům a oddanost „až za hrob“. Dobře míněné světlo se snadno změní ve svůj protiklad, protože cokoliv, co se pohne za určitou hranici energie jang (kdy jang silně převažuje), či za určitou hranici energie jin (kdy jin silně převažuje), se může nepozorovaně změnit ve svůj protiklad. Chyby, které se zákonitě dostaví, mají zástupnou funkci stínu, který nebyl včas rozpoznán. Schopnost zničit sám sebe máme každý z nás, připravenost k čemukoliv tkví v každém z nás, tedy i schopnost ničení a boření. Strach ze stínů je důsledkem neschopnosti rozpoznat vyvažující těžiště mezi základními silami vesmíru jang a jin, vychází z nepochopení polarity, které se nelze v trojrozměrné realitě zcela a bezprostředně vyhnout.

Polaritu můžeme vymezit dvěma slovy: buď-anebo. Lidská bytost se neustále nachází v tomto stavu, polarita je součástí myšlení i rozhodování, je součástí veškerého prožívání, nelze jí uniknout bez vědomého soustředění se na přítomný okamžik. Respektive nelze uniknout trvalému napětí mezi polaritami, úspěchem je, pokud v tomto napětí rozpoznáme stav soudržnosti, vyváženosti, harmonie. Tento stav je ale stavem bytí, kdy vyváženost vychází z lidského nitra. Porušení zákona polarity, kdy základ harmonie se nenachází ve vyváženosti (například mezi protikladnými energiemi přírodních živlů), přivolává stíny. Soustředění se pouze na princip jednoho ze čtyř živlů (například ohnivého), soustředění se pouze na „spásonosné světlo“, paradoxně vyvolá stíny například v podobě náhlé, těžké melancholie (jde o nepříjemné duševní stavy, kdy živlové energie vody „automaticky“ vyrovnávají nezdravé vychýlení jedním směrem).

Pocítit spjatost se stvořením znamená vidět sebe (základní vesmírnou energii) ve všem, a současně vnímat veškeré stvoření uvnitř sebe, vnímat rytmus toku vesmírné materie, která nás spojuje se vším, aniž bychom ve všem viděli pouze objekt oddělený od subjektu. Nepociťovat tuto spjatost se vším znamená odpoutávat se od pravdivých pocitů propojených s intuitivním vnímáním. Ztráta intuitivního vnímání může mít na svědomí nezdravou posedlost v touze být za každých okolností vždy alespoň krok před vlastním „osudem“, což spočívá například v přehnané mánii kdy člověk, než cokoliv udělá, než se pro cokoliv rozhodne, radí se s kartami, s hvězdami, s kyvadlem a tím upozaďuje schopnost jednat přirozeně intuitivně, být vědomě v přítomnosti a sledovat životní synchronizace.

Do vesmíru i na oblohu člověk od pradávna promítá své projekce, například v podobě souhvězdí, která vznikala postupně s vývojem té které dávné civilizace

Souhvězdí a hvězdná mytologie, která se později souběžně s vývojem vědomí člověka stala základem astrologie, vznikala díky pozorování noční oblohy. Všechny dlouhodobě promítané projekce, které vznikají nejen pozorováním, ale i schopností napojit se na jemnohmotné astrální sféry, získají v běhu pozemského času silný potenciál a stanou se skutečností, nedílnou součástí kolektivního vědomí, (toho kterého morfického pole všech zúčastněných pozemšťanů). Časem vzniknou archaické pravzory, spirituální archetypy, astrologické hvězdné mapy, ale i vědecké vědomostní programy, se kterými se podstata člověka natolik sžije, že tyto vzory holografických morfických polí přilnou ke každé vtělené duši, (například v astrologii se jedná o okamžik narození a výpočet jedinečné osobní astrologické mandaly). Proto, pokud člověk nerozumí tomu, co se odehrává v jeho duši a v jeho životě, může se čas od času obrátit na radu k „hvězdopravcům“, pokud jsou zároveň zdatnými psychology a moudrými rádci. Psychologická astrologie (celistvá, asociativní) nehledí na člověka pouze jako na hmotný objekt, primárně zkoumá člověka jako energetický celek, k tomuto zkoumání slouží zrcadlo principu polarit, například v podobě slunečního zvěrokruhu. Je třeba ale také počítat s energií živlů a s cyklickými přírodními zákony. Energie živlů má nepřehlédnutelný vliv na lidské zdraví, což lze vypozorovat také ve způsobu stravování (energie živlů je obsažená také v potravinách).

Noční obloha posetá hvězdami, pokud ji budeme sledovat, aniž bychom cokoliv tušili o kvantech částic, o světelných letech, o gravitaci, o mlhovinách, které tvoří galaxie, o vakuu či temné hmotě, pokud ji budeme sledovat, jako by nás od oblohy neodděloval žádný prostor, budeme ji vnímat jako součást nás samých. Od okamžiku, kdy začneme svět jakkoliv striktně definovat, začínáme se oddělovat od podstaty stvoření, díváme se na vše odděleně a sebe oddělujeme od celku. Díváme se na sebe, na prostor a na objekty v prostoru odděleně – oddělujeme naší vnitřní podstatu od všeho jsoucího. Tím není řečeno, že to tak v určitých mezích není v pořádku, pouze však, pokud se současně dokážeme navracet k celistvosti a naší vnitřní podstatu si stále uvědomujeme jako součást všeho jsoucího. Jedině tak lze pocítit a stále vnímat pouto se Zemí, s přírodou a vesmírem. Pokud ztratíme toto pouto, začneme projektovat vše, co považujeme za ztracené či negativní do temných sil přírody (do živlů v jejich ryze hmotné podobě). Zapomeneme na moudrost ničím neomezeného vědomí celku, která je stále v nás, pouze je zastíněna oddělováním na osobní individualitu a vše ostatní.

Člověk velmi snadno zapomene, že se nechává unášet čímkoliv, co sám vytvořil (magické procesy tvoření fungují vědomě i nevědomě), včetně jakýchkoliv dlouhodobých a svazujících podnětů, které v lidském nitru vyvolávají strach a pocit bezmoci

Přitom moudrost kosmického vědomí celku nosíme uvnitř sebe, spočívá v jemné energii duše a v principu živlů, jejichž projevem ve hmotné realitě je příroda, (vědomí živé přírody – Natura naturans – aktivní tvořivá příroda, příroda ve své nejhlubší podstatě). Lidské tělo je chrámem pro duši, stejně jako ve vesmíru funguje i v lidském těle tajemné mysterium, které se dotýká podstaty veškerého života. Magie slova a představivosti je život sám, kdo se ztotožní s tímto tvrzením, stane se součástí magických procesů, které bude vnímat vědomě skrze božskou jiskru, jejíž potenciál každý z nás nosíme v sobě. Přestat se nečinně (nevěřícně) divit jak je to či ono možné, případně přestat zatvrzele odsuzovat přírodní a vesmírné magické principy a procesy tvoření, nás přivádí blíže k sobě, blíže k přírodě a vesmírným cyklům. Jeden z magických zákonů přírody je vyjádřen v symbolu kříže, který, mimo jiné, představuje čtyři živly. Střed rovnoramenného kříže, kde se živly setkávají, je symbolem harmonie, naplnění a pochopení principu vesmírných dualit.

Lidské tělo není pouze pevná, kůží ohraničená materie, která by dokázala existovat bez jemnohmotné entity, kterou nosíme nejen uvnitř sebe, energie duše nás současně dalece přesahuje. Lidské tělo není jen statickým projevem hmoty v podobě člověka bez duše, není nic pevně daného, je stejně tak hmotou jako energetickým projevem vyšší materie pra-vědomí. (Bez duše = bez energie). Životní energie koexistuje ve vzájemném dotýkání se s energetickými projevy okolní hmoty, která sama, ať už je to jiný člověk nebo kámen, také není statická. V soustředění či ve vědomém záměru, ale i nevědomě, dochází k jemné výměně energie se vším, s čím přicházíme do styku, a na vyšší úrovni dochází k výměně energie mezi vším jsoucím. Ve hmotném prostředí, vymezeném třemi rozměry a časem, kde životní, vysoce vibrační energie snižuje své vibrace, a kde se proměňuje ve hmotu, musí existovat i určité napětí (energetické pnutí či odpor), které se projevuje v dualitě. Nepochopit a ztratit sám sebe v dualitě, nebo ztratit se sám v sobě, (vystoupit z pomyslného středu věčného bytí), je snadné, obtížnější je sám sebe (ve svém nitru) zase odhodlaně nalézt.

Milovat sám sebe znamená být milován

Pokud se člověk postaví svým racionálním rozumem do „středu vesmíru“, neznamená to, že odsoudí k zániku vše alternativní, vše tvořivě božské, vše projevené v archetypech, v planetách (astrologie), v mýtech či dávných pohanských tradicích. Protože pokud už si do tohoto středu stoupne, tak s vědomím, že udržet se ve středu nebeského kříže vyžaduje velké úsilí propojené s duševní vyrovnaností a duchovní moudrostí. Představte si, že stojíte uprostřed rovnoramenného kříže, jste si vědomi, že každé rameno kříže představuje jeden ze čtyř živlů: vzduch, oheň, voda, země. Pokud máte ve svém těle energie živlů vyrovnané, jste celiství a po všech stránkách jste v pořádku, sami se sebou a se svým okolím jste v harmonii, v životě se vám daří a vyzařuje z vás štěstí a spokojenost. Toto je ale ideální stav, který se zákonitě střídá s opačnými póly lidské existence, které ale nutně nemusejí být extrémní a zničující.

Podívejte se na pomyslný kříž přírodních moudrostí, který vyjadřuje princip vesmírných živlů, a uvědomte si, v jakém slunečním znamení jste se narodili:

• Princip vzdušného živlu: svazující, sangvistický, soustředěný na „ty“, vyrovnávající, jang, pozitivní. Sluneční znamení: Blíženci, Váhy, Vodnář.
• Princip ohnivého živlu: expanzivní, cholerický, soustředěný na „já“, útočný, jang, pozitivní. Sluneční znamení: Beran, Lev, Střelec.
• Princip vodního živlu: vnímající, flegmatický, měkký, přijímající, ochraňující, jin, negativní. Sluneční znamení: Rak, Štír, Ryby.
• Princip zemského živlu: soustřeďující, melancholický, tvrdý, zhušťující, upevňující, jin, negativní. Sluneční znamení: Býk, Panna, Kozoroh.

Pokud jste například zrozencem ve znamení Lva, vaším základním živlem je oheň. Avšak budete-li mít v sobě i ostatní živly vyvážené, váš život bude naplněn zdravím a spokojeností. Ale existuje mnoho variant různých nesouladů, kterým se v interakcích s okolním světem nelze jen tak jednoduše vyhnout. Živel ohně, který vás definuje, můžete vědomě vnímat a vědomě s ním pracovat. Pokud s vámi živel ohně nevědomě cloumá (někdy dokonce ode zdi ke zdi), může to být z toho důvodu, že vše ve svém životě „stavíte pouze z živlové energie ohně“, ohnivě a sebestředně. Jako hromosvod na sebe nevědomky přivoláváte energie, které nedokážete bez úhony odrážet, v nejlepším případě vůbec nevytvářet. Anebo můžete ve svém nitru i ve svém životě energii ohně naopak potlačovat, a pohybovat se životem více na vlnách principu jiného ze tří ostatních živlů.

Nerozpoznané účinky živlových energií ve vztazích, v rodině a v kolektivu

Učení o čtyřech živlech v souvislosti s člověkem stojí na jejich základní charakteristice: vzduch představuje intelektuální typ, oheň představuje morální typ, voda představuje estetický či duševní typ, země představuje fyzický typ. Z kosmické pralátky vznikají tyto čtyři živly, pátým a vše spojujícím živlem je éter či Duch, někdy též označován výrazy: Slovo či Světlo. Každá kultura nazývá vesmírnou pralátku různě: prána, čchi, bioplazmatická energie, vesmírný dech, bioenergie. Vesmír je v každé své části prodchnutý pra-energií či pránou. Pra-energie se vyznačuje tím, že není ničím ohraničená, ani vzniklá hmota ji nikterak neohraničuje, ani prostor ani čas ji nevymezuje, je to energie bez začátku a konce. Je to pra-energie Světla, jejíž podstata vše spojuje. Lidská duše v čase vtělení do pozemského těla stále zůstává součástí pra-energie, stále se k tomuto prvotnímu Světlu, Jednotě, Celistvosti a plynoucímu nekonečnu navrací. Ani čtyři živly pra-energii nevymezují, jedná se ale o jemnohmotné substance, které ukazují vesmírné zákony z různých úhlů pohledu, z různých perspektiv fyzického světa.

Podíváme-li se na kámen nejen podle základní charakteristiky zemského živlu, ale z hlediska toho, že všechny živly jsou vždy přítomné, můžeme změnit hledisko například očima umělce, který kámen otesává pod vlivem vzdušného živlu, který v umělci vyvolává inspiraci. Zaměření pozornosti v pozorování čehokoliv určuje, který živel je zrovna více přítomný než ostatní. Stejné je to s vnitřní silou člověka, všechny živly jsou v člověku vždy přítomné, ale podle zaměření jeden více než jiný. Například vznětlivý, bezohledný či cholerický člověk, pod vlivem živlu ohně soustředěný pouze na své „já“, může být útočný (nekontrolovaně expanzivní), upozaďuje ve svém jednání ostatní živly a tím sám sobě ubližuje. Pokud doplní a vyváží svou ohnivou povahu živlem vzduchu, bude více soustředěný na ostatní, vznětlivost dokáže vyrovnávat vědomě nastoleným klidem (soustředěním se například na dech, nebo na podstatu PROSTORU, který nás od ničeho neodděluje, ale naopak nás se vším jsoucím spojuje).

Každý člověk sám sebe prožívá a zdůrazňuje například pod vlivem slunečního znamení, ve kterém se narodí. Tolerovat, přijímat, chápat a uplatňovat ve svém životě principy všech živlů znamená nejen zdraví duševní, ale i zdraví fyzické. Každé znamení patří k určitému živlu, životní harmonie vyžaduje, aby si zrozenec narozený například pod vlivem principu živlu ohně uvědomoval a do života vkládat také to, co charakterizuje ostatní živly. Člověk se učí pozorováním, snadno si může všimnout, že neshody mohou nastat například ve skupině, kde spolu komunikují zrozenci pod vlivem principu stejného živlu. Anebo se může se stát, že třeba v jedné rodině bude převažovat více členů domácnosti pod vlivem živlové energie ohně (zrozenci v Beranu, ve Lvu, ve Střelci). Zbytečné neshody a nedorozumění mohou nastat také v partnerské dvojici, kdy oba partneři jsou zrozenci živlu ohně a přitom nedostatečně uplatňují ve svém životě energie ostatních živlů. Pokud je tomu naopak, tak i zrozenci ve stejném slunečním znamení mohou prožívat plnohodnotný partnerský vztah a mohou mít pocit sebenaplnění, pokud jim partnerství dodává jakýsi pocit celistvost sebe samého. To samé platí u partnerů, kteří jsou narozeni ve znamení, která jsou proti sobě v opozici (např. Střelec a Blíženec). Pokud ještě navíc žena přijímá a rozpoznává v sobě princip energie mužské a naopak, muž v sobě rozpoznává a přijímá princip energie ženské, vznikají krásné vztahy, kdy jeden druhému předává to, co je v jeho protějšku chybějící či potlačené.

Ale nemusí se jednat pouze o partnerské vztahy, podobně polarizované vazby, většinou nevědomé, jsou vytvářeny na pracovištích, tehdy například zrozenec ve Lvu se trápí tím, že ač se snaží sebevíc, nedokáže vytvořit s některými spolupracovníky příjemné vztahy, aniž by tušil, že dochází k nevyváženému tření živlových energií. Kolektiv, který není vědomě ukotven ve vrtkavých dimenzích založených na dualitě, který není vyvážen co do energií živlů, bývá kolektiv nemocný (nepřátelský, soupeřivý, pomlouvačný a podobně). Některé jedince může pobývání v nezdravém kolektivu, kde nejsou živlové energie v rovnováze, velmi vyčerpávat, v jeho životě se mohou projevit psychické či tělesné potíže. Naopak člověk, který rozpoznává (psychické) energie, které v kolektivu vládnou, a uvědomuje si, že hádky mají původ ve skryté nevědomé, případně ve vědomé a otevřené kolektivní projekci, a dokáže kolektiv utužit vnesením energie chybějících živlů, nemívá téměř žádné potíže, a pokud ano, tak je dokáže bezodkladně vyhodnotit a vyřešit. Bonusem pro skupinu může být, že takový člověk dokáže kolektiv utužit a spřátelit.

Pokud v kolektivu takový jedinec schází, časem vzniká otevřený boj stínů, které si lidé projektují mezi sebou navzájem. Dokud každý jedinec v kolektivu nedosáhne vlastní celistvosti, tak tento kolektiv v palbě skrytého či přímého boje nemůže zdárně existovat. V pracovních kolektivech to často bývá, pokud půjdeme do krajností, například chamtivost, kdy jedinec neustále poukazuje na výši platů či odměn druhých, poukazuje na chamtivost, závist a soutěživost, aniž by si uvědomoval, že zde projektuje závist či chamtivost vlastní, kterou si ale nepřipouští. Tento člověk bojuje se svým vlastním stínem, založeným na principu zemského živlu. A pokud vlastní stín, který jej velmi omezuje, nerozpozná, vytváření projekcí a neustálý boj se v jeho životě stává chronickým a chorobným. Vyléčit se může například soustředěním na princip vzdušného živlu.

Není ale jednoduché přimět člověka, (který se identifikuje s jedním živlem, například se živlem ohně), přirozeně a bez nátlaku, aby rozpoznal své stíny, které prosvětlí přijmutím principu chybějících živlů. Člověk, který ostatní energie živlů popírá či nepřijímá, pronásleduje sám sebe, zrcadlení nesnází, které prožívá, vlastně sám vytváří a podporuje. Tak vzniká absurdní, zbytečný a oslabující boj proti někomu či proti něčemu. Životní energie je vydávána nazmar, protože člověk netuší, že jedině ponořením se do sebe odstraní vlastní stíny, jejichž příčinu považuje za vzniklou ve vnějším prostředí. Často se stává, že to, čemu člověk nejvíce oponuje, (to, co člověk nejvíce nesnáší u druhých, to, co jej nejvíce rozčiluje), to vlastně charakterizuje, odhaluje či prozrazuje vlastní nerozpoznané či popírané stíny. Řešením je neoponovat stále všemu a všem, nerozčilovat se, nepotlačovat nebo nepřehlížet to, co je k nám v opozici, zamýšlet se nad důvody, proč to či ono nesnášíme, a přijít na to, jaké živlové síly nám chybí, nebo jaké živlové síly od sebe odstrkujeme.

Pokud necháme do svého vědomí vstoupit to, co nevidíme, co nechceme vidět, nebo to, co jen děláme, že nevidíme, přestože to může být v prvních okamžicích nepohodlné, zjednodušíme si život v mnoha ohledech. Toto vše platí i obráceně, kdy člověk, který je zrozen například s předpoklady uplatňovat v životě princip živlové energie vzduchu, tuto energii v sobě nikoliv vyzdvihuje, ale naopak potlačuje. Potlačuje v sobě to, čím ve skutečnosti je, to co náleží právě jeho duši. Například zrozenec ve Vahách, jehož charakteristiku utváří živel vzduchu, v sobě potlačuje jemnost, citlivost, tvořivost, neakceptuje svou vnímavost pro intuici, schopnost empatie, vnitřní klid, rozvahu a schopnost řešit spory diplomatickou cestou. Tak popírá živlovou energii vzduchu, která k němu náleží ve větší míře, než energie ostatních živlů. Ovšem duše tohoto člověka si žádá, aby tyto aspekty nebyly potlačovány, stejně tak podvědomí v tomto případě podniká akce, kdy jsou aspekty, které jedince charakterizují na úrovni dané slunečním znamením, připomínány jiným, více hmotnějším a někdy i nepříjemným způsobem.

Inspirace pro vědomou mysl

Na závěr ještě jeden příklad: Představte si manželský pár, kdy jeden z partnerů toho druhého neustále ponižuje, napomíná a zesměšňuje. Ovládající člověk je nadměrně a nekontrolovaně ovlivněn energií živlu ohně a živlu země. Člověk, který se nechá ovládat, je ovlivněn živlovou energií vzduchu a vody, ale nedokáže v sobě probudit síly podporované živlem ohně (schopnost mít kuráž, jednat sebevědomě a s odvahou). Otázkou je, proč tento pár stále zůstává spolu. Ani jeden z nich, ten kdo ubližuje ani ten kdo si to nechá líbit, nepochopil paralely mezi oblohou a Zemí, nepřijal a nezpracoval své životní lekce. Člověk, který ponižuje, vysílá projekce o sobě samém do svého partnera, který má za úkol pochopit, že on je v pořádku, a ten, kdo je „rozbitý“ a potřeboval by „slepit“, je jeho protějšek. Ale není to zas tak jednoduché, říci o někom, že je v pořádku v těch aspektech, v kterých je neustále ponižován. Protože pokud to dovolí, potom není v pořádku ve svém nejhlubším nitru: ještě nedokázal najít sám sebe, nedokáže mít sám sebe rád, a tím, že přistupuje na tuto partnerovu sebestřednou hru, tím ponižuje sebe sama. V takových případech nebývá rozpoznáno to, co je uloženo ve vzpomínkách na dávná zranění, jde o záležitosti odsunuté do podvědomí, a většinou jde o takzvané vnitřní dítě. Dětství nás utváří, a stejně tak období dospívání je čas (psychického, emočního, mentálního) zrání a sociálního vnímání, kdy bývá do podvědomí uloženo nejvíce informací o nás samých. Pokud se jedná o informace negativní (zraňující a snižující sebevědomí) je možné je vyléčit vědomou prací především na sobě, uvědomovat si, že vnější dění a lidé, se kterými se setkáváme, jsou nám na jemnohmotné energetické úrovni zrcadlem.

Přírodní živly jsou základní esencí celého vesmíru, jsou stavebními kameny a základní prahmotou všeho, co jest. Jsou prazákladem lidské psychiky, jejich energie se každý den odráží v lidském bytí, ve všech znamení zvěrokruhu. Zákon zpětné vazby není možné přehlížet, tento zákon lze jedině respektovat. V okamžiku stvoření, kdy vznikl čas a prostor, vznikl zároveň zákon synchronicity. Že všechno souvisí se vším, platí od samého Počátku.

Související články: Nikdy nemalujte čerta na zeď, Jak poznáte, že vás partner psychicky ovládá?

Astrologie je věda, která zasluhuje, aby byla vyučována na univerzitách, jak tomu bývalo v dávnověku, (katedry astrologie byly v minulosti (rok 1586) zrušeny na příkaz tehdy vládnoucího papeže). Podrobnosti o mystice živlů nejde vtěsnat do jednoho článku. Pokud vás toto docela složité téma (energie živlů ve spojení s lidským tělem a magickými procesy tvoření, které se nedotýká pouze astrologie, ale také mystiky a magie) zajímá, detailně propracované informace se dozvíte v jedinečném díle hermetického mystika a mága Františka Bardona „Brána k opravdovému zasvěcení“.

Max Planck, autor kvantové teorie: „Vše vzniká a existuje pouze díky síle – musíme předpokládat, že za touto silou stojí vědomá a inteligentní Mysl. Tato Mysl je zdrojem všeho.“

            Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze